Horama |
|
(23.7.2012 14:16:12) Neočekávala jsem nic, tak se mi také nedostalo zklamání. Tchýně má pocit, že "s tím moc naděláme" a je s ní horší pořízení, i když je to hodná ženská. Zatím s ní starší dcera (tříleťanda) strávila zcela sama celkem 3 dny a další 3 ji teď čekají. Moje matka respektuje pravidla, sama je o něco přísnější, to zase respektujeme my. Zatím u ní starší dcera strávila celkem 7 dní a na dalších 5 jede příští týden. Návštěvy neomezuji, tohle je výsledek samostatné iniciativy prarodičů. I kratší hlídání je výjimečné - ale to se vědělo ještě před narozením dětí, že to tak bude. Obě babičky mají děti rády, tchyně ovšem obvykle vůbec neví, kde se jí moje dítě vyskytuje a záchranou je vlastně přítomnost švagrové, moje matka naopak plánuje dopředu pro dceru program. Jistě by to mohly být aktivnější babičky, ale také by to mohlo být daleko horší. Dcera je má obě ráda - a to je hlavní! Mladší je ještě mimino, tak uvidíme, jaké pozice si do budoucna vybojuje.
|
Horama |
|
(23.7.2012 14:27:55) Vlastně mám jednu nikdy nečekanou věc: O moje děti jeví eminentní a velmi samostatný zájem matka mého švagra. Z vlastní iniciativy volá asi jednou týdně a bere starší dceru někam na tři nebo čtyři hodinky. Na zahradu, na hřiště, k sobě domů. A celou tu dobu se jí věnuje na 100%, prostě si vyhradí čas jen pro ni, kdy nic jiného nemusí. To je záležitost stará asi dva měsíce, je to velká pomoc a nikdy by mě nenapadlo, že k tomu dojde.
|
|
Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(23.7.2012 14:54:23) Zajímá mě, jaká pravidla babička dodržuje, a jaká naopak nedodržuje ta druhá - že je s ní horší pořízení?
|
Horama |
|
(23.7.2012 15:26:31) 1/ Autosedačka: Děti ji dle jejího názoru vůbec nepotřebují, takže pokud nejsem v dohledu a pokud jí nehrozí, že by mohla potkat policii, pojede raději bez sedačky. Dcera si naštěstí bez sedačky do auta nesedne, čímž se to řeší. 2/ Pravidlo, do kdy dát dítě spát: My dáváme v osm, samozřejmě bych akceptovala, že u babičky půjde spát třeba v devět, pokud do té doby bude lítat venku nebo mít nějakou aktivitu s babičkou. (Jde o tříletou holčičku.) Babička je schopna mít ji vzhůru ještě v 11 v obýváku, kde se dívá na seriály a dcera se tam prostě nějak poflakuje, protože "ona přece ještě nechtěla jít spát". 3/ Pitný režim: Proč by měla pít, když nemá žízeň? S tímto přístupem je dcera schopna půl dne i déle nevypít ani loka, zatímco pokud jí pití podáš, vyžahne celou sklenici. Je prostě praštěná a "nemá čas", ale dospělák by si tohle u takhle starého dítěte ještě ohlídat mohl. 4/ Horké předměty a tekutiny: Dcera je sice cepovaná, že musí dávat pozor, ale prostě ho pořád nedává. Doma tudíž nemám ubrus, protože v záchvatu hry je schopna se ho kdykoli chytit a stáhnout na sebe vše na něm, a nestavím horké nápoje ke hranám stolů. U tchýně stojí horké nápoje na kraji stolu na ubruse. Tchýnina odpověď na moji prosbu, že bychom je aspoň dávali co nejvíce do středu stolu: "Vždyť už je rozumná." 5/ Méně významný problém je struktura toho, co bude mé dítě u tchýně jíst. Dostane sušenky, bonbónky, čokoládičku (pouze tu nejméně hodnou toho jména), džusíky, co vůbec nejsou džusíky. Všechno bude velmi silně osolené. Vzhledem k tomu, že dcera netráví u babičky podstatnou část svého života, toto neřeším, i když mě to nenaplňuje radostí. Za těch pár dní se neotráví. Jednou jsem prosila tchýni, aby jí neučila na sladké pití, ale byla jsem jen za krkavčí matku, co dítěti nic nedopřeje, tak jsem se na to vykašlala. Se sladkostmi je to tak, že tchýně nakonec stejně nikdy nekoupí ty, které má dcera ráda (buď si nepamatuje, nebo mi to nevěří), takže malá do toho většinou dvakrát kousne a babičce to vrátí. Jediný větší problém tedy vlastně je to, že je jí dopřáno sežrat balíček gumových medvídků na posezení.
Zdůrazňuju ovšem, že jsem si vědoma, že moje tchýně je hodná ženská a má dceru ráda.
|
Horama |
|
(23.7.2012 15:28:45) "Všechno bude velmi silně osolené."
Myšleno: Všechno uvařené jídlo bude velmi silně osolené. (Tchýně je na slanou chuť dost navyklá a s věkem to sílí. Ale kvůli tomu se nezblázním.)
|
|
Horama |
|
(23.7.2012 15:42:51) Když byla dcera mladší, bylo toho nepatrně víc: Tchýně ji chtěla posazovat, když ještě sama neseděla, já ne. Tchýně ji chtěla vodit visící na ručičkách, já ne. Tchýně ji chtěla v necelém roce nakrmit svíčkovou nebo řízkem, já ne. U mladšího dítěte to bylo více sporných situací, kdy jsem byla považovaná za hysterku, které je třeba vyhovět alespoň, když se dívá. Ale jak dcera roste, je to čím dál lepší.
|
|
|
|
|