Re: Deprese a je to tu zpět

Myslím, že je to určitý tlak, který je ve společnosti, ale pravda je, že ten byl dříve asi taky? Nebo jsme třeba v těch 80tchách byli víc rozdělení než se nám zdálo? Nebo jsme věděli, že když jsem dělník co dělá rukama nemůžu mít víc než tamten bo by na mě bylo i víc vidět? Nevím, v 80. letech jsem byla malé dítě.

Dneska pokud nejdeš s davem, nemyslíš si to co většina, jsi dezolát. Je jedno, že příčtně chápeš výši inflace, ale nesouhlasíš se součastným trendem řešení válečného konfliktu a taky je opomíjen fakt, že ty ta jedna bezvýznamná osůbka nejsi strůjcem dění, jenom si něco myslíš?! Jsi vyvrhel společnosti.

U dětí je ale také tak. Jak se chováme doma - tedy odsuzujeme radikálně názory druhých a neposloucháme. Ukazujeme tak ale dětem, že vymezovat se z davu je společensky nepřijatelné. A tohle pak může být dopad.

Příklad jsou třeba jen taková blbost, jako že dítě chce nosit upjaté džíny. Nebo je třeba musí nosit, protože mu maminka koupila v září 3 ks a ty mu stále ještě jsou. Ale ve třídě jsou nanynky, které mají výstřelky poslední módy a začnou takovou holčičku označovat jako předpotopní. Holčička ale dobře zná finanční situaci rodiny a mamince si o nové džíny nechce říct, protože ví, že maminka jí je teď koupit prostě nemůže.
Hrozný věci nosily děti ze školy kvůli volbě prezidenta například. Neustále nás tlačili, abychom volili Pavla, protože ho prostě volí všichni a děti se jich na to ptají, koho volí jejich rodiče. Měly oči na vrch hlavy, když jsme řekli, že STB žádného prostě volit nebudeme a v druhém kole zbyli jen dva STBci?! Děti to strašně prožívaly a to mě osobně třeba fakt dotlačilo k tomu dostát svého slova a nedělat si z pusy žumpu. Když jsem řekla, že volit nebudu ani jednoho, ale taky jsem řekla, že povinností občana je jít k volbám, tak jsem šla a hodila jsem alespoň tu podělanou prázdnou obálku, aby měly ty moje dušinky pokoj.
Nepamatuji se, že bych jako dítě řešila nebo věděla takové věci týkající se politiky nebo si dovolila hanlivě označit nějaké dospělého natož politika?!
Do 13 let jsem si hrála s holkama ze třídy před školou s barbínama, pak jsem se věnovala už hodně sportu, i na střední škole, když jsme měli donést ekonomickou aktualitu tak jsem si prostě něco vystříhla z novin, přečetla a nijak jsem o tom extra nepřemýšlela.

Naše děti jsou zahrnuty mnohými tématy. A je strašně zajímavé, mám 3 děti na třech různých školách, jak se vyrovnávají třeba s tématem T.G. Masaryka nebo Benešových dekretů. Učitel i rodič by měl být průvodce a nechat děti si tím tématem projít a rozvíjet své myšlenky. I když se nám někdy nelíbí, ale ten vývoj má něco do sebe. Nemůžeme přeci dětem vandrovat do hlavy co jsi mají myslet? ...pak děti nemohou hučet do důchodců koho mají volit, jeslti se mají nebo nemají očkovat, jak mají nebo nemají jednat se svými dětmi, vnuky, příbuznými.

Naše životy začaly být nalajnované - musíš mít svůj vlastní byt, tedy musíš mít hypotéku, abys mohl tohle mít, musíš mít dobrou práci - tj. nesmíš dělat rukama to dělá jen blbec. Tzn. musíš se dobře učit. Baví tě malovat, zpívat?! To nemá budoucnost, to tě neuživí?! To sí můžeš dělat při tom až něco budeš. Můsíš letět 2x za rok na dovolenou a lyžovat do Alp. Vaše rodina neumí lyžovat?! No, to je společenský MUST?! - rodiny co nejezdí v zimě na hory nejsou pospolité a roditě se asi dětem moc nevěnujou. Jak budou ty děti vypadat až pojedou jednou za život v sedmé třídě na lyžák a nebudou umět lyžovat?! Totální společenské fópá?!

Jsme svázaní a bojíme se jít proti proudu. A přitom každá nová myšlenka, i když je sebepitomá a ty se nad ní jen zamyslíš - tak prostě to je potrava pro mozek, je to rozvoj, posilování, cvičení. Nikomu neubližuje můžeš se jí zabývat a můžeš nad ní mávnout rukou. Lidé mají dar řeči, aby mluvili, mozek aby mysleli