17.3.2004 23:28:11 Renata, dva kluci (13 a 2,5)
Re: nejsem v tom sama
Máme mezi kluky řízením osudu velký věkový rozdíl. Mysleli jsme opravdu naivně, že žárlení se nás netýká. Omyl. Žárlí a navíc u staršího propukla puberta, takže je s ním k nevydržení. Mladší mu ničí věci, leze k němu do pokoje, otravuje, starší ho nesnáší, ječí na něj, mladší se brání štípáním apod.Scény na denním pořádku. Starší syn se učil bez problému, je na víceletém gymnáziu. Momentálně si připadám ale víc jako policajt, než jako milující matka.Úkoly ho nezajímají, učení ho nebaví, nepořádek v pokoji mu vyhovuje, baví ho jen počítač a hudební kanály v televizi. Odmlouvání, výrazy, při kterých bych se já červenala...Do toho
mladšího chvíli nenávidí, chvíli je milující bratr.
Snad abych začala studovat psychologii. Docela ráda bych si popovídala s někým, kdo má syny podobného věkového rozdílu, abych se trochu zklidnila. Díky Renata
Odpovědět