Re: Partner a jeho koníčky aneb láska bez hranic

My sve konicky vubec nesdilime a klape nam to bajecne. Driv jsme meli jeden spolecny (vodni slalom), potkali jsme se v lodenici, ale tam se to uz rozpadlo a na vodu uz nejezdime, jen na akce se spolecnymi kamarady odtamtud.

Ja hodne sportuju (beach, kuzelky, beh, driv softbal a vodni slalom), manzel vubec, jen lyzuje a trochu tenis, ale to zas moc nebere me. Jsem furt nekde v tahu na tech sportech, 4-5 tydne, a manzelovi je to fuk. On zas ma svoji chatu a buduje dalsi, ja tam jedu jen obcas, protoze je tam vetsinou tchyne a to mam teda o vikednu lepsi veci na praci.

Spolu mame konicek cestovani s bydlikem (karavanem) a objevovani kras na kolech, ted uz elektro.

Zvirata vubec, ani jeden k tomu nemame vztah. Psa nechci, nemam je moc rada a navic, jak jsme furt pryc, tak by byl doma chudak. Rano vypadneme, vratime se vecer, co by tam sam dalal. Meli jsme kocoura, ale manzel je alergik, tak jsme ho museli dat kamaradce. To fakt nebylo o nakym kychani, regulerne se dusil, proste to neslo. Kdyz byl syn maly, tak mel morce, ale taky je alergik, tak bohuzel i morce muselo z domu. Mel chameleona, ale ten uz umrel a novyho zatim nechce, ze by zadny nebyl tak dobry, jako ten prvni . Ale myslim, ze tohle se podda. Terarko je furt pripraveny.