Chvála hospicu

Už jsem tu dlouho nebyla, ale rada bych se podělili o novou zkušenost. Máma se 6 let léčí s rakovinou plic a dlouho to bylo nějak pod kontrolou. Od ledna si stěžuje na bolesti nohy od metastazy, které nikdo (onkolog, praktik, neurolog) neřešil. V podstatě nám ani nedošlo, ze když už ma metastazu, je v paliativni léčbě. Už dávno jsme se mohli obrátit na domácí hospic. Bohužel jsem to udělala až teď, kdy to vypadalo, ze máma umírá. Zhubla 15 kg, přestala skoro chodit, jen zvracela, byla zmatená,…
Hospic ji upravil léky (ano, picham podkozne, ale naučili me to), spoustu jich vyřadili. Denně volají.
Je na koho se obrátit s jakkoliv blbym dotazem. A máma včera byla na zahrade, těší se na jídlo, sama se umyje. Sekyruje nás a odporuje. Užije si přítomnost děti. Včera ji Sestricka z hospicu (prijela po týdnu) skoro nepoznala.
Tak nějak se z te radosti musím vypsat. Mějte se. A at se vám podobne starosti raději vyhnou.