Diskuze : Zdraví : Alergie

Dančo a co budeš dělat, až si pes u vás zvykne a ty budeš mít po měsíci nebo dvou nezvladatelnou alergii? Jaké řešení plánuješ?

Alergie jsou nevyzpytatelný mrchy. Já mám asi tak od dvanácti let alergii na trávy. V pubertě a mládí to byl děs - spojivky, kýchání, rýma. Pak to trochu polevilo, ale od půli května do půli července do přírody jedině s kapesníkem, ucpaný nos, vodnatá rýma, kýchání. Záleželo, jak dlouho jsem v inkriminovaném období byla venku - tzn. v přírodě. Když jsme trávili víkend "na chalupě", tak neděle už byla hodně krutá. No a pak jsme se na tu "chalupu" nastěhovali, jsem tam denně a mám od smrkání a kýchání pokoj. Jako když utne. A to mi bylo právě okolo čtyřiceti let.
Můj muž má taky alergii na trávy, ale po padesátce se mu zmírnila. Jenže dostal silnou jarní alergii - na břízy, lísky apod. Takže si "užívá" únor a březen.
Na zvířata naštěstí alergii nemáme, proto máme králíky, kočky, psy, morčata, ptáky, roztoče...

Ale pokud bych věděla, že mám na nějaké zvíře alergii, zvíře bych si odpustila. Sice, jak řekla jedna alergoložka - buď si zvyknete nebo umřete. Ale to zvíře si to nezaslouží a navíc není povinnost mít psa. Jenže když chci, tak můžu ,což !?.

Mně se různé alergie vyrojily taky až v dospělosti. Na kočku i na psa, ale i na roztoče, takže se to špatně poznává, co je ten pravý důvod. Kočku mám teda leta jen tak trochu - občasnou venkovní. Klidně se s ní chvíli pomazlím, ale pak rychle pryč. Mít ji doma by byl asi problém. Psa jsem měla celé dětství, ale ten byl venkovní. Tehdy mi nevadil. No a pak v dospělosti doma v bytě, nejdřív jsem netušila, že jsem na něj alergická. Když jsem to zjistila, tak už jsme ho pár let měli a pryč jsme ho nedali, to bychom neudělali. Ale ten mi nevadil, protože jsem ho milovala. Teda vadily mi jeho sliny, když mne při hře okusoval ruku, tak se mi pak na ní udělala vyrážka. Ale jen na chvíli. Ale možná jsem měla z něj i tu rýmu, ale protože jsem už před pořízením psa měla alergii na roztoče a mírné astma, tak jsem z toho psa vůbec nepodezřívala. Psa už nemáme a rýmu mívám dál. Astma se zlepšilo. Ale občas mne strašně svědí oči a vůbec nemůžu poznat z čeho. Tak těžko říct... Jinak mi připadá, že každé zvíře (nejen druh, ale i konkrétní jedinec) na mne působí jinak. A že si člověk možná trochu zvykne. A taky mi léta stačila léčebná kůra na jaře a na podzim (sprej na alergickou rýmu a na astma) a zbytek roku dobrý. Teď psa nemám a mnohem častěji si musím vzít prášek kvůli rýmě. Jednou jsem měla v uchu jehličku na alergii a měla jsem asi dva roky klid. Tak uvažuju o tom, že si ji nechám znovu píchnout. Přeju, ať se rozhodneš dobře.

Ano, alergie není na chlupy, ale na protein, který zvíře produkuje. To jsem psala v tom úvodním příspěvku. Jen ti psi bez podsady, kteří žijí v bytě, tak se častěji koupou, ale určitě vylučují stejný alergen. A nepouští chlupy, takže to méně šíři. Zkoušela jsem hladit venkovní psy a tam mi na ruce nějaká vyrážka vyskákala, kdežto bišon a maltezak (malí bílí nelínaví psi - pro ty kdo je neznají) na návštěvě nic. Proto je to dilema. Jestli riskovat, že i na ně časem ta reakce bude. A taky mě zajímaly zkušenosti, jestli se někomu i zlepšila alergie v soužití s tím zvířetem. Takže já se vlastně bojím víc venkovních psů, než těch malých domácích…

Králík a kočka mají ty alergeny fakt silné…. Tak aspoň že ty venkovní kočky můžou u væs být. Jak jsem na tu kočku reagovala fakt silné, tak mám trochu obavu, aby to decka nenosilný na sobě v oblečení.