Máte ve svém okolí takové? Měli jste ve svém dětství?
Posledních pár let vidím téměř každý den jednu hodne starou paní se starým pejskem. Paní je moc hezká, oblečená ve světlých barvách, má moderní věci, hůlku a vidim ji porad venku. Dopoledne jedu a míjím ji, a někdy i za par hodin znovu jinde, v jinem směru . Sleduju, jak hůř a hůř chodí, ale drží se, proste porad chodí. Vidim, jak pejsek stárne a chodí taky hůř a hůř a když pani někdy z dálky vidim, tak trnu, zda je pejsek pořád vedle ni. Včera byl., vlastně byla. Je to pejska.

Povídaly jsme si jen jednou, ale jsem moc rada, ze ji vídám.
Pak tu byla mnoho let, víc jak 15, zvláštní pani, která chodila v černém oblečení, bez jakéhokoliv zavazadla po hlavní silnici. Říkali jsme ji chodička. Vídala jsem ji v okruhu tak 12 km. Nevím přesně , odkud byla/je, ale tuším, že někde od Rose. Doma jsme vždy hlásili : videla jsem chodičku! Ted už jsem ji hodne dlouho neviděla, tak si říkám, co s ni je. Vždycky jsem si myslela, že má nějaký mentální handicap, ale jednou jsme se potkaly tváří v tvář, pozdravila jsem ji a podle odpovědi a výrazu tváře mi to nepřišlo. Nevim. A byla jsem překvapena, že je mladší než působila z auta.
V mém dětství bydlel poblíž jeden pán, co jezdil stále na kole, a velké vzdálenosti i když byl uz hodně starý. Potkali jsme ho třeba 30-40km od domova a to tehdy nebylo obvykle.
A pak tam byl jeden místní blázen. Chodil s holí, kterou mával a rozčiloval se. Ale byl neškodný .

Tak jsem si vzpomněla na Povídky Malostranské.