| Ecim | 
 |
(23.3.2011 10:28:31)
Doporučení pro všechny matky zdravých dětí, které si tu stěžují, jak se na mateřské nudí nebo nudily: Jděte si přečíst stránky nebo diskuse o zvládání neplodnosti, postižených dětech nebo něco ještě smutnějšího.
Netvrdím, že mateřská je jedna velká procházka růžovým sadem (zrovna mám obě děti nemocné a jsem z toho bez nálady), ale z některých příspěvků je mi fakt blivno.
Pokud se neumíte s dítětem smysluplně zabavit, popř. si to zařídit tak, abyste si aspoň občas na chvilku šly někam vyčistit hlavu bez dětí, tak je to převážně váš problém.   
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 10:49:39)
Říct mi moje matka, že mateřská pro ni byla "nuda, nuda, šeď, šeď, žádný volný čas" a já nevím, co ještě, tak bych ji bez obalu poslala někam s tím, že v tom případě si mě raději měla odpustit. 
|
| Tenna /2 | 
|
(23.3.2011 10:58:22)
Pro mne jsou takoví lidé, s odpuštěním, naprosto přízemní a bez fantazie. Ale není fér odsuzovat jeden nebo druhý přístup, za své založení nikdo nemůže a neovlivní ho - já holt zase nemám pochopení pro ty, kterým připadá zábavnější strávit osm hodin denně někde v kanceláři nebo za pultem s cizími lidmi, než doma se svým dítětem.
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 11:01:29)
Tenno, souhlas. 8 hodin denně je moc i pro mě. Já dokážu pochopit, že ne každá mamina doma vydrží přes 4 roky třeba jako já, ale neskutečně mě derou ženské, které mateřskou se zdravým dítětem prezentují jako jedno veliké, nekonečné utrpení a oběť. Jsem tak vytočená, že jsem měla chuť tu konkrétně uvést název jedné mnohem smutnější diskuse. Když mi nebude vyhovovat být 24 hodin s dětmi, tak podniknu nějaké konstruktivní opatření a nebudu jen sedět a nadávat jak špaček.
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 11:04:00)
Jinak na rovinu přiznávám, že jsou chvilky, kdy se trochu těším do práce na částečný úvazek a když mám jednou týdně pravidelných pár hodin pro sebe mimo domov bez dětí, tak v posledních týdnech ten interval asi tak o hodinu natahuji. 
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(23.3.2011 11:06:43)
Ne každý má blbou práci, kde se nudí.
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 11:10:21)
Petro, to my víme. Já třeba dělám na živnosťák něco, co mě velmi baví.  Jsem ráda, když mám občas zpestření, protože i ten nejkrásnější stereotyp začne dříve nebo později unavovat. Ale nedokážu si představit, že bych teď šla do práce na 8 hodin.
|
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 11:11:31)
Máš pravdu, podala jsem to jako extrémní protiklady, ale nadšení pro zajímavou tvůrčí profesi rozumím Takové případy chápu 
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 11:14:16)
Velmi dobře rozumím tomu, že někomu začne dříve nebo později chybět jeho oblíbené zaměstnání. Ale neskutečně mě dere, když matka zdravého dítěte nebo dětí dokáže mateřskou pojímat jako jedno Veliké, Nekonečné Utrpení.
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 11:23:27)
To je o tom nedostatku fantazie a tvůrčího přístupu, podle mne. S dítětem se dá dělat hromada jiných věcí, než sedět znuděně tři roky u stejného pískoviště 
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 11:27:09)
Tenno, přesně tak. Já jsem si udělala pestrý a zajímavý program i v době, kdy jsem měla jen jedno miminko, které přes den hodně spalo. Dlouhé procházky s kočárkem po okolí, čtení, studium...
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 11:30:14)
Jinak uznávám, že pro mateřskou je určitý druh stereotypu charakteristický (domácí práce, pětkrát denně dát dětem najíst, přebalovat), ale do jisté míry se ten stereotyp dá mírnit - třeba vymýšlením zajímavých her, výletů, setkáním s lidmi, se kterými je nám dobře, a tak.
|
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 11:34:21)
Tak tak A to mi připomíná, že jsem se tu u toho PC původně měla zabývat studiem, takže ... 
|
|
| kosatka2 | 
|
(23.3.2011 12:17:56)
Dlouhé procházky s kočárkem po okolí, čtení, studium za pestrý program opravdu nepovažuju, to bych se ukousala nudou...
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 12:29:26)
Ale mě to bavilo. Kdyby mě to nebavilo, půjdu dělat něco jiného, co mě baví.
|
|
|
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 11:30:12)
A ještě je v tom podle mne představa, že žena na mateřské rovná se domácí služka. Absolutně jsem na rodičovské nevyvařovala pro manžela a nezabývala se nějak nadstandardně domácností - naopak jsem toho stíhala často méně, než za bezdětna. To, že se matky uváží doma u plotny, je jejich chyba - pro malé děti je uvařeno za chviličku, podusit trochu zeleniny zabere pár minut. Nelze se moc vyhnout prádlu, ale jinak doma žádné zvláštní povinnosti nejsou, pokud někdo nemá zahradu nebo rovnou hospodářství.
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 11:33:07)
Tenno, já jsem sice na domácnost dost pedant, ale že bych jí nějak otročila, to také ne. Potrpím si na pořádek, vyžehlené prádlo, vaření - ale jen jednoduchých jídel, protože děti ocení hraní spíš než složitý pokrm, přijde mi logické, že když jsem doma a manžel od rána do večera v práci, tak větší díl domácích prací připadá na mě, ale dovedu si i ulevit a usnadnit život, protože nechci vrážet zbytečně moc úsilí do něčeho, o co nikdo nestojí.
|
|
|
|
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 11:17:47)
I když - jak se tak nad tím zamýšlím, u mne by asi děti zastínily na nějaký čas zájem i o tu nejzábavnější práci
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 11:18:57)
Tenno, u mě to tak chvilku taky bylo. Už jsem ale zralá na určitou MALOU změnu. A než bych šla do práce na celý den, tak to raději zůstanu ještě pár let doma.
|
| Manka+Cipísek | 
|
(23.3.2011 12:17:23)
Nechápu ecim, proč se tak rozčiluješ. Nikdo nikde nepíše o nějakém strašném utrpení na MD. Jenom ty.
A ano souhlasím s Fisperaldou, md pro mě rozhodně žádná zábava nebyla, naopak. Byla jsem hodně sama, bo kamarádky byly většinou bezdětné a celý den v práci, takže po celém širokém okolí kromě důchodců nebyla ani noha. Do mat. centra jsem zašla jednou a zase honem rychle vycouvala. Byly tam ženské, co se mezi sebou znali, chodili tam min. po dvojcích, seděli na koberci, děti po nich lezly a hulákali a maminy se je snažily překřičet a jedna přes druhou se vytahovaly, co které dítko umí lépe než ostatní. Otřes.
Na procházky jsem chodila ráda, ráda jsem si se synem hrála, ale chvíli. A ano, asi nemám fantazii, ale opravdu mě nebaví dělat neustále paci paci, dělat bábovičky. S batoletem, tak do těch 2 let nemáš zase tak moc možností. Jakýkoli výlet, byť na 1 odpoledne byl vždycky horor a nakonec nikdo z toho nic neměl, ani my ani syn.
Užívat si se synem jsem začala, až když mu začaly být tak 4 roky, kdy už se s ním dá někam jet, dá se s ním domlluvit (aspoň občas) Teprve po skončení RD poznávám, co to je si s dítětem opravdu něco užít.
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 13:07:22)
Já tu z některých příspěvků cítím tolik otrávenosti a nasranosti, že kdybych něco takového četla nebo slyšela jako malé dítě, budu mít dojem, že jsem se snad radši ani neměla narodit.
|
| Petra Neomi | •
|
(23.3.2011 13:12:25)
No, myslím, že to by moje dítě ani nenapadlo :) Ona je mi povahově dost podobná,taky nesnáší, když nemůže jít, kam chce. Fakt je, že nucená částečná odstávka ve mě vyburcovala takovou soutěživost, že bych nevěřila, že se takový pocit ve mě skrývá.
|
|
|
|
|
|
|
|
| kosatka2 |
|
(23.3.2011 12:12:12)
jednu dobu jsem pracovala i 14 hodin denně a fakt mě to bavilo. jestli nemáš ponětí o tom, že existuje i zábavná a užitečná práce, to mi je tě fakt líto.
strašně ráda původní práci 1-2x týdně vyměnila za čas strávený s dítětem. přebalování, krmení, vaření, procházky...furt dokola, ano, je to pro mě děsná otrava. těším se, až dítě povyroste a bude víc akční a začne dělat víc než gagaga.
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 13:07:53)
Mám ponětí, že existuje zábavná a užitečná práce, litovat mne netřeba. Zabývala jsem se zábavnou a užitečnou prací před mateřskou i po mateřské. Ale ve chvíli, kdy se mi narodily děti, mi veškerá práce byla na pár let u zadní části těla a neměla jsem pocit, že by se užitečností a zábavností mohla rovnat péči o mé děti Práce mi neutekla, mohu se jí vesele věnovat, dokud nenatáhnu bačkory, ale těch pár let s dětmi byla přínosná a nenahraditelná kapitola v mém životě, o kterou bych se byla nikdy nechtěla připravit.
|
| Petra Neomi | •
|
(23.3.2011 13:17:02)
Někdo to tak prostě nemá. Upřímně, kdybych měla na šest hodin denně chůvu, byla bych já šťastná a dceři by to neublížilo, takhle na tu dobu vzpomínám nerada. Podmínkou lásky přece není stálý "mitsein".
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 13:29:01)
Ne, neustálý "mitsein" naopak může té lásce uškodit, pokud není dobrovolný. Určitě by se do něj neměl nutit ten, kdo to tak necítí. Já si vůbec nemyslím, že děti by utrpěly, kdyby o ně částečně pečoval někdo jiný, než maminka. Hájím jen postoj matky, která to tak chce sama kvůli sobě, ale neodsuzuji ty ostatní jako špatné matky - jen jejich přístup nesdílím.
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 14:00:25)
 
|
|
|
|
|
|
|
|
| fisperanda | 
|
(23.3.2011 12:04:39)
To zas přeháníš. Nikdo tady neřekl, že není za svoje dítě vděčný. Nebudu chodit na horor stránky nemocných nebo opuštěných dětí, k tomu nemám důvod. Mateřská mě nebavila, to je prostě fakt. Že sem všechny ty věci dělala, aby se malá měla dobře, protože ji mám ráda, to je další věc, a že sem u toho neměla pocit, že se u toho kdovíjak bavím, to je zase věc jiná. Že bych rači než na pískovišti byla na přednášce o hmyzu, to je fakt. Nikde ale sem nenapsala, že bych litovala toho, že sem na mateřské byla, nebo že bych dceru neměla ráda. Nestydím se za to, že sem nevýskala nadšením z toho, že dem do mateřskýho centra, ale šla sem tam.
Nebudu ze sebe dělat lepšího člověka než jsem, mateřská mě krutě nebavila a už bych do toho nešla. Pokud se mě dcera někdy zeptá, jaký to bylo, upřímně jí řeknu, že mě to nebavilo, protože vím, že to nemá s láskou nic společnýho.
|
| Manka+Cipísek |
|
(23.3.2011 12:24:27)
Já s tebou souhlasím, nejseš sama neboj. Takových nás bude hodně. Vem si, že tohle je mateřský server, takže se tu nejvíc vyskytují zasloužilé matky a budí dojem, že plácat bábovičky je to největší dobrodrůžo, jaky se dá v životě zažít. A ano, to nemá s láskou nic společnýho. Svého syna miluji, ale to neznamená, že musím milovat plácání báboviček. Miluji svého manžela a přesto s ním nesdílím nadšení pro ligu misru. S dětskou zábavou je to v principu totéž
|
| kosatka2 |
|
(23.3.2011 12:29:06)
jasně, takových maminek bude spousta, dost často to kamarádky nechtěly řikat nahlas, aby nebyly označeny za špatnou matku
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 12:39:18)
Netvrdím, že plácání báboviček je největší dobrodrůžo. Ale nikdo mě ty bábovičky nenutí plácat od rána do večera. Snažím se si mateřskou uspořádat tak, aby vyhovovala dětem i mně. Nehodlám na děti kašlat, ale ani jim nehodlám obětovat všechno.
|
| Petra Neomi | •
|
(23.3.2011 13:02:55)
že tě to nebaví ještě neznamená, že na dítě kašleš. Jen některé věci prostě neděláš s nadšením.
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(23.3.2011 13:05:07)
no a já když něco nedělám s nadšením = nudím se u toho, nebo jsem u toho otrávená.. nebo já nevim, jak už to nazvat - prostě je to po delší době šedivé, ať chci nebo nechci
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(23.3.2011 13:06:19)
Ale to absolutně neznamená, že na svoje děti kašlu a že je nemám ráda,
jen bych čas, který jsem věnovala jim dokázala z 50% využít smysluplněj, kdyby to šlo - bohužel to prostě nešlo
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 13:23:48)
Hm, tohle je asi ten rozdílný úhel pohledu - já si nedokážu představit NIC smysluplnějšího, než trávit jako matka čas s děmi v prvních letech jejich života. Nevím prostě, co by to mělo být, co by mi dávalo větší smysl Možná, kdybych měla těch dětí deset a zabralo mi to celý život, ale těch pár let? Pár let přeci všechny třeskutě smysluplné dospělácké činnosti počkají, pro mne to byla vítaná změna, uspořádat si život na chvíli úplně jinak a zabývat se úplně jinými věcmi.
|
| Petra Neomi | •
|
(23.3.2011 13:32:14)
Podle mě prostě péče o dítě není něco, co člověku smysluplně vyplní celý den. Většina času se promrhá, spousta činností je jen ubíjení času, než dítě usne, navíc ohlídání dítěte vyžaduje tolik pozornosti, že není možné u toho plnohodnotně dělat něco jiného, co vyžaduje soustředění.
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 13:58:11)
Když to bereš takhle, tak máš úplnou pravdu. Ale já se na to z tohoto úhlu vůbec nedívám, beru to prostě jako úkol, který má docela jinou dynamiku než běžný "dospělácký" život, nemám ambice dělat stejné věci, jako kdybych trávila ten čas bez dítěte. Nevnímám jako ztracený čas, když jen tak sedím a dohlížím na hrající si dítě, které dělá "gagaga" a vlastně nic "smysluplného". To k tomu prostě patří, jako k jiné práci patří zase jiné zdánlivě neefektivní věci.
|
| Petra Neomi | •
|
(23.3.2011 14:14:36)
Jenže mít dítě není práce, to je vztah. A navíc, nejsou za to peníze :) No, já jsem na to prostě moc testosteronová, potřebuju měřitelný výsledek a úspěch. Ne, že bych to někomu chtěla vnucovat, to vůbec, jen vysvětluju, proč někdo na RD není, nebo nemusí být šťastný.
|
| Tenna /2 |
|
(23.3.2011 14:19:25)
Jojo, proč ne, mně ten testosteron asi naopak chybí, tak jsem přítomné obohatila pro změnu argumenty, proč někdo šťastný a spokojený být může
|
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 14:30:44)
Já chápu, že někdo na RD nemusí být šťastný. Ale pokud není, tak by měl najít nějaké konstruktivní řešení, které bude dobré jak pro dítě, tak pro něj.
|
| Petra Neomi | •
|
(23.3.2011 15:04:18)
Řešení jsem hledala, napsala a publikovala jsem za RD tři knihy, zprodukovala x tisků a jeden pořad pro Vlastní oči, ale spokojená jsem stejně nebyla a to nikdy odjížděla k babičkám už cca od roku. PRostě potřebuju být sama, poslouchat muziku a představovat si, přehrávat dialogy... dělala jsem to tak celý život a nepřeváží to ani dítě.
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 15:10:17)
Také občas potřebuju být sama (nejen kvůli práci) a zařídím si to, ale zjevně mám tu potřebu menší než ty.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prostě Anna | 
|
(23.3.2011 13:06:22)
Ecim, asi tak Já jsem s dítětem co to jde, ale ona taky Takže ona mi pomáhá vařit Jasně. Trvá to xnásobek času, navíc musím dbát na její bezpečí, ale snažím se vše uspořádat tak, aby to šlo skloubit. Stejně tak jí já pomáhám stavět kostky. Sedím u ní, něco postavím, ona to zboří, má děsnou radost Já přitom páruju ponožky. Je jasné, že to ji zaujme a snaží se mi opět pomáhat Ale jsme dvojka (občas trojka), tak to tak beru
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 13:59:22)
Prostě Anno, naše domácí kutění má opravdovou úroveň. Vydalo by to na dlouhé vyprávění.
|
|
|
|
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 12:41:09)
Pokud někoho miluji, tak nemusím v jeho přítomnosti 24 hodin hýkat blahem. Ale nebudu čas strávený s ním označovat jako "nudu nudu šeď šeď".
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 12:58:20)
Respektive se budu snažit udělat něco pro to, aby to "nuda nuda šeď šeď" nebyla.
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(23.3.2011 13:02:46)
věř mi sakra sem se snažila - věřím tomu, že moje děti se se monu doma nenudili, ale prostě pro mně to 100% zábava nebyla
joo, obětovala sem svoje volno - ale teď sklízím ovoce ;-)
děti lyžujou sami, bruslí sami, a já si až teď řikám, že kdyby se narodili ve věku 2let a já pak byla doma ty 2-3roky - jako to by byla PARÁDA! To už by se fakt dalo ledacos
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(23.3.2011 13:00:20)
hahaha
kdybys měla děti dve po 22 mesících, a manžela 24h denně v práci, zjistila by si, že jim MUSÍŠ obětovat 24h/denně - páč jinak si koleduješ o sociálku
alespoň první rok ano
pro mně byl zázrak, že přijela mami, a vzala si malocha do kočáru a já staršího do cyklosedačky, sma na kole sem byla prvně snad až ve věku 4 let mlaďocha a to ještě na půl hodiny a hlídal děda
O celodenním cyklovýletu, který bych si přála a na které jsem jezdila za bezdětna jsem si mohla nechta zdát.
Totéž běžky, totéž sjezdovky, totéž bazén (je sakra rozdíl plácat se s nemluvnětem po prsa ve vodě a jít si zaplavat 20x50m bazén, kdo zkusil pochopí hned
|
| Ecim |
|
(23.3.2011 14:29:29)
Cairo, promiň, ale tímhle mě nedojmeš. Kdykoli si tu nějaká diskutující stěžuje, jak je s dětmi neustále sama a skoro nikdy jí skoro nikdo nepomůže, tak se dříve nebo později ukáže, že ono to zdaleka není tak žhavé a že dotyčná tráví bez dětí víc času než já. Vím, že Tvůj manžel má několikrát do týdne 24 hodin službu, ale nevykládej mi, že ji má 24 hodin denně 7 dnů v týdnu a že nikdy není doma. A pokud si vzpomínám, tak jsi kdysi v jiné diskusi psala, že jste si druhého synka přivezli s manželem z dovolené z Alp. Můžu se tedy prosím zeptat, kdo ten týden hlídal toho prvního, tehdy 13měsíčního synka?
Pro ilustraci - mám děti 26 měsíců od sebe, jsou hodně živé, manžel má náročné zaměstnání, domů se denně vrací mezi 18. a 20.hodinou, několikrát ročně odjíždí služebně pryč. Kdybych neměla blízko babičku, která mi s dětmi ráda vypomůže, tak si jednou dvakrát do týdne najdu nějakou paní na hlídání, protože jinak bych se zcvokla a děti také. Prostě znám svoje limity, nejsem perpetuum mobile a nehodlám mateřství pojmout jako boj o první místo v nepsané soutěži "světice století". Moji synové jsou ve věku, kdy nutně kolem sebe potřebují mít i jiné lidi. Pomoci babičky si nesmírně vážím, ale nezneužívám jí. Moje děti ještě nikdy nebyly samy s nikým cizím (pokud nepočítám asi tak 2x10 minut s mojí kamarádkou, než jsem doběhla do krámu nebo domů pro kyblíček), ten starší začne do školky chodit až ve 4,5 letech, a to nikoli proto, že bych byla jako matka bůhvíjak úžasná, ale prostě jsem měla štěstí, že jsem si to mohla zařídit jinak. Staršího jsem měla od sebe nejdéle pryč týden (byly mu tehdy 3), mladšího dvakrát přes noc. Od narození dětí jsem neměla ani jeden zcela bezdětný víkend, ovšem důvod je ten, že jsem zatím prostě neměla tu potřebu. Kdybych opravdu chtěla, tak si ho zařídím. Na regeneraci bez dětí mi stačí chvilka, ale kdybych ji neměla, tak mi hrábne a dětem nejspíš taky. Rozhodně si nemyslím, že matka musí stát dětem za zadkem x let 24 hodin denně. A nedávno jsem tu ostře vystartovala v diskusi, v níž byla zakladatelka označena za sobce, protože jde jednou týdně cvičit od 1,5 leté holčičky, která mezitím doma velmi pláče.
|
|
|
|
|
|
|
Mateřskou si užívám jak já, tak děti. Pořád si vymýšlíme nějaké aktivity a je nám spolu fajn. Když zatoužíme po společnosti, obvolám kamarádky s dětmi, když ne (nebo to nejde z důvodu nemoci), tak se bavíme sami. Teď to tedy není žádná sláva, protože děti stůňou. 
V její náručí
V létě oceníte rychleschnoucí oblečení
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)