| KoproFka | 
 |
(2.6.2013 20:55:54)
Vendy, jak moc tě chápu!!!
Já se v těchto dnech snažím vyloudit úsměv na tváři mé téměř 7-mi týdenní dcery a .... výsledek je, že včera se začala smát na bráchu, na kytku, na návštěvu ... ale na mě ne ...jako nevím, co proti mě má páč jsem její všechno (mlíko, spaní, bdění, kadění etc.), ale úsměv si evidentně nezasloužím - i ten oční kontakt se mnou je minimální...
ale pravda je, že já jsem blondýna vyblitá a všechno ostatní, co jí zajímá, je kontrastní víc než dost...
tak se každý večer modlím, aby byla v pořádku, páč je navíc strašlivě hodné miminko, které se dá odložit, krásně a hodně spinká a téměř nepláče (až tak, že si říkám, jestli je vůbec tohle normální) - no prostě opak jejího bráchy, který se ale ovšem v jejím věku už na mě dávno! smál.... chjo...
snad je na ní ale ještě brzy... si říkám...
|
| Vendy a dve holky | 
|
(2.6.2013 21:02:23)
Neboj, na ostatni se smeje, tak je asi v poradku, ne? Neco jineho je, ze je Ti lito, ze ne na tebe, taky to nechapu
|
| KoproFka |
|
(2.6.2013 21:12:16)
já vím, no, vím, že u nás je možná ještě brzy.... že ty jsi na tom úplně jinak.... ale dost přesně dokážu pochopit, jak se cítíš a jaké máš obavy...
Hodně mi ta tvoje diskuze pomohla , já chtěla přede dvěma dny založit podobné téma ... ale udržela jsem se... si furt říkám, že je brzy, že se mi jen plaší hormony, i proto, že se o ni strašně bojím, mám pořád takovou divnou představu, že se mi to jenom zdá, že ji mám....chjo... fakt jsem zralá na Bohnice, asi (to jsem u jejího bráchy fakt neměla - páč ten furt tak řval, že nějaký emoce jako strach o něj jsem vůbec nestíhala...)
|
| :-) zaregistrovaná | 
|
(2.6.2013 21:49:18)
Koprofko, naše malá taky skoro vůbec nepláče! Bekne jenom když jí zabolí bříško, a rozeřvala se při první cestě autem - neznala ten hluk, když se něčeho hodně lekne, nebo při očním vyšetření. Jinak vůbec nebrečí! taky jsem z toho na nervy, ale dr. říká, že je to hold spokojený miminko. Ona signalizuje očima, prostě vykuluje oči a poznej co chci. Už se mi to občas daří, plenka a tak. Taky je nedonošená.
Má centrální hypotonický syndrom, ale bez příčin v genetice, nálezu na mozku a EEG či metabolické poruše, patrně je to tedy důsledek tísně v těhotenství, z toho byl ten akutní porod, prý se z toho dostane, taky jdeme na Vojtovku a Bobatha. Nošení miluje, pořídila jsem si babyvak, protože může být jenom v poloze "kolébka". Nejraději by byla pořád na ruce, na někom nalepená .. v kočárku či postýlce usne, ale očima signalizuje, že ví kde by se jí spalo líp - na mě nebo na tatínkově hrudi. Smích je zřídkavý, náhodný, a strašně legrační, když se jí to povede. Jsme 3,5 měs a necelé 2 měsíce korigovaně.
|
| KoproFka |
|
(2.6.2013 22:30:11)
 no, taky toho máte naložíno dost, co?? držím pace, ať je všechno o.k. a se vším se poperete
My jsme naopak zase úplně krásně donošený (narozený týdenn po TP) s 3,64 kg, teď už bude mít určo přes 5kg. Je to naprosto ukázkový miminko, bez sebemenšího problému, vyjma fakt banalit - tekoucí očičko jsme rozmasírovaly, rýmu ve 3 týdnech jsme nakonec vyléčily Pamyconem....
A ona je navíc hrozně poslušná - když jsem plašila, že v 6-ti nedělí vůbec nekaká, začala druhý den kakat 3x denně - trvalo to 2 týdny a předevšírem jsem jí při přebalování řekla (jak si tak povídáme, že ), že snad bylo lepší, když kakala 1 za pár dní a představ si, že ona zas už 2 dny nekaká!!
Jsem z ní úplně na větvi!!
To samý včera - jsem jí zas říkala, že by se měla v noci budit víckrát než 1x (kojím kolem 21:00, pak v 3:00, a pak až ráno po 7:00), že to pro to mlíčko není moc dobrý a co si myslíš - na dnešek se mi vzbudila 4x! (11:00, 1:00, 3:00, 7:00)
mě to přijde až podezřelý, že je takhle poslušná a nějak to moc nepobírám, se přiznávám...
|
| :-) zaregistrovaná |
|
(2.6.2013 22:42:07)
Jo, jsou to zlatíčka. Jinak si nestěžuju, hlavně že žije, hold musí cvičit, taky cvičím, tak co. Tak, nebrečí, co by za to jiný maminy daly, hodný, mazlivý dítě, který "mluví očima" - vyměň plenku, podrbej mě, houpat, mazlit, bavit, mlíčko, mlíčko už ne .. Až na to, že ty oči valí skoro pořád stejně.
Na neonatologii jsme si krásně popovídaly s jednou doktorkou o moudrosti dětí, jen jim umět naslouchat.
|
| KoproFka |
|
(2.6.2013 22:53:21)
jo, to je fakt... jsou chytřejší než my, potvůrky.. my už máme všechny instinkty a pudy zanesený a umrtvený, za ty roky života
|
|
|
|
|
|
|
| Líza | 
|
(2.6.2013 21:18:29)
KoproFko, když se mi po prvním dráždivém a řvoucím dítěti narodilo miminko, které bylo nejradši samo v posteli a hrálo si s ručičkama, popřípadě jen tak spalo - a nechtělo, abych ho obtěžovala mimo časy jídla nějakým ňuňáním - tak jsem měla podobný pocit jako ty. Ale zkus si to přerámovat a užívej si dítě, které tvoji pozornost chce jen občas a ne nonstop, odpočívej, věnuj se v získaným čase staršímu. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že i klidný, neřvoucí, spavý dítě, který se jeví jako mnohem míň kontaktní, si v pravou chvíli řekne o pozornost, kterou potřebuje. Jen máš prostě jinde laťku. Klid.
|
| KoproFka |
|
(2.6.2013 21:44:28)
Lízo MOC díky, takže i takový dítě je normální, že?
Páč já mám z juniora tu laťku vážně nastavenou úplně jinak!!! To bylo fakt náročný a uřvaný dítě, u kterýho jsem prostě NIKDY nevěděla, proč vlastně pořád tak pláče...
Přestav si, že jsem zjistila, že ona je po nakojení v noci klidně tak hoďku vzhůru, kojím ji u sebe v posteli a vždycky u toho usnu - jenže ona ne, zjistila jsem dneska v noci (moc jsem nespala, páč mě budil vítr a déšť, co nám bubnoval do lodžie), ale je normálně klidu, hraje si s ručičkama, kouká kolem (nemí tam tma, ale pološero z uličního osvětlení) a občas se zavrtí a pak si klidně u mě usne, když se unaví  ... kdežto já spim jak špalek!
Dneska jsem jí to chtěla stopovat, kolik toho napláče a ... prostě nic - pominu-li krátké vyjádření nelibosti, když se mi nepodařilo dost rychle jí přetáhnout body přes hlavu...- jsem to dneska říkala do telefonu našim, jestli je tohle vůbec normální - jestli ona je vůbec normální - a už tak týden sjíždím stránky o autistech..
|
| Líza |
|
(2.6.2013 23:05:23)
Tak nic nesjížděj, JE to normální. To přesně popisuješ moji mladší.
Je jí jedenáct.
Dneska je tak tulivá a mazlivá, až mi to občas dělá problém. Je naprostá extrovertka, od malička si otočila kolem prstu každýho kdo kolem ní prošel, tak trochu exhibicionistka, chytrá, šikovná, veselá, optimistická, důvěřivá a v dobrém slova smyslu "do světa".
Po autismu teda fakt ani památky.
Ale pamatuju si na tu dobu kolem tří měsíců (tehdy mi nějakou dobu bojkotovala kojení a ztrácela na váze a nedařilo se přijít na co, co se děje), kdy jsem měla pocit, že jsem s ní ještě nestihla navázat konkrétní jedinečnej osobní vztah (proto jako málo byla kontaktní) a už mi tou nemocí prokluzuje mezi prsty...
Všechno je v pořádku. Buď k dispozici, prostě druhý dítě máš úplně jiný než první a musíš se ho učit, zase odznova, všecko od nuly, všecko jinak ;)
|
|
|
|
| Žžena |
|
(2.6.2013 21:44:43)
Koprofko,
že je to mateřství ale nevděčný 
Náš mlaďoch řekl "máma" poprvé někdy po druhém roce, kytičky, zvířátka, žvanec, motorová vozidla a spol. měly taky přednost 
|
| KoproFka |
|
(2.6.2013 21:56:15)
no to máš recht!!!
Nejhorší, nebo nejlepší??? na tom je, že ty moje děti jsou fakt každý úplně ale úplně jiný - jak ve vzhledu, tak v chování - všechno v jejich životě od početí bylo úplně jinak a já si připadám znovu jak prvomatka...
Nejhorší na tom ale je, že u ní se o ní stíhám strašně bát - jako fakt strašně!!!
Normálně jsem v cca 4 týdnech stála u košíku, kde krásně spinkala, a řvala jak želva, že to není možný, abych měla takový štěstí, že není možný, aby byla takhle krásná a zdravá a hodná atd..., že se určo probudim a ona tady nebude... fakt psychouš hadr!!!
Včera jsem se svěřila manželovi - kterej je děsnej plašan a úzkostlivák (já jsem jinak od přirození děsnej pohodář) a ten byl z toho dost vyplašenej, páč takový na takový řeči ode mne není vůbec zvyklej... navíc jsem mu říkala o tom očním kontaktu a že to není normální, že junior už ho dávno se mnou měl a smál se na mě a ... no jsem děsná!!!
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(2.6.2013 23:05:13)
Jéžíš, Koprofko,to je ale šíleně brzy...neblbni.
|
|
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)