smetana |
|
(22.12.2009 8:37:44) Moje sestra se ve svých 29-ti letech po 3 nevydařených vztazích rozhodla, že zatímco bez chlapů žít může, bez dětí nikoliv. Rozhodla se, že si pořídí dítě. Má slušné zaměstnání, ale nemá vlastní byt. Našla si kamaráda, který je ochotný ji oplodnit. Nevím, jaké motivace k tomu vedou toho kamaráda, ale u sestry se obávám, jestli se nezbláznila. Snažím se jí vysvětlit, jak je strašně náročné vychovávat dítě bez otce, nemít v něm oporu, o finanční stránce nemluvě. Co si o tom myslíte? Jak jí vysvětlit, ať ještě chvíli počká na toho pravého? Sestra argumentuje tím, že v jejím věku jsou už všichni chlapi ženatí s dětmi... Nevěří, že by někoho potkala a prý i kdyby ano, tak se stejně může stát, že ji opustí.. Přeju jí, aby měla miminko, je to silná ženská, schopná, přesto pochybuju, jestli to zvládne..
|
zuni |
|
(22.12.2009 8:41:51) Tak jí řekni, že mám děsně sympatickýho kamaráda o nějakej ten rok staršího, kterej marně hledá ženskou a chtěl by ještě dítě. A ROZHODNĚ BYCH ŘEKLA, ŽE NEBUDE JEDINEJ!!!
|
|
Ananta |
|
(22.12.2009 8:42:49) Ahoj, já ji docela chápu, ale jen v případě, že si je jistá že dítě uživí.
|
|
Mamča + 4 ♥ |
|
(22.12.2009 8:47:41) Pokud je finančně zajištěná/nezávislá, proč by to nemohla zvládnout? Radi bych jí podpořila než vymlouvala.....a nějakého toho pravého chlapa 100% najde!!!!
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(22.12.2009 8:49:04) Moje příbuzná to přesně takhle udělala (měla teda garsonku), a zvládla to - její dceři je teď skoro 20 let.
|
|
Káťa+2 Škubánci |
|
(22.12.2009 8:56:05) No byla jsem v podobný situaci, 28 let a vztah před zhroucením, stejně jsem chtěla dítě, i když rozchod byl téměř nevyhnutelný. A tak se stalo - otěhotněla jsem, rozešli jsme se a já porodila dvojčata. Nechci jí brát iluze, ale je to více než náročné po všech stránkách, nejen té finanční.
|
|
Maia | •
|
(22.12.2009 9:08:39) Proboha proc jeste nepocka, chapala bych to, kdyby ji bylo o 10 let vice, ale takhle? Mam hodne kamaradek, ktere v tomhle veku teprve hledaji, vlastne pred 30 jsme mel z mych pratel dite malokdo. Nechapu, proc tak tlaci na pilu, ted je v nejhezcim veku hledani toho praveho a chlapu treba okolo 28-30, skvelych, kteri by chteli rodinu, je dost. A navic si myslim, ze jit dopredu do toho, ze dite nebude mi tatu, je vuci nemu nefer. Nerikam, stat se to muze, ale takhle naplanovane.. neudelala bych to, to uz by mi musela zvonit hrana, ale to ji jeste dlouho neceka.
|
|
Raduza |
|
(22.12.2009 9:08:47) Toto jsem tvrdila ve svých dvaceti, že to udělám. Někdy si říkám, jestli by to nebylo lepší. Držím sestře palce. Nerozmlouvala bych jí to.
|
|
Paulis |
|
(22.12.2009 9:16:43) Nerozmlouvala bych,podpořila.Jedna moje ex-kamarádka toto chtěla udělat - neudělala to,čekala na toho pravého.Je ji 45 a nemá ani dítě,ani pana pravého, zahořkla - stala se z ní závistivá zlá ženská, která škodí,komu může.
|
|
Insula |
|
(22.12.2009 9:18:18) Tohle byl kdysi můj "sen". Škoda, že jsem si ho nesplnila.
Sestru bych podpořila. Je to její rozhodnutí. Chlapa si může najít i později.
|
Bystrouška + liščátko 9/11 |
|
(22.12.2009 9:22:53) Jojo, já taky lituju, že jsem to tak neudělala. Teď je mi přes čtyřicet, mám sice manžela, ale nemám děti a bohužel se nedaří. Prostě jsem propásla tu správnou chvíli. Takže já jí to naprosto schvaluju!
|
|
|
Takytaktakytak | •
|
(22.12.2009 9:28:08) Dokud se do toho člověk nepustí, nezjistí, že je to fakt o hubu. Sama jsem to přesně takhle udělala (měla jsem vlastní bydlení, auto, úspory) myslela jsem, že to zvládnu sama, naštěstí tatínek pomáhá a účastní se výchovy. Jen pro jistotu píšu - od státu nedostávám žádnou podporu. Přesně ve chvíli, kdy jsme se do toho pustili (nikomu jsme to neříkali), přišla kamarádka s tím, že má podobný plán a domluveného kamaráda z dětství pro případ, že do 35 nebude mít funkční vztah. Znám případ šťastné rodiny (ne v ČR), lesbická matka a homosexuální otec. Dětem je cca 11 a 9 let, vše funguje, "rodina" vypadá spokojeně. Soudím tedy, že tak uvažuje více žen.
Jestli bych do toho šla i dnes? Jo, za ty děti to stojí, ty moje jsou nejúžasnější na světě a věřím, že budou mít šťastný život. Všichni (jejich rodina) se o to snažíme. Ale zjistila jsem, že být úplně sama, bez bytu, podpory otce atd., byl by to průšvih.
|
Maia | •
|
(22.12.2009 9:35:09) Tak jsem neodolala a jeste jednou si pecliveji precetla zadani, vazne je sestre 29 ? Nemelo tam byt 39?
Ja teda koukam jako blazen, okolo me lide ve 29 letech studuji, cestuji, navazuji vztahy a planuji, totez jsme delali v tomhle veku my, rozhodne se nevrhaji na deti za kazdou cenu bez otce. Nemyslim si, ze je nutne byt navzdy bez deti, pokud nema zena muze, ale jako krize, kdyz uz je to opravdu na hrane s vekem. Tady porad nechapu, proc takhle brzo, vzdyt za pul roku muze potkat nekoho skveleho...
|
Babsi+2 |
|
(22.12.2009 15:10:51) No vidíš a lidi okolo mě, co jim je 29, dostudovali už před x-lety, během studií procestovali kus světa, mají za sebou několikaletou praxi a touží po klidu rodinného krbu...a logicky i po partnerovi a dítěti. A fakt jim netáhne na 40.
|
|
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(22.12.2009 9:35:45) No tak já čekám, kdy s tímhle přijde moje ségra.
Nevím, my jsme kompletní rodina, a když vidím synka s tatínkem, tak si říkám, že plánovaně přivést na svět dítě, které nebude mít tátu, je fakt nefér, obzvlášť když je dotyčné 29. Nehledě na to, že první půlrok s naším uplakaným a na péči náročným dítkem bych sama nedala ani náhodou. Jinak mám tři čtyři kamarády kolem třicítky, nezadané, kteří stojí o vážný vztah a o děti a jaksi se jim nedaří. Takže bych neházela flintu do obilí a spíš hledala někoho, s kým by se ta úplná rodina dala vytvořit.
Jako jo, chápu, že když je čtyřicítka za dveřma, člověk se k takovému kroku uchýlí... Ale ségra na to má fakt ještě 8, 10 let čas...
|
|
Limai |
|
(22.12.2009 9:36:08) Když najde pana pravého a bude mít s ním dítě,nikdy jí nikdo nezaručí,že od ní pan pravý neodejde a dítě bude vychovávat sama tak jako tak.Myslíš si že je málo ženských,který jsou sami s dětmi?Sestřenice jich má pět a je s nima sama(pravda,její manžel ale zemřel).Já jsem dítě do třiceti neměla,s tím že jsem ještě nenašla toho pravého,a když teda jsem si myslela že jsem potkala toho nejbáječnějšího mužskýho na světě a rozhodli jsme se mít dítě,tak se ukázalo,že ten člověk víc levý už být ani nemůže,tak jsem ho poslala do hajzlu a dceru vychovávala sama.A nelituji toho,děti jsou pro mě obrovská motivace a člověka to žene kupředu,aby je zajistil.Já to kamarádce schvaluju.Bude čekat tak dlouho,že se ani nedočká,a bude bez chlapa i bez dětí.Jen do toho.Nějaký tatínek se najde časem.
|
|
Radka + 2 | •
|
(22.12.2009 9:39:58) Když si udělá pořádnou finanční analýzu, že to zvládne i po získání bytu, tak bych jí v tom podpořila.
Po svých zkušenostech už bych chtěla děti jenom bez otce :(
|
Schauma |
|
(22.12.2009 9:46:04) Tak já nad tímhle taky uvažovala, byla jsem tehdy strašně zamilovaná do jednoho ženáče. Chtěla jsem jeho dítě a být svobodnou matkou. Ale nestalo se. Teď mám děti dvě a bohužel rozvedená...Nelituju ničeho, jen bych něco udělala jinak.
|
|
Maia | •
|
(22.12.2009 9:47:36) Bez otce? Ale to, ze ty jsi pravdepodobne udelala nemilou zkusenost neznamena, ze jsou takovy vsichni muzi, ne? Ja bych nechtela mit deti bez jejich otce, protoze pokud je to normalni clovek, tak je pro deti obrovskym prinosem a devizou do zivota.
A jeste...ano, jsou zeny, ktere vychovavaji zeny samy, at uz vdovy, nebo rozvedene atd. A delaji to dobre a ze vsech svych sil. Ale proc do tehle situaci jit predem, bez toho, aniz by zkusila mit deti z lasky a vztahu? Ja tedy osobne chtela deti ne s kymkoli, ale prave s tim jedinym a pravym muzem. Nemuselo nam to vyjit, to je jasne riziko zivota, ale ze by mi byl otec celkem fuk a nejakej tatka se pak najde, tak takhle bych nemohla uvazovat ani vterinu.
|
Maia | •
|
(22.12.2009 9:51:39) ...vychovavají deti, ne zeny pardon
|
|
|
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 9:46:11) V prvom rade by ma zaujímalo - KOĽKO Z VÁS, ČO JEJ RADÍTE PODPORIŤ SÉGRU ABY DO TOHO ŠLA - KOĽKO Z VÁS BOLO SAMOŽIVITEĽKOU S DEŤMI BEZ PODPORY TATÍNKA A RODINY????!!!!!
Segre by som sa snažila dávať príklady z okolia, ktoré svedčia o tom, že 29 NIE JE ŽIADNY VEK!
A keď chceš, klíďo jej povedz i o mne - je síce fakt, že prvého syna mám po IUI (po letitej snahe), lebo sa nedarilo, ale porodila som ho tesne pred 32-kou. Aby nás potažmo jeho tatínek totálne sklamal, o syna sa nestaral atd. atd...skončilo to tým, že som podala žiadosť o rozvod a rozviedla sa. Žijem na malom mestečku, rodinu (všetku rodinu) mám po svete a mamu v Bratislave, čo je 350 km ďaleko. Čiže som tu zostala s ročným synom totálne sama. Bola to jedna veľká KATASTROFA! A to mám prácu, kde sa mám ako vrátiť! Ale nemala som kam "upichnúť" syna malého - tudíž práca nehrozila. Dávky od štátu cca 800,-- Kč k alimentom 2700,-- Kč a materskej (vtedy som začínala na tých 3800,--, ale aj so zvýšením na 7600,-- to bolo o hubu). Neprajem jej zažiť, aby večer brečela, že dítku nemá na mléko (nejaké oblečenie som dostávala od mamy, inak by som ho asi ani neobliekla po zaplatení nájmu a nutných poplatkov..). A za ďalšie, ten faktor otca - nech si vraví kto chce čo chce - dieťaťu tiež chýba! A kto vraví, že nie, nahovára si KRAVINY.
No ale k veci, našla som partnera, náhodou a s ním mám už druhého syna (na prvý šup a prirodzene!). Teraz mám 36 čerstvých (s partnerom som sa zoznámila v 34 rokoch). Bol slobodný, bezdetný.
SESTRA MÁ ČAS! Pokiaľ má záujem o partnerský život, nájde partnera. Bože v dnešnej dobe práve vo veku 30 - 40 rokov chlapi hľadajú ženskú pre život a teprv sa začínajú cítiť často na deti. Mladší majú často pocit, že sú ešte "mladí" kluci...
A takých prípadov by bolo. Bože, čo má nejakú depku? Jo, s blížiacou sa tridsiatkou može depka prísť, aby potažmo baba zistila, po dovršení tej "hroznej" tridsiatky, že vtedy život iba naplno začína, ak si to uvedomí, tak sa tak aj bude cítiť.
|
Epepe |
|
(22.12.2009 10:39:31) Maťo, tobě asi taky nebylo přes čtyřicet a nebyla jsi bezdětná, ne? Těžké soudit cokoliv, když jsme to nezažili, ale to bychom si nemohli udělat názor na nic, nemyslíš?
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 11:19:21) Julda a Ty si bola samoživiteľka s dieťaťom?
Lebo to naozaj nie je žiadna sranda. Keď opomenu finance, tak to psychično je maso..koľkokrát to hádže s matkou, čo má úplnú rodinu a podporu partnera. Samoživiteľka si nedáchne..zatiaľ si asi nevieš predstaviť, aké to je si NAOZAJ ani 5 min. nedáchnout Vyčerpáva to fyzicky i psychicky a s láskou k dieťaťu to nemá prachnič spoločného, decko človek miluje i napriek tej únave.
Nechcela by som to ale už NIKDY zažiť. Jo a ako som už písala, prvé dieťa som rodila 32 ročná. Druhé 34 ročná - tesne pred 35-kou.
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 11:21:20) A aby to bolo správne pochopené, partner nie je zárukou ničoho. Ale ísť do niečoho len preto, že "čo keby", to by som neurobila. Predpokladať dopredu v 29 rokoch, že nebudem mať decko, ak si ho neurobím náhodne s nejakým "ochotníkom", to je detinskosť.
|
|
|
|
|
Lizzie |
|
(22.12.2009 9:52:20) Její rozhodnutí. Myslím, že své si jí řekla a můžeš jí maximálně podpořit.
|
|
Bibia |
|
(22.12.2009 9:52:56) Odpovídám, aniž bych četla diskusi tak se snad nebudu opakovat. Pocitům sestry se absolutně nedivím. Pro mě je dítě taky důležitější než chlap a kdybych si měla dneska vybrat, jestli mít dítě jako dobrovolně svobodná matka nebo čekat, jestli se náhodou nenajde nějaký "dobrý" tatínek, tak zvolím tu první variantu. Je tedy pravdou, že ve věku tvé sestry, je to možná ještě brzy takto uvažovat. V mém věku by se tomu asi nikdo už nedivil Bohužel, mně dítě ještě přáno nebylo. Sestře držím palce, aby jí vše dopadlo, co nejlépe a byla šťastná!!!
|
Anca-Filipek4.12.2006 |
|
(22.12.2009 9:56:24) NO odbornici rikaji ze uderem tricatych narozenin u zeny vyrazne klesa plodnost,takze pokud je zabezpecena je lepsi mit dite bez chlapa nez ve 40 nemit ani dite ani manzela.Tata k diteti se da najit vzdycky
|
Lizzie |
|
(22.12.2009 9:57:09) Jací odborníci konkrétně?
|
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 10:20:03) Anča, tak to je prdel fakt s tou plodnosťou...ja som do tridsiatky nemohla zapadnúť ani ZABOHA. Po tridsiatke som sa "rozrodila" tak, že mám radšej teraz už Mirenu
|
|
|
Takytaktakytak | •
|
(22.12.2009 10:06:54) Ještě k tomu věku - 29 není žádný věk, to je fakt. Jenže sestra může mít nějaký problém, který se může podařit objevit pozdě nebo vůbec a čím déle bude čekat, tím je otěhotnění méně pravděpodobné. Říkat "otěhotněla jsem ve 40 a podívejte se na Madonnu" je absolutně irelevantní a nelze to ztahovat na kohokoli jiného. Mám kamarádku, která žije 15 let ve šťastném vztahu, s manželem se léta snažili o dítě. Postupně zkusili 3x IVF, neúspěšně. Postupně se přicházelo na další a další relativně lehké zdravotní problémy, nakonec na trombofilii (která jí patrně už předtím způsobila potrat neboť nebyla kryta nízkomolekulárním heparinem) a začínající autoimunitní onemocnění. Nemají peníze, aby si zaplatili další IVF sami a navíc kvůli tomu autoimunitnímu onemocnění je otěhotnění čím dál nepravděpodobnější. Možná, kdyby začali neplodnost řešit dříve než v jejích 26, mohlo se to stihnout včas.
|
Maia | •
|
(22.12.2009 10:15:11) Ale dopredu se takhle uvazovat neda, co kdybych nesla ven, protoze me muze prejet auto? To by v tom pripade bylo idealni, kdyby se na deti vrhli holky v 18 s prvnim partnerem, protoze co kdyby nemohly otehotnet, tak at maj vice casu.
Hledani problemu, kde jeste zdaleka nejsou a je velka pravdepodobnost, ze nebudou, nerozumim.
|
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 10:25:42) Takytak..mám vo svojom okolí dosť prípadov nepodarených IVF (priamo osobne ich poznám a veľmi dobre), plus som tiež prípad "nedarenia sa".
Každopádne napriek tomu TVRDÍM. Než počať dieťa bez partnera len preto, že keby bolo keby a čo keby a som "stará" a "mám depky" a "nič ma už mimo dieťaťa a jeho výchovy nečaká"..tak to radšej nepočínať VOBEC. Moj osobný názor.
|
Ananta |
|
(22.12.2009 11:14:57) A tys zůstala bezdětná? Partner není dnes zárukou ničeho...
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 16:09:15) Partner nie je zárukou ničoho, ale ja som rozhodne neplánovala dieťa len preto, že som mala toľko a toľko rokov a už vobec nie s otcom neznámym! Neznášam to rodinkárske vytrhávanie z kontextu a chytanie za slovíčka.
to, že mi vzťah nevyšiel neznamená, že som tehotnela v nefunkčnom vzťahu!
Fúúúúrt tu budú pliesť jabka s hruškami.
Tu sa rieši plánovanie decka bez otca! To sú dve sakra rozdielne veci.
Vidím, že na rodine je to furt rovnaké. Populárne nicky možu kecať i kraviny a p...iny na kvadrát (furt nejaké také debiliny čítam) a do "nepopulárnych" sa budú furt navážať.
To k otázke "a TY si zostala bezdetná?"
|
boží žena |
|
(22.12.2009 16:11:42) už to vzdej, všichni tě pochopili, nemusíš je ale přesvědčovat
já teda radši budu samoživitelka otec neznámý, než bezdětná, to mi nikdo nevymluví, i když ideální by to ani trochu nebylo
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 16:20:21) si dosť frustrovaná, za ta léta sa to holt nezlepšilo Daj mi pokoj, s TEbou nekomunikujem
|
boží žena |
|
(22.12.2009 16:22:53) jestli ty nejseš opravdu nepopulární a to bez těch uvozovek, zcela právem
nekomunikace vypadá jinak
|
|
|
|
|
|
|
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 10:21:54) Bibia, chápem aj Tvoje pocity (dosť dlho som na prvého syna čakala na to, aby som to fakt chápala).
Ale ver mi, jak by si to decko ako samoživiteľka mala, tak jasné, urobila by si všetko pre to, aby si ho uživila, milovala ho atd. atd.
Ale! Zmenila by si názor na anonymného tatínka...ver mi. Nemáš dieťa, nemáš s čím porovnať. Ja už ako porovnávať mám - pretože som to zažila z oboch strán (aj s pocitom utekajúcich bio hodín a že nikdy sa nedočkám dieťaťa).
|
|
|
Merylin5 |
|
(22.12.2009 9:59:13) Tvoje sestra se mi zdá moc mladá na takové úvahy, a zbytečně zahořklá a pesimistická. Za 10 let možná. Je to po všech stránkách těžké a vůči dítěti nefér.
Jinak jsem nikdy nechápala řeči, že v tomhle věku jsou všichni zadaní. Co to je?????? To jako do určitýho věku je hon na partnery, pak klapne závora a konec????? To je vyloženě srandovní a chudák ten, kdo tomu věří.
Já jsem svého partnera potkala v 32, a do té doby jsem nikdy pesimismu tohodle typu nepropadala.
|
Maia | •
|
(22.12.2009 10:04:24) Diky Markytko, uz jsem si myslela, ze ziju na jine planete, mezi mimozemstany
|
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 10:22:45) Markytko, sdieľam Tvoj názor
|
|
|
Linda | •
|
(22.12.2009 10:04:42) Sestru bych klidne podporila, ja mela sice perspektivni a krasny desetilety vztah, ale v pul roce ditete nas otec opustil! Nyni po 5 letech jsem nasla suproveho partnera, ale na dite se citim uz stara. Tim jsem chtela rict, ze ani dobry vztah ji nezajisti, ze nebude jednoho krasneho dne samozivitelkou, na deti se cekat do nekonecna neda, ale krasny partnersky vztah lze vytvorit kdykoliv!
|
|
Tulka |
|
(22.12.2009 10:17:24) Mně se to zdá docela sobecké.Koho bude to dítě uvádět jako otce.Otec neznámý?Když se lidi rozvedou,je to jiné.Otec tam figuruje alespoň papírově.Myslím si,že dítě by mělo mít právo vědět,kdo je jeho otec.
|
|
Andrey |
|
(22.12.2009 10:24:16) Asi bych ji to ukazala na nejakem pripadu, ja jsem nedobrovolne samozivitelkou, nejenze to je sileny napor na psychiku, tak ale i na fyzicku, neb at si uvedomi, ze s tim ditkem bude opravdu 24hodin a kolikrat sama a to je teprv sila Nemluve o tom, ze ostatni kamaradky neustale vypraveji co ten jejich s prckem dela, deti si uz pak taky nejak povypravi o tatinkach...no nevim, nevim..zalezi i na tom, nakolik se pak ma ten "ploditel" ucastnit, zda si obcas ditko vezme, bude prispivat financne..neni to takova sranda rict si tak, chci dite a muzsky me uz nebavi
|
|
Lenka** |
|
(22.12.2009 10:29:01) No, co dělat, je to sestřino rozhodnutí, asi si potřebovala o něm s někým promluvit. Můžeš jí říct, co si o tom myslíš a zároveň ji i podpořit, je to přece sestra. Tem kamarád chce fakt být jen na to oplodnění? A nebo se chce nějak o dítě taky starat? Ani bych se nedivila, až to dítko uvidí, že by mohl mít zájem, když jsou se sestrou kamarádi. Taky by mohl chtít uznat otcovství, kdyby si to rozmyslel a o dítě se chtěl starat, i když by o to sestra nestála. To všechno je ve hře. A nebo kamarád má o sestru zájem, jen si to neřekli...A co když oplodnění nepůjde a bude to chtít víc pokusů??? I do takhle racionálně vymyšleného řešení se může zamotat vztah, i když sestra momentálně nemá zujem. Nevím, připadá mi, že je hodně zraněná a že by bylo dobře se trošku poléčit, aby se dobrovolně nevzdávala vztahů, které k životu patří.Přesvědčování, že to nemá dělat, ji může paradoxně utvrdit, aby do toho šla za každou cenu...
|
|
Epepe |
|
(22.12.2009 10:36:00) Vymlouvat jí to můžeš, ale jestli je nerozhodná, tak to stejně nepomůže. Ona to zvládne, a kdyby ne, tak jí přece pomůžete, ne? Ber to tak, že by to dopadlo stejně, kdyby vám nic neřekla a přišla do jiného stavu jako náhodou. Vyrůstaly jsme s mámou samy a zvládla to na jedničku.
|
Epepe |
|
(22.12.2009 10:36:12) Pardon, rozhodnutá.
|
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 13:46:45) Julda, debata nie je o tom, že by to matka nezvládla..pre svoje dieťa matka zvládne všetko na svete, ak ho miluje.
Ale o preplakaných večeroch, keď bola mama osamelá Ti už rozprávať samozrejme nebude že jo..načo tým svoje dieťa zaťažovať..
|
Žžena |
|
(22.12.2009 13:56:24) Maťo, uznej, že některým ženám zkrátka dítě za ty budoucí proplakané večery stojí
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 14:12:30) nevravím, že nestojí, ale ženská, čo ešte nemá ani jedno, si nevie predstaviť dosledky svojho rozhodnutia do dosledkov. To je FAKT. Príde mi to také sobecké - já chcu miminkooooooo - a ďalej čo??? To už je na celý život! A ešte nemá ani byt.
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 14:16:13) Proste aby som dokončila svoj pohľad na vec, chápem materské pocity, sama mám deti. Chápem dokonca i rozhodnutie - "otec neznámy"..ale toto chápem až u ženy, ktorá má viac rokov, než 29...
|
|
Žžena |
|
(22.12.2009 14:22:55) Maťo, tak není povinnost mít vlastní byt. Jsou lidi co z vlastního rozhodnutí a spokojeně prožijou život v nájmu. Prosímtě, jaktože tak přesně víš, že dotyčná je jenom bláhová koza co si zrovna usmyslela že si pořídí živou panenku? To všichni pod třicet jsou jenom sobecký hovádka? Nebo to, že máš doma chlapa, z tebe dělá zodpovědnou? A děti počaté z manželství jsou automaticky produktem nesobecké lásky?
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 14:25:18) Nie sú sobecké hovádka! Len málokto v tom veku rieši, že si dítko urobí s otcom neznámym..
|
Vítr z hor |
|
(22.12.2009 15:38:08) Připadá mi trochu mimo říkat, že kdo chce mít dítě (za jakýchkoli podmínek), je sobec. Naopak bych řekla, že mít dítě je normální, zcela mimo zmiňované kategorie (je to dobře nebo špatně? který muž či žena jsou způsobilí být rodiči? je zavrženíhodné mít děti, aniž by měl člověk vlastní byt nebo stříbrné lžičky?)
No a někdo je má v manželství a někdo ne. Tak to prostě je.
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 16:04:57) Veveru, znovu opakujem - v kontexte "plánovaný otec neznámy" mi to normálne nepríde si tu dieťa robiť. A v tomto kontexte som to aj myslela. Neriešim iné situácie.
|
Vítr z hor |
|
(22.12.2009 16:24:51) Mata, chápu, co chceš říct. Tobě to připadá jako velmi špatná možnost, někdo jiný zase vidí jako horší variantu zůstat bezdětný nebo mít dítě s nesprávným mužem. Ty názory mají úplně stejnou cenu.
Nemyslím ale, že diskutované rozhodnutí mělo automaticky považovat za méně zralé, než mít dítě se známým otcem. Záleží na tom, nejen jací ti rodiče jsou, ale i jak se jejich vztah a rodina vyvinou. Nikdo nemá křišťálovou kouli, aby viděl do budoucnosti a těžko můžeme hodnotit život a rozhodnutí druhých.
Sama jsem byla překvapená, když jsem zjistila, co to znamená, mít děti, mít o ně strach, jak moc se mi změnil život. S více lidmi jsme se shodli na tom, že je to nepřenosná zkušenost, nikdo bezdětný nemá dostatek informací na absolutně zodpovědné rozhodnutí, jestli má na to, mít děti, a jestli přišel ten správný čas. Prostě je to pecka a někdo to holt ustojí a někdo ne. Mít k tomu správného otce je určitě super, ale život je svině. Ne vždycky to vyjde.
|
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 17:18:29) Veveru, ač sú tu niektorí presvedčení, že potrebujem presvedčovať o svojej pravde, nemyslela som rozhodne svoje príspevky tak.
Ono, dotyčná si aj tak spraví tak, ako to sama cíti a život sa jej už nejak vyvinie - tak ako každému. Ktorým smerom, to naozaj nemožeme vedieť, možeme sa len snažiť vyhnúť problémom, ale úplne ovplyvniť to aj tak nemožeme.
Proste som len prezentovala svoj názor, že 29 ročnej žene rozhodne ešte neujíždí vlak a že nemusí byť pravidlo, že na malom meste nie sú schopní nezadaní chlapi vhodní vekovo. Tudíž, že by nemusela hádzať flintu do žita a sústreďovať sa len na výrobu potomka, ale mohla by si trochu začať veriť, tudíž mať aj šancu stretnúť toho, s kým bude chcieť žiť.
Hlavne mi proste prišiel divný ten jej vek..nepríde mi tak "mimo" vekovo, aby musela mať nutne pocity ohľadne toho, či sa dočká dieťaťa aké asi má, keď si domlouvá výrobu dítka bez partnera.
Fakt ale neviem, či vobec budem pochopená
|
|
|
|
|
|
Maťa. |
|
(22.12.2009 14:26:31) Jo a ešte, prežila som si toho v živote dosť na to, aby som vedela, aké sú pocity bezdetnej 29-ročnej túžiacej po dieťaťi a sklamanej zo vzťahu. Preto som si dovolila sa k tomu vyjadriť.
P.S. Nie som vdaná - mám "štatút" rozvedenej
|
|
Žžena |
|
(22.12.2009 14:27:20) Podívej, všechno co chci říct, je, že Ty i já o ní víme prd a je prostě fakt, že ta ženská to může mít v hlavě velmi dobře srovnané a opravdu může vědět do čeho jde.
|
|
|
|
|
|
|