abites + 2kluci |
|
(27.9.2011 8:18:40) zdravím, možná má někdo podobnou zkušenost a dokážete mi poradit nezaujatě. Pokud začnu od začátku syn se od mala bál dětí, dětská hřiště miloval, pouze v případě, že tam nebylo v dosahu žádné dítě, pokud nějaké ano, nešel tam, pokud přišlo, když tam byl, utekl. My jako rodina kolem sebe nemáme děti v jeho věku, od narození byl v kontaktu pouze se sestřenicemi, s nimiž má velmi hezký vztah. Před 2 lety se nám narodil druhý syn, bráchové se mají moc rádi, starší se k mladšímu chová opravdu hezky. V září nastoupil do 1. třídy - přestěhovali jsme se na vesnici asi před rokem, chtěla jsem, aby syn ještě poslední rok školky byl s těmito dětmi, aby se seznámili. už ve školce se od kluků držel stranou, spíš si hrál s holčičkama. Nyní ve škole je však sám, kluci se s ním prý nechtějí bavit, odpovídat mu na pozdrav. Holky už mají samozřejmě svoje partičky. Když jdu pro syna po škole, většinou jde sám na konci chumlu s hlavou skloněnou. Je mi to líto, vím, že je to v něm, ale nevím, jak mu můžu pomoci. u dětského psychologa jsme již byli, ale žádný posun to nepřineslo. Nemáte doma taky takového introverta, co je šťastný ve světě dospělích, ale v tom dětském tápe? Jak jste to řešili, pokud vůbec existuje nějaké řešení, nebo tomu dát čas? aby se s tím srovnal sám? zatím žádné náznaky nejsou, ale trochu mám strach, aby se pak nestal terčem šikany. díky za vaše názory
|
Amálka, 2+2 |
|
(27.9.2011 8:27:26) tak mě napadlo jestli by mu třeba nepomohl nějaký kroužek (hudba, muzicírování). Někdy prostě chvíli trvá, než se dítko rozkouká. Co poprosit učitelku, aby s tím trochu pomohla. Pozvat spolužáky na narozky, pouštění draků,... zkusit se nějak více poznat s nějakou rodinou v okolí. Kamarádství se nedá nařídit.
|
Pawlla |
|
(27.9.2011 8:33:11) Souhlasím ještě je brzy,třeba se otrká.Kroužek,kde by byl mezi dětmi,které mají stejný zájem,je taky dobré řešení,tam téma k rozhovoru vyplyne tak nějak samo.
|
|
Epepe |
|
(27.9.2011 8:45:39) Koukám, že jsem přišla s křížkem po funuse.
|
mil007 |
|
(27.9.2011 8:47:48) Zkusila bych vyhlídnout nějakého spolužáka,kterýho by bylo možno pozvat na návštěvu i s maminkou.Mohlo by to prolomit ledy.
|
|
|
Debbie |
|
(28.9.2011 17:13:51) Je fakt, ze ja deti vodila na ruzne krouzky vlastne od narozeni. Kratce po narozeni do materskeho klubu. A pak od 1. roku na detskou gymnastiku a pokracuje to az do dnes. Myslim, ze to chce seznamovat deti s kolektivem uz od narozeni. Nez nastoupi do skolky.
Nas 7 lety syn take inklinuje k PC a videohram. Ale ma omezenou dobu, kdy si muze hrat. Zaroven ma 3x tydne trening v americkem fotbale a o vikendu zapas. To jeste hraje 1x tydne tenis a piano. Opravdu neni cas vysedavat denne nad PC.
9 leta dcera ma take pestry program. Sportuje, hraje piano a zaroven se dostane do kolektivu.
|
|
|
Olina dcera 12 |
|
(2.10.2011 16:28:06) krouzek je dobry napad, ale mozna to zkusit s jednim kamaradem - kdyz je introvert:) pozvat treba jednoho na navstevu, aby se vic seznamili a pak se mohli spolu bavit:) toto je citliva zalezitost, musi se pomalu - drzim palce!
|
|
|
lipoo |
|
(27.9.2011 8:40:20) tak to já neznám,my měli štěstí na třídní kolektivy-starší je též děsný introvert,ale kluci ho tak nějak "brali"...mladší je ve třetí a všichni se spolu normálně baví,i s tím největším "darebákem",maximálně kluci nadávají na holky a holky na kluky
|
|
Epepe |
|
(27.9.2011 8:45:12) Má nějaké zájmy? Zkusila bych ho zapojit do nějaké zájmové činnosti. Tam to bývá více řízené dospělými a děti tam mají větší zájem o sdružování. Ve škole se prostě musí skamarádit, tady to není taková povinnost. Nemusí mít kamaráda přímo ve škole, ale nějaké kamarády svého věku by mít měl.
|
|
Epepe |
|
(27.9.2011 8:51:34) Hlavně dobře sleduj, aby se nejednalo už o tzv. ostrakizování - tj. záměrné vyloučení z kolektivu. U prvňáků po měsíci školy to nepředpokládám, ale všechno je možné. A to už je forma šikany, která by tvému synovi mohla vážně ublížit.
|
|
Katka +3 |
|
(27.9.2011 8:53:04) Takový byl můj starší syn. Do školky nechodil vůbec(má povahu po mně a já mám z MŠ trauma, tak jsem na něj netlačila) a první 3 roky ZŠ jsme praktikovali domácí školu s postupným začleňováním se do školního kolektivu. Dnes je v šesté třídě a už několik let je náš byt průchoďák plný jeho kamarádů a kamarádek. Sám to nedávno rozebíral(v souvislosti s mladším bráškou) a vysvětloval, že nejvíc mu pomohlo to, že na něj nikdo netlačil, a taky vědomí, že každý je v něčem dobrý-někdo dobře čte, jiný rychle běhá, další pěkně kreslí a ještě jiný dobře počítá-díky tomu se ho nedotýkaly urážky pitomců a díky tomu taky neohrnoval sám nad nikým nos. Obětí šikany se nestal, naopak už ve čtvrté třídě se postavil za šikanovanou kamarádku, a když ji holky vyčlenily, vtáhl jí do klučičí party, aby se necítila odstrčená.
Jinak neodpovídání na pozdrav a ignorování je taky forma šikany.
|
|
Meta |
|
(27.9.2011 9:03:43) Řešila jsem to tak, že jsem syna přihlásila do Skautu. Měli dost malý klukovský kolektiv, jenom šest kluků. Myslím, že mu to hodně pomohlo, i ve třídě si pak vybral dva kamarády s jejichž pomocí "přetrpěl" první stupeň. Pak přešel na gympl a hodně se mu ulevilo , tam už našel kamarádů mnohem více .
|
|
x x |
|
(27.9.2011 9:06:10) Mám doma 3 introverty včetně mě. Ono se s tím nic moc dělat nedá, o tom bych mohla vyprávět. Ale introverti mívají často výrazná nadání na různé věci. Uvidíš, že si svoje místečko najde. Já jsem třeba měla vždycky 1 nebo 2 kamarádky, ale fakt dobré. Povahu těžko předěláš.
|
|
abites + 2kluci |
|
(27.9.2011 9:07:33) o zájmovém kroužku jsem už také uvažovala, sice není u nás na vesnici, ale v nejbližším městě ano, napadl mě ten zmiňovaný skaut. Když jsem nadnesla fotbal ve vedlejší vesnici, tak to byl takový brekot a asi je pravda, že při prvním strkanci nebo kopanci by se rozbrečel a už bych ho tam nedostala, tak fotbal jsme zamítli. když on si neumí hrát ani s dětmi, které mu domů přivedu (ne tedy spolužáky), buď je ignoruje nebo "buzeruje" - takže to pak dopadne, že děti řádí na trampolíně a syn je vzpovzdálí nafučeně pozoruje. já si nemyslím, že by byl chudák odstrkovaný, ale absolutně neví, jak se má k dětem chovat. a k jeho zájmům, nejraději ležet na gauči a koukat na pohádky, nebo mastit nějakou hru v PC nebo PSP. Což se mu všechno omezuje a jako povinnost má pobyt venku. ach jo
|
x x |
|
(27.9.2011 9:39:09) A vysledovala jsi, co mu jde dobře? Však nemusí nutně dělat kolektivní činnost, to bude trpět pořád. Ve skautu je hodně lidí, spíš by to chtělo něco, kde lidí není tolik. Když ho budeš krom školy nutit ještě do dalších činností, kde je velký kolektiv, tak z toho zblbne, chudák. Já třeba mám spíš taky takové individualistické záliby, ve velkém kolektivu trpím a nemám to ráda. Myslím že nebude dobré ho do něčeho nutit, omez mu třeba ten počítač a zkus ho nasměrovat směrem, kde cítíš, že má talent. Uvidíš, že to půjde. Introverti hold jsou a budou, nemyslím, že když je někdo od přírody introvert, že se na tom něco zásadního změní.
|
abites + 2kluci |
|
(27.9.2011 9:47:45) dík, i tohle mi pomůže. Já jsem povahově jiná a tatínek taky, tak strašně tápu.
|
|
|
Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 9:46:34) Co přivést jednoho spolužáka, ale nenechat je aŤ se baví sami. Vymyslet nějaký program, kterého se aktivně zúčastníš sama. Třeba malování, modelování, pouštění draka, stavění přehrady v potoce, vytváření zvířátek z kaštanů apod. Budeš oba rovnovoměrně vtahovat do hry, povedeš konverzaci a po pár společně strávenejch hodinách už si pak třeba budou schopni spolu hrát sami.
|
|
|
25.12Ali.......14 |
|
(27.9.2011 12:00:45) Podobnou povahu má můj syn - ve školce ho to nebavilo, kamaráda si žádného nenašel. Já jsem také introvert takže jsem mu nedokázala najít kámoše přes matku nějakého dítěte - prostě se neumím družit - vím to o sobě a nehrotím to, jen by bylo vždy líto syna, že kvůli mé introvertní povaze mu domu nedovedu kámoše - tak jsem se přemohla když byl v první třídě a násilím jsem se začala družit s maminou jeho spolužáka a vzala jsem toho spolužáka k nám domu i jeho maminu - musím říct, že pro mě to bylo utrpení - maminky introvertky mě jistě chápou - ale to synovi pomohlo - začal s ním kámošit a našel si cestu i k ostatním a teď po pár letech si vodí každý den domů jiného kámoše a v pohodě chodí na kroužky a já jsem šťastná, že se už s nikým nemusím družit, že se druží syn :)
|
simiki+koťátko 03/07 |
|
(27.9.2011 12:27:21) Ajko, jsem ráda, že nejsem jediná "maminka introvert" Mám to přesně, jako ty. Asi nemusím rozepisovat Kéž bych narazila na podobnou maminku i tady
|
|
|
*Niki* |
|
(27.9.2011 13:16:24) A jaká jsi ty? Seznamuješ e snadno? Udržuješ přátelství? Chodí k vám často tvoji kamarádi? Vidí syn, jak se to dělá, to seznamování a udržování vztahů? Můj syn byl vždy taky takový. Zcela upřímně jsem si musela přiznat, že se neměl kde naučit se chovat jinak. Je to pochopitelně dáno povahou, ale jak s povahou nakládáme, je do jisté míry dáno tím, co vidíme a kopírujeme.
|
|
kreditka |
|
(27.9.2011 13:24:31) Introverta nepředěláš - můj nzor, který jsem vypozorovala sama na sobě
|
|
Eva, dvě děti | •
|
(27.9.2011 13:50:05) Ahoj,
můj syn má podobný problém, je ale předškolák. Zrovna jsme to začali řešit, aby nebyl ve škole otloukánek. Po velmi dobré zkušenosti u mladší dcery jsme se obrátili na klasickou homeopatku, která mu našla individuální lék na míru a taky namíchala Bachovy esence. Lék introverta nepředělá na extroverta, ale umožní, aby se dostal do svého středu, zbavil se strachů a nestal se tak snadnou kořistí agresivních spolužáků. Homeopata je ale potřeba velmi dobře vybírat. Přeju hodně štěstí
|
|
Winky | •
|
(27.9.2011 14:27:56) přikláním se ke kroužkům - buď hudba, což možná vypadá že když bude hrát izolovaně sám s učitelkou v hodině že ho to nikam nezapojí, ale rozvine se tím on, získá nějakou dovednost a tou pak třeba i sebevědomí a nebo respekt ostatních (nemusí být všichni jen bubeníci nebo hráči na kytaru ve skupině, i sólisti jsou ), nebo to malování, to ho taky nebude nutit do kontaktů ale dokáže pak zpětně získat pozornost nebo respekt dětí protože něco dokáže. Event. z těch sportů by ho mohlo bavit třeba karate, judo a tak.... (jsou i bezkontaktnější typy těhlech umění, neznám všechny ty názvy). Spíš než ho nutit do kontaktů tak v něm povzbudit pocit že něco dokáže, umí, zvládne....
|
|
zvídavá |
|
(27.9.2011 15:44:26) Zkušenost s dětmi nemám, mohu jen vzpomenout na tu vlastní. Děti mi nesedly, nekamarádila jsem skoro s nikým, byla jsem prostě jiná. Kroužky mi nepomohly, malá skupinka se sice obvykle semkla, ale já jsem se necítila být vtažena.
Podle mě je nejdůležitější nedělat z toho žádný velký problém, nedávat najevo, že je to špatné, když s dětmi nekamarádí. Chce to čas, podpořit sebevědomí syna a hlavně se netvářit, že na správné kolektivizaci stojí život. Nestojí. Časem se to spraví, do té doby nechť má alespoň fajn rodinu, která ho bere, jaký je. Jak už tu někdo psal - po pěti letech jsem začala chodit na víceletý gympl a tam už to bylo ok.
|
|
Debbie |
|
(28.9.2011 3:56:03) Mam doma dceru introverta. Prestehovali jsme se kdyz nastoupila do 3 tridy. Navic je velice inteligetni a dle IQ testu chodi na urcite predmety do talentovane tridy. Je tam s ni 12 deti z ostatnich trid v rocniku. Nam velice pomohly mimo skolni krouzky, sporty a jine aktivity. Hned co jsme se prestehovali, tak zacala chodit do tenisoveho klubu. Tam se seznamila s detma a narazila take na deti ze skoly. Tvuj syn potrebuje nejaky zajem mimo skoly, kde se bude citit uspesny. Nas syn je extrovert a v kolektivu je oblibeny. Obe deti hraji tenis, piano atd.
|
|
Gertruda |
|
(3.10.2011 13:48:37) Máme to podobně, ještě ztíženo tím, že jsme se přestěhovali 14 dní před začátkem školy a nikoho tady neznáme. Syn chodí na zajímavé, družné kroužky...a prostě se nedruží. Je hodně introvertní a hodně svůj. Já mu v tom také pomoci nedokážu, neb to nezdědil z ulice. Je mi ho líto, když ho vidím, jak je pořád sám. Také mi připadá, že tyto děti jsou náchylnější na nějaké zárodky šikany, proto nějaké zajímavé, pokud možno sportovní kroužky, byť třeba družení nevyřeší, posílí sebevědomí Tvého dítěte, takže určitě do nich jděte.
|
|
|