Diskuze : Hlavní : Základní školy

Dobře,oni byli cepovaní dávat pozor a bylo to vidět.Ale šel na odbornou školu a nedělaly se tehdy celostátní přijímačky od cermatu. Na druhou stranu,jak měl úlevy v rámci SPU,měl velmi velkorysé časové limity u maturity a zohledněné chyby v rámci poruchy.To funguje jistě i u přijímaček.

děkuji všem za reakce.

Zkusím napsat do Integrálu a uvidím. Když nebudou mít místo, zůstane zatím kde je, kdyby náhodou místo měli, půjdeme se tam alespoň podívat.

Mohu podat pouze velmi starou informaci,neboť naše účast v Integrálu je 15 let stará.Nicméně něco se dá asi zobecnit.Syn chodil před tím na běžnou základku.Nezlobil,tak neměl horší známky než trojky,ale vědomosti nebyly zvláštní.A jak autorka píše,synek vyjmenovaná slova zná,ale neumí je aplikovat. Přesně náš případ.Poučky odříkával synek bezchybně, písemný projev byl ovšem tragický.Na Integrálu byla výhoda v tom,že takovíto žáci tam byli norma a ne otravná zátěž.Syn jednak rozkvetl,jednak získal vědomosti.Jak bylo málo dětí ve třídě,nikdo se nemohl vézt v zákrytu těch aktivních holčiček z první lavice,všichni museli dávat pozor a účastnit se výuky. Atmosféra ve škole byla velmi rodinná,málo dětí v celé škole,všichni se znali a pomáhali si.Možná si to už idealizuji,ale bylo to pro nás jediné klidné školní období.
Podívala jsem se na jejich stránky,vedení školy se nezměnilo a zůstali i někteří pedagogové z dávné doby.

Jinak, v případě Monam bych taky asi zvážila zůstat na škole, kde jsou, zvlášť když tam ta speciálně-pedagogická péče funguje dobře (což taky není všude samozřejmost) a jsou vidět pokroky. Na druhou stranu, jestli tam syn není v pohodě a je vynervovaný...tohle je vždycky těžké. Já jsem taky někdy ve 3.třídě uvažovala, jestli syna přesunout na běžnou základku (místo by měli a nebyla to ani spádová, už jsme to měli prakticky vyřízené), ale nakonec jsme se rozhodli ho nechat tam, kde je a zpětně si říkám, že to asi bylo dobré rozhodnutí. V nové škole by mu hrozně dlouho trvalo, než by zapadl do zajetého kolektivu (jestli vůbec) a rozhodně by tam nebyl tak v pohodě, jako je tady.

monam, možná rada mimo, ale já bych po svých zkušenostech volila klasickou zš, kde je teď, zná spolužáky, prostředí a je mu tam víceméně dobře... a zaměřila se na "nápravy" (píšeš, že začal chodit až teď a pokroky vidíte ) a na uvědomění si, že na známkách nestojí svět opravdu to nejsou hraběcí rady, řeším to u své nejmladší
já teda mám náskok, protože nejmladší dcera opravdu "chytrostí" (tou školní) hodně zaostává za svými sourozenci, což je znát už od školky, vyjmenovaná slova jsou boj dodnes (4. třída), ale taky třeba je problém vyjmenovat měsíce ona se to nadře, umí to dva tři dny a pak to zase úplně vypustí dodnes si ani nepamatuje, které měsíce jsou školní prázdniny na druhou stranu je praktik, je šikovná v kuchyni, pěkně kreslí (což je v rodině dysgrafiků nevídané ), "vidí" sociální vazby, ví jak s kým má mluvit, ovládá všechny ženské zbraně naprosto přirozeně, je ženská od hlavy k patě - ona má víc ženskosti v jediné řase, než já v celé své bytosti takže si odmala vysvětlujeme, že jsou různé priority a že dokud se snaží a dává do toho učení maximum a nefláká se, budu si cenit i "blbé" trojky... je mnohem cennější než synova 1, pro kterou nemusel vynaložit absolutně žádné úsilí
je teda logické, že s tímhle přístupem může zapomenout na nějaké vyšší stupně vzdělávání a budeme šťastní, když si vybere učební obor s maturitou a dotáhne to až k té maturitě (popravdě já budu spokojená i s výučním listem, pokud ji bude řemeslo bavit )