Re: genetika
Ahoj Martino,
jsem moc ráda, že jsi napsala, protože možná pro Tebe bude moje nynější zkušenost nejzajímavější ( vůbec ne z toho důvodu, že by Tě to mělo čekat!!!! ale prostě jsme ve stejném období těhotenství ).
Ráno jsem byla u toho genetika resp. genetičky v Klimentské ul. na Praze 1. Byl se mnou i manžel, protože to samozřejmě taky dost prožívá ( možná i víc než já, je o devět let starší a o to víc je možná pro něj naše mimčo důležité ). Paní doktorka byla skvělá, všechno nám velmi podrobně vysvětlila a tak se Ti pokusím předat získané vědomosti.
Při testu, který každá z nás musí po 16 týdnu těhotenství podstoupit se zjišťují tři hormony:
AFP - ten produkují játra plodu
UE3 - také hormon, který vylučuje plod snad z ledvin
HCG - to je ten známý hormon placenty,podle kterého nám potvrdili graviditu. HCG se vývojem plodu ale snižuje.
Tyto tři hormony mají být ve vyváženém poměru. A HCG speciálně má být kolem 1,0 max. 1,4. V mém případě je však hodnota trojnásobná a proto nastalo podezření na nějakou chromozomální poruchu např. Down. syndrom. Vzhledem k tomu, že je u mě riziko 1 z 80 žen ( může to být i větší riziko např. 1 z 15 ) je pro vyloučení poškození plodu nutná amniocentéza ( odběr plodové vody ). K tomu však musí dát matka svolení a o to vlastně při dnešní kontrole šlo - seznámit mě se všemi okolnostmi a také riziku amniocentézy ( u 0,5%-1% žen může vpich do dělohy vyvolat kontrakce a potrat, v číslech je to 1 žena s 300 ). Když toto uslyšel můj manžel, tak nechtěl s amniocentézou souhlasit a tak jsme se společně s paní doktorkou dohodli, že uděláme ještě jeden kontrolní odběr krve - skrínink. Pokud bude stejný nebo prostě stále nejistý, tak na amniocentézu půjdu. Výsledky se dovím příští úterý, ale už na středu jsem objednaná k Apolináři na ten odběr plodové vody. Není totiž moc času. Pokud by mi v úterý opět potvrdili riziko, tak nemusí už být volné místo pro provedení amnioc. Samozřejmě pokud testy budou v pořádku tak nikam nemusím, ale myslím, že by to byl zázrak kdyby se něco změnilo. Neznám případ, že by tyto testy někomu na žádost opakovali. Já se toho odběru téměř nebojím, nemyslím si, že mému miminku hrozí tímto zákrokem nějaké nebezpečí. Spíše mám strach z výsledků, na které si pak budu muset dalších 14 dní počkat!! To je přeci strašná doba - čekat od prvního testu 4 týdny na výsledek. A to vůbec nechci pomyslet, jak bychom se zachovali pokud miminko v pořádku nebude. JÁ ALE VĚŘÍM, ŽE BUDE!! Ale přidám jen poslední neosobní informaci - pokud je plod poškozený a rodiče se rozhodnou pro přerušení je možné je provést do 24 týdne ( to už je ale opravdu skutečný človíček........).
Toto opravdu nechci rozepisovat.
Takže Martino a všechny ostatní, které na výsledky čekáte - zní to všechno moc ošklivě, ale to, že má někdo test pozitivní ještě zdaleka neznamená, že miminko bude postižené a já věřím, že Vám brzy napíši, že se mi v říjnu narodí zdravé a krásné dítě ( pohlaví vědět nechceme i přesto, že z plodové vody poznají na 100 % co to bude, ale je to naše první dítě takže se chceme nechat překvapit - já raději holčičkou, protože máme 3 malé synovce a chce to nějakou "hodnou panenku").
Jitka
PS: Všem, které jste mi poslali vzkaz moc děkuji.
Odpovědět