Kdo by neznal půvabný seriál o Machovi a Šebestové. Může se takové přátelství vyskytnout i ve skutečnosti? Odpověď nám dává vývojová psychologie.
Uvědomuji si, že za celou dobu své padesátileté kariéry jsem se setkal jen se dvěma(!) „čistými“ případy, kdy žena z vlastní iniciativy přišla, vyložila mi, že se necítí být dobrou matkou a že by nebylo fair vůči dítěti, aby je právě ona vychovávala.
Dvě osobní vzpomínky a poučení, které z toho vzešlo pro celou mou další praxi v dětské klinické psychologii.
Není žádný hlas krve. Dítě přijímá za matku tu osobu, která se k němu mateřsky chová, a nikoliv jen tu, která je porodila.
Přibývá dětské agresivity? Několik poznámek a postřehů k agresivitě a agresivnímu chování.
Možná, že čtenáře překvapím, že rozlišuji agresivitu „zlou“ a „dobrou“ – ale jak dále ukáži, má to svou logiku.
Jistě není vhodné dítě před začátkem školy doma „učit“. Jsou ale děti, které se číst a psát naučí spontánně samy. Máme jim v tom bránit?
Jsou lidé, kteří prohlašují: „Já jsem byl doma hodně bit - a dnes vím, že škoda každé rány, která padne vedle.“ A jsou jiní, kteří naopak říkají: „Já jsem byl doma hodně bit - já bych na své dítě ruku nevztáhl.“
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.