| Kopretina černá | 
 |
(12.7.2012 9:11:34)
Ahoj, máme doma tříletou hodně citlivou holčičku, která je na mne až nezdravě fixovaná (do roka a něco měla dost zdr. problémů, pořád plakala, nemocnice taky udělala svoje). Je dost stydlín (i když jak u koho), s dospělýma je to lepší, ale děti... těch se bojí. Dcerka je bohužel jedináček (jiné děti ze zdr. důvodů mít nemůžu), na hřiště apod. ale chodíme, dcerka po dětech kouká, ale... když je např. na nějaké prolézačce a přiběhne jiné dítě, tak hned odběhne ke mě, chytne se mě, prostě prolézačku "přenechá" jinému prckovi (vysvětlování, že si tam můžou hrát oba nepomáhá). Jiné děti se k ní snaží přiblížit, navázat nějaký kontakt... ona se mne drží za nohu a nic. Vím, že je každé dítě jiné, některé je průbojnější, jiné uzavřenější, ale ... od září má jít do školky... mám z toho lehce obavu (samozřejmě před malou to nedám znát), o školce povídáme, říkáme si, jak to bude prima tam mít kamarády atd.... Jinak je to šikovná holčina, umí toho dost, v sebeobsluze je to OK (komplet se obleče, v pohodě nají, dojde na WC)... Bohužel je pořád jenom se mnou nebo s manželem (občas s babičkou, s tou je to v pohodě), jiné lidi nemáme, takže není prostě zvyklá...
Máte někdo taky takové dítko? A jak to šlo se školkou? Děkuji.
|
| Agnesita | 
|
(12.7.2012 9:22:48)
Kopretino, moje dcerka byla taky dost stydlivá, šikovná to ano, ale nechtěla se moc kamarádit s ostatními dětmi. Na klouzačce to bylo stejné, od ostatních si držela odstup. Loni nastoupila do školky a přes počáteční problém s jednou holčičkou, která ji zkoušela šikanovat (vše okamžitě vyřešily učitelky a i my rodiče), si krásně ve školce zvykla a teď se jí stýská po kamarádech :) a od začátku jsem ji motivovala tím, že školka je super, pro hodné děti a chodí se tam za odměnu  pak na to přišla sama, že je to vlastně moc fajn a když končil školní rok, tak to obrečela, protože se jí prý bude stýskat 
|
| Krakatice | 
|
(12.7.2012 9:24:15)
3.leté dítě šikanuje jiné dítě? 
|
| Agnesita |
|
(12.7.2012 12:19:27)
Amando, bohužel ano  holčička ji opakovaně napadala, vše jí brala z ruky, strkala do ní nebo jí alespoň dala pohlavek. Pak se vše ještě vyostřilo, když jí vyhrožovala, že ji prohodí oknem a posléze ji škrtila v koupelničce malá z toho byla dost vyděšená, ale bála se to někomu říct. Naštěstí paní učitelky si okamžitě všimly, co se děje a celou věc jsme pak společně řešili. Ale příjemné období to nebylo.
|
|
|
|
| Tizi | 
|
(12.7.2012 9:23:28)
Můj kluk byl podobný, vřele doporučuji, pokud nemusíš, do školky ji ještě nedávej a rok počkej. Bohužel, já se vracela do práce a syn do školky musel, dodnes je mi to líto, ten první rok byl pro něj stres, navíc byl neustále nemocný. Začalo se to měnit od 4 roků, začal si více hrát s kamarády, prostě chtělo to čas a vyzrálost. Jako předškolák byl ve školce úplně v pohodě. Já si myslím, že i tvoje holčička si na děti zvykne, jenom některé děti potřebuji více času a pozvolnější přístup. Ještě dodám, že syn byl zvyklý na babičky a klidně u babiček spal (bydlí od nás daleko), ale na fungování ve školce to nemělo vliv.
|
| Luc. |
|
(12.7.2012 9:29:25)
Titi, s tím moc nesuhlasím, podle mě školka, kde bude fajn přístup učitelky, holčičce může pomoc.
|
| Luc. |
|
(12.7.2012 9:29:38)
Tizi ... pardon
|
|
| Kopretina černá |
|
(12.7.2012 9:36:43)
Školku tu máme dobrou, i ochotné paní učitelky... Jen je problém, že je ve třídách relativně dost dětí. To ale asi skoro všude (kromě soukromých).
|
| Tizi |
|
(12.7.2012 9:44:23)
My jsme měli dobré učitelky, ale ve třídě bylo hodně dětí, školky jsou u nás narvané. U nás to bylo o celkové nejistotě a nevyzrálosti, ten první rok mu nijak nepomohl, spíše ho musel přežít, zpětně to vidím, že by byl mnohem víc v pohodě, kdyby nastoupil do školky až později. Ale samozřejmě, každé dítě je jiné, je těžko radit.
|
|
|
|
| Evís+3 ks | 
|
(12.7.2012 12:28:04)
Tizi, souhlasím. Pokud je možnost, tak bych holčičku nechala doma. Získá jistotu. Já mám podobného syna. Śel do školky v 4,5 letech, nikdy si tam nenašel kamaráda, jen přežíval někde v koutku. Jediné, k čemu to vedlo, bylo to, že mu tam ostatní kluci ubližovali a strašně mu to srazilo sebevědomí. Kdybych se rozhodovala znovu, nedám ho tam vůbec
|
|
|
| Paradox | 
|
(12.7.2012 9:24:12)
Pozvala bych nějaké klidnější dítě i s maminkou domů. Aby byla Tvoje dcerka ve svém prostředí, cítila se bezpečně, že jsi nablízku a přitom se pomalu seznamovala. Pak si myslím, že s takovým známým dítkem naváže kontakt i venku. Ideálně pok s kamarádkou Ideálně, pokud by to byl někdo, kdo půjde do stejné školky.
|
| culík +1 | 
|
(12.7.2012 11:20:51)
Přesně můj názor - snažila bych se pozvat si domů nějakou kamarádku s dítětem. Dcera bude v domácím prostředí, bude si jistější a bude si zvykat na přítomnost jiného dítka. Třeba by byla i nějaká kamarádka ráda s prázdninovým hlídáním od někoho a třeba by si dcera pomalu zvykala.
|
|
|
| Luc. |
|
(12.7.2012 9:27:42)
Píšeš o mém synovi?
Byl plně stejný, na hřišti byl pozorovatel, stál nebo seděl se mnou na lavičce a pozoroval děti. Na průlezku šel jedině když tam nebyl nikdo jiný, když přišly dašlí děti, tak odešel a sedl si ke mně.
O září chodí do školky, chodil od začatku rád, jen první týden si maličko fňuknul, ale s dětmi si nehrál - pozoroval, do společných aktivit = řízená činnost - cvičení, zpívání, hry - se nezapojil, sedl si na židličku a díval se. Byla jsem z toho dost nervozní, to se přiznám, uřitelka mi uklidňovala, že to je normální, ať mu dám čas a hele ono jo, poslední dva měsíce ve školce se to zlomilo snad ze dne na den,zapojuje se, hraje s i dětma, komunikuje s nima, dokonce i venku na hřišti.
Takže jestli tě to uklidní, dej jí čas, ve školce se to určitě zlepší 
Ještě mi napadlo, nemáš nějakou kamarádku s podobně starým dítětem, že byste chodili na procházky společně a nebo třeba je pozvali na návštěvu?
|
|
| kreditka | 
|
(12.7.2012 9:29:45)
Měla jsem kopiii toho co píšeš a školka moc pomohla. Hned jak nastoupila tak jsem učitelku upozornila na její plachost... První měsíc to byla krize, dcerce se do školky nechtělo, dětí se nadále stranila a učitelka ji do ničeho nenutila. Potom si dcera zvykla a asi po 2 měsících už se do školky těšila - ne že by byla teď milovníkem davů to ne, ale ve školce se naučila jak mezi tolika dětmi fungovat. Když si hraje tak buď sama nebo s maximálně 3 klidnými holčičkami, dříve když chtěla učitelce něco říct stála u ní a čekala až si ji učitelka všimne, teď už ji zatahá aspoň za rukáv Naučila se neprchat před dětmi, když si s nimi nechce hrát tak dělá to co chce sama dělat a dětí si jednoduše nevšímá. Dříve jakmile ke skluzavce kde se klouzala přiběhlo jiné dítě tak prchla, teď se v pohodě zařadí za to dítě a klouže se dál. Kamarádí spíš s menšími dětmi jeto spíš "chůva" Hodně nám pomohlo že dcera chodila do školky jen na 4 hodiny denně, ale každý tu možnost nemá. Neboj dcera se srovná podle toho co jsi psala měla jsem to samé doma, teď je naší 4,5 roku a ten rozdíl oproti 3 leteům je obrovský
|
|
| j. | •
|
(12.7.2012 9:35:43)
syn byl stejny, ve 3 letech nastoupil do skolky a byl to des, po mesici se vratil domu a znovu sel do skolky ve 4 - a bylo to úplne v pohode, stastny dite
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(12.7.2012 9:39:59)
Můj nejstarší syn je podobný, děti pozoroval, ale nezapojoval se, nemá rád hluk, sám je hodně tichý, takže přestože není jedináček, bylo to podobné.
Do školky začal chodit ve 4 letech, kamaráda si tam nikdy nenašel, když byl ve třídě větší hluk, sedl si někam do koutka a zakryl si uši.
Ve škole první dva roky v pohodě dál přežíval tímto způsobem, je chytrý, učitelka ho měla ráda, seděl ve druhé lavici a byl spokojený, kamarády neměl, těšil se domů za bráchama.
Ve třetí třídě dostali jinou učitelku, a začal problém, náš introvert si s ní nesedl.
Nakonec jsme (sice původně z jinýho důvodu) šli do PPP, změnili jsme školu, byl ve škole pro nadané děti, kde bylo málo dětí ve třídě, najednou měl i kamarády.
Od září jde na 8letý gympl a těší se tam, nikdy kolem sebe nebude mít tlupu kamarádů, ale třeba si tam jednoho nebo dva najde, s kterýma si popovícá tom, co právě čte nebo staví z lega, třeba v lepším případě spolu pojedou někam i na kole.
Introverta nepředěláš :)
Mladší je na tom podobně, kamarády ve školce nikdy neměl, měl jiné zájmy než ostatní děti ve třídě, od druhé třídy je ve třídě pro nadané a tam má zvláštní postavení - sice asi nemá žádného kamaráda takového, jak kamarádství vnímám třeba já nebo jak to i vidím u ostatních dětí, má spolužáka, kterýho nemusí, ale ty ostatní má doceal rád, i toho jednoho nakonec respektuje, že umí být i fajn kluk, a má dokonce jednoho spolužáka, který je kamarád, jen si nejsem jistá, jestli to ví i ten spolužák :)))
ale i tento stav nebylo snadný dosáhnout, hlavně podíl na tom má učitelka, která se fakt snažila dva roky ho vtáhnout do kolektivu
a to není tak těžký introvert jako starší syn.
Nejmladší vběhne mezi neznámý děti a hned má plno kmaarádů. Je prostě jiný :)
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(12.7.2012 9:50:06)
ještě k mým klukům - přestože jsou takto mimo, nikdy nebrečeli, no možná první den nebo dva, takových pár lítostivých scének asi bylo, ani nic co bych si pamatovala, prostě jen byli ne s dětma, ale vedle tětí, a vydrželo jim to i ve škole.
Nejmladší v děti miluje a umí to s nima, v první školce řval jak tur, k učitelkce nechtěl, školky jsme ale stejně vyměnili, byl asi měsíc doma, než se v jiné uvolnilo místo, to určitě tak moc nevyzrál, a do té druhé školky šel absolutně v pohodě a klidu
|
|
|
| Winky | •
|
(12.7.2012 9:41:43)
tak nějak, to je dobrý nápad. ¨jen chci říct, že s ne/stydlivostí nemusí souviset to, jak se zařadí ve školce.
Akorát u nás to třeba bylo tak, že syn ve 3 letech byl hodně kamarádský, k dětem šel sám rád, dal se s nima "do řeči", poslední co bych o něm řekla, že je maman, u babiček i kamarádek se choval otevřeně, zakřiklý rozhodně nebyl, do školky se těšil, znal to od starší dcery - s ním jsem ji chodíla vyzvedávat, pravidelně kručíval že chce "taky". No a školka prvních 6 týdnů byla horor, řval až se hory zelenaly, učitelka mi ho odtrhávala od nohy, syn se několikrát pozvracel (z toho řevu, nemocný nebyl). viděla jsem to hodně bledě, pak mě napadlo že by tam třeba vydržel s dcerou - svou sestrou, tu jsem uvolnila na půl dne ze školy a šla tam s ním (učitelky souhlasily) a najednou se tam smál, mluvil jak chytrý rádio. A pak už to šlo líp a líp a během dalšího týdne to zvládal už bezproblémů. a vždycky když jsem ho pak viděla jak ráno radostně poskakuje a v šatně je to vklidu, byla jsem hrozně ráda, že to tak dopadlo.
|
|
| cvrček + 5 | 
|
(12.7.2012 10:43:24)
Díky za tohle téma, taky máme jednu takovou doma, taky se chystáme do školky a taky mám strach, jak to zvládne.
|
|
| vera | •
|
(12.7.2012 10:55:39)
Moje dcera je to samé.Je jedináček,od jednoho roku 6x v nemocnici.Na hřišti se stranila dětí,nechala se předběhnout i sama raději všechny pouštěla před sebe.Hrála si sama,když bylo na hřišti víc dětí sedla si ke mě na lavičku.
Zlomilo se to až po šestých narozeninách.Ve školce si povídá s učitelkama,s dětma moc ne,ale má je ráda a povídá o nich hezky.Ze začátku nebyli žádné problémy,jen si hrála prostě sama.
Od SPC jí byl doporučen odklad.
Teď mi už hlásí,že se seznámila s tím a tím dítětem.
Teď je i průbojnější,dokáže si říct o věci,které chce.
|
|
| Eilatt |
|
(12.7.2012 14:48:15)
Syn měl v těch 3 letech taky hodně nespolečenské období a stranil se dětí. Utíkal mi z mateřského centra, nechtěl tam být a líbilo se mu tam jedině, když byly všechny děti pryč a on si sám mohl povídat s nějakou tamní tetou. Před dětma spíš utíkal a o jejich společnost nestál.
Do školky jsem ho nedala, byla jsem doma s mladší dcerou, šel ve 4 letech a je to jiné dítě a nástup zvládl úplně v pohodě. Děti už vyhledává sám a školka mu extra nevadí, i když asi nikdy nebude milovník velkých skupin dětí a být doma s náma mu nevadí taky a k dospělým tíhne pořád.
Kamarádka má syna, který trpěl skoro sociální fobií, na hřiště mohli chodit teprve, když všechny děti odešli, s cizíma lidma kromě nejbližších nikdy nepromluvil. Do školky šel ve 3 letech, měli štěstí na výbornou paní učitelku, která mu hodně pomohla, nenásilně ho vtáhla mezi děti. Takže kmarádka úplně zírala, když se její syn držel za ruku v kruhu s ostatníma dětma....takže jemu školka ve 3 letech ppmohla, i dkyž detaily nevím, jestli zpočátku brečel atak.
Chce to teda mít štěstí na paní učitelku, která takovému dítěti pomůže a ví jak na to, případně zabrání nějakým problémům s dravějšíma dfětma. Dnes už je to školák a sicializoval se v pohodě, i když ranař to nikdy nebude, spíš stydlín na doživotí
Takže je to dilema , ale kdybych neměla školku s dobře prověřenýma učitelkama, tak bych tam takové dítě ve 3 letech asi nedala. Nebo třeba bych to zkusila a mohlo by chodit jen 3x týdně na dopoledne. Syn takhle chodí dodnes.
|
|
| sally | 
|
(12.7.2012 16:45:42)
Hele mě někdo strčit na hřiště plné cizích dětí, tak se asi stydím taky... nemáte nějakou kamarádku? Málokteré dítě se dokáže kamarádit zcela spontánně s cizíma dětma... potřebuje tam mít ten vztah, ten pocit, že toho kamaráda "zná". Školka bude v tomhle lepší, protože tam budou každý den stejné děti.
|
|
| KKK | •
|
(12.7.2012 21:17:04)
Ahoj, jsem maminka a také učitelka v MŠ. Nebojte se, promluvte s učitelkami a vpravte je do situace. Ale je normální, že třeba první týdny v MŠ jsou některé děti v roli pozorovatele. Právě jednou funkcí předškolního vzdělávání je mimo jiné i začlenění a komunikace s dětmi, s dospělými. Bude to v pohodě,pokud ji budou učitelky respektovat, začlení se. Hodně štěstí!!!
|
|
| Lenka Zachatová, dcera 3roky, syn 9m | •
|
(5.12.2012 21:17:37)
děkuju vám co za toto téma, já myslela, že jen naše dcera je takový exot:))))) Veru je uplně stejná. Já jí teda do školky nedala, ač byla přijatá a zkusíme to až za rok. Díky za všechny příspěvky, hodně mě to povzbudilo, protože už teď to v sobě řeším, jestli to zvládne.
|
|
|
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)