| No one | 
 |
(10.11.2011 20:09:14)
Pejskařky prosím poraďte,
já už vážně nemůžu. Naše čtyřletá fenka erdelteriéra, ačkoli jindy naprosto bez problémů na povely fungující pes, jakmile přijde návštěva, něco se v ní přepne a ona je úplně mimo. Popíšu situaci:
Tedy přijde návštěva, fenka se začne příšerně třást nadšením a začne kvílet. Její cíl, kdybych jí nedržela za obojek, je vyškrábat se návštěvě pokud možno až na hlavu a olízat a okousat láskou celou hlavu. Nohama kmitá jako blesk a je skoro nemožné ji chytit, skáče jak na pérkách a snaží se dostat na návštěvu. Pokud se k ní ten dotyčný nedej bože sehne, často přijde k úrazu (rozbití brýlí, ulomení zubu, naražení psích zubů do čelisti a pod., o puštěných okách na svetru nebo punčochách nemluvim). Když přijde víc návštěv je to o to horší, ještě jak klape drápkama na plovoučku, vůbec není slyšet vlastního slova. No když tohle návštěva přežije a přesune se dál do bytu a sedne si na pohovku, pes to bere jako povel okamžitě vyskočit k ní a oblízat a prostě zmasakrovat jak to jen jde. Myslí to dobře, ona je prostě všechny hrozně miluje a nedokáže se ovládat, je hrozně emo. Na povely absolutně nereaguje, i když normálně poslouchá. Na cvičák jsme chodili pravidelně 1.rok.
Dá se s tím něco dělat? Nejhorší je, že ona takhle nevítá jen členy rodiny a kamarády, ale i cizí lidi, co k nám přijdou např. technika na internet nebo doktorku k novorozeněti. To jí samozřejmě nepustíme, ale vídíme na ní, že by je ráda přivítala po svém.
Já bych úplně nejradši, aby vítala tak, že by skočila zlehka jenom tak 2x a pak se vrtěla u nohy a očuchávala a prostě v pohodě. Ona je jak kdyby chytla injekci endorfinu a adrenalinu přímo do srdce.
Teď bude mít syn narozeniny a budou se u nás pořádat dvě větší oslavy a už teď z toho mám strach, komu zase co pes udělá. Všichni jí mají naštěstí rádi, ale i tak je to trapný.
Jak vítají Vaši pejsci? A učili jste je to nějak jako štěňata? Na mě jako na jediného člověka neskáče, protože když jsme si jí pořídili, tak jsem byla těhotná a ona věděla, že mi na břicho skákat nesmí. Ostatním to ale nevadilo, protože byla maličká..no teď je veliká a vítá jak to štěňě furt. 
|
| MishuI | 
|
(10.11.2011 20:13:04)
Naše příšera štěká.Jak někdo zazvoní nebo odemkne klíčem,chytí ji rapl.Právě dorazil manžel z práce,dítě jsem před chvílí uložila ke spánku.Někdy usnout stihne,někdy ne,právě kvůli psovi.
Je jinak v pohodě,skoro o ní nevím.Ale s tím štěkáním Zklidní se ale rychle.Kdyby ještě po někom skákala,tak by asi dostala.Na to není nikdo zvědavej.
|
|
| Len | 
|
(10.11.2011 20:13:42)
Alixo, predstavuju si to v zivych barvach.
Nase fenka (ridgeback x NO) vitala pocuranim se radosti na podlahu. Nastesti ji to po stenecim veku preslo. Ted maximalne zavrti ocasem a to jeste ne jen tak nekoho. Ale kdyz jsem byla dite, tak nase kniracka vitala uplne stejne jako vase fenka. Jeste k tomu zurive stekala vysokym hlasem. Neodnaucila se to nikdy, preslo ji to az starim a nemoci Takze radu nemam
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(10.11.2011 20:22:01)
Neporadím. Jenom napíšu, že z takovejch psu mám hrůzu  Já jsem schopná psa rozdejchat, když zavrtí ocasem a čmuchne ke mně. Takovejhle příval lásky mě vážně děsí, to nezvládám. Bojim a zdrhám. Fakt, nemůžu za to 
|
|
| Vítr z hor | 
|
(10.11.2011 20:25:22)
Měli jsme 2 takové psy. Jeden dostával hysterické záchvaty štěstí, rozštěkal se, vrtěl ocasem jak šílenec a byl schopen v tranzu pokousat kohokoli. U toho se problém podařilo vyřešit – naučili jsme ho (asi po týdnu usilovného drilu) vzít do huby nejbližší botu, jakmile někdo odmykal nebo zazvonil. Takže se nakonec vždycky umlčel sám – a ještě nemohl nikoho rafnout.
Návštěvy si myslely, že jim psisko nese botu
V druhém případě to bylo horší, bo se radovala německá doga. Návštěvu obvykle srazila k zemi a pak po ní skákala. Asi jako by po vás skákal pytel cementu s ostrými drápy...
Jediné, co pomáhalo, bylo drapnout ji za obojek a táhnout vší silou (případně mou celou vahou – vážila jsem míň než ten pes) k zemi, dokud se neuklidnila.
Co se týče hlavy, bylo to stoprocentní řešení. Bohužel to nefungovalo na opačný konec těla – vrtěla ocasem tak, až si ho rozmlátila do krve, vrtěla pořád dál a krev stříkala všude okolo.
Postupně jsme to řešili tak, že návštěva byla vpuštěna a doga v tomtéž okamžiku odvlečena na mimořádnou procházku – záchvat štěstí proběhl venku, pes nikoho nepomlátil, ocas přežil bez úhony a energie byla vybita.
Doma se už pak jen vydrápala návštěvě na klín a udělala jí pár modřin ocasem na stehnech
|
| No one |
|
(10.11.2011 20:28:02)
S tou procházkou je to dobrý nápad, bohužel u nás to nejde, jsem doma s dětmi a psem stále sama. Manžel chodí až když je návštěva zmasakrovaná.
|
| Vítr z hor |
|
(10.11.2011 20:40:40)
To tahání za obojek nás naučili cvičitelé – chytíš pod bradou za obojek a stáhneš dolů. Tak toho psa bez problémů kontroluješ, dáš mu najevo převahu a on by teoreticky měl po čas začít poslouchat líp i v krizových situacích. Respektive těm je třeba za každou cenu předejít, protože jak je pes v tranzu, je konec.
Jo a kdybys nezvládala fyzicky udržet obojek, taky dobře funguje srazit psa k zemi na bok a zaplácnout ho vlastním tělem, dokud se nezklidní. Jestli nemáš sílu ani na to, tak mu podrazíš nohy – pes stojí, ty sedíš z boku, chytneš ty nohy, které jsou od tebe dál (přední a zadní) a trhneš směrem k sobě. Pes spadne, ty ho zaplácneš a konejšivě promlouváš. Chvíli bojuje – a pak tě uzná, vzdá to. Časem se zklidní hned, jak je na zemi.
To jsou nouzové triky z cvičáku z Troji – my jsme tu dogu totiž našli v lese dospělou, nevychovanou, nezvladatelnou – a neustále dostávala záchvaty šťastného šílenství.
Sousedi nám pořád říkali, že je to výborný hlídací pes – oni jen nevěděli, že je pejsek nadšeně vítá
|
| No one |
|
(10.11.2011 21:20:02)
To zkusím taky, ale mám obavu, že ona se bude tvářit, že je už v klidu, ale jakmile jí pustím, tak to začne nanovo. Problém s tím mít nebudu, je sice velká, ale má lehkou kostru.
|
|
|
|
| Len |
|
(10.11.2011 20:30:01)
|
|
|
| maaf |
|
(10.11.2011 20:31:50)
Upřímnou soustrast, máme to doma taky.Nepomáhá nic, je to velmi dobře vycvičený pes, všude budí obdiv, co všechno zvládne a umí, ale Tvůj popis je úplně přesný. Je to jak adrenalin přímo do srdce. Pořídili jsme boudu do předsíně a nebožátko se občas zavře. Pak je tam za mřížkama a kňučí a kvílí (tenounce) a neuvěřitelně nešťastně (naposled takto preludoval, když přijeli vyměřovat podlahu do předsíně). Rady cvičitele, že pes se má naučit, že vítá posazením a čekám na pohlazení, byla utopie. Sežral pytle piškotu a tento jediny povel se prostě nenaučil.
|
|
| Winky | •
|
(10.11.2011 20:32:43)
psy mám ráda, ale tohle vítání fakt ne. Asi bych se - byť návštěva - neudržela a psa flákla po čuni protože skákání nesnáším. Takhle už mě respektuje u manželových rodičů fena vlčáka (tchána a švagra poslouchá, ostatní ne) - jako přijde si čmuchnout ale neopováží se skočit a když se náhodou zapomene, chytne jednu přes tlamu (resp. chytnu ji za spodní čelist a stisknu tam v té mezeře mezi řezáky a špičáky, stahnu ji na zem - na záda a pak ji plácnu, aby věděla že je podřízená, ona kvičí a pak se o mě sice otírá ale hopsání si netroufne), protože přesně jak tu někdo psal - má hrozně ostrý drápy, jak mi skočí na stehno mám móňo (o špíně ani nemluvím - je venku na dvorku), zuby a brýle už taky prošly, a hlavně - furt je tak krapet váhově v převaze oproti mým dětem a nechci aby skákala na ně. Takže na ni jsem prostě "jak na psa".
|
| No one |
|
(10.11.2011 20:35:49)
Na ní to nefunguje, ona je prostě úplně mimo a i když už dostala po papuli, za kůži, drsně povel sedni, nic. Vůbec nereaguje, facka jí nevadí, klidně pokračuje. 
|
| Winky | •
|
(10.11.2011 20:52:51)
chápu že vás to rozčiluje, mě by to štvalo děsně, asi bych ji mordovala i za cenu že na ní budu ležet abych ji znehybnila, ale věřím že jsou lidi kteří to považují za lámání charakteru psa (třeba můj otec, ten vychovává takřka předčítáním krásné literatury, věří že zvíře s ním souzní a pochopí rozvitá souvětí podmínkových vět.... bohužel jeho výsledky jsou tristní, pes mu skočil pod vlak protože se nenechal odvolat). Tchán je v tomhle dobrej, dovede se psem strávit třeba 2 dny v kuse a otravovat ho tou věcí aby psa donutil co má/nemá dělat (třeba jak se má chovat ke kocourovi aby kocour přežil, jak se nekousají boty - to mu po jednom rozkousání přivázal plastový přezkáč na obojek a pes s tím musel chodit a běhat a pak prostě ty boty napokoji nechal, jak nesmí ze vrat ani na krok byť by byla otevřená dokořán....).
|
|
|
|
| Šeredka + 2 | 
|
(10.11.2011 20:42:32)
Ahoj, s manželem se tady smějeme tvému popisu. Přesně tohle máme za sebou. Labradorka, má 4,5 roku. Dělala všechno, co jsi napsala. Taky jsme ji zavírali, teda zamykali, umí si všude otevřít (u nás to bylo děsný ještě v tom, že jak se drala k návštěvě do předsíně, cestou byla schopná porazit i naše dvě děti, které se taky draly k návštěvě - tak byla prostě zavíraná už při zvonění), popř. trávila celou dobu na návštěvě a závistivě načumovala do obýváku. Jak píšeš, když nebyla návštěva, byla zlatá. Trvalo to 4 roky. Teprve teď je už "dobrá". Vždycky jsme ji na chvíli pustili, chtěla skákat - znovu zamknout, za chvíli jsme to zkusili znovu a takto pořád dokola. Asi to pochopila, možná zmoudřela 
|
|
| aach | 
|
(10.11.2011 20:51:06)
zláátííčkóó!!!
|
|
| KlaudieS+M+E | 
|
(10.11.2011 20:52:03)
Náš dělá to samé + se ještě k tomu počůrá a vrtícím ocasem rozmetá čůrání na vše okolo
|
|
| Pole levandulové | 
|
(10.11.2011 20:53:04)
Netroufnu si davat nejake vychovne rady, ale u naseho psa to funguje tak, ze pri zazvoneni ho vypustim ze dveri /bydlime ve druhem patre/ a on leti jak splaseny navsteve naprosti, nicmene energii vybije tim, ze ty schody vybehne tak petkrat nahoru a dolu, v momente kdy navsteva dorazi do bytu uz je klidny a maximalne vrti ocaskem. Na navstevy neskace ani je jinak neohrozuje ani na te chodbe ani pak doma.
|
|
| Draganna |
|
(10.11.2011 21:01:27)
Znas to ? Davali to v cestine na kanalu Spektrum. V originale It’s Me or the Dog. Ja to hrozne rada sledovala. Zkus nekde najit. Na tohle tam civcitelka radila, ze pes kdyz nekdo zavonil musel sedet na urcitem miste, kdyz sli majitele otevrit a hnal se k navsteve, tak zase zavreli a posadili ho zpet na misto, dokud se neuklidnil, pak zase zazvonili... tak furt do kola do zblbnuti, az se to pes naucil. A hodne odmenovat, kdyz udelal co po nem chteli. Trenovali to treba sami se sebou, nebo s nekym znamym, ne se skutecnou navtevou, to by se asi do vnitr nedostala . V TV to ale vypadalo fakt jednoduse, realita bude asi jina. Ale vzdy jim pejska zkrotila a nasla radu jak na problemy. Zkus nekde najit na netu. 
|
| No one |
|
(10.11.2011 21:16:08)
Díky za tip, určitě zkouknu. My i zkoušeli dát kostičky nebo nějakou novou hračku do pelíšku, někde jsem to vyčetla v chytré knížce, ale nic jiného než návštěva jí nezajímá. Řikám, je jak vyměněná, to snad ani není ona a vůbec nereaguje. Nějaký odvedení na místo a sedni a zůstaň jí vůbec nezajímá. Ona je jak naprogramovanej robot, nic s ní nehne.
|
|
| Draganna |
|
(10.11.2011 21:29:23)
ja uz si presne ty dily nepamatuji, ale zrovna tenhle problem tam by nekolikrat, ze se psi hnali ke dverima skakali jak pominuti, nekteri i u toho kousali, taky rajtovali po navsteve kdyz si sedli na gauc. Nakonec je vsechny zkortila. Tedy ukazala jim co s nima maji trenovat a ty majitele uz to pak trenovali sami, ona si je pak prijela zkontrolovat. Bylo to fakt zajimavy ten porad. Ras psu tam bylo hodne od malych po obrovske. Bylo tam treba ze pes zarlil na parnera panicky byl agresivni nebo se vycural na jeho stranu postele, protoze byl zvykly spat s panickou a najednou tam byl chlap. 
|
|
|
| myšulka | 
|
(10.11.2011 21:23:12)
Já s naší praštěnou roční fenou asi taky nemůžu moc radit, ale osvědčuje se i podle rad ze cvičáku dát psa na vodítko a být připravená. Jakmile začne skákat, ostré ne nebo fuj a škubnout vodítkem, aby to pes cítil na krku. Ne táhnout, ale šubnout. Když to udělá znova, opět ne a škubnout. Prostě psa "vycukat". V případě, že skáče na klín a pod poté, pokd nehcceš mít ps pořád na vodítku, zavřít ho do přepravky, nejlíp do vedlejší místnosti, po nějak době pustit, když to udělá zase, znovu zavřít. Je to běh na dlouhou trať. Taky pořád odnaučujeme skákání při vítání. Hlavně manžel je z toho na mrtvici, když přijde z práce ve světlých kalhotách a fena mu hned otiskne tlapy na nohavice.
|
|
|
. 
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)