Monty |
|
(10.12.2012 20:42:52) O víkendu jsem si ke korekturám pouštěla Zlou krev (konečně je na Youtube), tak mne napadlo zeptat se, jaký "silný" nebo "zajímavý" příběh máte v rodině vy, o čem/kom byste psali, kdybyste chtěli po vzoru spisovatele Neffa psát rodinnou ságu nebo prostě jen příběh z minulosti vaší rodiny, který vás osobně zaujal. Přemýšleli jste o tom někdy?
|
Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(10.12.2012 20:53:53) no.... asi okolo druhé světové. moje prababička měla 3 syny, ale muž jí zemřel a ona si vzala bratra zemřelého muže, ze kterého se vyloupl tyran a kolaborant. ona si s ním hrozně vytrpěla a jelikož rodina byla částečně německá vzhledem k otčímovi, chtěli všechny syny po válce přesunout. maminka byla zcela zlomená, nedokázalas tím dělat nic. zatímco její sestra, která nemohla mít děti, prožila si i takzvané ,,kamenné těhotenství,, se nechala zavřít s velitelem posádky či kdo to byl, který měl na starost odsun lidí z jejich kraje, u něj v kanceláři na hodinku. když vyšla, měla pro dva mladší papír, že nikam nejedou. všichni v rodině víme, oc se tam dělo, i její manžel to věděl, ale tady platí pravidlo že účel světí prosředky. byla tovyjímečně rásná ženská, sama pak vychovávala oba kluky, ten starší se po pár letech mohl vrátit, hrozně dlouho trvalo, než vzal čechy na milost. ten nejmladí byl můj děda, to zas byl anarchista jako blázen. zkoušel i jednou utéct, jeho kamaráda zastřelili, děda si pobyl v pasťáku, bylo mu 14. s režimem pak měl obrovské problémy a tudíž i jeho děti. nejsou to nějaké kdovíjaké hrdinské příběhy, ale mě přijde tenhle příběh hrozně silnej, korespondoval s dobou a hlavně ukazoval, jaký jsou lidský charaktery v celý šíři
|
|
Ropucha + 2 |
|
(10.12.2012 21:00:25) Dávnou historii neznám, ale kdybych vzala devatenácté a dvacáté století v rodinách obou mých rodičů, bylo by to zajímavých osudů až až. Já myslím, že v té době se zajímavé osudy nemohly vyhnout snad nikomu, vzhledem k těm dějinným společenským zvratům. Já sama jsem se např. narodila vyloženě díky okupaci v osmašedesátém - nebýt tehdejších událostí, moji rodiče by se nikdy nepotkali. Ale to už byl jen závěr celé naší rodinné ságy
|
|
drátenička |
|
(10.12.2012 21:07:51) Neff je potomek nějakého hrdiny této ságy? Kterého? To slyším poprvé.
Jinak v věci. Prateta odešla s manželem za hospodářské krize do Ameriky, tak asi oni měli nejzajímavější osud. Ale je to už tedy širší rodina.
|
Monty |
|
(10.12.2012 21:10:15) Neff je v románu Born a Nedobyl byl taky nějaký jeho pradědeček, ale ve skutečnosti se jmenoval myslím Stuchlík.
|
|
Monty |
|
(10.12.2012 21:11:06) Tuším že Vladimír Neff byl synem románového Ladislava Borna a dcery Martina Nedobyla.
|
drátenička |
|
(10.12.2012 22:24:39) Takže to byla pravda i s tou vlakovou nehodou, ve které umřela Míšova maminka, Bornova první žena? Mě to přišlo takové moc románové i když pravda, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
|
Monty |
|
(10.12.2012 22:40:45) dráteničko, tak to bohužel nevím.
|
|
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 21:14:27) u nás by toho bylo... tak jednak viz http://www.checomacoco.cz/a-v-fric no a potom z matčiny strany jedna "rodinná legenda"... Můj pradědeček (její děda) jel z Itálie studovat do Paříže, jako mnoho Italů v té době. Ovšem bylo zvykem jet si domů najít nevěstu. I přijel do malého horského městečka, kde se zamiloval do mojí prababičky. Ta ho však vytrvale odmítala. Vychovávala totiž své mladší sourozence, jak to slíbila své matce - když tato ležela na svém smrtelném loži, zapřísahala ji při svatém Antoníčkovi a panně Marii, aby se nevdala, dokud se všechny děti nepostaví na vlastní nohy. No a ona se starala ještě o nejmladšího bratra. Pradědeček však, nemocný láskou k ní, zavřel se do své komůrky a zahájil hladovku. Po třech dnech jeho nebohá matka klekla před prababičkou a prosila ji pro milosrdenství Boží, při svatém Antoníčkovi a panně Marii, ať si jejího chlapce přece jen vzala, jinak tento zemře. Prababička se slitovala a vzala si ho pod podmínkou, že dokud se bratr nevyučí, zůstanou v Itálii. Tam se tedy narodila i moje babička a když jí byly tři roky, odstěhovali se do Paříže, kde byl pradědeček váženým profesorem na (dodnes) prestižním gymnáziu.
A teď jak to bylo dál s mojí babičkou. Moje babička Thérèse vyrostla tedy v italské rodině v Paříži, v jedné z nejstarších čtvrtí - Quartier Latin. Chtěla studovat na konzervatoři tanec a zpěv a tajně se přihlásila ke zkouškám. Přijali ji - ale když se to dozvěděl její tatínek, přetáhl ji přes koleno a dostala výprask. Stala se z ní tedy učitelka... Za 2.světové války bylo potřeba ošetřovatelek, a tak se jako správná vlastenka přihlásila jako dobrovolnice. Ošetřovala také jakéhosi českého legionáře a jak už to tak v romantických příbězích bývá, zamilovali se do sebe. Pak se ale voják musel vrátit do Británie...a jeho loď se potopila (jedna z variant legendy praví, že ji potopila německá ponorka, ale to už mi připadá trochu podezřelé...). Thérèse, zdrcená žalem, se na jeho památku rozhodla učit se po válce česky. Po roce studia se vydala se svými spolužáky na tři týdny do Mariánských lázní, ve kterých se právě zotavoval můj dědeček Alois z následků nuceného nasazení... Vysoký modrooký blonďák se zahleděl do malé černooké kudrnaté dívky - a ze tří týdnů byly rázem tři měsíce. A byla svatba... a byli spolu opravdu velmi, velmi šťastni až do její smrti... a když zemřela, Alois chodil nejprve denně, později dvakrát týdně na její hrob, kam ji následoval o deset let později.
|
Monty |
|
(10.12.2012 21:20:00) Ráchel, ty jo, a nechceš to fakt napsat?
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 21:23:31) a to jsem ještě nenapsala, že babička pak tady v ČR, kde se svým mužem zkysla, učila děti diplomatů ve francouzské škole... nebo že jednou šli s dědečkem na Silvestra na nějakou párty a děti měli extra oslavu na nějakým velvyslanectví, kde byl taky kambodžský princ a můj strejda ho kopnul do prde.e jooo, to je historek...
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 21:24:16) jo, a taky účinkovala v TV kurzech francouzštiny... a ten strejda je mmch spisovatel a žije v Parisu
|
Monty |
|
(10.12.2012 21:26:27) Tak proč to strejda ještě nesepsal, sákryš?
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 21:34:05) no, to já nevim... loni byli s mámou a tetou poprvé v tom městečku v Itálii, máma to s nim dala tetě jako dárek k 60tinám :) Ono je to takové všechno pěkná legenda... :) strejda nějaký svý vzpomínky, notně přibarvené, napsal http://www.paseka.cz/?produkt=2659
|
Monty |
|
(10.12.2012 21:37:46) Ráchel, tak po tom se kouknu, zatím mám doma od tvého strejdy jen Šmírbuch jazyka českého.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 21:39:09) jooo, s nim je to ale těžký. on je takovej nespolečenskej a arogantní. a teda dost chytrej. cha - a nemá ani maturitu prošel celkem devíti základkama
|
Monty |
|
(10.12.2012 21:42:39) Ráchel, tak očividně tu maturitu k ničemu nepotřeboval.
|
|
Hr.ouda |
|
(10.12.2012 21:42:41) neříká se "prošel devíti základkama", ale "vystudoval devět základních škol" - cítíš ten rozdíl, ne?
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 22:54:23) Hroudo, ne, on nevystudoval 9 základních škol. On postupně studoval na devíti základkách (furt ho vyhazovali za nepřístojné chování). tudíž prošel devíti základkama
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 21:20:50) jo a ještě perlička - moji dva pradědové (italský a český) proti sobě paradoxně bojovali za 1. světové války na jedné frontě...
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 23:03:37) jj, pradědeček. když můj syn vyprávěl ve škole, že jeho prapraděda byl cestovatelem a žil s indiány, tak mu kupodivu nikdo nevěřil
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 23:09:12) O Rodolfa byla hrozná rvačka :) Strávili jsme pěknej rodinnej den, taky byl u nás ve sboru a vyprávěl tam něco málo ze svýho života no a pak s ním byli naši kluci v cirkusu
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 23:18:06) nojo, alkohol měl striktně zakázaný :) moc mě mrzelo, že neumím španělsky, ale zároveň i právě proto je zvláštní, když cítíš to pouto
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 23:32:34) nevím, co teď je na pořadu dne. hodně nadějí se vkládá do podpory studentů, myslím, že to má fakt smysl. jinak jsme měli o něj obavy, jak bude zvládat kulturní šok, a on si tady místo toho vesele užíval záře reflektorů a nesmírně ho to bavilo jinak pokud jsi nečetla tohle http://www.kosmas.cz/knihy/146953/cerwuis-aneb-z-pacheka-do-pacheka-oklikou-pres-stredni-evropu/ tak to fakt stojí za to, je to dojemné, ale zároveň se u toho vždycky nasměju. když jsem to četla, fascinovalo mě, jak to pradědovo myšlení, humor atd - jak to v té rodině je stále přítomné... táta kdysi napsal na to téma scénář, bohužel se to nikdy nezrealizovalo
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.12.2012 23:33:53) jo ale jinak jako otec byl pradědeček strašně přísnej... myslím, že to dědu dost poznamenalo, zároveň to ale předal dál...
|
|
|
|
|
|
|
|