| snejdi | 
 |
(29.10.2010 14:48:06)
Mám 2,5 letou dceru, je hodně živá, zvídavá, má ráda velký přísun podnětů (jde z jednoho do druhého). V poslední době se mi moc nedaří domluvit se s ní např. když jde do postele nebo má smrkat. Její tempo nějak nezvládám. Je to hlavně ve chvílích, kdy je unavená. Lámu si s tím hlavu. Jde do postele a zjistí, že zapomněla obléknout miminko, pak zas něco dalšího, dohadujeme se, všechno se pak natahuje a mně z toho tečou nervy (zvlášť večer). Jsem cholerik...  Nechci na ni křičet, pořád ji honit. Největší úspěch má, když zapojíme hru, ale už mi dochází inspirace. Pořád řeším, kdy ustoupit, kdy zatlačit. Bojím se, abych neustupovala moc, nakonec je z toho scéna a brečíme obě. Prošla jsem velmi autoritativní nesmlouvavou výchovou, tak v tomhle dost tápu. Na čem byste např. v tomhle věku trvali, a co naopak nechali plavat? Někdy se mi zdá, že toho po ní chceme moc. Tipy a zkušenosti ocením. Děkuji.
|
| adelaide k. | 
|
(29.10.2010 14:55:54)
Snejdi, to se asi takhle obecně říct nedá. Jisté je že máte právě období vzdoru a to se s každým batoletem těžko domluvíš.
Jednoznačně je dobré nemít těch pravidel milion, ale spíš pár zásadních přes které nejede vlak a ten zbytek už udělat podle situace.
|
|
| Tatramelka+3 | 
|
(29.10.2010 14:56:18)
Ahoj Snejdy,
máme stejně starého kluka. Pocházím asi z velmi podobných poměru a tak mi velkým pomocníkem v sebeovládání a reakcích jako takových pomohla knížka Respektovat a být respektován. Náš kluk je taky rarach a vše ho podnítí k akci, není to teda žádné velké zlobidlo a docela se nám daří se domluvit, ovšem nesmíme dojít do té fáze, že už je unavený. To potom je jak na pérkách a neví co se sebou a pak naprosto nevnímá okolní svět, se mi zdá. Ted´ je to o to složitější, že už se mu moc nechce po obědě chodit spát a tak přesně tyhle situace pak vznikají večer, kdy s tím ale toho moc nenadéláme a snažím se rychle ukončit proces uspávání a pořád si opakuji, že ted´ už je tak unavený, že jakékoliv zvyšování hlasu či jiné formy trestání jsou stejně naprosto k ničemu neb už se nemá moc pod kontrolou. Ideální je když spí po o a pak je to pohoda. Tak že moje rada je, snažit se nedostat se do té fáze, kdy je dítko už přetažené. Ale jinak si myslím, že to určitým zpusobem patří k věku a je jen na nás, jak se s tím chceme vyrovnávat.... . Tak hodně síly
|
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(29.10.2010 15:06:11)
Snejdi,já taky nekdy dost tápu.nechci uplatnovat výchovu,kterou jsem měla já,dá se říci taky dost autoritativní a bita jsem byla jako žito...
důslednost se u nás dodržuje u jídla,to jíst musí a když nechce tak nic jiného nedostane,ani žádný pamlsek.co se týče večerního spaní,tak to je taky u nás problém,nekdy usne u pohádky okolo 20h,to musí být hodne utahanej a nekdy i v 22h.po večeri jde do pyžama a už nesmí lítat a tak si povídáme,hrajem..já jsem z toho už nekdy odrovnaná.pak jde na pohádku a musí ležet,nebo sedet s námi na sedačce,ale žádné lítání a tak pomalu usne.je to hodne náročné,zjistuji,že se ze mne stává velký diplomat.
učím se abych stále nevybuchávala a byl doma klid,no nekdy to jde a nekdy ne.má svojí hlavu a je to dost těžké..
to víš prarodiče ti to neřeší,ti hned by dali na zadek..
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(29.10.2010 15:49:52)
my se spaním máme pravidlo do 8 hodin v posteli. Když se někomu nechce spát, může si v posteli prohlížet knížku, ale už jsou prostě v posteli. Starší většinou spí do 5 minut, malá (2 roky) má energie víc, protože spí ještě po obědě a usíná tak za hodinu. Ale tu hodinu už je prostě v posteli. Když jsme zkoušeli jí nechat mimo, dopadlo to tak, že tu lítala jako kocour po vyřezání a jen byla hektičtější a ještě míň schponá pak sama usnout. Takhle se za tu hodinku v posteli zklidní, pohovoří s plyšákama, zkusí vzbudit několikrát bratra (neúspěšně - ten když spí, tak spí), zavolat nás apod. Ale prostě máme časový rámec a ten se dodržuje, protože i my máme svoji práci, kterou musíme udělat.
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(29.10.2010 15:10:40)
snejdi, jak píše Adelaide - mít pravidla jen na to nejnutnější - tam taky budeš jistější v tom, proč to vyžaduješ
můžeš jí i zkusit formulovat co se vlastně může stát, když zlobí - ona to třeba ještě nepobere, ale třeba taky jo a hlavně Ty si to urovnáš v hlavě
něco jako: už se tady ukládáš ke spaní 20 minut a já jsem unavená, nemám na to nervy, jestli to budeš ještě protahovat, tak už asi vypěnim
nebo pokud myslíš, že to není tak, že by Tě zkoušela, ale že to fakt nezvládá, tak se jí zeptat, co by jí pomohlo, aby se uložila rychleji
a když řekne, že třeba ukolíbavka, tak zdůraznit (normálně v klidu, ale aby si to uvědomila), že teda jí vyjdeš vstříc, zazpíváš jí, a že pak teda očekáváš, že fakt už nebude vylejzat ven z postele - pak už je na místě případný další požadavky třeba i ignorovat, aby viděla, že dohody platí
a často se vyplatí domluvit pravidla předem, když jsou všichni zúčastnění v klidu - páč v konfliktu už se toho moc nedomluví 
|
| adelaide k. |
|
(29.10.2010 15:20:14)
Pro ty záseky u věcí které se opakují, pomáhá vytvořit rituálek který s epravidelně opakuje a trvat na tom.
Např, před spaním se jde vyčůrat, vybere si hračku kterou bere sebou do postele, může se ještě napít a pak už zaleze a od té doby se z postele nevstává. když na tom budeš trvat zvykne si na to (asi to párkrát zkusí ukecat ale pak se z toho stane předvídatelná situace a ubyde vztekání kolem.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(29.10.2010 15:46:21)
ano, párkrát se může aji natruc počurat, aby dokázala, kdo je tady pánem  tím jsme prošli s oběma dětma (oba byli schopný jít se vyčurat třeba 6x, a pokaždé ze sebe kapku vymáčkli...)
|
|
|
| Tatramelka+3 |
|
(29.10.2010 15:32:45)
Snejdi,(promiň za prznění přezdívky)
... u nás taky hodně pomáhá, že si vždy dopředu říkáme co bude následovat. Tak že už u večeře avizuji, "že po jídle se pujdeme umýt, pak poklidíme hračky a pujdeme se uložit, muže to tak být?". Pak už jen nabalujeme, že když si pěkně uklidí svuj pokojíček tak budeme mít hodně času i na četní pohádek, nekdy si u uklízení ještě trochu zahrajeme. Během procesu to pak ješté párkrát zopakuji, co bude následovat, ale neuvádím většinou více jak 3 věci najednou, aby to bylo snadno zapamatovatelné.
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(29.10.2010 15:27:02)
Udělej jí rituál z uspávání - ona dá do pořádku panenku, zazpívá jí, pohladí ji, ty se zeptáš, jestli na nic nezapomněla a když ne, tak se jde do postele a zase ty uspíš ji, stejně jako ona panenku - třeba se naučí od toho neodbíhat, protože ty jí taky neodbíháš neděláš jiný věci
Je ještě malá, ale už by si měla zvykat, že když se jí, tak se u toho nehraje, akdyž se jde spát, tak se nedává spát panenka ani se nedělá nicjinýho, každá činnost má svou dobu a nepřebíhá se od jedné k druhé.
Ze začátku buď tvrdší a pak můžeš mírně povolit, ale dávej pozro, aby e to nevrátilo zpátky
no a jinak asi tak dva roky tě nečeká nic lepšího :))) - tak je dobře to teď nastavit co nejlíp
|
| snejdi |
|
(29.10.2010 15:46:45)
Dámy, jste skvělé!  Mockrát děkuju za rady a povzbuzení . Ano, někteří z prarodičů mají dojem, že ji rozmazlujeme, hned by jí jednu střelili... Tomu se a priori vyhýbám, ale to moje ječení je taky blbý... Nechci, aby z ní byl úzkostlivý neurotik. Knihu RaR znám, snažím se, ale je to záhul, učím se všechno nově. Celý den tu jsem sama, neb babičky jsou daleko a nemocné. Večer už mi docházejí baterky. Vlastně nám všem... Večery nám "nabourává" tatínek, přijde z práce (bohužel ne pravidelně ve stejný čas), dítko ožije, je nadšené, má novou energii. Myslím, že když se na cestě do postele zeptám, jestli na něco nezapomněla, můžem lecčemus předejít.
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(29.10.2010 15:43:29)
po zkušenosti s prvním, kde nám to dost ujíždělo a zpětně viděno, měl chlapec dost cochcárnu a je s tím teď problém, jsme u malé o hodně důslednější (od mala, od doby, co se začala plazit, cca 6 měsíců - má hranice dost jasně vymezené).
Ale - když je dítě unavené, nevychovávám ale soustředím se na co nejrychlejší uspokojení potřeb a uložení. V tuto chvíli už ale nediskutujeme o tom, co kdo chce a bude a může dělat, v tuto chvíli rozhoduje zcela autoritativně rodič. Pokud je dítě unavené a hladové, není čas na diskuse a debaty o pravidlech, je potřeba ho dostat zase do přijatelného stavu, byť to znamená, že se třeba nají před televizí u pohádky (u nás jinak nepřípustné - jí se u stolu, kdo nechce sedět u stolu, nejí).
Díky důslednosti ubylo případů vztekání, nejsou nutné tělesné tresty (u kluka jsme ho z bezradnosti často plácli, výsledek byl, že pak plácal i on nás i děti venku - vzal to jako model normálního chování).
|
| *Kate*+ dve holky 05+08 | 
|
(29.10.2010 22:15:55)
bumbi, tak to je presny...taky nam to u prvni dcery ujizdelo, tim spis, ze byla tzv. hodne dite a nebylo moc treba ji nejak vyznamne vychovavat....ale s narozenim druheho ditka jsem si rychle uvedomila, ze kdyz se s ni budu dohadovat o kazde kravine, tak se daleko nedostaneme. nasadili jsme tvrdsi rezim a vsem se dost ulevilo, ve finale i ji. podle me je spis spatne tak male dite zatezovat prilis velkou moznosti volby, to dite na to proste nema. tim spis ve chvili kdy je unavene nebo hladove. u druhe dcery jsem byla od zacatku mnohem duslednejsi a muzu rict, ze duslednosti neni nikdy dost a jestli neceho lituju, tak zameskaneho casu u starsi, ktery vidim kazdy den  a nikoliv duslednosti uplatnovane na mladsi....tak je povahove mnohem problematictejsi a hur vychovatelna a presto s ni vychazim vyrazne lip nez se starsi ve stejnem veku proste proto, ze ona naprosto jasne zna hranice a dusledky jejich prekroceni. cili ja jsem zastance jasnych pravidel.
|
|
|
| Ivuljenka | 
|
(29.10.2010 15:50:02)
mám to naprosto stejné. Já si dala za úkol být nesmlouvavá u jídla,doby usínání a myslím,že to je asi vše. Ostatní situace se snažím řešit tak,že si vždy řeknu jestli to co má udělat je skutečně tak nezbytně nutné a ohrožující a nebo nad tím můžu mávnout rukou.
A přesně jak píšeš - nemá smysl být autoritativní a trestat ale snažit se namotivovat - a neboj ty nápady docházejí i mně,tak hold někdy ustoupím a nechám ji svému osudu,protože 100% být nejde
|
| snejdi |
|
(29.10.2010 16:00:04)
Uááá, no právě, těch 100% nejde. Jsem děsnej perfekcionista... Ty vaše názory si asi někam vylepím, abych nezapomněla. Taky jsem ráda, že v tom nejsem sama
|
|
|
| sally | 
|
(29.10.2010 17:01:25)
Já si myslím, že i takhle malé dítě potřebuje hranice a hledá je a když jí ustupuješ, tak je z toho jen zmatená a zkoumá, jeslti ta hranice je ještě dál... jako když jí povolíš jít si hrát s panenkou místo spaní, tak jestli jí projde ještě čokoláda a jestli ti bude moc skákat po hlavě atd... ovšem když jí dovolíš panenku a čokoládu a skákání po hlavě, tak z toho bude ona jen zmatenější, protivnější a nezvladatelnější (i proto, že budee čím dál tím unavenější).
Zaveď pevnější režim - teď se dělá to a to - můžeš klidně zohlednit její zájmy (tj. když se jde spát v osm, kta může mít 15 minut před spaním na to, aby uložila hračky, převlíkla miminka, našla si plyšáky do postele atd. - ale pak už se prostě jde spát a hotovo). Prostě dát tomu nějaký rámec a pravidla - a uvidíš, že se vám oběma uleví - ona potřebuje vědět, kdy se co bude dít a proč - pokud nemá jasno, tak tápe - a nemůžeš chtít po ani ne tříletém dítěti, aby si uvědomovalo samo od sebe věci jako proč si musí čistit zuby a proč musí spát a proč nemůže jíst jen čokoládu - od toho má dítě mámu, aby mu tohle vysvětlila a aby hlídala, že se každej den ty zuby vyčistí....
|
|
| Babsi+2 | 
|
(29.10.2010 17:05:51)
Čím víc budeš tlačit teď, tím míň se budeš dohadovat za rok.
Naše děti jsme dost cepovali tak do tří let. Teď už je to s něma paráda. Jsou naučené, co si mohou dovolit, ale na babičky třeba ještě stále zkoušejí večerní měsechcečůrat.
A nestyď se za to, že vychováváš a důsledně vedeš své dítě!
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(29.10.2010 17:47:46)
Babsi, důslednost je prima, ale ne ve chvíli, kdy se to promění na "vyhraju za každou cenu".
|
| snejdi |
|
(29.10.2010 18:31:23)
Ano, Markéto, to je přesně to, co jsem myslela. Někdy "vyhraju", ale radost z toho nemám...
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(29.10.2010 19:51:38)
Snejdi, já si tohle odžila u první dcery a zařekla se, že nikdy víc. Zjistila jsem, že kromě klasických vytrhávaček (výběr ze dvou věcí, empatická reakce) hodně funguje prevence - dítě se nejvíc zasekává nebo blbne. když je hladové a/nebo unavené, takže prostě předcházet, třeba raději vzít do náruče dřív, než si začne nošení vynucovat.
Ty rady s nastavením pevných hranic a jejich připomenutím před ukládánám (stručně, co nás teď čeká) se mi líbily.
|
|
| sally |
|
(29.10.2010 20:05:16)
Snejdi,
nejde přeci o souboj vůlí, o to kdo VYHRAJE... jde o to, aby se dítě postupně učilo jak fungovat v tomhle světě.
V angličtině je pěkné rčení "pick your battles" - tj. vyber si věci, u kterých ti stojí za to, jít "do boje". Proč by dítě nemohlo mít modrý svetr místo červené mikiny, když se mu víc líbí? Takovéhle věci ať si klidně rozhodne. A pak jsou věci, kde dítě hlasovací právo prostě nemá - nepůjde v prosinci ven v žabkách a letních šatech (pokud teda nežijete třeba v Thajsku nebo na Floridě, že)... ale tyhle věci se dají řešit tím, že dítě rovnou dostane na výběr z TVÝCH možností - tj. chceš modrou nebo červenou mikinu? Tím se dost podstatně eliminuje možnost výběru letních šatů . Nebo - chceš jít na hřiště s modrou klouzačkou nebo se jet projet na tříkolce? (tj. na výběr není čučet celé odpoledne na televizi a jíst zmrzlinu - prostě se jde ven)
Děti v tomhle věku chtějí dělat svoje volby a je potřeba aby se to naučily (a aby se naučily nést taky následky svých rozhodnutí - tj. když jdeme na hřiště, tak se už nebudeme vracet pro tříkolku atd.), ale to neznamená, že můžou mít cochcárnu...
|
| snejdi |
|
(29.10.2010 23:38:15)
Ano, sally, o to se snažíme. Je to pro mě povzbuzení, že jdem dobrou cestou. Na výběr dávám, přesně jak píšeš, např. v oblékání, pokud to jde a není to zdraví ohrožující. Nejhorší jsou ty chvíle vzájemné únavy. Dneska večer to bylo ale mnohem lepší, klidnější. Ty rady nám fakt pomohly!
|
|
|
|
|
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 | 
|
(29.10.2010 22:49:52)
malá začla pěkně spát ve 3 letech. jinak to byl děs. jenže ted nám to tzas narušuje synátor
jinak bere knížku sa přečtu pohádku, hladím ji a usne. někdy už ani nečtem. lehnu si k ní a spíme. ono se to zlomí jednou, neboj. i ten půl rok udělá hodně.
|
|
|
V její náručí
Závody dračích lodíTábor 
VědaFest 2024Praha 6 
Slavnost královny JohankyPříbram 
Rusalka na VysokéPříbram 
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
Závody dračích lodí
VědaFest 2024
Slavnost královny Johanky
Rusalka na Vysoké
25. ročník sečení luk na Soláni
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)