Mája.86 |
|
(10.8.2012 14:28:35) Mám sedmiměsíčního kloučka. Je hodně zvědavej, učí se momentálně lízt, je to kliďas od přírody. Vydržel by na hrací dece klidně celej den sám. Sem tam si k němu sednu a hraju si s ním. Mám ale trochu výčitky svědomí, že se mu nevěnuju dost. Jak prostě skoro nebrečí, svádí mě to nechat ho na tý dece a dělat si svoji práci, kterou bych mohla dělat, když usne (jako až večer, přes den skoro nespí). Jak to bylo u vás? Co jste s takovými mrňaty dělaly?
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(10.8.2012 14:30:28) u takovýhohle mrněte bych si našla práci a byla bych ráda.
Prokládala bych to vycházkama, když nespí - aby si odpočinul v kočárku.
Dodávala bych podněty - na dece ne moc hračekm, ale aby se učil soustředit na určitou činnost.
Užívej si to, že máš takový dítě a podporuj to v něm.
|
|
bin prostě |
|
(10.8.2012 14:32:24) nic. syn je to samé. hraje si sám, nepotřebuje mě, když si k němu sednu že si budem jezdit s auty nebo si číst tak nechce, takže se nevnucuju, zasednu k PC nebo knížce a nazdar
|
|
Ivča+2 děti |
|
(10.8.2012 14:35:59) Znám tyhle výčitky svědomí, doprovázejí mě ještě dnes. Já jsem proto neustále něco vymýšlela a tak. Důsledek toho je, že starší dcera si prakticky neumí hrát sama. Sice bych to teď stejně neudělala jinak, mám na mateřskou hezký vzpomínky, že jsem si to opravdu užila, spoustu dílčích zážitků a mám "čistý" svědomí, ale méně je někdy více. Ale možná ta její neustálá závislost je daná povahou, známá to dělala úplně jinak než já a kluka má stejného závisláka, docela by mě zajímaly i názory ostatních - nakolik je možné toto výchovou ovlivnit.
|
Tatramelka+3 |
|
(10.8.2012 15:02:44) Spíš bych řekla, že to je v pozvaze. Starší je celkem funkční samostatná jednotka a dokáže teda zabavit i bráchu a mě nechat vklidu vařit nebo pouklízet. A nebo mi třeba nevadí, když mi pomáhají.
Taky jsem si se starším hodně hrála a samozřejmě že víc než s mladším. Prohlíželi jsme knížky, jeho to strašně zajímalo, ukazovali jsme si hračky, líbilo se mu, když plyšáčci měnily hlasy, ruzné takové hry a říkanky s ručičkama a nožičkama. Pouštěla jsem dětské písničky, společně jsme tleskali a nebo tančili.
Dítko to nevydrží dlouho naš kluk tak max. 20 min. a dítko by taky mělo teda mít i svuj prostor na pozorování a ohmatání si věcí.
|
|
Eileenn |
|
(10.8.2012 21:47:17) No pod to se podepíšu, já syna od miminka pořád chovala, četla mu, vymýšlela, on si zvykl a nechtěl vůbec být sám, položit do postýlky vůbec nešel, dnes ve 4,5 stále chce, abych s ním vše dělala, hrála si, prostě neumí nic sám, když opravdu nemám čas, běhá klidně za mnou jako pejsek místo aby si sám hrál Nevím kde udelali soudruzi chybu , naštěstí teď má kamaráda a venku je schopen si s ním hrát hodiny.. možná kdyby měl brášku, bylo by to úplně dobré.
|
|
|
a je to? |
|
(10.8.2012 14:37:15) Tady na rodině jsem našla nějaký videa s říkánkama, tak když mladá chtěla, tak jsme blbly. Milovala letadlo, ale to jak byla větší. Lehla jsem na záda a malou si dala na nohy a cvičila jsem. Jinak jsem ji nechala ať si hraje a objevuje. Takže po čase věděla, kde jsou hrnce, pánvičky, tátovy spoďáry, fusky (moje spodní prádlo jsem raděj uklidila jinam).
|
|
Avika |
|
(10.8.2012 14:45:46) V tomhle věku si snad všechny moje děti vystačily samy, v objevování a šmejdění byly experti všichni. Co jsem změnila, bylo, že jsme my dospělí některé bezpečné činnosti snížili na jejich fyzickou úroveň. Takže dítě se kutálelo po dece a já si na ní četla nebo míchala těsto, aby to nevypadalo, že jsem měla tolik volna , byly jsme spolu a každý ve svém. Nechala jsem se používat jako trenažer pro přelézání, okusování a další adrenalinové mimi sporty. Je to vývojová fáze, která v určitém pojetí vydrží dlouho. I větší děti, které jsou spolu na písku si ještě hrají tzv. "vedle sebe". Dočkáš se, kdy vyžadují spolupráci a budeš vzpomínat .
|
|
Archciba |
|
(10.8.2012 14:52:12) Jen ho nech. Jak já jsem ráda, když můj stejně starý prcek si sám hraje a starší se taky sami zabaví. Neměj žádný výčitky. Myslím, že jednou oceníš, že se sám zabaví a nebudeš mu muset plánovat každou minutu dne, co bude dělat. Jinak když malý chce, tak si s ním povídám. Případně zkoušíme říkačky - paci, paci, Kovej kovej kováříčku,...
|
|
Hadi a spol |
|
(10.8.2012 15:10:01) Z tohohohle blbého pocitu mě vždy vyvedla naše dr. - je vidět, že mu věnujete přesně tolik času, kolik vyžadují Takže v klidu, věnuj mu tolik času, kolik si řekne a buď ráda, že si vydrží sám hrát
|
|
Etraska | •
|
(10.8.2012 15:13:48) Buď šťastná, že si hraje sám. Baví ho to, tak nemusíš mít žádné výčitky. Je docela možné, že až bude starší, tak se to změní.
|
|
kája+dva |
|
(10.8.2012 15:13:53) Se starším jsem se snažila být co nejvíc venku, právě proto abych si s ní nemusela hrát. Neumím to, nebaví mě to. Mladší, půlroční, se zabaví tím, že leze za starším, takže i teď se mi snad podaří se tomu vyhnout. Naštěstí mají tatínka co si hraje celkem rád, tak aspoň někdo jim to vynahradí.
|
|
|