Diskuze : Zdraví : Epilepsie

Epilepsie v první řadě má takový množství variant, že ti obecný info je víceméně k ničemu. Je dobrý si pro každý případ nastudovat první pomoc, to se hodí vždycky, ale obecně se toho o epilepsii zas až tak moc říct nedá.
Jsou epileptici, kteří mají jeden dva záchvaty za život a jsou, někdy i bez léčby, někdy po letech léčby následně i bez léčby zcela bez problémů.
Jsou epileptici, kteří mají léčbu celoživotní, ale jsou na ní víceméně v pohodě.
Jsou epileptici, kteří mají léčbu celoživotní, ale i přesto se sem tam nějaký záchvat vyskytne.
Jsou epileptici, kteří mají léčbu celoživotní, ale úplně pod kontrolou to není a záchvaty se vyskytují.
Jsou epileptici, na které nefunguje žádná léčba.

Jsou epileptici, u kterých se příčina nikdy nezjistí.
Jsou epileptici, kteří mají epilepsii v důsledku úrazu mozku.
Jsou epileptici, kteří mají epilepsii v důsledku nějakého útvaru v mozku.
Jsou epileptici, kteří mají epilepsii v důsledku špatně vyvinuté části mozku.
Jsou epileptici, kteří mají epilepsii v důsledku metabolických vad.

Jsou epileptici geniální, průměrně inteligentní i těžce mentálně postižení.

Jsou záchvaty velmi různé - ty, co všichni známe jako hrůzostrašné, velké, "grand mal", malé, které se kolikrát ani nezpozorují (člověk třeba jen kouká do blba, škube mu ruka, zakopává), záchvaty, které se projevují úplně netypicky - například divnými slovy v řeči.

Epilepsie zkrátka je jen souhrnné označení pro lidi, u kterých se někdy objevilo něco, co se dá označit jako epileptický záchvat. Bez toho, aniž by byl viděn konkrétní epileptik s jeho konkrétními záchvaty, tak se nedá obecně říct snad skoro nic... a naopak bych řekla, že jakékoli zobecňování je epileptikům k tíži...

Mmch - syn je epileptik a právě ty následky toho zobecňování, toho, že si lidi většinou vytáhnou jen to nejhorší, co se o epilepsii dá zjistit, mu velmi škodí.

P.S. Někteří epileptici sami žít nemůžou, ale ti, kteří mají epilepsii nějak pod kontrolou a jsou schopni se o sebe mimo záchvaty sami postarat, ti sami žijí zcela běžně, ženy epileptičky i mají děti.

P.P.S. Tolerance k čemukoli - pivo, nevyspalost, čokoláda, stres, a tak dále, je u každého epileptika jiná.

P.P.P.S. Se sportem je to nemlich to samý - každý to má jinak. Obecně se jim jen nedoporučuje sport ve výškách, potápění do větších hloubek a inliny.

Ne vždy se zjistí příčina epi, někdo má záchvat jednou za život, bez jakéhokoliv projevu na MRI, CT, EEG...
Manžel má svým způsobem pravdu. Spouštěčem může být stres, únava, vyčerpání....
Je dost druhů epilepsie, dost druhů záchvatů... Na někoho se podaří "ušít" léčbu na míru první volbou léku, u jiného to může být běh na dlouhou trať, zkouší se kombinace léků.

Sportovat může, jen by měl mít rozum a nepřeceňovat své možnosti. Cigára a chlast škodí každému, ale když si dá sem tam pivo......nemůžeš mu stát za zadkem a moralizovat.

1. ZA epi může i nějaký útavr na mozku ale není to příčinou, což mu patrně dělali CT mozku aby toto vyloučili.
2.a 3. o cigaretách a alkoholu nemůžu soudit mému epikovi je 6 let ale větších dávek alkoholu bych se vyvrovala jedno dvě piva dle mého laického soudu nemůžou být úplně škodilvá ale možná se pletu.
4. Nám byl sport přímo dopručen přirozeně bezpečné aktivity, co je trošku průser u epiků jsou vodní aktivity.
5. "Trefení" správných léků ve správných dávkách se zpravidla nepovede hned a je možné že to má i nějaké jiné účinky na člověka. Syn měl léky po kterých měl být utlumenější a naopak on byl jak na pérko po nějaké době se to srovnalo do normálu

Jinak důležitý je spouštěč záchvatů u švagra to může být různé, někomu vadí světlo, synkovi se to spouštělo po únavě, ale taky to může spustit nevyspání nebo prudká změna hladiny cukru.

Ještě je nutno říct že záchvat epi může mít 1000 podob a nutně záchvat nemusí být v bezvědomí a k tomu křeče záchvat můžet taky vypadat jako několika sekundové zakedění " do blba"

Jako bývalý epileptik ti můžu napsat zhruba něco :)
Ložisko může a nemusí být "útvar", někdy je to prostě místo, kde se vytváří výboje, může bý v mozku různě. Nebo může epilepsie propuknout následkem, že něco tlačí na mozek, nebo následkem úrazu. Může být dědičná.
Já jsem brala léky většinu života, alkohol jsem pila normálně bez následků, spánkový režim jsem si zařídila, jak jsem chtěla, na slunko jsem mohla, ale to je hrozně individuální, to musí člověk na sobě vypozorovat, co jde a co už ne (stroboskop například). Neslyšela jsem, že by na epilepsii cigarety měly nějaký vliv.
Aktivně sportovat epileptik může, pokud vyhodnotí, že může.
Léky jsou kapitola sama o sobě, vedlejší účinek může být téměř všechno. Mě uspávaly.
To tak na okraj, v podstatě jsou to věci, na který se můžeš kamaráda zeptat, určitě o tom něco ví. Tebe by měla ale hlavně zajímat první pomoc v případě záchvatu, tam se vyplatí pohotová reakce. Zeptej se kamaráda, co a jak dělat, jestli má u sebe třeba nějaký léky na stav "po záchvatu". To bude lepší než se ptát manžela :)

Znám člověka, který trpí nepravidelnými záchvaty od mala. Nikdy neměl epilepsii "potvrzenou" jakože jasný nález. Ale občas měl velký záchvat-někdy jednou do měsíce, jindy jednou do roka.

1., epi může propuknout kdykoli během života a může se projevit i jako následek velkého stresu, ale člověk může mít jeden záchvat a nazdar nikdy víc /to měla třeba ségra/.

2. 3., alkohol i cigarety samozřejmě škodí i zdravému člověku, ale odpírat jedno pivo a tím vlastně navozovat stres, že něco nesmí... to je těžké. někdy je možná lepší dát si jedno pivko nebo skleničku vína a být v pohodě než "trpět" omezením.

4., Epi a sport se nevylučují, jen je třeba dbát zvýšené pozornosti např u plavání nebo podobných sportů, kde při záchvatu hrozí bezprostřední ohrožení. Jinak se sport naopak doporučuje.

5., Záleží na léku. Někdy se hledá a zkouší vhodný lék i několik měsíců, protože epi je spousta druhů a je potřeba to "vyladit".

v každém případě podle mě hrozně moc záleží na tom, jak člověk sám nemoc přijme a jak se s ní srovná. Pokud to přijme, bude si hlídat své limity, naučí se správnému a pro něj vyhovujícímu režimu, tak nebude mít problém v pohodě a relativně normálně žít.
Jsou horší zdravotní problémy, tady jde spíš o to, že v případě záchvatu nad sebou ten člověk ztratí kontrolu a to může trochu nahánět strach.

Je to asi těžké, ale čím víc bude "nemocný" a TAKÉ jeho OKOLÍ v pohodě, tím to je lepší pro všechny.

Nejdůležitější je tuto nemoc přijmout, vědět, že záchvat může nastat, vědět jak při něm pomoc, ale nijak víc ji nepřipomínat a nevyvyšovat