Re: Děti, co nechtějí s rodiči

To je přesně ten problém... na který se ptám.

Letos (teď) jsem ho ještě "přesvědčila" - samozřejmě - mohl si (v rámci limitů) vybrat, kam, konkrétní hotel, aby tam byly tobogány a tak... viděl fotky z hotelu a už se těší...

Ale co když ho příště nepřemluvím? Já si fakt na 3 roky moře neodepřu a doma ho nechat nemůžu... Těžko můžeme letět s mužem a dítě nechat 75ti leté tchýni, bez řidičáku, nebo 23ti letému bráchovi... Já vím, že to přijde. Sama píšu, že já se kousla tak v 15... Rozhodně to nebude na sílu pak.

Celý rok se "obětuju" pro dítě a na dovolenou u moře prostě "mám nárok".

Není září, je listopad. Není v nové škole. Není v žádném "klíčovém ročníku". Má fakticky nulové absence, patří mezi nejlepší. Jeho "nechuť" skutečně přičítám spíš tomu věku, než čemukoli jinému. Vodu, wellnesy, tobogány, koupání - to miluje furt. On mi opravdu řekl, že chce být ve škole, což je pro mě naprosto nepochopitelné, ale jak vidím ze zdejší diskuse, není to výjimečné. Ale přemluvila jsem ho, takže letíme. Samozřejmě jsem ho ocenila, že má smysl pro zodpovědnost a že chce radši "pracovat", ale že týden u moře mu fakt nijak neublíží (z hlediska plnění školních povinností). To, "nechci s mámou, je to trapný", tam ještě nejsme... To samozřejmě pak přebíjet nebudu, nehodlám hledět týden na kyselé pubertální obličeje...

Za týden budu už u moře