| Žížalice |
 |
(8.2.2010 14:00:39)
Za pár dní máme s přítelem několikaleté výročí, co jsme spolu. Několik let spolu bydlíme, máme společné zkušenosti, zážitky...
Můj "problém" spočívá v tom, že vím naprosto jistě a přesně, že partner miluje kočky. I jsme spolu skoro rok chodili vypomáhat s nemocnými a handicapovanými kočkami do blízkého útulku a vím, jak moc nás tato práce oba bavila a obohatila.
Nyní mám možnost vzít si z útulku skoro roční kočičku, čistotnou, už naučenou v bytě. Byla jsem se podívat, je milá, přítulná, hravá... prostě fajn kočička, jako velkou výhodu beru to, že to není ztřeštěné kotě, co musí nejdřív zkusit vše doma zlikvidovat :)
Jenže ač vím, že přítel kočky miluje a to opravdu hodně, jak by se tvářil na kočku doma. Respektive vím skoro jistě, že kdybych mu to řekla předem, nikdy by si dobrovolně on sám kočku nepořídil (netuším proč). Nicméně jsem přesvědčená, že když ji pořídím jako dárek k výročí, i kdyby chtěl být původně proti, že si ji zamiluje (ostatně jako všechny kočky). Prostě ráda bych mu připravila "léčbu šokem".
Jen si nejsem jistá, jestli je to natolik dobrý nápad, abych v případě neúspěchu riskovala 1) výdej peněz na zajištění věcí pro kočičku a hlavně 2) psychiku kočky, která má už své nehezké zkušenosti, s jejím převozem z útulku, případně vyřizování jejího vrácení...
Co byste mi poradily?
|
| Martina a holky 02,08 | 
|
(8.2.2010 14:12:04)
Já nevím  , ale zkus nejdřív nějak zjistit proč on sám kočičku nechce domu, jaké má důvody.
Mě, dá se říct přemluvil manžel s dcerou na koťátko. Měli jsme ho bohužel jen 4 měsíce a pak kočička zemřela po kastraci. Byla strašně hodná, nic neničila a spala celou noc a neřádila.
Strašně moc nám chybí, byl to člen rodiny.
Už pokukujeme po jiném koťátku, už máme vyhlídlé mainské mývalí
|
| Žížalice |
|
(8.2.2010 14:17:59)
má řekla bych, že má strach z toho, že by bylo doma všechno zničené...
|
| Martina a holky 02,08 |
|
(8.2.2010 14:32:10)
Měli jsme kotě a byt neničilo, stačí naučit na škrabadlo.
A tahle už "dospělá" kočka si myslím, že bude v klidu a bude ráda, že má klid a nikdo jí nebude ubližovat
Zkus to ještě probrat doma s partnerem, ten šok nevím no.
Já takhle dala kočku našim k vánocům tenkrát. Máma se mohla zbláznit, ale za pár dní to byl miláček a je pořád
|
|
|
|
| zuni | 
|
(8.2.2010 14:13:35)
Já dostala kočku od manžela, protože věděl že mi udělá radost, ale neměl kočky rád
Podle toho co píšeš o příteli, bych asi šla do "šoku" 
|
| zuni |
|
(8.2.2010 14:14:45)
Spíš byla práce přemluvit ho na druhou, ale už u nás týden bydlí i ta 
|
|
| *Verča* | 
|
(8.2.2010 14:17:59)
No je to risk,ale já myslím že bys to zkusit mohla a uvidíš že to dobře dopadne.
Já jsem taky pořád chtěla si pořídit nějaké zvířátko,vyhrál králíček pro malý byt a tak.přítle byl od začátku proti,říkal že jsem sezbláznila a tak,přemlouvala jsem ho,diskutovali jsme o tom.Nakonec jsem se do toho vrhla a zvířátko bylo doma a ted to je miláček i jeho,povídá si s ním
Stejné to bylo ještě když jsem bydlela u našich,zachránilo jsme malé kotátko.Tatka byl od začátku proti,kočku do bytu neschvaloval.nakonec si ho i ta kočička získala a byl to miláček celé rodiny.
Záleží na tobě,ale jestli tě má rád,uvidíš že to bude dobré
|
| boží žena | 
|
(8.2.2010 14:33:34)
taky se budu děsit, takového překvapení od dětí v budoucnosti
jenže já bych asi nevyměkla a u určitých zvířat určitě ne
|
|
|
|
| Feliz |
|
(8.2.2010 14:17:59)
Já teda nejsem moc pro šoková překvapení, ale.....v létě jsem takhle nebo spíš syn si takhle pořídil koťátko. Prostě jsem vyměkla a on s ním večer usnul u nás v posteli, přišel tatínek, kouknul do postele, že tam malej spí a chtěl jít pryč. Tak jsem ho upozornila, aby se podíval pořádně. Chvilku nedýchal, ale pak to rozdýchal, že teda děti mají mít zvířátko a že jestli budeme prdět na křečka, tak s náma nebude mluvit
Je to mazel rodiny, nikdy jsme kvůli tomu neměli žádné hádky.
Ale znám ho x let, kočku jsme mívali, takže jsem věděla, že se bude zlobit jen na oko.
|
|
| Čekatel na smazání | 
|
(8.2.2010 14:28:56)
Tak to jsem zvědavej na odpovědi. Jsem na tom stejně asi jak tvůj parner. Kočky mám rád ale neumím se přesdvědčit abych povolil její pobyt u nás.
|
| Žížalice |
|
(8.2.2010 14:32:16)
a jak bys reagoval jako ten nečekaně obdarovaný?
|
| Čekatel na smazání |
|
(8.2.2010 14:51:43)
Ze začátku asi dobře, do doby než by si začla na nábytku zkoušet svoje drápy, nebo se vyčůrala/vykadila na koberec, které máme po celém bytě. Pokud by byla ale naučená a brousila si to na těch pomůckách a chodila na stelivo, tak by mě to nevadilo.
|
| Molly. | 
|
(8.2.2010 16:30:14)
Michale, kočka není pes a je pro ni přirozené vykonávat potřebu do steliva nebo jiného vhodhného substrátu. Žádná z našich koček nikdy neudělala bobek ani loužičku mimo, dokonce ani sotva se batolící koťata vždycky doběhla
|
|
|
|
|
| *Owls* | 
|
(8.2.2010 14:34:57)
Myslím, že žádné zvíře není vhodný dárek, pokud si ho obdarovávaný vysloveně nepřeje Jinak nejsem proti zvířatům. Mám doma 2 kočky a před nimi jsem měla psa
|
| Chloé |
|
(8.2.2010 14:38:37)
Ono to je spis tak, ze to neni darek pro nej , ale pro zakladatelku, ze ?
|
| Žížalice |
|
(8.2.2010 14:41:39)
I pro mě, to nemůžu popřít :) ale jde o to, že si myslím, že se bojí zbytečně, jen to zkusit - a to je právě kámen úrazu 
|
| Chloé |
|
(8.2.2010 14:48:23)
Ja bych na to sla pres domluvu, spis ho pomaloucku polehoucku zpracovavat, nez takove prekvapeni.
Po pravde, ja kdybych prisla domu a doma byla kocka, tak bud by sla kocka nebo ja.... Manzel strasne chtel kocku, ale ja nemam kocky rada (to uz spis psa) a navic s nasim zivotnim stylem se to vylucuje, porad nekde jezdime/litame.
|
|
|
|
|
| FialoFka | 
|
(8.2.2010 14:36:05)
Lucianetto, vím, že to sem nepatří, já bych kočku doma nechtěla, mám alergii , ale chtěla jsem se optat, co Tvá sestra? Je šťastná?
|
| Žížalice |
|
(8.2.2010 14:40:32)
Pravděpodobně.. tedy doufám, popravdě, moc se nevídáme... Děkuji za zájem 
|
| Matanek | 
|
(8.2.2010 14:53:03)
Tak, to je těžké, ale je taky dost možné, že by měl nejdřív šok, ale kočičku si oblíbil!
Těžko radit, když něco chci já, tak se na to nikoho neptám!
|
|
|
|
| Aneka_ | 
|
(8.2.2010 14:42:37)
Miluji psy, mám jich doma dost a pokukovala jsem ještě po dalším. Když mi mažel donesl domů móc klásňoucké štěňátko staforda, letěl jak špinavé prádlo(ten staford). Né proto, že by se u nás další pes nevešel, ale proto, že na zvířeti se musíme dohodnout, zvážit pro a proti a to oba. Takže byť psy miluji, nečekanou donášku až do domu vyhazuji.
Jinak ale nutno podotknout, že jako azylák fungujem dobře. Tedy pakliže donese něco, co kde chytil či našel a je to u nás na přechodnou dobu, pak nevidím problém.
|
| Žížalice |
|
(8.2.2010 14:44:57)
známá takhle "překecala" manžela na psa - vyzvedla ho v útulku (štěně), ale manžel má dodnes za to, že pes byl toulavý, u nich mělo dočasný azyl... a po nějaké době už by ho nedal ani za nic 
|
| Aneka_ |
|
(8.2.2010 14:46:56)
No, možná, že na někoho to platí, ale u nás když je azyl, tak je azyl a ven.Jinak
Já nevím, zvířečí překvápka moc neberu.
|
| Aneka_ |
|
(8.2.2010 14:48:54)
Jo a MMCH, co když by přecijen chtěl kočku(když by se dal přemluvit), ale třeba nějakou šlechtěnou a ty mu dotáhneš útulkáče. Co pak, nebude zklamaný, naštvaný?
|
|
|
|
| ALianan | 
|
(8.2.2010 14:57:32)
A jak to manžel nesl, mě drahá polovička vyhodit se zvířetem, tak letí on a štěně mám v posleli..
Ale po těch letech už smě zná a počítá i se slonem.
Mmch on zrovna schání osla a mě to taky pouze oznámil, prej chce k sobě kamaráda.
|
| Aneka_ |
|
(9.2.2010 8:19:22)
Velinko-já nevyhodila JEHO se zvířetem, ale letělo jen to zvíře. A jak to nesl? No normálně, poněvač jsem mu řekla, že ať si ho klidně nechá, ale též ať se o něj stará sám, což při jeho práci není možné. No a zná mně, že když řeknu sám, tak sám a nevypustila bych ho ani na dvůr/domů. Pakliže chceme zvíře, musíme ho chtít oba. No a vyhodit mně, to dost dobře nemůže
Prostě nečekaně donesené zvířectvo, které je mi dáno jako dárek, je brzy zase darováno. Tohle nemám ráda.
|
|
|
|
| ALianan |
|
(8.2.2010 14:44:57)
Asi bych léčbu úplným šokem neriskla. Zvíře jako dárek dávám pouze sama sobě.
Ale já dělám poloviční šok, prostě drahýmu oznámým, že bych chtěla další zvíře a zamluvím ho. Ale nepočítam s nějakým staráním půl na půl, vše obstarávám já, muž mě zaskočí pouze pokud opravdu nemůžu (ehm a financuje granule ).
Zvířecí překvápko od dítěte mi vadit nebude, sama jsem jich pár rodičům přpravila.
|
| Žížalice |
|
(8.2.2010 14:45:57)
Tak že bych kočičáka nadělila k výročí sobě? 
|
| Inka | •
|
(8.2.2010 14:56:08)
Když máte výročí, tak jí naděl oběma dohromady.
|
|
|
|
| MM, 2 kluci | 
|
(8.2.2010 15:03:50)
... nepovažuji za dobrý nápad. Myslím že pokud nemáte zahradu či jinou možnost, aby chodila i ven, tak byste to neměli dělat. Kočky podle mě mají mít i možnost se proběhnout venku a nejen být zavřené" v bytě (samozřejmě si i nato zvyknou - ale takové zvíře si zvykne na ledacos, když mu nic jiného nezbývá). Mám kamarádku, která se s kočkami vyzná, angažuje se v oblasti ochrany zvířat atd. - a ta říká že mít kočku jen v bytě je v podstatě týrání...
No a odhlédnuto od toho - myslím že jiná cesta než si o tom s přítelem promluvit na rovinu, prostě není. Jen tak mu ji podstrčit by bylo nefér a vůbec bych se nedivila kdyby se na Tebe hrozně naštval.
|
| Žížalice |
|
(8.2.2010 15:31:54)
MM, my zahradu máme, ale tady jde o to, že tahle kočka už by asi ani ven nešla, byla tam nalezená a prožila si tam nehezké věci. Teď je zvyklá na doma a plně jí to vyhovuje.
|
|
| Eržika. | 
|
(8.2.2010 15:32:13)
MM, o to víc mě překvapilo, že nám dva útulky - stacionaře pro kočky napsali, že nám nedají kočku na ven, ale jen do bytu!!!
Ale ve třetím nám dali obyč černé vystrašené kotě, které je po roce tlustou chlupatou kočkou, která pořádá výpravy po vsi a večer chrní u kamen.
|
|
| Shisha | 
|
(8.2.2010 15:45:37)
Měla jsem 5 koček, 4 jen doma a 1 v domečku se zahradou. Dokud byly ty 4 kočky jen doma, přišlo mi to v pohodě (když opominu to, že občas vysedávaly na okně a nejradši by vyskočily), ale šílený bylo to, že člověk pomalu nemohl otevřít okno (nakonec jsme museli mít skoro všude sítě) ani dveře, hnedka zdrhaly (několikrát se jim to povedlo), jedna dvakrát vyskočila z balkonu a v pohodě, jedna se tak zabila (4. patro). Tři přeživší kočky pak máma rozdala kvůli těhotenství ( ), dvě se dostaly k baráku se zahradou a museli byste vidět, jak najednou byly happy, i když předtím vypadaly spokojeně.
Jako jo, kočka může bejt v bytě relativně v pohodě, pokud nezná nic jinýho. Tenkrát jsem taky oponovala tím, že naše kočky jsou v bytě spokojený a ven nepotřebujou.
Poslední číču jsem si pořídila do baráku se zahradou, nejdřív jsem jí ven pouštět nechtěla vůbec, ale postupně se mnou začla chodit na zahradu a potom už běhala venku denně sama, už jako malý kotě.
Po pár měsících jsem se stěhovala do 5+1 - panelák 4. patro a kočka šíleně vyváděla, aklimatizace jaksi neproběhla a musela jsem jí darovat známý k baráčku, kde je opět spokojená. Teď bydlím v 1+1 a nemít tuhle zkušenost, kočku bych si asi v klidu pořídila, miluju kočky. Nicméně teď už to (taky) považuju za týrání zvířat, bez přehánění. Viděla jsem ten rozdíl, co volnej pohyb po venku udělal s mýma kočkama.
|
| ALianan |
|
(8.2.2010 15:54:42)
Třeba peršanka, co chodí ven není dobrá kombinace (chodit ven neznamená jen plácnout sebou na zahradu). Delší venkovní pobyt u peršanky považuji za týrání a je jedno, že se jí to líbí.
Domácí kočka co chodí ven je náchylnější na nemoci. Nedělají jí dobře přechody z vyhřátého bytu do venkovní zimy. Taky jsem zkoušela domácí kočky pouštět ven, ale nešlo.
|
|
|
|
| Kája79 | 
|
(8.2.2010 15:25:36)
A co přivést partnera přímo do útulku a představit mu kočičku, kterou jsi "pro něj" vybrala, tam?
Můj manžel má kočky rád, psy také, ale vždycky jsem se s ním radila, jestli si nějaké zvíře pořídíme...ono nejde o to je mít rád, ale dokázat jim dát, co potřebují. Volnost, ale na druhou stranu i častou společnost (nejsou rádi dlouho samotní, přestože se někdy jako samotáři tváří), lásku, bezpečí, spoustu času, potravu, a když je potřeba, tak i lékařskou péči. Je to prostě nejen radost, ale hlavně i starost a tak si myslím, že je potřeba to prodebatit i s tím, s kým žiješ. (Někdo zmínil i to, že třeba budeš chtít cestovat a takhle to bude složitější...buď zůstat doma, nebo shánět někoho, kdo se o zviřátko postará - protože ne vždy ho můžeš vzít sebou).
|
| Žížalice |
|
(8.2.2010 15:41:23)
Pracovali jsme rok v kočičím útulku, kde byly převážně kočky nemocné, zubožené, handicapované. Kromě běžného starání se o ně (potrava, wc) jsem měla možnost se angažovat i po zdravotní stránce koček - jezdit k veterináři, všímat si jejich zdr. stavu a hlásit to, později i navrhovat léčbu (např. u svrabu, hnisajících očí), popř. ji konzultovat s veterinářem. co kočka obnáší, si dobře uvědomuji a proto bych si na to troufla, protože vím, že jí to můžeme zajistit.
|
| Shisha |
|
(8.2.2010 15:49:38)
Jinak k tématu - zvíře jako dárek, ne, ne, ne.
Jako mladší jsem přes mámy odpor přinesla domů postupně 4 kočky. I když si je zamilovala, i když se o ně (taky) starala, platila jim veterinu a měla je ráda, nemohla jsem dělat vůbec nic, když se za pár let rozhodla, že dá kočky pryč kvůli těhotenství - měla na to prostě právo, ona kočku nechtěla.
Mmch, jedna z těch koček se k nám dostala tím způsobem, že známá sháněla kočku manželovi jako dárek k narozeninám. Přivezla jsem jí kočku přesně podle jejích představ od tety z vesnice. Po pár dnech zoufale volala, že dítě má alergii, ale dodnes si myslím, že to bylo trochu jinak
|
|
|
|
| Kája79 |
|
(8.2.2010 15:25:36)
A co přivést partnera přímo do útulku a představit mu kočičku, kterou jsi "pro něj" vybrala, tam?
Můj manžel má kočky rád, psy také, ale vždycky jsem se s ním radila, jestli si nějaké zvíře pořídíme...ono nejde o to je mít rád, ale dokázat jim dát, co potřebují. Volnost, ale na druhou stranu i častou společnost (nejsou rádi dlouho samotní, přestože se někdy jako samotáři tváří), lásku, bezpečí, spoustu času, potravu, a když je potřeba, tak i lékařskou péči. Je to prostě nejen radost, ale hlavně i starost a tak si myslím, že je potřeba to prodebatit i s tím, s kým žiješ. (Někdo zmínil i to, že třeba budeš chtít cestovat a takhle to bude složitější...buď zůstat doma, nebo shánět někoho, kdo se o zviřátko postará - protože ne vždy ho můžeš vzít sebou).
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(8.2.2010 15:29:55)
Tak léčbu šokem bych nerozdýchala. Tak se chovají malý děti. Jakože "vím, že NECHCEŠ domů kočku, ale já ji stejně přitáhnu, a ty nebudeš mít to srdce ji vyhodit... a pak jí určitě přijdeš na chuť".
Tohle mi udělat partner, pochopila bych to tak, že nebere moje přání a moje názory vážně, a že si pořizuje kočku (protože řekněme si upřímně, tu kočku chceš ty, ne on) s tím, že já to stejně nějak skousnu a eště jí nakonec budu mít ráda. To by se hodně ztrapnil.
|
| Žížalice |
|
(8.2.2010 15:44:30)
Nevím proč, ale když chci něco já a partner ne, nemám asi ty správné buňky na to ho rozumně přemluvit (s rozumnými argumenty). Když něco chce on a já ne, nedokážu se tvářit tak vážně, ani dlouho odolávat. Proto mě napadají myšlenky na taková krajní řešení, i když vím, že to není úplně košer...
|
|
|
| x x |
|
(8.2.2010 15:48:05)
Já bych kočku nechtěla do baráku vůbec, pořád nám tady kolem domu obchází několik koček, jedna se dokonce naučila skákat nám na kliku a otevřít si dveře, takže když náhodou zapomeneme zamčít, máme ji v baráku. Navíc nám značkují vše kolem baráku a je to děsný puch. Jsou to potvory a já vždycky vytahuju koště jen je vidím u baráku. A to mám zvířata ráda, ale kočkám nějak nemůžu přijít na jméno.
|
| Lenka |
|
(21.9.2010 12:54:21)
Já léčbu šokem dostala. Tchýně si pořídili kočku do bytu, ačkoliv ví, jak to nesnáším. Hygiena žádná, ruce si od ní umýt nejdou, pak vnoučatům babička maže chleba, všude smrad, kočka se válí všude i s nima v posteli. Mám malé děti, syn vše cucá a strká do pusy, takže akorát docílili toho, že k nim prostě chodit nebudu, dokud tam kočka bude. Jsem totálně vytočená, vlastní vnoučata a syna, který je silný alergik vymnění za kočku.......
|
| neznámá |
|
(21.9.2010 13:03:46)
A ty u tchyně bydlíš nebo kde je problém?
|
| Lenka |
|
(21.9.2010 20:59:43)
Ne nebydlím, skoro každý den jsem tam chodila, tak je to to samé. Nemůžu nikde nechat věci aniž by do toho skákala kočka, syn vše cucá a strká do pusy, takže se není co divit, že mi to opravdu vadí. Všude chlupy, v jídle, na sobě, smrad po celém bytě. No teď tam rozhodně každý den chodit nebudu
|
|
| Lenka |
|
(21.9.2010 21:01:32)
Ne nebydlím, skoro každý den jsem tam chodila, tak je to to samé. Nemůžu nikde nechat věci aniž by do toho skákala kočka, syn vše cucá a strká do pusy, takže se není co divit, že mi to opravdu vadí. Všude chlupy, v jídle, na sobě, smrad po celém bytě. No teď tam rozhodně každý den chodit nebudu, jestli vůbec budu
|
|
|
|
|
| Molly. |
|
(8.2.2010 16:21:44)
Nechce se mi číst diskuze, ale moje zkušenost:
Mám moc ráda zvířata a vždycky jsem jich doma chtěla mít co nejvíc, hlavně teda kočku. Manžel byl proti, nad kočkami se rozplýval, ale vlastní doma nechtěl (navíc mohutně podporován rodinou, že je přece alergický a kdesi cosi). Jaké bylo naše překvapení, když jsme od mé svědkyně dostali jako svatební dar kocourka. Je to mourek, nalezeneček a i když se o manžela v první chvíli pokoušely mdloby, ihned si ho zamiloval a už po měsíci nám bylo jasné, že bychom ho nevyměnili za nic na světě. Manžel ho miluje neskutečně, on manžela a spokojeni jsme všichni.
Důležité ale možná bylo i to, že mourek je barevně nejvíc podobný divokým kočkám, nad kterýma manžel slintá pokaždé, když jsme v ZOO. Kocourek je bojácný, na nás si ale hezky zvykl, je fakt velký mazel. Ven nechodí, i když má možnost, jako malinkému kotěti mu asi někdo ublížil, před cizíma prchá, svět sleduje jenom z okna.
Takže - zjisti, jaké kočky se manželovi líbí nejvíc, já jsem třeba na bílé a zrzavé, proto mě mourek nejdřív docela zklamal, já bych ale do kočky určitě šla!
|
|
| MrakovaK | 
|
(8.2.2010 16:32:55)
Taky je důležité si najít někoho na hlídání, když pojedete třeba na týden na dovolenou..
|
|
| amanvireja | 
|
(8.2.2010 16:45:19)
já přemlouvám tak,že zvíře do bytu prostě přitáhnu a je doma a zůstane ,ještě se mi nestalo,že by nějaké vyhodil máme 3kočky a 8 psů 3 želvy a 2 křečky
|
| Dipsina | 
|
(8.2.2010 17:14:20)
Já bych šla do šoku, ale určitě bych si nechala otevřený zadní vrátka v útulku kdyby to náhodou nerozdejchal Možná by bylo lepší mít kotátko, ty jsou tak rozotmilá, že by určitě neodolal.
Bratránek daroval loni k vánocům mým dětem potkana !!!!!! Také jsem to s manželem přežila
Já bych si přála Britskou kočku , jsou klidnější.
|
|
|
| Jája | •
|
(8.2.2010 18:21:29)
Těžko odhadnout reakci předem, ale pokud má kočičky rád, myslím, že by ji "rozdýchal". Mým rodičům jsme léta předhazovali, ať si pořídí domů kočku (pes by byl náročnější, venčení ...), ale nechtěli ani slyšet. Prý dědeček kočky nesnáší. Pak si zatoulané, zubožené kotě našlo je, sedělo tak vytrvale a odhodlaně před jejich dveřmi, hladové, zmrzlé, že už to prostě nešlo je tam nechat, dohoda byla, že jen se trochu vzpamatuje, půjde do útulku, samo že nikam nešlo, je to miláček a nejvíc si ochočila právě dědečka. Trochu mi to tvé líčení o týrané kočičce připomnělo ...
|
|
| Kivík | 
|
(8.2.2010 19:18:42)
Já přinesla kočku jako překvapení před třema rokama k Vánocům,nejdřív z toho naši byli docela přepadlí ale pak si je kocour omotal kolem prstu spí s nima v posteli a dokonce brzo ráno vstávaj aby mu dali masíčko kočka domácí má spoustu výhod a naše i když byla původně divoké kotě,tak pochopila hned kam chodit na záchod,kde má misky a že se neškrábe nábytek.navíc dokonce voní takže jestli má přítel kočky rád a nemá na ně alergii tak bych se nebála a přinesla jí,ale nikdy bych jí nedala zase pryč,takže jestli si nejsi jistá že jí chce,tak si s ním o tom radši promluv,protože je lepší nemít kočku než jí chudáka nést zpátky do útulku.
|
|
| Snapeová | 
|
(8.2.2010 20:25:52)
Je až dojemné jak se bojíš o psychiku kočičky. Co přítelova psychika?
Kočky mám ráda. Můj tatínek má kocoura nalezence. Moje sestra dva šampiony. Mám ráda když hladím jejich kožíšek a oni vrní v klíně. Ale kdyby mi někdo kočku dal jako dárek, tak to bez předchozí domluvy budu považovat za nevhodný a hloupý vtip. A kočka by letěla bez ohledu na její psychiku a dárce nejspíš hned za ní.
Myslím, že jakýkoliv živý dárek je bez předchozí domluvy víc než nevhodný.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)