sun 15 |
|
(10.9.2012 20:07:06) Nechci asi ani radu ani hlavně žádné kritizování, spíš se potřebuji vypovídat , dnes jsem v práci vyslechla několik hovorů na téma víkendové výlety a mám úplně blbou náladu . strašně ráda jezdím na výlety a dokud jsem byla s dcerou sama tak jsem každý druhý víkend někam jeli , ale od té doby co mám nového parnera tak je to hrůza, on se sice taky prezentuje, že má rád výlety, ale výlety s ním a jeho synem jsou pro mě horor, když se domluvíme na hodině odjezdu tak naprosto pravidelně nejsou připravení , bydlíme spolu, ale ikdyž jim třeba už půl hodiny předem říkám , že za chvíli odjíždíme tak prostě připravení nejsou , takže první hodinové zdržení , jakmile sedneme do auta tak musíme jet nabrat nejdřív benzín, pak vybrat peníze takže další zdržovačka , pak mají okamžitě po příjezdu do cíle hlad , takže hledáme restauraci, protože nebude jíst oschlé řízky, pak se hledá zmzlina pak se hledá záchod a pořád něco takže v závěru jsem tak otrávená , že už mě výlet nebaví a jsem prý potížák , protože všechny honím a ten výlet není na ,,pohodu ,, jak říká takže se vždycky pohádáme. já zase mám ráda odjezd podle plánu , klidně si sbalím řízečky a na jídlo si dojdu až po výlety, výšlapu , po túře, klidně nabalím dětem sušenky ovoce apod. nebo další příklad máme na víkend naplánovám výlet na kole a že vyjedeme ve deset , ale v deset se teprve otvírají dveře gáraže a dělá se revize všech kol, takže místo odjezdu v deset máme v deset problém, že máme prasklou duši , takže se musí dojet koupit ..... atd atd atd ach jo mám depku zrovna včera jsme se pohádali a vím, že na další výlet dlouho nepojedu ..... a přitom je mám moc ráda
|
Lassie66 | •
|
(10.9.2012 20:17:14) No a nemůžeš někdy jet jen s dcerou?
|
|
Pole levandulové |
|
(10.9.2012 20:17:25) Sun, co takhle jezdit na vylety s nekym jinym? Evidentne mate naprosto rozdilny pristup k vyletum a pokud bude po tvem, nebude zase spokojeny tvuj chlap. Ja chapu spis jeho, protoze podle popisu jsem typ na vylety jako on, chci klidek a ne dostihy, natoz domaci rizky na cestu.A zkouseli jste nejak dohodnout kompromis?
|
sun 15 |
|
(10.9.2012 20:48:04) Jo zkoušeli ,ale bez výsledků jsem prostě prý potížák , ale já fakt nejsem jen mám rádá plánování a ráda si organizuji výlet podle plánu,nehrotím minuty , nikoho nehoním, ale pokud týden dopředu víme že o víkendu chceme jet na výlet se známými a oni na nás hodinu čekají před hradem tak bych se taky propadla hambou :-(
|
Pole levandulové |
|
(10.9.2012 21:50:59) No tak pokud mate sraz se znamyma, tak to je blby, to chapu, ze te to stve. PRoto mi jezdime nejradsi sami a na pohodu - az vstanem, tak vstanem, pak se jedem nasnidat a az se v klidu najime, jedeme.
|
|
|
|
Denyna |
|
(10.9.2012 20:17:31) Uá, to by mě zabilo. Držím palce, ať srovnáte rytmus.
|
|
štěpánkaa |
|
(10.9.2012 20:23:32) s odjezdy to máme stejné. Když už konečně vyrážíme, tak vždy někdo z chapů musí na WC, "ideálně" všichni. Na průběhu výletů už se shodnem, takže pokud se nám podaří odjet, výlet už je OK teď se potýkáme s tím, že kluci s námi většinou nikam nechtějí, takže někdy jedeme všichni a někdy jedu jen sama s manželem
|
|
rybíz |
|
(10.9.2012 20:37:24) Můj manžel je taky takový. Ale u něho je to spíš tím, že má na všechno milion času, a pak mu ten čas, samozřejmě, chybí.
Třeba když jsem byla v porodnici - na plánovaném císaři a všechno bylo naplánované snad minutu po minutě, tak v ten "onen" okamžik se manžel "někam" najednou ztratil - on jak má na všechno čas, tak se rozhodl, že se pro ten okamžik prostě ještě oholí...
|
|
angrešt |
|
(10.9.2012 20:37:28) Celkem chápu, holt se vám představy rozcházejí. Jenže ani jedna není horší či lepší než druhá. Jsem též plánovací typ, takže Tvá představa je mi blízká. Manžel je naopak zcela neplánovací, blíží se přístupu Tvého partnera.
Postupem času jsme vytvořili různé kompromisy, takže už si výlety užíváme oba. První věc - střídáme se - jeden výlet je v mojí režii, další v manželově. Když v mé, tak se manžela zeptám předem, jestli souhlasí s destinací, jestli chce něco, o co nechce přijít (třeba oběd v restauraci nebo cukrárnu nebo tak). A pokud ano, tak předem najdu restauraci a naplánuju to přesně tak, abychom tam přišli ve vhodnou dobu na jídlo, abychom nikde nepobíhali a nehledali, kde vaří a tak. Když je výlet na manželovi, tak nechám na jeho rozhodnutí, kdy se pojede pro benzín/dofouknout kola/zda brát svačinu... ale trvám na tom, aby mi předem řekl, co si představuje, abych se podle toho zařídila. Samotnou trasu, místo určení, návštěvy cukráren, pobíhání po městě a hledání restaurace... pak už nechávám na něm. Prostě se přepnu do pasivní pozice a pak mi to nena=plánování přestane vadit.
Drobný trik, jak zajistit výlet podle plánu, jsem používala (víceméně neúmyslně, neměli jsme auto) - stačí zvolit místo, kam jede jeden vlak a jeden jede zpět. Ani "pohodáři" obvykle nemilují představu přespávání na nádraží či docházení dalších patnácti kilometrů k hlavní trati
|
Girili |
|
(11.9.2012 11:23:56) To sice ne, ale muze to skoncit dobihanim na vlak s jazykem na veste, s nervama, zda to vubec stihneme... :-/
|
|
|
Delete |
|
(10.9.2012 20:38:37) No mě ještě napadlo, že by se to dalo rozdělit. Jet za stejným cílem, ale každá dvojice zvlášť, jen si domluvit čas....a nějaký společnýv program v cíli a společná cesta domů...
Chápu tvoje znechucení, ale od doby, co mám vlastní děti, kterým je v tomto směru jedno úplně všechno, tak jsem se nějak naučila plánovat jinak. Takže když někde chci být v určitou dobu (nebo odněkud v určitou dobu odjíždět), oznámím čas odchodu tak, aby byla minimálně hodinová rezerva. Tlačím na odchod podle oznámeného času (třeba v devět), ale celou dobu počítám s tím, že skutečně odejdeme až v deset. A většinou to vyjde....
|
anemon |
|
(11.9.2012 6:31:42) Taky tak, a pak má každý pevně dané "úkoly" Já děti, balení, manžel jídlo a nakládání.
Letos jsme se dopracovali k ideálu - odjezd na poslední dovolenou jen o 30 min opožděný (takže vlastně o půl hodiny dříve, než bylo třeba)
U nás jsem ten chaotik já, ale akčnější, manžel rád plán, ale je pohodlnější.
Dodnes mám na talíři ranní buzení na naší první dovolené na horách - nechtěla jsem se válet v posteli, když už před chalupou cinkaly kotvy vleku. (Chytne mě podivný pocit, že je to jen jednou v roce a musí se to UŽÍT)
|
Lída+2 |
|
(11.9.2012 7:28:14) anemon, mě manžel před letošní dovčou vyšokl tak, že trval na tom, že nabalí auto a měl ho v garáži 3dny před odjezdem. Stačilo naložit nás a jídlo do lednice. odjížděli jsme snad 15minut před plánovaným odjezdem,ale to byl zázrak.
|
anemon |
|
(11.9.2012 8:33:53) k tomu máme ještě daleko, ale zlepšujeme se
|
|
|
|
|
Liškodlak |
|
(10.9.2012 20:50:18) No tak jestli tě to trochu uklidní, u nás je to, co se týče odjezdů, to samý a možná i horší. Dá se říct, že to je u nás jediná situace, kdy se i pohádáme, a to může být můj drahý rád, že jsem ho dosud nezabila I když po těch letech jsem na ledacos zvyklá, stejně mě vždycky dostane. Postupně jsem se oprostila od představy, že musíme vyjet společně. Např. dnes na kola - oznámila jsem, že za x minut vyjíždím, a kdyby nebyl ready, zcela chladnokrevně bych jela s dítětem sama.
|
|
|