| Jitka Skalická (JTina) | 
 |
(18.11.2012 15:35:56)
Ahoj všem, kamarádka má dvě holčiny, dvojčátka, teď jim je 1,5 roku a začíná řešit, jak k nim vlastně přistupovat ve výchově. Jak je to vlastně s osobností dvojčat?
Holky jsou si podobné tak, že je pomalu nerozezná sama maminka  , oblékané chodí stejně, ale každá je samozřejmě individualita. A kámoška se trochu plácá v tom, že neví, jak na ně - jako dvojčata by měli mít přece hodně společného, tak vychovávat tak nějak stejně? Dopřávat jim stejné aktivity? Už teď má jedna výrazný hudební sklon, druhá ale jako by byla hluchá.
Jaké máte zkušenosti? Nebo kde se inspirujete? Budu ráda za všechny řady, kámoška na diskuse moc nechodí, tak jí to budu tlumočit 
|
| Gama | 
|
(18.11.2012 15:45:30)
Přistupuju k nim jako k sourozencům. Aktivity jako výlety a různé akce jsou pochopitelně jako ve většině rodin společné, ale třeba kroužky mají rozdílné, jedna je sportovně nadanější, druhá je klidnější a preferuje spíše kreativní činnosti.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(18.11.2012 15:51:42)
spoustu info najde zde:
http://www.dvojcata.cz/brozury/
dá se to i vytisknout,
nebo si může objednat knihy:
http://www.dvojcata-asociace.cz/?page_id=28
obecně bych řekla, že platí - řídit se instinktem, vystihnout, co děti potřebují. Pokud jednu baví hudba, druhou sporty, vyhovět, nenutit je do aktivit s dvojčetem. Naopak je dobře, když se děti odliší, snáze si vybudují identitu. Podporovat v nich odlišné zájmy, podporovat vztahy i s ostatními vrstevníky, hledat kamarády každému dítěti zvlášť (někdy se to podaří až na 2.s tupni ZŠ - jako u nás )
Nepovažovat dvojčata za "jeden celek", ale dva samostatné jedince, kteří se shodou okolností narodili v jednu chvíli. Je možné, že děti budou mít zájmy naprosto totožné, v tom případě se nebránit ani tomu, že budou na kroužcích společně
|
| Jitka Skalická (JTina) |
|
(18.11.2012 16:14:12)
Díky moc za ty odkazy, určitě na to mrknu a vytisknu jí to. Já mám jen jednoho klučinu, čekám teda druhé, tak s těmi dvojčaty nemám zkušenost ale taky mi přijde, že je potřeba je vychovávat fakt jako individuality. Sice spolu strávili 9 měsíců hodně těsně v bříšku ale přece jen jsou to prostě dvě odlišné lidské bytosti, ač teda vypadají úplně stejně 
|
| štěpánkaa |
|
(18.11.2012 16:37:12)
koukala jsme na to znovu, ty brožurky jsou spíše pro miminka, spíše bych doporučila ty knížky ve 2 odkazu, nebo zkus pohledat na netu články o výchově dětí ve věku 1 - 6 let, ale myslím, že jsme ti tu s holkama tu hlavní ideu napsaly. Tj. jsou to 2 smaostatní jedinci, i když si mohou být neuvěřitelně podobní fyzicky i psychicky.
ještě jsem našla toto:
což je sice předčasné, ale mnoho těch informací platí i pro předškoláky:
http://clanky.rvp.cz/clanek/o/p/12543/PRUVODCE-UCITELE-DVOJCAT.html/
namátkou jsme našla:
http://rulikova.cz/?page_id=222
http://rulikova.cz/?page_id=232
|
| štěpánkaa |
|
(18.11.2012 16:39:42)
a ještě bych dodala, že v tomto věku je na čase začít děti oblékat jinak, aby nebyly jako přes kopírák. Já to dělala i z důvodu aby je odlišilo okolí (včetně mě - třeba na hřisšti - na dálku, abych věděla přesně který je který), ale také to má vliv na utváření vlastního názoru a vkus. Kluci si tak nějak sami přirozeně rozdělili barvy, takže když jsme měli třeba 2 stejná trika modrá a 2zelená, tak ta modrá nosil odě jeden a ta zelená zase druhý
|
|
|
| BarcaB |
|
(18.11.2012 21:10:43)
Tak já dvojčátka nemám, ale vždycky mě fascinoval jejich svět.Jak si jsou stále blízcí, i když je něco odloučí a třeba se léta nevidí. Jenže jak je vychovávat? Toť otázka  Hlavně si myslím, že by je měla brát jako dvě samostatné osůbky. Každé dítě má svou osobnost a potlačovat ji tím, že je budu třeba stejně oblékat, asi není úplně správné. Nedávno jsem si s chutí přečetla zajímavý článek v časopise Moje psychologie (ten s Tatianou Vilhelmovou na obálce), věnuje se právě dvojčatům. Zaujala mě tam jedna věc, že i u dvojčat by se mělo rozlišovat, který z nich je ten starší a který mladší. Děti potřebujou znát své místo v rodině. Doporuč kamarádce tento časopis. Já myslím, že by se jí ten článek mohl líbit
|
| štěpánkaa |
|
(18.11.2012 21:31:01)
tak s tím úplně nesouhlasím - snad ve smyslu netajit, který s enarodil první, to určitě ano, ale nějak zakládat výchovu na tom, který je starší a který mladší, to bych nedoporučovala, nedělá to vztahu dobře - aspoň u dvojčat, která znám
|
| Delete | 
|
(19.11.2012 0:11:32)
Báro,
u nás je to starší (dříve narozené) dvojče možná o několik týdnů mladší (později splozené) . A pokud je někdo někam směřuje, tak často o dva a půl roku mladší ségra  . Šikovná je každá na něco jiného, jedna zvládá reagovat na pokyny, předává přesně informace ze školy, logicky uvažuje. Druhá se zase bez problémů cokoliv naučí, je pečlivá, školní výsledky má lepší. Jedna má lepší koordinaci pohybů, druhá smysl pro rytmus. Taky myslím, že na tom, kdo je starší nebo mladší moc nezáleží, to spíš na povaze....
|
|
| Karlí | •
|
(20.11.2012 9:29:42)
Divá Báro - já v poslední době taky dost přemýšlím, jestli bývají určitě povahové a charakterové rysy pravidlem v souvislosti na pořadí narození dvojčat. My máme jednovaječné kluky a znám rodinu, co je mají taky, ale o 20 let starší. Kupodivu zvoli stejná jména stejnému dvojčeti, jako my - a to jsme se neznali :o). Ptala jsem se jich na povahy kluků a oni mi v podstatě vyjmenovali povahy našich kluků, což mě celkem dostalo. Jejich starší byl celé dětství ten ryxchlejší a vzteklejší, ve všem, musel být první, jakmile jeho bratr jen trochu aspiroval na vítězstvíé, tak byl starší nepříčetnej. Naproti tomu mladší byl a je submisivnější, klidnější povahy.
U nás to máme tak taky s tím, že o minutu starší je prostě povahou vůdce, nejraději by vedl celou rodinu nejenom bratra, čímž velmi často naráží. Mladší je submisivnější, smířlivější mírotvůrce. Na druhou stranu těžký melancholik, co má tendence se k sebelítosti a sebepodceňování. Starší vznětlivý choleriček.
Co se týče celkové vyzrálosti, tak na tom jsou spíše postejně, to se nedá říct, že by jeden byl vyzrálejší.
Jinak k zájmům bych řekla, že není podstatné, zda se rozvíjí společné zájmy, nebo se podporují rozdílné - důležité je podporovat JEJICH zájmy. Oprostit se od "povinnosti" hledat za každou cenu rozdílnost, nebo naopak - prostě se stává, že sourozenci mají shodné zájmy a naopak diametrálně rozdílné.
|
| Jitka Skalická (JTina) |
|
(20.11.2012 18:32:38)
Ta určitá "podobnost" ve smyslu chování mě tam právě fascinuje. Kamarádka má dvě holčičky a je to uplně to samé, ta starší asi o dvě minuty je prostě vůdce, rarach, celkově se prosazuje daleko víc než ta mladší a i stavbou těla je prostě taková robustnější a prostě "větší". Ta mladší je stále kdesi v pozadí, tichá, klidná, pozoruje ostatní, přemýšlivá....a i tou stavbou těla je to takový střízlíček....Přijde mi až neuvěřitelné, že to tak je. Podle mě je to spojení pupeční šňůry s mámou a sdílení jednoho bříška těch 9 měsíců před narozením ovlivňuje na celý život ...ať chtěj nebo nehtěj. Svět dvojčátek mě fakt fascinuje
|
|
|
|
|
| Jitka Skalická (JTina) |
|
(20.11.2012 18:37:43)
Díky za tip Baro, doporučila jsem jí ať si to přečte Koupila jsem si Mojí psychologii taky, zaujaly mne tam ještě články o rodinných konstelacích. To je pro mne stejné tajemno jako ty dvojčata
Takže jsem si přečetla taky ten článek o tajemném světě dvojčat a docela me tam zaujalo, neřku-li přímo vyděsilo, když psali, že v pubertě, kdy se dítě musí nějak odtrhnout od rodiny, tak že kdyby dvojče vnímalo, že je tak strašně svázané s tím druhým sourozencem (když je jim to tak odmala vtloukané do hlavy), že by mohlo i dostat záchvat paniky z toho, že se od toho druhého nemůže vlastně vymanit. A že by to v krajním případě mohlo vést k tomu, že by toho svého sourozence mohlo i nenávidět, přitom ale s vědomím, že silně vybudovanou vazbu při absenci vztahů s lidmi mimo rodinu vlastně nemohou opustit.
Zajímavé, zajímavé....
|
| BarcaB |
|
(23.11.2012 21:41:20)
jj, tak ten článek o rodinných konstelacích jsem četla taky (ani mi o tom nemluv, večer před spaním v posteli apak jsem měla dost divoké sny) Nejsem věřící, ale jak u dvojčat, tak u těch rodinných konstelací musí být "něco mezi Nebem a Zemí", jinak si to fakt neumím vysvětlit. V každém případě oba články jsou velmi zajímavé, ostatně celá Moje psychologie mi sedla. Už vyhlížím další číslo :D
|
|
|
|
|
|
. K tomu rozvíjení - asi je v roce a půl brzo - naše chodí do školky a je to záhul samo o sobě, kroužky přidám příští rok 
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)