Limai |
|
(5.11.2011 17:07:58) Kamarád mi stručně vyprávěl o špatném vztahu jeho ženy s jeho dcerama,nyní už dospělýma-prý děti nikdy neměla na prvním místě,ale zaměřila se na partnera,ten byl pro ni číslo jedna.Jak v rodině takové "zaměření se na chlapa" v praxi vypadá nevím,já mám na prvním místě za všech okolností vždy děti,ale zajímá mne,jak je to jinde.Někde má žena na prvním místě sebe,pak děti a pak chlapa.Jinde zase má na prvním děti,potom chlapa a nakonec sebe......Varianty jsou různé,v některých rodinách je tím nejdůležitějším třeba pes,a páníčci se klidně vyspí na zemi,jen aby pes mohl spát v posteli a nedej bože,nepřišel k nějaké psychické úhoně.Zajímá mě to pouze v rámci jedné rodiny-žena,muž,děti.Pořadí příbuzných mě nezajímá.
|
X E N A |
|
(5.11.2011 17:11:57) Kamarád ti stručně povyprávěl a bůhví, jak to bylo ve skutečnosti.
|
Limai |
|
(5.11.2011 18:28:20) Xeno,jak to bylo ve skutečnosti je mi jedno,není to podstatné a není to předmětem diskuze,kde je pravda.
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:17:00) @lči, jsi šikulka, žes´ vydržela
Jako proutek rozhodně nejsem Jím hodně těstoviny - i se smetanovými omáčkami, piškoty, dětské přesnídávky, jablka, občas trochu tvarohu, müsli tyčinky, kompoty apod. Nic moc dietního,hlavně nedráždivé věci, ale zatím nemám na výběr, antihistaminika příliš nezabírají... Těším se na léto, kdy se mi ekzém i alergie vždy hodně zlepšují Pak se konečně vrhnu na hromady ovoce a zeleniny
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:17:39) Moc se omlouvám, vážně nevím, co s tím notebookem dělat... :-((((
|
..maya.. |
|
(5.11.2011 17:28:42) to enbude notebookem
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:03:38) Nevím, mám to nějak v paměti notebooku. Když chci psát příspěvek, ještě než cokoliv napíšu, skočí tam tohle. A ke všemu to není úplně vždy, ačkoliv často. Ale pokud mi tím říkáš, že jsem technický antitalent, tak máš naprostou pravdu, i když jsem měla z matematiky až skoro do matury jedničky Holt přístroje jsou o něčem jiném, než středoškolská matika
|
|
|
|
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:18:21) žádnej žebřík doma nevedu
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(5.11.2011 17:20:23) Jestli chceš vědět, jak to vypadá, když má někdo na prvním místě partnera, můžu ti to popsat. Má to tak moje matka.
Sama si žádný žebříček nevedu, život není soutěž o pořadí.
|
Ecim |
|
(5.11.2011 17:23:06) O tomhle by mohla vyprávět i jedna moje kamarádka, která vzpomínala na to, jak jejímu otci matinka vyvařovala, ale na ni jen štěkla, ať si namaže chleba, a která hrála mrtvého brouka, když se otec k dceři nechoval hezky. (Detaily uvádět nechci.)
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:00:40) Tak Ecim, naštěstí jsem o podobném případě neslyšela. Fakt spíše o těch opacích - dítě je nadevše a má v rodině hlavní slovo...
|
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 17:21:28) Napřed děti a pak v těsném sledu za nimi manžel.
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:21:31) Jinak správně to má být tak, že na prvním místě je manžel a pak děti, pak rodiče, prarodiče, pak sourozenci a pak ten zbytek... Je to i dost logické. Děti dříve či později odejdou, často na druhý konec světa, ale s partnerem jsme v ideálním případě celý život, ale minimálně hodně let (většinou)... A pak, děti si najdou zase své partnery... Být partner znamená být druhou polovinou toho druhého. U dětí to tak nefunguje a ani by nemělo, pokud nemají ty děti být jednou nešťastné...
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:22:36) kdo že to určil co je správně?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:25:08) Mnoho odborníků, psychologů a dalších...
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:25:39) tak jmenuj jednoho
|
X E N A |
|
(5.11.2011 17:27:08) A k čemu ti to bude? Si to pak přerovnáš?
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:29:52) Čtu moře a moře věcí a článků, žel poznámky si nedělám Každopádně Tě nenutím, abys tomu věřila
|
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 17:32:38) Asi takto. Mít muže minimálně na stejné úrovni jako děti logiku má. U mě to platí, i když jsem roky tvrdila něco jiného, a i to jinak cítila. Blízký vztah s dětmi mi nedá i blízký vztah s mužem, ale když máme blízko k sobě s mužem, k dětem je to automaticky ještě lepší. Prostě silný partnerský vztah posiluje i naše rodičovské kompetence, naopak to neplatí To neznamená, že manžel dostává nejlepší kus masa (to si beru sama ) nebo že mu dovolím se chovat nehezky k dětem. Děti jsou menší, automaticky je bráním proti bezpráví, i když je na nich páchá kdokoliv. Vlastní otec či matka. Jen že ten vztah, který chci budovat, je s píš s manželem. Děti miluju bez výhrad, bez podmínek, a budu i na druhém konci světa, až jednou odejdou. Tam není co budovat, mou lásku mají automaticky. Muž se musí snažit víc a s jinou ho milovat nebudu a já se taky musím snažit víc. Možná takto to psychologové mysleli, že víc máme investovat do vztahu s mužem, který je svou podstatou náročnější... milovat své malé roztomilé kopie je taaaak jednoduché
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:37:43) Niki, takhle přesně jsem to myslela. Milovat děti je přirozené a nedá to práci, kdežto manžela...
|
|
Puma |
|
(5.11.2011 18:11:24) Souhlasím ve všem.
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 19:36:14) Ty taky?
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:36:50) A já se na ně tak těšíííííím Ideálně čtyři malí raubířci
|
Ecim |
|
(5.11.2011 19:39:10) Jé, co já bych dala za čtyři. Já budu ráda, když se vůbec dopracujeme ke třetímu.
|
|
|
|
aach |
|
(5.11.2011 20:38:17) bez svých dětí, bych nemohla žít. bez mého muže bych ztratila sama sebe. bez svých rodičů a sestry by mne bylo jen půl. tak asi tak..
|
Limai |
|
(5.11.2011 21:44:36) Mě to připadá spíš smutné.Zejména věta"bez mého muže bych ztratila sama sebe".Téměř každá žena ztrácí sama sebe ve chvíli,kdy se zamiluje do chlapa.Jen nepatrné procento žen si zachová svoje já.Ženy ztrácí samy sebe,aby se udělaly v očích muže lepšími,hezčími,nedokáží být sami sebou,staví své štěstí na partnerském vztahu.To samé ta věta o rodičích.bezpochyby člověk může rodiče milovat a vážit si jich,ale rodiče tady nejsou pro nás,a my tady nejsme pro ně.Každý člověk je tady sám za sebe,jako samostatná jednotka,a není možné svoje štěstí a neštěstí stavět na štěstí,neštěstí a existenci jiného člověka.Samozřejmě,že když člověk přijde o někoho blízkého,je přirozené truchlit,ale všeho do času.Ne s tím,že odešel manžel,tak je potřeba mít dalších 40 let depresi.Chápu to ale u dětí,že když někdo tragicky přijde o dítě,táhne se to s ním až do konce života.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 21:54:59) Limai, z velké části s Tebou souhlasím, ale mně přišel příspěvek aachje takový procítěný Naprosto souhlasím s tím, že by se člověk NEMĚL stávat závislým na lidech. A to i na dětech - protože ty jednou odejdou, klidně na druhý konec světa, třeba někam, kde nebude civilizace na úrovni, někam bez možnosti spojení, na dlouho... V případě smrti určitě člověk truchlí celý život, ale je nutné žít dál... Mé babičce umřelo malé dítě, druhá babička potratila své první, má sestra také, má švagrová také, tetě umřel předškolní hošíček... Všechny to překonaly a měly a mají pěkný život, rozdávaly a rozdávají lásku, časem našly radost a veselost, i když nikdy nezapomenou...
|
|
|
|
|
withep |
|
(5.11.2011 23:41:04) Niki, vyjádřilas to hezky
|
|
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 17:36:52) Taky by mě zajímal nějaký odkaz,podle mě se to totiž vůbec srovnávat nedá,vztah k dítěti a vztah k partnerovi je něco jiného,není jeden víc a druhý méně.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:39:14) Jak jsem uvedla, četla jsem to a zápisky si nedělám. Ale pěkně to vysvětluje Niki.
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 17:41:24) Ráda věřím,ale já to nechci vysvětlit,já jsem chtěla odkaz na nějakého odborníka,který je tak sebevědomý,že srovnává tyhle dva vztahy a ještě jeden vyzdvihuje.Pokud nemáš,tak nic.
|
Grainne |
|
(5.11.2011 17:43:33) Pawllo, taky jsem to někde četla, zřejmě to byla nějaké studie skupiny vědců, ale dost těžko to dohledám, už je to nějaký ten pátek - kvůli zdejším diskusím si nic do oblíbených neukládám, to bych tam měla plno.
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 17:46:08) A to byla studie o tom,že to tak je,nebo návod,že by to tak mělo být?Mě totiž zaráží Marianino striktní"tak je to správné",jak jsem psala,nemyslím si,že tohle se dá srovnávat.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:51:34) Jinak řečeno, to byl IDEÁLNÍ PŘÍPAD. Je jasné, že to v mnoha případech není. A co? Pokud to máš jinak a vyhovuje Ti to, tak můžeš být klidná a spokojená a nemusíš se čílit
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 17:53:17) Ideální to podle mě není a rozčílená fakt nejsem
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:55:57) Ok, to jsem ráda, Tvůj pohled mě zajímá - proč přesně to není dle Tebe ideální? Nepovedlo se Ti manželství? Nebo Tě rodiče v dětství zanedbávali?
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 17:57:49) Manželství mám spokojené už 16 let,rodiče byli moc hodní lidé.Uniká mi souvislost s tématem.
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:00:05) Proč není ideální jsem psala,jsou to dva různé vztahy,není možné říct,že jeden je víc a jeden méně.Za druhé děti, jak psala trefně Graine ,si nás nevybraly a máme za ně odpovědnost,partner je samostatná jednotka,aspoň by měl být.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:02:34) Ale to není o tom srovnávat vztahy. Miluješ všechny stejně, o tom to není
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:06:49) A o čem to je?Pokud otázka zní,jaké je pořadí?Tak pořadí čeho tedy?
|
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:01:06) No, proč Ti vadí, že by u Tebe byl na prvním místě manžel a až na druhém děti. V čem Ti to vadí? Jak jsem psala, NEZNAMENÁ to děti nijak zanedbávat. Takže v čem to je špatné? Prosím, konkrétní příklad.
|
boží žena |
|
(5.11.2011 18:01:34) ale ty píšeš, že je to špatně
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:03:45) Promiň, odpovídám více lidem, takže nač přesně se ptáš?
|
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:05:59) Děti přišly na svět,protože jsme je chtěli,jsou na nás odkázané,do doby než se osamostatní a my k nim máme určité závazky.Dovedu si představit rozchod s partnerem,i když by mě to bolelo,ale nedovedu si představit odejít od dětí,to bych nedokázala,to pouto je silnější.Tak a přesto,že jsem to nechtěla porovnávat dělám to,ale když nad tím přemýšlím,tak u mě prostě silnější je.Konkrétněji už to podat neumím.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:10:06) Já chápu Tvůj pohled, ale o tom to není. Samozřejmě, že můžeš opustit partnera, kdežto děti ne. Jenže mít někoho na prvním místě prostě neznamená ho MILOVAT VÍCE. Jde asi spíše o nedorozumění... Nevím, jestli to vysvětlím správně, jde spíše o to, že máš k manželovi větší respekt a úctu - právě proto, že nejde o samozřejmou lásku... Projevuje se to třeba tím, že jste s manželem tým a ani jeden z Vás se nespolčí s dětmi proti tomu druhému partnerovi (jak jsem psala, pokud manžel je slušný a normální člověk, ne psychopat).
|
boží žena |
|
(5.11.2011 18:14:21) že jste s manželem tým a ani jeden z Vás se nespolčí s dětmi proti tomu druhému partnerovi....
jenže to mam třeba taky, i když žádný žebřík nemam
mě přijde uplne absurdní mít tenhle žebřík a porovnávat neporovnatelné
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:14:56) Tak neporovnatelné..
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:16:37) Jasně, že teorie a praxe jsou jiné. Někdo to má stejně, jen tomu říká jinak (nebo jinak) - v čem je tedy rozdíl?
|
|
Limai |
|
(5.11.2011 18:52:50) No,boží ženo,je to o tom,kdo by v nějaké konkrétní určité situaci dostal přednost.Např.-uvedu nyní extrémní nesmyslnou situaci-máš poslední tři stovky a dítě,chlap a ty potřebujete boty,jinak budete chodit bez bot,naboso.Můžeš je koupit pouze jednomu z té rodiny.Kdo to bude?Já osobně bych je koupila dítěti.Nebo další situace-dítěti a chlapovi je potřeba darovat stejný orgán a můžeš se rozhodnout,nebo musíš-kdo z nich ho dostane.Kdo by to byl?Já bych se zase rozhodla pro dítě.Já vím že to jsou extrémní situace,které nikdy nenastanou,ale v životě jsou prostě situace,kdy se musí člověk rozhodovat mezi tím,co do koho z rodiny investuje,kdo v čem dostane přednost apod.(Investice nemám na mysli pouze finanční.
|
Ecim |
|
(5.11.2011 18:54:01)
|
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 18:54:27) Limai, já bych ty boty koupila sobě a dítě vzala do náruče, to ty boty tak akutně nepotřebuje. Kdyby šlo i o muže, koupím je jemu, bo já můžu s dítětem zůstat doma, kdežto někdo nás musí živit a odejít do práce
|
Limai |
|
(5.11.2011 21:50:25) Niki,máš na mysli,že zůstat doma můžeš s malým dítětem,já jsem ale nemluvila vůbec o žádné věkové kategorii.Třeba čtrnáctileté dítě v náruči už asi moc nosit nebudeš a doma ho taky nezavřeš
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 21:52:40) Limai, takže koupíš boty čtvrnáctileté a vy s manžele zůstanete doma bez bot? A ta čtrnáctiletá dcerka se o vás postará, vydělá, nakoupí a tak? Když má ty boty a jediná může ven?
|
Limai |
|
(6.11.2011 9:39:45) Niki,pokud to chceš brát takhle,na to ti klidně odpovím,že ty a manžel můžete vydělávat z domova přes počítač,takže netřeba boty
|
*Niki* |
|
(6.11.2011 9:47:50) Limai, tak to jo Práce z domova Prostě kdybych měla poslední 3 stovky na boty, koupím je manželovi, ne proto, že je pán tvorstva, ale proto, že děti mám 3, spravedlivě bych to nerozdělila, my můžeme zůstat doma, ale živitel musí odkráčet do práce
|
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 21:57:50) Lim, já ve 14 letech byla sama doma moooooooc ráda Především jsem tajně studovala skryté erotické časopisy, četla tam ty příběhy a prohlížela fotky. Některé fotky a články Eroticonu nezapomenu až do smrti
|
Ecim |
|
(5.11.2011 21:58:46) Mariano, a co se tam třeba psalo?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:05:30) Třeba příběh, jak mladá silná žena s mega prsy jela vlakem v kupé. Přisedla si tam a byli tam dva cizí chlápci ve zralém věku. Začali si povídat, slovo dalo slovo, a když přišel průvodčí, uplatili ho, aby je zamkl v kupé. No a hádej, co tam pak ti tři dělali
Tehdy mi to přišlo odporné a zároveň šíleně vzrušující
|
Ecim |
|
(5.11.2011 22:06:25) Tééda. To zní ještě lépe než Bravíčko.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:10:35) No jéje! Bravíčko je spíše pro nadšené fanynky idolů, ne pro sexuální průzkumnice
|
Ecim |
|
(5.11.2011 22:14:06) Také jsem se považovala za sexuální průzkumnici a byla jsem ráda, když se mi dostal do ruky i lepší materiál než Bravíčko. Až moje děti dospějí do věku sexuálních průzkumníků, budu muset na dostupných místech nechat vhodnou literaturu a pak hrát mrtvého brouka.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:16:53) Hlasuju pro Eroticon, nejlépe na skříň v ložnici, nebo do nočního stolku A pokud se už nevydává, tak něco podobného...
Měli tam i úžasné fotopříběhy - třeba jak se spolužák vysokoškolák přišel učit ke spolužačce Nejlepší byla fotka, jak si vzájemně hrabou do rozepnutých džínů
|
Ecim |
|
(5.11.2011 22:19:51) Díky za tip. Naši knihovnu už jsem už slušně zásobila, až děti začnou umět číst, tak to přestěhuji někam, aby to neviděly, ale až začnou dospívat, tak ty knihy vrátím tam, kde jsou teď, tedy na viditelné místo v knihovně. Zatím jsou vidět jen nápisy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:55:02) Lim, to jsou fakt extrémy. Navíc v případě dárcovství tenhle případ snad ani nemůže nastat - protože zatímco s dítětem máte část genů shodnou, s manželem jen velmi velmi těžko...
|
|
boží žena |
|
(5.11.2011 18:56:53) limai a ? z těhle extrémních případů se pozná žebříček?
no možná proto žádný nemam, nic takového řešit nemusím
|
|
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:14:26) Určitě vzhledem k věku a zkušenostem,je partner ten,s kterým se radím a jeho názor má větší váhu,než ten dětský.Ale nenazvala bych to,že je na prvním místě.
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 18:18:56) Ona ty rady psychologů (a taky nejsem teď schopna dodat odkaz) se týkaly spíše VZTAHU. Který VZTAH je pro nás prioritní, do kterého více investujeme. Není to o flákotě masa... Já prostě do vztahu s dětmi neinvestuju NIC. Já je miluju tak absolutně a bezpodmínečně, že fakt nevím, co bych jako měla investovat. Jde vše nějak samospádem... Vztah partnerský většinou samospádem nejede. Partner je volba, na vztahu s ním musíme pracovat... abysme se třeba po deseti, dvaceti letech nedivili, s kým žijeme... či naopak nžijeme a vše odumřelo.
Já je miluju všechny stejně. Ale souhlasím s tím, že investovat se má do partnerského a tento hýčkat, protože děti jsou jen hosté a za pár let odejdou... a pak spolu zůstanou doma dva partneři... nebo jen cizinci, co odchovali děti, a nemají už nic společného...
|
boží žena |
|
(5.11.2011 18:22:19) niki s tim souhlasím ale pořád mi z toho nevychází, že by člověk měl mít nějaký žebříček ... natož nejaký správný a špatný
navíc doufám, že děti neodejdou, jen budou bydlet jinde
|
boží žena |
|
(5.11.2011 18:23:31) navic v takové pubertně si myslim musí člověk hodně investovat do vztahu či pracovat na něm (ne teda jen rodič), aby se to přežilo
|
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:24:17) Do vztahu s dětmi neinvestuješ nic?Láska není všechno,děti snad vychováváš,sdílíš s nimi volný čas i když Tě třeba ta konkrétní činnost nebaví,ale chceš být s nimi,zajímáš se o ně.Myslím,že kdybys nic neinvestovala,vypadalo by to jinak.Naproti tomu partner je hotový člověk,nejsem na něm závislá ani on na mě.Investuju sice do vztahu s ním,ale rozhodně to není tak náročné,jako výchova dítěte.
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 18:38:41) Pawlo, aha, to mám prostě jinak Pro mě mít děti je naprosto nenáročné, i výchova. Partnerský vztah pro mě náročný je, na to musím myslet a budovat, to prostě samospádem nejede...
Len, jako já pudově miluju děti taky víc kdybych mohla z hořícího domu vytáhnout jen někoho, tak bych asi zkolabovala dilematem, které ze svých 3 dětí vzít, když mám jen 2 ruce... muž asi až potom. Doufám ale, že tato extrémní situace nějak často nenastává, ten každodenní život a práce na vztazích je o něčem jiném...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:42:10) Niki,můžu se zeptat jak staré máš děti?Po pravdě řečeno neznám moc lidí,kteří by řekli,že výchova dítěte je lehká.
|
|
|
|
Limai |
|
(5.11.2011 18:54:13) Pokud spolu ty partneři v době,kdy děti odcházejí,ještě vůbec jsou,že?
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:19:53) Ok,. Pawlli. Ale vsadím se, že to není jen díky věku a zkušenostem. Prostě partner by měl být Tvé druhé já, což děti ne - právě proto můžeš mít dětí klidně deset a všechny stejně milovat, ale neříkej mi, že máš manžela a k tomu milence a miluješ je stejně a na oba stejně dáš a oběma se stejně svěřuješ se svými obavami, touhami... Je toho tolik, co prostě není pro dětské uši a oči...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:25:40) Ne,tak milence nemám na to nemám povahu.Partner je partner,není moje druhé já,jsme dvě lidské bytosti.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:27:44) No, ale 2 lidské bytosti spojené svazkem v určitém ohledu tvoří dvě poloviny celku, nebo ne?
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:28:52) To ano,ale druhé já bych to nenazvala,tak to necítím.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:31:34) Lze to. Je ale těžké to vybalancovat a nedostat se do závislosti. Hodně lidí se bojí to udělat. Je to krásné, ale občas bolestivé...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:35:14) Ale já to nechci,já jsem já a on je on,včetně toho,že mu nemusím říct všechno a nemusím mít stejný názor.Každá lidská bytost je jedinečná,proto se mi nelíbí pojem "druhé já".
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:39:12) Pawlli, samozřejmě, že má manžel své názory a své záliby... To druhé já spočívá v míře sdílení a intimitě... Té duševní především... Je to o tom, že je manžel Tvým milencem, rádcem, přítelem, pomocníkem a dalšími osobami dle potřeby. Ale nejlepším přítelem především... Pro mě osobně (a pro mnohé další) je vysoká míra sdílení s partnerem důležitá. Vytváří to tak potřebnou intimitu. Prožíváme spolu dobré i zlé... Svěřujeme se sobě skoro se vším...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:44:22) Mariano,souhlasím,nejlepší přítel ano,ale ani nejlepší přítel není mé druhé já.Pak je vztah k rodičům,já ani nemůžu říct,že bych manžela postavila na prvním místě před maminkou,to je taky jiný vztah a taky silný.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:49:13) Pawlli, věř, že já byla vždy mamánek. Dodneška mamince denně volám, což asi taky není úplně ok, ale co už Přesto, manžel je manžel, já jsem jeho nejbližší člověk a vzájemná pomoc je na prvním místě. Pomoc mamince je rovněž velmi důležitá, ale tam se můžeme (a měli bychom) střídat se sourozenci. Kdežto kdo pomůže manželovi, kdybych dala přednost své původní rodině? Proč lidé vlastně hledají vztah????? Aby si našli najbližšího člověka a sdíleli spolu dobré i zlé... Kdyby byla vaše původní rodina proti vašemu manželovi, komu byste daly přednost??? Respektive, koho byste bránily?
|
boží žena |
|
(5.11.2011 18:50:28) podle toho o co by šlo a kdo by měl dle mého pravdu
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:53:15) Vždy to ale nejde... Nicméně, jak by ses cítila, kdyby se ve Tvých případných sporech s tchyní přidal manžel na její stranu? Není tohle náhodou důvodem odchodu mnoha žen z manželství?????
|
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:54:27) Proč pořád přednost?Povinnost pomáhat svým blízkým platí pro všechny,jestli pomáhám dětem,partnerovi nebo rodičům.V případě,že by rodiče narušovali můj vztah k manželovi,stála bych při něm,ale ne proto,že má přednost,ale proto že k tomu nemají právo a ten vztah by asi nebyl takový jaký je,kdyby to dělali.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:58:35) Ano, Pawlli, člověk by měl pomáhat všem, ale jsou situace, kdy si člověk musí vybrat... Jinak, kdyby Tvůj partner kritizoval Tvé rodiče (jen před Tebou), narušilo by to Tvůj vztah k němu?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mil007 |
|
(5.11.2011 18:45:17) Potvrzuji,taky jsem četla o tom,že partnera bychom měli mít v pomyslném žebříčku na prvním místě.Před dětma.Velice mě to překvapilo a sama to tak necítím.
|
|
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:47:03) navíc těch odborníků je mnoho...
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:49:10) Promiň. Jak říkám, nemusíš tomu věřit. Já jen, že to párům takto funguje. A pokud řekneš, že do života párů nemůžu dobře vidět, tak v mé velké rodině je takových hodně. Před časem jsem to počítala. V rámci otcovy i matčiny strany celkem máme pouhých 14% rozvodů. A to i přes to, že všichni čtyři prarodiče byli z minimálně 4 dětí, babička dokonce z devíti, takže vzorek byl hodně široký
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:50:33) nějak nechápu
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:54:11) Prostě ta manželství bývají většinou stabilnější. Já to mám ověřeno - dávala jsem příklady z rodiny. Naopak, můj blízký příbuzný to měl jinak - respektive, jeho žena to měla jinak a jejich manželství brzy přestalo fungovat, dokonce už spolu ani nežijou
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:55:48) a ty si se všema příbuznejma mluvila jak s mužem a ženou, že víš, že jsou na prvním místě
vy si děláte všichni takovýhle žebříčeka výzkum?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:59:15) Mí příbuzní se hodně stýkají, srazy, návštěvy, oslavy, akce i vzájemná pomoc. Věř, že se toho moc neutají A pak, jsme dosti otevření lidé, hodně sdílíme (Moravané, no ) A konečně, což bych se měla asi stydět říci, moje babička a její sestry fungují jako poměrně dosti slušná tajná informační služba
|
boží žena |
|
(5.11.2011 18:01:12) no to naše taky, přesto kdo má koho na jakým žebříčku nevim ty si se jich ptala ?
mam pocit, že si vymýslíš, respektive je to stejně tak důvěrohodné jako "ty spousty a mnoha odborníků"
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:06:04) Promiň, ale já nelžu. Rozhodně to nemám zapotřebí. To, že nevím, kdo psal jaký článek, neznamená, že jsem to nečetla. A třeba Grainne uvedla, že to četla také. A o naší rodině nevíš nic, tak nesuď Já vím, co je pravda, a přesvědčovat Tě nebudu. Věř si, čemu chceš, hádat se mi vážně nechce
|
boží žena |
|
(5.11.2011 18:10:04) jak nesuď? co soudím jen se ptám jestli si se všech ptala jaký maj žebříček nebo si to jen myslíš
a potom jak se to konkretne projevuje u tý vaší rodiny, no nedozvěděla sem se nic,
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:11:41) Ale o naší rodině jsem psala konkrétně...
|
Limai |
|
(5.11.2011 21:54:43) O vaší rodině jsi psala konkrétně,ale vůbec nic konkrétního
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:00:11) Náhodou Být příliš konkrétní, docela bych riskovala, že se někteří příbuzní v tom poznají. Kdo ví, kolik jich tu je, jsme vážně velká rodina
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 17:52:15) Nejde o to,čemu věřím,já to prostě takhle nemám.Jinak tvrzení,že některým párům tohle funguje už zní podstatně lépe než,že jen tak je to správné.
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:53:27) ale já sem pořád nepochopila co jim funguje, tedy jak se projevuje to, že má partnera na prvním místě
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:15:39) Díky, Pawlli. V takovém prostředí jsem vyrostla. Nejen naší, ale dost široké rodiny. Tatínek je prostě tatínek, což neznamená zbožňování, ale "pouhou" úctu a respekt (a znovu uvádím, že se nebavíme o psychopatech ). Věř, že tam, kde se vše točilo jen kolem dětí, tam moc dobře nedopadli... A i děti se tam neradi vrací, je to smutné prostředí...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:17:09) A pokud máš od něj ten stejný respekt i Ty,je to v pořádku.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:24:05) Já od manžela? Nebo jsi myslela mé rodiče? Obě odpovědi jsou kladné Láska mých rodičů, jejich vzájemný respekt, pomoc a hlavně to táhnutí za jeden provaz - to vše jim vytvořilo nádherné manželství. Tatínek se kvůli mamince změnil v mnoha věcech A samozřejmě i maminka se tatínkovi snažila vyhovět...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 18:26:54) Mariano,myslela jsem od manžela,když ano,tak to je o.k.
|
|
Limai |
|
(5.11.2011 21:59:02) Maminka se kvůli tatínkovi změnila v mnoha věcech?A v jakých konkrétně?To si teda neumím představit,měnit se kvůli chlapovi.Buď se chci změnit kvůli sobě,ale měnit se kvůli chlapovi,abych mu vyhověla,abych se mu zalíbila,aby mě uznával...to je hodně smutný.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:02:51) Lim,psala jsem, že maminka se snažila vyhovět. Měnil se spíše tatínek - konkrétně - přestal kouřit z docela silného kuřáka, přestal chodit do hospody, přestal pít pivo a tvrdý alkohol, ovládal se v hádkách s maminčinou rodinou apod. Lim, máš pocit, že těmito věcmi nějak sám sobě uškodil? Já to vidím tak, že zároveň zásadně prospěl svému zdraví, své peněžence - a tím peněžence celé rodiny, byl klidnější, lépe se všemi vycházel apod. Popřel sám sebe???
|
Ecim |
|
(5.11.2011 22:05:07) Ono se někdy podaří, že člověk narazí na někoho (a nemusí to být přímo partner, může to být i třeba kamarádka), kdo mu něčím imponuje, a tak se snaží na sobě zapracovat a podaří se mu to. (Vlastní zkušenost.)
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:09:10) jojo. Já bych ráda imponovala mnoha a mnoha Žel říkám, co si myslím a myslím někdy proti proudu, takže se mi to asi nepodaří
|
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 22:05:37) Je hrozně fajn, když se tohle povede.
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:14:09) Určitě. Ve svém vlastním manželství to taky vidím - mnoha věcem jsme se naučili společně, podporujeme se ve svých úsilích, vyzráváme... Je to hezké, někdy těžké. Na druhou stranu ani jeden z nás by neudělal kvůli druhému nic, co by vyžadovalo jít za jisté hranice - třeba různé kriminální činy, ani žádnou zásadní změnu osobnosti, vzhledu atd.
|
Ecim |
|
(5.11.2011 22:17:46)
|
|
|
|
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 18:18:21) Mariano, věřím, ono to chce vyváženost po všech stránkách. On kult dítěte (ale i prarodičů/rodičů), pak dlouho nic a pak až ti ostatní, to není to pravé ořechové.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:26:43) Souhlasím, Ecim. Na nikoho, ani na partnera, ani na děti se člověk nemůže upínat nezdravě. Protože až kdokoliv z nich odejde, jeho život se zhroutí...
|
|
|
Len |
|
(5.11.2011 18:18:54) Vazne? U nas doma se vse tocilo kolem nas a vracim se tam velmi rada, citim se doma v bezpeci. Ted se tam zase vse toci kolem mych deti. Jestli to nebude tim, ze v mamincine strane rodiny byl odjakziva matriarchat, domu vladly zeny, nikoliv muzi.
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 18:20:50) U našich to bylo vyvážené... když ale vztah našich nefungoval, necítila jsem se tam dobře ani já, protože všechny emoce, kladné, ale i ty negativní, šli na nás děti... rodiče by si některé měli nechat i pro sebe vzájemně.
|
Len |
|
(5.11.2011 18:25:05) Niki, ano, deti jsou save jak houbicky, nasaji i nevyslovene. Ale pro me jsou proste prvni, protoze predpokladam vztah s nimi cely svuj nasledujici zivot, ac budou zit treba v Australii. Coz o chlapovi nemuzu rict. Rikam to jako dite rodicu, kteri jsou spolu pres 40 let a rozhodne se planovite nenahrazuji. Ale stat se to muze a ja se z toho neminim hroutit. Ze ztraty ditete bych se zhroutila zcela jiste.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:35:11) Len, ano, párový vztah je vždy risk, ale člověk by do něj neměl vstupovat s tím, že se asi za pár let rozvede Protože tahle úvaha je prvním krokem k tomu rozvodu...
|
Len |
|
(5.11.2011 18:39:22) Hm, to asi jak pro koho. Pro me je naopak dulezite vedet, ze nejsem svazana a ze rozluka je mozna. Jakmile bych se citila omezena, tak se to snazim rozbit stuj co stuj.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:41:09) To není o tom být omezená. Téměř všechny problémy se přece dají řešit, nebo ne? Základem je funkční komunikace (osobně vyzkoušeno).
|
Len |
|
(5.11.2011 18:45:00) No, pro me je omezeni i to pro me prehnane sdileni vseho, co prozivam. To ja proste neumim, jsem rada sama, potrebuju od chlapa cas od casu dovolenou. Jiste, problemy se daji resit, mam za sebou x krusnych let, kdy to opravdu vypadalo blbe prave kvuli ztrate me vlastni intimity v manzelstvi, meho prostoru. Upravilo se to diky komunikaci a tomu, ze jsem si prosadila svou potrebu. Jinak uz bych byla venku. Vztah s detmi je jediny vztah, ktery funguje, aniz bych se musela neustale vymezovat.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:50:41) Len, jenže bez práce nejsou koláče - ani ty vztahy Dá se to brát i jako vzrušující výzva
|
Len |
|
(5.11.2011 18:54:22) Jenze pokud mas vztah na kterem musi delat NEUSTALE, tak podle me nema cenu. Partnerstvi, to spravne podle me, by melo vetsinu casu bezet tak nejak samozrejme, jen v dobach krizi na nem zamakat. A tak to ted mam ja.
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 18:56:01) Len, tak já taky zamakala jen v době krize, které by možná nepřišly, kdybych zamakala i někdy jindy
Já je miluju všechny a šmytec
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:00:06) Když makáš průběžně, z velké části těm krizím předcházíš Opět osobní zkušenost
|
Ecim |
|
(5.11.2011 19:01:17)
A já si hlavně myslím, že makat se musí na každém vztahu s kýmkoli, na kom nám hodně záleží - nejen s partnerem, ale i s dětmi, rodiči, sourozenci, přáteli, kolegy atd.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:04:07) Jasně. Na rodině je krásné, že ty vztahy většinou vydrží hodně. Třeba se ségrou se odmalička hádáme, bijeme (kdysi), nadáváme (už méně), přesto jsme většinu času nejlepší kámošky A máme rovněž vysokou míru sdílení, vzájemně se chápeme a pomáháme si, což nás obě drží, když je občas ouvej
|
Ecim |
|
(5.11.2011 19:05:43) Mariano, mě vždycky dojme, když vidím lidi, kteří od příbuzných sice žijí daleko, ale přesto jsou v intenzivním kontaktu a často se stýkají. Kolikrát žijí nejbližší příbuzní od sebe kousek, ale "nemají na sebe čas".
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:09:23) Pravda Hele Ecim, ale mě bys za příbuznou nechtěla - být moje matka nebo ségra, tak si denně voláme a probíráme zapeklité věci Kéž bych to mohla dělat i s bráchou, ale on je introvert, takže chodím po špičkách PS: Manžela s rodinou až na výjimky neprobírám
|
boží žena |
|
(5.11.2011 19:10:06) mariano můžu se zeptat kolik máš dětí?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:13:35) Myslím, že je o mě poměrně známo, že zatím žádné Pokud tím chceš říct, že to změní můj pohled na diskutovanou věc, tak spíše ne. Ale ráda Ti to pak napíšu Zatím, z pohledu dítěte před pár lety vypadnuvšího z domova Ti můžu říct, že to naši dělali dobře a já bych v jejich odkazu ráda následovala
|
boží žena |
|
(5.11.2011 19:14:10) myslela sem si to
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:15:58) Jak píšu Ale Ty si povšimni, že tady nejsem jediná s podobným názorem. Co tedy ty matky? Hm??????
|
boží žena |
|
(5.11.2011 19:17:34) já nevim nic, jen že si teoretik, který má potřebu žít podle toho, co je správně, dle několika odborníků
praxe ukáže
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:19:56) Nežiju dle odborníků, Ti je potvrdili to, co jsem věděla už dávno Nicméně mohu posoudit třeba rodiče kontra můj manžel
|
|
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:14:39) oprava: v odkazu pokračovala
A proč taky ne, když to tak pěkně funguje
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 19:18:29) No,takže vlastně nevíš jak to bude jednou prožívat.
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 19:19:02) Budeš,vypadává mi š
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:23:08) Tuším, Pawlli... Ale mám pocit, že si pořád myslíte, že mít na prvním místě manžela znamená nějak dětem ubližovat či je zanedbávat Já vím, co jsem cítila jako dítě, vím, co cítím jako manželka... Jsou věci, které ani mateřství nezmění... Znám to od své sestry, která už matkou je. Nebo od své maminky
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 19:24:24) Ne to si nemyslím,ale prostě to tak nemám.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:26:52) Já Tě chápu, máš to jinak
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:24:44) Každopádně, holky, až přijde čas, ráda Vám napíšu, jestli se to změnilo, či nikoliv...
|
Luc. |
|
(5.11.2011 19:25:43) Mariano, já tě rozumím. Děti mám.
|
|
|
boží žena |
|
(5.11.2011 19:37:40) no já si to taky nemyslim, já totiž pořád nepochopila co znamená,k mít někoho na prvnim místě
ale až budešmít děti, mnohé se změní, to si myslím, třeba uznáš, že mít žebříček na dvě neporovnatelné věci je blbost
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:43:33) Pár příkladů jsem uvedla. Nejde o míru lásky, ale o postoj, přístup, respekt, úctu, přednost v určitých věcech... Omlouvám se, že to nedokážu lépe vysvětlit... Tvořit pár, tým. Společně vystupovat jak proti původním rodinám, tak vůči dětem. Vzájemně se podporovat, zastávat se vůči jiným, přestože ten DRUHÝ třeba NENÍ V PRÁVU - to si musíme vyříkat až v soukromí, ale i před dětmi bychom se měli druhého rodiče zastat. Samozřejmě, pokud rodič udělá chybu, měl by dokázat se dětem omluvit, ale NIKDY BY SI NEMĚLI RODIČE NADÁVAT NEBO SE SHAZOVAT před dětmi...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 19:46:06) Jak se ho můžu zastat,když není v právu?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:49:56) Protože prostě jakožto nejbližší lidé držíme spolu za všech (ne patologie) okolností. Což zahrnuje zásadní podporu... Když se hádám s kámoškou nebo ségrou, tak i když má třeba pravdu ona, tak čekám, že manžel se minimálně do toho nebude vměšovat - přestože bude vědět, že pravdu má ona... To samé tchyně, i když tam bych od manžela čekala i slova podpory - přestože třeba neví, na čí straně je pravda. Připadá Ti to divné?
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 19:51:59) Mariano připadá mi to hrozné,bude stranit partnerovi,přesto,že víš,že je chyba na jeho straně a nemá pravdu?To už není zdravý vztah.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:56:43) Ne, funguje to docela dobře. Psala jsem, že si to máš vyříkat s manželem mezi 4 očima a pak až řešit dál... Děti sice zatím nemám, ale nesnesla bych, kdyby mě manžel kritizoval před svou nebo mou rodinou, natož jednou před dětmi. Taktéž nenadávám manželovi před ostatními, maximálně ho taktně upozorním na přešlap, někdy usmiřuju strany a obrušuju hroty, ale nikdy bych ho takto neponížila. A jak by ses zachovala Ty?
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 19:59:22) Pokud by neměl pravdu,nezastala bych se ho.Kritiku bych si třeba nechala na potom,ale rozhodně bych netvrdila něco,co není pravda,jen proto,že to řekl manžel.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:05:44) To netvrdím. Stát za ním znamená to, že ho prostě nepotopíš a neponížíš...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:07:54) Tak to jsem možná nepochopila,psala jsi o situaci,kdy má spor s někým a nemá pravdu.To je pro mě klíčové,nemůžu se zastat někoho,kdo nemá pravdu i kdyby to byl partner.Něco jiného je,že ho nebudu ponižovat,ale ani podporovat.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:13:41) Pokud s ním zásadně nesouhlasíš, podporou je i to, že nebudeš přitakávat jeho partnerovi ve sporu. Ale je možné se zastat a přitom nelhat, nebo nerozdmýchávat hádku
A pokud máš spor s tchyní, co čekáš od manžela, který se k tomu přichomýtne?
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:18:40) Přitakávat nebudu,ale zastávat se taky ne.Není bůh a prostě někdy pravdu nemá a já se nebudu ztrapńovat tím,že budu chránit manžela za každou cenu,ani to nechci po něm.To je asi ten rozdílný pohled,Ty máš to druhé já,já beru manželství jako vztah dvou samostatných lidí.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:23:29) Samozřejmě, že je to vztah dvou samostatných lidí. To s tím přece nesouvisí... Jak píšu, zastání se může mít více podob - byť by to bylo "jen" nepřitakávání druhé straně - ale to jsem psala To bych čekala od manžela, od své sestry, od dobré přítelkyně... V soukromí ať mi klidně řekne, že jsem, že jsem to zvorala, ale ne veřejně, ok? A vím, že manžel čeká to samé ode mě, moje maminka či sestra taky, taktéž kámoška...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:26:50) Tak manžel to ode mě neočekává,asi už mě zná.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:28:42) Být moje manželka, tak Tě uškrtím
|
|
|
|
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 20:10:46) Nebo se z toho dá vybruslit hodně diplomaticky - uznat, že partner mohl něco udělat lépe, ale i tak mu být oporou. Napadá mě příklad, i když z jiného soudku: Když byly mému synkovi tři roky, tak se někde venku rozběhl na trávník. Přiběhla k němu nějaká stará bába a začala na něj řvát, co tam má co chodit. Já jsem pochopitelně udělala virvál a seřvala bábu, co na něj řve. Kdyby řekla něco slušně jemu nebo mně, nebudu s tím mít problém. Když syna konečně přešel hysterák, tak jsem mu vysvětila, že my dva jsme udělali malou chybu - on neměl chodit na trávník a já jsem si ho měla víc hlídat, i když to s ročním mrňouskem jdoucím za ručičku není jen tak, ale že ta bába udělala velmi hnusnou věc a že nikdo cizí na něj nemá co řvát, hlavně když přímo jemu nic neudělá.
|
|
|
|
|
|
|
|
Tragika |
|
(5.11.2011 19:46:19) Mariano, teoreticky to má zvládnuté každý. Praxe mnohdy pokulhává.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:51:18) Ano, nicméně tady čtu, že i mnohé matky to vidí podobně A pak zmiňovaná moje matka, babička, ségra...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Len |
|
(5.11.2011 19:01:28) Mariano, u nas krize vychazeji hlavne z vnejsich pricin, ne ze vztahu jako takoveho. To se da tezko ovlivnit. Zit v neustalem vymezovani se a boji, to by me zabilo.
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 19:03:48) Len, jaké vymezování se boj? Právě naopak, spojenectví.
|
Len |
|
(5.11.2011 19:17:06) Spojenectvi, Niki, to ja vnimam jako to ten prirozeny beh casu ve vztahu. Takova samovolna prijemna prace na vztahu. V krizich je to pak to vymezovani se, vymezeni sveho mista a hranic, za ktere nepujdu.
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:05:54) Ono ty krize jsou častěji z příčin vnějších, myslím... Ale práce na vztahu by rozhodně neměla znamenat časté boje - to už je pak spíš typ krize, ne?
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 19:01:55) Kolikrát už jsme si s manželem říkali, že musíme tohle a tohle honem a důkladně probrat, než si stihneme zkazit vztah.
|
|
|
|
|
|
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 18:41:34) Len, to já taky. Partnerský vztah může skončit a já se na muži závislá necítím. Možná právě proto je dobré do něj i něco investovat, když se může tak lehce rozpadnout
|
|
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:33:14) Naprosto, Niki. Není to ještě tak dlouho, co jsem z domu. Já se s rodiči hádala třeba v pubertě hodně (a kdo ne?), ale když měli naši mezi sebou i malý spor, cítila jsem se strašně
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:29:59) Len, o matriarchátu to nebude. I když, u vás možná jo, to nemůžu vědět. Beru to ze svého pohledu ženy, ale samozřejmě je tím vším myšlen zároveň stejný postoj muže - manželka je na prvním místě. Nebo muži to mají jinak?
|
boží žena |
|
(5.11.2011 18:32:57) tím chceš říct, že nevíš jak to mají vaši muži u vás v rodině?
potom tvoje teorie ukazaná na vaší rodině padá, protože kdoví jak to maj ty chlapy a přesto fungujou
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:42:48) boženko, já se ptala na názor Len, protože jsem nepochopila přesně její příspěvek. To nebyla ironie z mé strany, jen pouhý dotaz
|
|
|
Len |
|
(5.11.2011 18:33:11) Jo, o chlapech netusim, jak to maji. To bude asi u kazdeho jine, ostatne u zen je to take ruzne, jak tu vidime. U nas, ac nasi oba meli nejspise na prvnim miste deti, tak nas odchod zvladli (oba jsme odesli najednou, ja se vdala za kanal a bratr ten samy mesic odesel na vysokou daleko od domova) a myslim, ze jsou dost spokojeni.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 18:44:27) Je super, že to zvládli Kéž by odchod dětí zvládli všichni rodiče
|
|
|
|
|
Limai |
|
(5.11.2011 22:11:16) Aha,to ale ani trochu nemusí souviset s tím,že se vše točí okolo dětí,že?Ono se totiž najde jen velmi malé procento žen,u nichž je na prvním místě ten partner,ale rozvádí se každé druhé manželství.Čímž by z vědeckých výzkumů naprosto logicky muselo vyplývat,že v každém druhém manželství jsou děti za partnerem.
|
Anni&Annika |
|
(5.11.2011 22:15:04) tak u nas asi zebricek neexistuje....asi vsichni na prvnim miste...manzela muliju jinak nez deti /to je asi normalni/ a rozhoduji se podle toho, co je momentalne prednejsi ci potrebnejsi...jsou-li to deti, pak deti, je-li to manzel, pak manzel, jsem-li to ja, pak ja.... zebricky doma nevedem
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:22:00) Souhlasím, že v reálu to záleží na různých situacích
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:19:55) Jak jsem psala, Lim, mnohé ženy mají na prvním místě kariéru, další třeba rodiče, psa, kámošku... Tohle dlouhodobě nedělá ve vztahu dobrotu Krátkodobě to každý normální člověk pochopí, neměl by to být žádný problém...
|
|
|
|
|
Limai |
|
(5.11.2011 22:07:15) Mariano,párům to takhle funguje?A kterým párům?Ty jsi dělala nějaký celosvětý průzkum mezi páry,kde mají ženy na prvním místě děti a kde manžely?A jak tedy vědecky zdůvodníš,že v našem příbuzenstvu,kde je oproti tvému rozvodovost nepoměrně nižší,než tvých 14%,a sice 3%,ženy jsou a byly zaměřeny na prvním místě na děti a manželství jim funguje už desítky let?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 22:26:08) Lim, samozřejmě jsem myslela páry, které znám - z rodiny a přátel, ať už vlastních, či rodičů. No a v tom článku, který jsem četla (jak i mnohé další tady) se, pokud si pamatuju, rovněž vycházelo z výzkumů...
Neznám Tvou rodinu, Lim, nevím, jak to konkrétní vaše zaměření na děti vypadá. Jinak v případě mé rodiny jsem počítala zhruba s osmdesáti páry. A Ty?
|
|
|
|
|
|
|
|
Grainne |
|
(5.11.2011 17:25:31) BŽ, nevím, jestli správně, ale logiku to má.
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:27:39) no mě hlavně přijde divný že si někdo děla takovýhle žebříčky, natož určuje jiným co je správně a dokonce přesné pořadí
|
X E N A |
|
(5.11.2011 17:29:20) Ano, s první částí odpovědi souhlasím, pak by totiž ta druhá nemusela ani následovat.
|
|
|
|
Raduza |
|
(5.11.2011 18:33:20) Mám dojem, že jsem točetla v Prekopové buď v knize o sourozencích nebo Malém tyranovi. Ale jestli je to její názor, to nevím.
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 17:24:50) Mariano, to určitě ano. Ono se to v podstatě nedá tak snadno říct. Beru to ale i tak, že nové děti si v krajním případě nenajdu, ale partnera ano. Rozhodně ale nejsem ten typ matky, který se na děti chorobně upíná a brání jim v hledání parterů a partnerek. Vím ale, že rozpad manželství bych v krajním případě ustála, kdežto bezdětnost ne.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:28:24) Chápu. Děti jsou rozhodně pro většinu lidí smysl existence. Na druhou stranu jsem to nemyslela tak, že když je na prvním místě manžel, že by to znamenalo děti nějak zanedbávat. To absolutně ne
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:29:57) tak co to teda znaemná mít někoho na prvním mísgtě toho žebříčku?
dostane větší flakotu masa nebo jak?
|
Grainne |
|
(5.11.2011 17:32:39) Zřejmě se předpokládá, že děti nemůžeš přestat milovat, kdežto partnera vcelku snadno. To je ovšem jenom možnost.
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 17:33:51) Může to vypadat různě. Tak třeba otec zmlátí dítě řemenem nebo dceru sexuálně zneužívá, ale matka drží hubu a krok, protože otce miluje a dítě se s tím dle jejích slov "musí umět vyrovnat". Dostává lepší jídlo, dražší dárky, skáče se kolem něj doma jako kolem zlatého telete.
|
Grainne |
|
(5.11.2011 17:35:15) Ecim, to jsou ovšem patologie.
|
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 17:35:37) Ecim, ale to je extrém a tam na prvním místě není ten partner, ale nízké sebehodnocení ženy, která je závislá na chlapovi.
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:35:51) Ecim, tak toto rozhodně ne Toto jsem neřekla, ani nemyslela. A takové případy nejsou zase tak časté. A nemyslím si, že v těchto případech jde o lásku ženy, spíše o nezdravou závislost a strach
|
|
zerat |
|
(5.11.2011 17:37:44) Ecim tak tohle je už patologická porucha - to už není podle mě o prioritách.
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:34:17) Může to znamenat hodně věcí. Třeba jeden příklad: mám dvě děti v pubertě. Společný oběd. První dostane jídlo tatínek. Je to živitel rodiny a hlava rodiny (většinou) a určitě si to zaslouží (ve většině případů). JE JASNÉ, ŽE U MALIČKÝCH DĚTÍ TOTO NEPLATÍ!!!!!!!!!!!
Nebo dám více na názor manžela, než dětí. A NIKDY NEPŮJDU S DĚTMI PROTI MANŽELOVI!!!!!!! (pokud je to tedy normální slušný člověk)
|
boží žena |
|
(5.11.2011 17:49:01) no ale s tim kdo první dostane oběd souvisí ten žebříček?, protože když u našich jí babička, tak první dostane ona, taky si to zaslouží
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:01:39) To je správná úcta ke stáří i dík za její péči o rodinu
|
pasivní |
|
(5.11.2011 19:06:21) Zaujala mě v zadání otázka na vztah dotazovaného k sobě, ten je vždycky na prvním místě aneb někomu dělá dobře být extra maminkou někomu extra manželkou a někdo deklaruje nezávislost na komkoliv, jelikož to odpovídá jeho sebeobrazu a názoru na svět.
Já vím, že je ošidné mít na prvním místě děti, ptž ony fakt vyrostou.
Ale jsem rodinný typ ke svému komfortu potřebuju přehled a sdílení se všemi zmíněmými. Bohužel mi to trošku vázne s rodiči, otec nežije a mamka je příliš jiná než já. Je mi jasný, že jednou budu litovat, že jsem jí nevěnovala víc času, ale jde mi to špatně.
|
boží žena |
|
(5.11.2011 19:10:31) no ale i když děti vyrosotu, pořád je člověk může mít na prvním místě
|
Luc. |
|
(5.11.2011 19:14:31) BŽ, jsem ráda, že když jsem vyrostla a odešla, že mě máma neměla na prvním místě, že tam měla a má tátu. Máš děti malé, uvidíš sama, až dospějou a půjdou si za svým životem. Ono se tohle maminkám od maličkých dětí špatně vysvětluje.
|
boží žena |
|
(5.11.2011 19:15:35) no a já sem zas ráda, že když sem vyrostla tak se nic nezměnilo a pořád sme byli všichni na prvnim
|
boží žena |
|
(5.11.2011 19:16:33) proč seš ráda?
|
|
boží žena |
|
(5.11.2011 19:19:08) i když nevim, nikdy mě nenapadlo z matkou řešit její žebříček teda možná jsem na správně na třetím až čtvrtém
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:32:32) ještě jednou: tohle vše nevylučuje milující rodiče s čekající otevřenou náručí pro děti, naopak to tohle posiluje
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 19:36:09) Ale to se nevylučuje ani naopak,můžu mít na prvním místě děti,přesto to neznamená,že zanedbávám manžela.Ale pokud je času méně,což je,je důležitější se věnovat dětem.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:38:13) To jo, ale manžela nezanedbávat ani náhodou - aspoň chvilička denně. Uvidíš, jak Ti bude vděčný
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 19:41:15) Vděčný určitě bude,ale jako dospělý člověk se dokáže o sebe postarat a samozřejmě chápe,že první se musí zaopatřit děti,naopak to samé.Pokud má manžel volno,jsem ráda,že vezme syna ven nebo na bazen a nebudu fňukat,že se mi nevěnuje.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:45:08) Jasně, tak jsem to ani nemyslela
|
|
|
|
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 19:18:51) Ono pokud se to zhoupne až příliš ve prospěch dětí, tak to také může dopadnout hodně blbě. Znám matku, co měla na prvním místě děti snad až příliš. První dítě sice stihlo vypadnout z domova, ale i tak si nechává matkou vydatně posluhovat. A druhému dítěti matka po smrti otce obratně vysvětlila, že tak chlapa jako byl tatínek stejně nikdy nenajde, tak proč se o něco snažit, a že ona by nepřežila, kdyby měla zůstat sama. Ach jo.
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:31:02) Přesně. Já odešla v 19 letech a neumím si představit, že by na mě maminka byla nějak moc závislá... Psychicky bych to neunesla, dost možná bych se vrátila domů a nevím, zda bych někdy měla odvahu odejít z domu
|
boží žena |
|
(5.11.2011 19:40:17) ale když má někdo děti na prvním místě, tak to nemusí znamenat, že v dospělosti bude na nich nějak přehnaně závislá nebo musí?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:46:10) Nemusí, ale bývá to častější
|
|
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:28:51) Jasně, voláte si, navštěvujute se, ale ony mají už svůj život, svého miláčka. To je přirozený běh času
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 19:12:37) Libíku, ono "mít děti na prvním místě" je dost relativní pojem. Já třeba děti na prvním místě mám, ale rozhodně nejsem takový ten typ matky (a ani bych nechtěla být), který by si z dětí a rodiny udělala pupek světa a jediný smysl života. Teď ještě potřebují hodně mého času a energie, ale postupně tahle potřeba bude ubývat. Snažím se uhájit si svůj vlastní prostor, nepotřebuji ho mnoho, ale kdybych ho neměla, tak se doma pozabíjíme. Vůbec mám potřebu si fanaticky hlídat to, na čem mi hodně záleží, tj. vztahy se svými nejbližšími. Už jsme se třeba s manželem naučili, že i kdyby trakaře padali, tak si musíme umět najít čas na chvilky ve dvou (pochopitelně tím zdaleka nemyslím jen sex), ať jsem sebevíc vytížená, tak se snažím si téměř denně najít čas, abych si popovídala nebo zatelefonovala se svojí maminkou, abych měla pravidelný kontakt s ostatními příbuznými a přáteli a tak.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:35:14) Super, Ecim
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:18:40) Není ten vztah k sobě tak trochu samozřejmý? V podstatě nikdo nad ním neuvažuje, ale sebezáchovné pudy jsou většinou silné. Jinak souhlasím.
|
|
|
|
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 17:32:38) Mariano, ony to hlavně jsou nenahraditelné elementy. Četla jsem kdysi výpověď chlapce, který líčil, jak matka tvrdě upřednostňovala jeho a otci dávala najevo, jak je pro ni nedůležitý a dobrý akorát na to, aby jí udělal dítě. A své dětství jako příliš idylické nehodnotil.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 17:44:35) Jasně, Ecim, a o tom to je. Pokud děti cítí, že rodiče jsou dobrý tým, cítí se rozhodně bezpoečněji a klidněji. Což se nemusí nutně vylučovat ani s rozvodem, proběhne-li slušně a všichni spolu komunikují a řeší problémy...
Já osobně bych nikdy nechtěla, aby mě maminka měla na prvním místě. Měla jsem krásné dětství. A to, že rodiče při sobě stáli a podporovali se, bylo pro mě důležité. Taky měli krásné manželství až do smrti... Totéž babi s dědou... I proto je to pro mě osvědčený systém Ale nejen to. Mnoha párům to takto klape...
|
|
|
|
Grainne |
|
(5.11.2011 17:28:43) Ono jde i o to, že zvýšenou péči o děti považujeme za prioritní místo na pozicích. Samozřejmě víc hopkáme kolem rozbitého kolene dítěte, než partnera, ale vůči dětem máme životní úkol, vůči partnerovi ne, tam je všechno na dohodě - obvykle dobrovolné.
Děti jsme si nevybrali a ony si nevybraly nás.
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 17:32:58) "Děti jsme si nevybrali a ony si nevybraly nás."
Ano,asi tak..
|
|
|
|
Michalka, Ma |
|
(5.11.2011 17:31:23) Žena by neměla " zanedbávat" svého muže a muž ženu na úkor dětí. Děti odejdou, partner zůstane. Teda v optimálním případě.
|
|
Hilly. |
|
(5.11.2011 17:46:26) Taky jsem toto tvrzení slyšela od jednoho psychoterapeuta a ještě od kněze. Toto tvrzení bych ale brala s rezervou. Přece ženské, co přehlíží zneužívání dítěte, nebo jeho týrání svým partnerem, jen kvůli tomu, aby měly doma chlapa, jsou bezesporu morální zrůdy.Dobrá matka takovýho hajzla bez skrupulí vykopne, ať je dobrý partner, nebo ne. Je to taky možná myšleno tak, že děti by měly vidět,že se rodiče mají rádi, stojí při sobě a měli by pro ně být přirozenou autoritou. Děti by neměli rodiče stavět nad sebe na nějaký piedestal a patologicky se snažit je k sobě citově připoutávat po celý život.
|
Michalka, Ma |
|
(5.11.2011 17:53:43) Přesně takhle to cítím. Nemyslím to tak, že bz pro mě byl můj muž modlou i kdyby páchal nějaký zvěrstva. Jen si prostě projevovat lásku a úctu, jak s partnerem, tak s dětmi. A třeba i dát někdy partnerovi přednost před dětmi, myslím např. děti chtějí na hřiště, partner chce na bowling- pošlu děti a hřiště s kamarádkou a zajdu s chlapem na kuželky.
|
Hilly. |
|
(5.11.2011 18:10:20) No prostě toho chlapa kvůli děckám neodstavit. Měl by být přirozenou autoritou.
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 19:58:36) Naprosto souhlasím, Hilly. Nikdo to nemyslí tak, že by měla být matka na straně otce v případě zneužívání či dalších patologií
|
|
|
Gudrun |
|
(5.11.2011 18:08:18) To se mi nezdá. Každá normální máma má snad na prvním místě děti. Proč tam mít manžela? Manžel ti může odejít za jinou, děti jsou pouto na celý život.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:07:06) Jinými slovy, proč se snažit, viď?
|
|
|
Len |
|
(5.11.2011 18:10:33) No ja nevim, chlapu si najdu kolik chci, ale dite nahrazovat nejdu. Takovou logiku vidim ja a proto 1. deti a pak az partner.
|
|
Limai |
|
(5.11.2011 18:36:44) Mariano,což je nesmysl,že?V době,kdy se rozvádí každé druhé manželství,a to ve velké většině případů už po několika letech,to jsou výplody.Děti většinou odejdou po dvaceti a více letech,kolik manželství vydrží dvacet let?
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 18:40:24) Limai, pak je ale i otázka, PROČ se tolik vztahů rozpadá... že by i proto, že do nich lidi nic moc neinvestují a soustředí se na děti?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:18:13) naprosto, Niki.
Mmch, několikrát jsem na rodince četla příspěvky smutných matek, kterých si muž po porodu dětí přestal všímat a taky ho zajímalo jen dítě. Tu ženu nebo ty ženy všechny ostatní ženské chápaly, ale mám pocit, že si tady spousta žen myslí, že manžel by měl být dobrovolně dlouhodobě a zásadně upozaděn... Není to trochu dvojí metr???
|
boží žena |
|
(5.11.2011 20:20:48) to si nemyslim, že si to tu mnohé myslí
a víte kolik manželství se rozvádí kvůli tomu, že chlap ješita nepřekousne, že se vše netočí kolem něho, včetně servisu a volného času?
nevíte? já taky ne
ono je to o úhlu pohledu
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:24:59) To skutečně nevím... Ale člověk se tady dočte opravdu mnohé
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 20:21:54) Já si hlavně myslím, že by neměl být takový problém všímat si dětí i manžela současně, ne? My jsme doma řešili necjaké problémy, ale takovýto myslím ne.
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:24:03) Ecim,tak jak co.Všechny aktivity se s dětmi dělat nedají
|
Ecim |
|
(5.11.2011 20:27:12) Pawllo, to mi připomíná tu kazišuckou historku, kterou jsem tu nedávno dávala k lepšímu v jiné diskusi a se kterou jsem měla velký úspěch:
Když jsme s manželem převlékali děti do pyžamek, tak jsem na manžela mrkla a zeptala se ho: "Tak co uděláme si hezký večer?" A starší syn radostně zvolal: "Ano, to je dobrý nápad! Uděláme si hezký večer! Všichni čtyři!"
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:30:02) Jak to dopadlo?
|
Ecim |
|
(5.11.2011 21:45:08) Mariano a Pawllo, dopadlo to tak, že napřed jsme si udělali hezký večer všichni čtyři a když ti menší dva odpadli, tak následoval hezký večer ve dvou.
|
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:33:28)
|
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:28:01) No, chlap i ženská by se měli starat oba o dítě a oba o sebe navzájem Pokud to někde kulhá, tak hrozí dříve či později problém...
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 20:28:58) Taky to nechápu. Všichni spolu nějak kooperujeme, když je třeba, tak se v rámci možností postřídáme, jeden druhému dopřejeme odpočinek, vsadíme na kombinace typu "všichni společně", "chvilku jeden obě děti a druhý sám", "chvilku každý jedno dítě" a je to.
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:26:17) Určitě Nicméně jak jsem psala, je hodně toho, co prostě není pro dětské oči a uši
|
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:22:30) Tak nevím jestli někdo psal dlouhodobě,já teda ne.Já jsem psala o situaci,kdy zrovna není čas a je třeba si vybrat,jestli zanedbám dítě nebo partnera,tam je to pro mě jasné.Ale to platí i naopak,jak jsem psala,jsem ráda,že manžel se věnuje dětem,jsem dospělá a chápu priority.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:34:37) Ano, to bylo myšleno určitě dlouhodobě. Je samozřejmé, že péče o dítě (pokud mu tedy není 15) má přednost. Ale i tak je důležité manžela nezanedbat - je to myšleno z dlouhodobého hlediska Hlídání babičkami, tetičkami apod. má své mnohé klady a pro dítě, aspoň od tří let dále, je pobyt s někým jiným většinou dost přínosný - nové hry, nová slova, nové pohádky, nové příběhy, nové malůvky, někdy i noví kamarádi...
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:35:20) A pokud mu 15 je,tak co?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:38:37) Předpokládám vysokou míru samostatnosti. Děti, co si v 15 letech nenamažou chleba nebo nevyžehlí košili, jsou v životě většinou chudáci Znám pár exemplářů. Nebo Ty máš děti v pubertě a pořád je obskakuješ?
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:41:39) A tahle diskuse je o obskakování?Myslíš,že věnování se dětem znamená namazat chleba a vyžehlit košili?U dospívajících je důležité hlavně s dětmi mluvit a vytvořit prostředí plné důvěry,protože dnes je hodně nebezpečí,můžou snadno narazit a třeba si zničit život.takovou odpovědnost za partnera nemám.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:51:24) Já jen reaguju na to, že Ty nebo někdo jiný jste tady psali o tom, že když potřebuje v jednu chvíli něco dítě a něco manžel, dítě má přednost. U malého dítěte je to samozřejmé, ale u puberťáka? Jinak hovory s dětmi jsou důležité, ale předpokládám, že si s nimi nepovídáš 5 hodin denně. Většina puberťáků by na to nepřistoupila, mívají dost učení, kroužky, přátele. I já, veliký mamánek, jsem byla v pubertě dost z domu. A víš co? Nikdy jsem nekouřila, nikdy jsem nefetovala, nikdy jsem nekradla, nešikanovala... Víš dobře, že i kdyby sis povídala hodiny, nemůžeš zabránit všemu. Pokud není výchova do puberty, pak už se těžko něco zmůže
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:54:06) Určitě ne 5 hodin,to by mi asi utekla z domu.Jde o to,že chodím do práce,do školy,je toho hodně a v případě,že ten čas není,tak přirozeně se uskromní ten dospělý.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:59:52) Určitě, ale dítě v pubertě by již mělo chápat důležitost vztahu mezi rodiči. Aspoň já se sourozenci jsme to tak měli. Dokonce jsme občas dělali rodičům večeře pro dva, nebo jsme rádi někam vypadli, aby měli soukromí
|
|
|
Pawlla |
|
(5.11.2011 20:56:26) "Pokud není výchova do puberty, pak už se těžko něco zmůže "
Což je jen další důvod,proč se více věnovat dětem.
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 21:01:08) Ano, ale zase - neznamená to zanedbávat manžela, nebo ano?
|
|
|
|
Grainne |
|
(5.11.2011 21:12:07) Pawllo, nemáš sice odpovědnost, ale když se tvůj partner bude chystat provést životní karavinu, pokusíš se ho od toho odvrátit, ne? Nebo ho necháš věc dokonat? Další věc je, že snad v partenrském vztahu neexistuje nic, co by jakýmkoliv způsobem zlikvidovalo jednoho, aniž by se to dotklo ostatních - tedy tebe a dětí. Z toho plyne, že rodina musí fungovat jako celek, nelze stavět zájmy jedněch (kohokoliv), nad zájmy druhých.
V různém čase samozřejmě nastávají různé preference - podle toho, kdo, nebo co vyžaduje v tu chvíli větší péči. Jinak to bude, když jsou děti malé, jinak s pubertálními výrostky a ještě jiné, když se mládež chystá opustit rodinu a jít si za svým, případně už ji opustila.
Strádání kteréhokoliv z rodičů se na děti přenese, takže preference dětí před partnerem narušuje rodinné vztahy.
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 21:23:44) Grainne, takto to vnímám i já.
Jinak netvrdím, co je lepší či horší, já to pro sebe už vyřešila...
|
Grainne |
|
(5.11.2011 21:40:33) Niki, nevím, jak chceš (tedy ne ty - obecně), vytvořit pro děti dobré rodinné prostředí, když při tom jednoho člena odstrčíš na okraj. Pro mě muž je partner, ne sameček - ploditel, ani živitel, takže ho nemůžu odstrčit někam za děti, navíc děti musím ve správném čase minimálně odstrčit od sebe, případně respektovat to, že se ode mně odtáhnou, přijdou pro ně důležitější lidé, než je matka, to je prostě životaběh a očekávám, že partner tohle neudělá.
Na druhou stranu proč by to nakonec neudělal, když zjistí, že stojí na okraji mého zájmu?
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 21:43:01) jj. I dospělý přece potřebuje obejmutí, pohlazení, pochopení - a ne jen od dětí...
|
|
*Niki* |
|
(5.11.2011 21:45:48) Grainne, nechápu, já snad psala něco takového?
|
Grainne |
|
(5.11.2011 21:48:51) Niky, néééééé, pardoon, já jsem to takhle blbě napsala - nebylo to myšleno na tebe, jen jsem rozvinula tvůj příspěvek a to takhle špatně. Zřejmě nějaké zatmění - tedy mého mozku, chytám se za hlavu a omlouvám.
|
*Niki* |
|
(6.11.2011 0:27:29) Niki k tomu musela taky dojít a párkrát pořádně zakopnout a nabít si čumák.
OT, tak jsem se inspirovala Grainne, stáhla Stmívání, a podlomily se mi kolena. Jsem nenapravitelně romantická NUTNĚ musím vidět úplně vše. Jako fakt nutně.
|
Grainne |
|
(6.11.2011 13:58:44) Niky, i ty?
Pardon za vsuvku.
|
|
|
|
|
Pawlla |
|
(6.11.2011 5:22:17) Holky,já nikoho nikam nestrkám,jde spíš o to,že děti jsou potřebnější než dospělý člověk,proto jsem si brala chlapa,aby se dokázal o sebe postarat a ne bačkoru.To samozřejmě neznamená,že žijeme jako dva cizí lidé,od začátku tady píšu o jednotlivých situacích,kdy si musím vybrat a větinou vybírat nemusím,většinou se zvládne obojí. Graine,pokud se bude řítit do průseru,tak mu to řeknu a budu se mu to snažit rozmluvit,ale odpovědnost bude na něm,u dítěte jetě můžu použít kategorické "ne",manželovi bych to neřekla.
|
Grainne |
|
(6.11.2011 14:02:54) Pawllo, nicméně to není pořadí, to je logika věci. Já bych mu to zřejmě zatrhla, ale pravděpodobnější varianta je, že ta logika odpovídá tomu, že je to dospělý člověk, schopný vyhodnotit důsledky svého počínání, což děti nejsou, takže samozřejmě usměrňování cesty dětem je na prvním místě.
Myslím, že ta otázka je naprosto neymslná, protože nelze stanovit pořadí citů, ten, kdo má "děti na prvním místě" stanovuje potřebnost větší péče, což je samozřejmé.
Ignorovat potřeby dětí a servírovat partnerovi na stříbrném podnose je něco, co už není v normě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ecim |
|
(5.11.2011 20:39:49)
|
|
|
|
|
|
MarianaN |
|
(5.11.2011 20:10:57) Limai, nesmysl to není. Je nutné si uvědomit, že se tolik manželství rozvádí z velké části proto, že matka má na prvním místě děti, pak dlouho nic a až pak manžel... Nebo tam má žena kariéru, nebo své rodiče, nebo něco jiného. Nebo chlapi mamánci tam mají své matky - to se ženám taky často moc nelíbí, což????
Naopak, kdyby se toto dodržovalo, dost možná by bylo rozvodů méně. Já jsem tedy o tom přesvědčená
|
boží žena |
|
(5.11.2011 20:13:19) kolik manželství se rozvádí z tohohle důvodu?
jak můžete vědět z jakých důvodů se kdo rozvádí
pokud se nejedná o rodinu či velmi blízké přátelé
je to jen pohled z venčí
|
|
|
|