Re: Jak komunikovat s dcerou - 20 let

Ropucho, naprosto souhlasim, ze ke kazdemu diteti se ma pristupovat individualne....lepe podrzet nez nechat padnout...my jsme v sirsi rodine meli velke problemy s detmi, napr. nevlastni syn studoval vysokou 11 let a vsichni znami nam rikali, ze ho mame "nechat padnout", jeho vlastni matka ho uz uplne prestala podporovat financne i psychicky a prohlasila, ze ma jit do prace (sama ma vysokou skolu), ale nakonec to po velkych bojich dostudoval a je schopen si sehnat slusnou praci a fungovat lepe, nez kdyby mel jen maturitu, i kdyz uznavam, ze to je extrem tech 11 let

s dcerou byl lonsky ctvrty rocnik na SS taky narocny...mne treba vadilo, ze snad od rijna nacvicovali vystoupeni na unorovy maturitni ples, porad resili saty, boty, obleceni na ples, obleceni na vystoupeni, nakonec jsme s otcem vystoupeni ani nevideli nazivo, protoze kolem parketu stali ostatni studenti ze skoly - a rodice se tam ani neprocpali, videli jsme pak nahravku, a za to neustale nacvicovani a tolik hodin, ktere stravili nacvicovanim misto ucenim, to ani nestalo, i kdyz sami si to asi uzili

celkove byl ten ctvrtak narocny, protoze tesne pred ctvrtakem ji bylo 18 let a najednou byla dospela a tvrdila, ze si muze delat, co chce (za naseho mladi nam 18 bylo az behem ctvrtaku, protoze jsme nechodili do devitky, coz bylo asi lepsi)....no nakonec z jednoho predmetu neudelala maturitu a hrozne ji to stvalo, pak cely srpen chodila na doucovani a maturitu nakonec udelala v zari a myslim, ze to pro ni byla velka lekce