Re: Fóbie z oslav a narozeniny vlastnho dítka

nevím, v určitém věku dětí jsem byla ráda za pomocnou ruku.... takže když bylo na oslavu pozvané moje dítě, tak jsem se ptala, jestli mám zůstat a pomoct, nebo jestli má jít.... ale většinou to nebyly "cizí" rodiny - znali jsme se alespoň formálně ze školy a sousedství.
A ocenila jsem, když jsem věděla, kdy bude oslava končit... takový to "my vám zavoláme" znamená, že člověk stejně musí být v pohotovosti pro to dítě si přijet... kdybych věděla, že třeba mám čas dojít si s manželem na večeři nebo na velký nákup, ale když člověk neví ani dne ani hodiny (ano, taky jsem zažila oslavy, které se protáhly přes noc, což navíc znamenalo tam stejně jet a dítěti dovézt něco na spaní a alespoň ten kartáček na zuby)...