Re: Nadace pro pozůstalé

Soucítím s tebou. Dovedu si představit složitost situace. Byla jsem před dvěma lety taky v náročné situaci. MM měl vážný úraz hlavy, byl 2 měsíce v umělém spánku, další měsíc na umělé plicní ventilaci. Zrovna jsem nastoupila do nové práce. Nemohla jsem si dovolit dát na sobě nějak znát, že jsem psychicky v háji, protože by mě zaměstnavatel poslal na neschopenku (jsem učitelka, nejde chodit do hodiny třeba ubrečená a pod.). MM měl při nehodě alkohol v krvi, takže jeho neschopenka dělala 9000 Kč měsíčně. Stejnou částku jsme platili jen za plyn. K tomu hypotéka, elektřina, voda, pojištění, tři děti na školách. Rezervu jsme měli velmi malou, protože nebyla z čeho vytvořit. Začlo se doma všechno možné kazit - chcípla pračka, praskly odpady, pokazil se bojler..., už si to všechno nepamatuju, ale takových větších "pohrom" jsme měli tak 10 během krátké doby. Do toho jsem denně navštěvovala MM, byl sice v um. spánku, ale něco vnímal, vždycky, když jsem přišla, zlepšil se mu tlak a všechny hodnoty na přístrojích. Jeho sourozenci mi mnohokrát naznačili, že jsem bezcitná, když za ním dokážu chodit, oni za ním byli v nemocnici každý jednou a víckrát by to nezvládli, protože nejsou tak bezcitní jak já. Jakoukoli pomoc odmítli (jedna ségra byla výjimkou a jsem jí za to fakt vděčná), brácha mi ještě vyčetl, že nám jejich rodiče přivezli vozík dřeva. Dodnes se ke mně chová jako k nějaké mrše, protože jsem si dovolila ho požádat o pomoc fyzickou nebo finanční. Naštěstí mám svoji rodinu. Moje ségra se se mnou střídala u MM v nemocnici a pomohli mi i finančně, jinak bychom byli asi pod mostem. Momentálně jsem vyčerpala poslední prachy z darů na moje padesátiny, začal školní rok, platila jsem navíc svoje studium. Tak teď čekám na výplatu s tisícovkou v peněžence a prázdným účtem. Ale vím, že to zvládneme. Co jiného nám zbývá.
Přeji ti, abys někde našla pomoc. Já už jsem taky potom už ani neventilovala, co se zase pos.alo, protože to vypadalo, jako bych si to vymýšlela, abych byla zajímavá. Takže chápu, že když se to se.e všechno na jednu hromadu, je to velmi těžké. Myslím na tebe, pomoct nemám jak.