| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

5letý syn nechce nic dělat

 Celkem 40 názorů.
 Boubí 


Téma: 5letý syn nechce nic dělat 

(30.12.2012 20:25:25)
ahojte, máte někdo taky takové dítě? Synovi bude na jaře 5 let a jeho nejmilejší zábavou jsou auta, bagry, traktory a vlaky všeho druhu, a kromě toho rád různě běhá, dupe a řve u toho. Jinak se nám bohužel absolutně nedaří ho přimět a motivovat k jakékoli činnosti:
- plavání - do bazénu a na koupaliště chodí celkem i rád (ale nedostaneme se tam často), nicméně odmítá vlézt do vody hlubší než po kotníky, jakékoli jiné vodní hrátky odmítá.
- lyžování, bruslení atd. - nechce ani zkusit, scéna na půl dne
- jízda na kole - nechce, odmítá, opět scény. Kolo má 12", jel na něm přes léto jen párkrát - z donucení, teď už mu je malé, ale nevíme, jestli vůbec má cenu kupovat mu větší, když na něm stejně nechce jezdit.
- kreslení, výtvarné aktivity - odmítá naprosto, v životě vzal pastelku do ruky pouze párkrát (ani ve školce nic moc) a jeho grafomotorika je naprosto příšerná, už začínám mít obavy, jestli za rok zvládne zápis do školy - vím, je to ještě daleko, ale nevím nevím.
- pěší výlety (pár km po okolí nebo na dovolené) - očistec pro všechny zúčastněné, řve, stávkuje a šílí celou cestu. V létě občas dojdeme např. přes kopec lesem 2-3 km do hospůdky na zmrzlinu, ale to je tak maximum. Cestou blbneme, hledáme kešky, zpíváme, děláme zábavu, ale on všechno bojkotuje.
Kromě toho např. dost špatně mluví, špatně vyslovuje některé hlásky - na logopedii nám dali nějaká cvičení na doma, ale jak s čímkoliv z toho začnu, jakkoli zábavnou formou to může být, zasekne se a nehrozí jakákoliv spolupráce. Takže si vesele šišlá dál, s logopedkou taky spolupracovat odmítal, takže tam už asi nemá cenu chodit, když nezvládáme trénovat doma.
Přitom hloupý není, když chce, tak se naučí a zapamatuje si spoustu věcí, ale problém je v tom, že on prostě nechce. Mám dojem, že kdyby to bylo na něm, tak by se rád nechal ještě vozit v kočárku, přebalovat, oblíkat atd., prostě obsluhovat jako mimino.
Máte taky někdo něco podobného doma a jak to zvládáte? Já už z něj docela šílím. Je pak pro nás těžké jít pro něj příkladem, aby např. u toho lyžování, bruslení či kola viděl, že je to fajn to umět, když třeba na to kolo už ho s sebou v sedačce neutáhneme a jinak on odmítá, takže holt cyklo-výlety nehrozí... nevím, na jak dlouho. Podobně s ostatními zmíněnými sporty či aktivitami.
Neříkám, že musí v necelých 5 letech umět všechno, to po něm vůbec nechci, ale aspoň něco nebo to aspoň zkusit by snad mohl, ne? Naše mladší dítě se do všeho vrhá po hlavě, ačkoli na to fyzicky ani jinak zatím zdaleka nemá, ale chuť a energie jí nechybí... ale tenhleten lenoch, to je strašný. Ve školce taky říkají, že je mimoň, ale základní věci jakž-takž s odřenýma ušima zvládá a nic víc po něm radši nechtějí.
(U psycholožky jsme byli - kvůli kakání do plínky ještě ve 4 letech, a pravila, že je celkem normální, jenom má strach ze změn a nových věcí a nemáme ho do ničeho nutit.) Jenže když ho nikam nebudeme se snažit dál posunout, tak on nic nového dělat nebude. Nevím, co s ním.
 Yuki 00,03,07 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 20:33:40)
hm, napadá mě třeba vlakem dojet někam, kde se pak pěšky půjde zase třeba k lodi - aby ho to bavilo, aby měl cíl, který ho baví
a pak namalovat, co viděl, třeba ten vlak
logopedii na doma jo, ale to je jen procvičování, musí se chodit pravidelně k logopedovi, udělat z toho povinnost, na zábavu ho v tomto asi nechytíš
 Eva + Klárka2/07 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 20:42:04)
Moje dcera (v únoru bude mít 6) - na kole jen s kolečkama, nebruslí, nelyžuje, plave s rukávkama (a to zjistila omylem, že umí "plavat" s rukávkama - bez kruhu). Maluje, ale jen to, co ví, že umí.
Asi je perfekcionalista, takže pokud to nebude 100 %, tak to dělat nebude.
Na logopedii tedy chodíme a cvičíme, s tím problém nemá. Nevím čím to je, uznává autority, tak jestli tím - nevím.
 Insula 


nic 

(30.12.2012 21:02:43)
Můj syn dozrává o dost později, než starší dcera (ve stejném věku, myšleno). Vždycky jsem si myslela, že to od ní všechno odkouká a bude rychlejší, ale kdepak. ~:-D
 Tea 
  • 

Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 21:19:49)
Tak malého už nedáš do cyklosedačky? Já v ní vozila syna ještě v 6 letech....
 kája+dva 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 21:34:34)
Tak pětiletej by snad už mohl na kole sám. Já bych se na něj vyprdla a moc s ním nediskutovala, prostě by dělal to co ostatní a hotovo. Cyklovýlety bych omezila, eventulně mu pořídla koloběžku, aby mohl jezdit taky. Máš pravdu, že nemusí dělat všechno, ale zkusit by to měl. My doma bojujeme se synem s jídlem, takže povinně musí ochutnat pět lžiček a pak se smí rozhodnout. U vás bych zavedla povinných deset minut aktivity a pak se smí rozhodnout, třeba se to časem poddá.
 None 
  • 

Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 22:52:39)
V ti letech ještě v cyklosedačce...? Trochu rozmazlenost, ne..? V ti letech by měl na kole jezdit sám a ne aby ho někdo vozil....To může rovnou ještě v kočárku...Ty dnešní děti se moooc rozmlazlují......
 lipoo 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 23:49:19)
tak my taky staršího vozili v cyklo..ale v šesti už určitě ne,to už by převážil kolo:-D..ale nutnost..chtěli jsme taky z dovči něco mít-s nim bysme tak daleko neujeli-nehledě na to,že by to ještě nezvládl-občas se jelo po silnici a tak-u něho to nehrozilo-je strašný gramla...takže vše není rozmazlenost,ale nutnost~;)..náš starší taky nechtěl o kole ani slyšet a vůbec o sportech...býval to boj,nucení až do jeho dvanácti,pak jsem to vzdala,ať si hnije....cestou do kopců nadával,švihal kolem do příkopy a podobně...fakt úžasné výlety-doporučuju~;)
 None 
  • 

Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 0:00:19)
Si protiřečíš, ne..?
 KoproFka 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 23:24:34)
fakt, jo? já to zkusila naposledy v synkových necelých 5-ti a málem se mi převrátil i s kolem, takže jsem to vzdala jako nebezpečné - pokud bych sesedla, nemuselo by to dopadnout dobře - a taky začal mít už tak velkou nohu, že jsem patami narážela do jeho špiček - holt velkej klučík, no...
 Pavla 
  • 

Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 23:43:06)
Zrovna dnes jsem se rozbrečela. Náš 7 letý syn (jak je doma přes prázdniny) a jsme na něj dva 24 hodin denně je prostě šílenej. Všechno je mu jedno, bráchu neustále poňouká a ubližuje mu. Nic (kromě počítače) ho nebaví. Neustále vymýšlí nějaké podpásovky. Např. nyní zapaluje všechny svíčky v domě. Řekla jsem, že může zapalovat, že jsou svátky, ale,že mi to vždy řekne, abych věděla, kde zapaluje. Jako když házím hrách na zeď. Od mala má těžkou vadu (tupozrakost). Od mala se mu abnormálně věnujeme. Chodil na bruslení, plavání, jezdíme s ním do přírody na chatu, na kolo. Ale jakmile mu nevytvoříme program (na což nejsou pořád síly), tak začne provokovat a nadávat a nic ho nebaví a všichni mu křivdí. A dělá věci, o kterých již ví, že jsou nebezpečné a stejně je udělá. Snažím se být optimista a nepropadat panice, ale být neustále ve 100% pozornosti již dlouho nevydržíme nikdo. Držím Vám palce, je to boj.
 Pawlla 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 4:30:18)
Souhlasím s Bárou,vymýšlet dítěti program 24 hodin denně je cesta do pekel.
 Líza 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 5:37:37)
Přestala bych se mu stoprocentně věnovat a udělala bych bezpečnostní opatření. Nechápu po pravdě řečeno, jak může něco zapalovat bez tvého vědomí, on má volně přístupné sirky???
 Simeona+3 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 6:18:55)
Lízo, tak sedmiletý už si pro sirky dovede vylézt celkem kamkoliv sám a zároveň je v tomto věku ještě takové tele, že nedohlédne důsledky.
Syn je hodnej kluk, ale klidně by nechal horký čaj nebo hořící svíčku na dosah své rok a půl staré sestře, jemu to prostě nedojde.

Ad téma- náš nejstarší je trošku hozený do lenocha, ale ani zdaleka ne jako syn zakladatelky. Kdybychom ho nechali, nejradši sedí u TV nebo si hraje s legem a stačí mu to ke štěstí. Nicméně když přežijeme jeho kecy že nikam nechce a chce být doma tak je vidět, že si užívá skoro jakoukoli aktivitu.
Asi bych synka nutila. Ne do všeho, ale logopedie je nutnost, chození taky. Ke kolu a plavání bych se ho snažila motivovat přes kamarády, co dělá ve školce na plavání, když všechny děti do vody vlezou? Nemáte nějaké známé s dětmi podobného věku, nějakou partu, s kterými byste chodili na kolo třeba ?
 Jarka + dcerka 6let 
  • 

Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 14:21:29)
Ahojky mimo téma jak zvládáte tupozrakost dcerka ji má taky a děs běs doktor řekl,že nemáme čekat zázraky kdybys mohla písnout na mail byla bych vděčná jarka
 štěpánkaa 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 18:31:27)
zapaluje sám svíčky po celém domě? Cože? Sirky bych schovala na tajné místo, tohle je přece hrozně nebezpečné....~a~
 Líza 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 22:26:38)
No právě... i kdybych ty sirky měla strčit do vlastní kapsy, tak prostě nedopustím, aby se k nim nerozumný sedmiletý dítě dostalo a zapalovalo si je mimo dohled dospělého - buď musí mít rozum, nebo bezpečnostní opatření jako pro batole.
 MarMat (+2) 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 21:33:38)
Nic se s tím dělat nedá ~q~ ~d~
mám pětiletýho a neustále potřebuje abych mu vytvářela program. Pořád se mě ptá "a co budeme dělat pak? A potom? A potom?" a já z toho dost rostu ~7~

Přijde ze školky a zeptá se mě co budeme dělat, tak mu řeknu, že já budu uklízet a on si může hrát. A on s čím? A já mu říkám, můžeš si třeba kreslit (to mě neba), můžeš si vystřihovat a já ti dám lepidlo a třeba něco lepit (to mě neba), můžeš malovat vodovkama (to mě neba), modelína, vojáčci, autíčka, kostky....nic ho nebaví ~o~

Jo ale playstation ~q~ ďáblův přístroj ~q~ omezila jsem to na jednu (max dvě) hodiny jednou za tři dny, ale on mě ty tři dny užírá, že kdy už tam bude moct a co tam bude dělat a je schopnej si povídat jen o tom jaký tam má hry a jaký tam má auta ~8~

vůbec nevím co s ním ~7~
 mochito 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 21:46:54)
mám podobnej kus doma, pomáhá nechat ho k tomu dojít, dozrát- třeba kolo letos v 6 letech dal, do té doby jen s kolečky, pak u nás nechala kamarádka svoje bez koleček, on ho vzal a jel! jednou dvakrát zavrávoral, ale nespadl a od té doby jezdí. Před tím přemlouvání, zkoušení.. Brusle jsme ještě nezlomili, ty ho fakt děsí, lyže loni, byl velikej řev asi 2x, před penzionem ostuda...nakonec po dvou dnech v lyžařské škole jezdí. Ještě to pak zkusil jednou na kopci, řvát, že nechce jet sám, muž ho vozil mezi nohama...po scénce nakonec sjel a už ok. Plavání taky ještě nedá. Dozrává k tomu a taky je perfekcionista, chce to dělat dobře. Malovat začal až v předškolácích, do té doby jen co mu někdo ukázal, hlavně jiní kluci. jinak se furt ptal JAK to má dělat, nechápal, furt, neumím to...
 Boubí 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 21:59:33)
jo, nechat dozrát, to bude asi ono. On je odmalička takový solitér, že si dělá co chce a kdy chce a začne s tím, až on sám uzná za vhodné - např. chodit sám začal až skoro v 1,5 roce, odplínkovávání byl taky velký boj... prostě spousta věcí mu tak nějak "docvakne" až o dost později, než by bylo záhodno... nechceme ho moc srovnávat s jinými dětmi a pořád mu dávat za příklad "sousedovic Pepíčka či Andulku", ale někdy se tomu člověk neubrání...
např. s těmi lyžemi to nehrotíme, když bude chtít, tak to zkusí, když ne, tak ne, to mě tolik netrápí, tak začne třeba až v 6-7 letech, až bude sám chtít a myslím, že pak už bude i celkově větší, silnější a vyspělejší a třeba mu to půjde i líp... Nebo mě napadlo naopak mu např. to lyžování "zakázat", něco ve stylu "to nemůžeš, na to seš ještě malej, to je až pro velký kluky" nebo tak... aby dostal chuť na "zakázané ovoce", ale nevím, asi by to s ním ani nehlo.
Momentálně mě nejvíc štve asi to kolo a logopedie (plus ten jeho celkový nezájem o cokoliv), cyklovýlety v současném složení prostě už podnikat asi nezvládneme, dost mě to mrzí.
Díky všem za názory.
Díky všem za názory.
 Eva + Klárka2/07 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 22:34:53)
Dcera taky začala chodit později - v 17 měsících, plínky do 2 a něco, v noci skoro do 3 let.
Lyžovat ji nenutím - sama se bojím a postavit mě někdo na lyže, tak raději omdlím než sjet dolů.
Bruslit neumím, ale i tak jsem chodila v pubertě bruslit kvůli klukům, takže snad se to taky nějak naučí. Mě štve to kolo, že používá kolečka, ale nehrotím to.
 erika,2 děti 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 18:01:43)
Tak ty sporty bych asi tak nehrotila, ale tu logopedii nekompromisně. My jsme začínali logo se synem v 5 letech a byl to teda velký, velký boj. Co se nám osvědčilo: měla jsem to štěstí a zaplatila si na logopedii domů jednou týdně slečnu (je to slečna, která k nám chodila předtím několik let dělat osobní asistenci naší postižené dcery a mezitím vystudovala logopedii a spec. pedagogiku). Ta rozhodně syna nakopnula po dobrém a hrou lépe než nervní matka zuřící. Pracovala s ním trpělivě a tak, aby ho to bavilo - jde to!!!! Já už pak jen odkoukala a převzala to, ale dodnes se mnou dělá nerad a s ní rád. Pokroky jsou obrovské. V pěti neuměl foukat, sát z brčka, vystrčit jazyk z pusy - hned se mu navalovalo na zvracení), naučil se od té doby ž, š, č, už je používá v běžné mluvě krásně, nyní se nám začlo dařit i to zapeklité r a ř!!!!! Ale NESMI se to nechat být - tvůj syn je veliký, brzy půjde do školy. Chce to dost času, ta logopedii. My se učíme už rok a půl. Syn má ale odklad (epilepsie a oční vada - těží vada, nosí i okluzor, chodíme na oční cvičko jednou týdně). Na sporty je ale velký šikula. Ale grafomotorika je u nás nepříjemná povinnost ale musí a tečka. Dostává za to odměny. úUkoly na grafomotoriku a celkový rozvoj si nosíme domu z Edukativně - stimulačních skupinek pro předškoláčky. Nároky na děti rostou, předškolák musí umět toho docela dost - když srovnám se sebou, když jsem šla do první třídy, naši mě neučili nic a do mš jsem nechodila - válčila jsem v první třídě s psaním, jinak pohoda.
 štěpánkaa 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 21:59:19)
neni pětiletej na tyhle aktivity prostě ještě malej? Naši malí sportovci s bruslením začali ve 2. třídě, s lyžováním v 6ti letech a kus, na kole sice jezdili jak draci už tak od 4 let, ale jen na hřišti, na žádné štreky se jim nechtělo. Plavat se naučili asi tak v 9, 10ti letech. Pěšky chodit - to musela být motivace jako brno v podobě hospody, hřiště, mašinek, bagrů, atd, bez přislíbení a následné realizace něčeho takového to nešlo~d~~d~
 Maláá 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 22:58:21)
Malej? Děti lyžují již od 3-4let, bruslí též od stejné věku..
Naše malá začne v bruslení v létě(3,5roku), plavání jí baví ač ještě s rukávkami, ale učí se, a lyžování začne až pří rok v zimě (4roky)...Na kole jezdí od 3let, náš malej od 2let.....
ale každé dítě je jiné, a jinak se vyvíjí to je fakt...a žádné dítě by se do toho nutit nemělo.....
 KoproFka 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 23:35:30)
štěpánko, malej není - můj klučina (nar. v září) dostal kolo s přídavnými kolečky na můj vkus pozdě - v 3 a 3/4 roce - 1. sezónu jezdil s kolečkama a v 4,5 už bez koleček. Brusle (s vyměnitelným "spodkem") dostal v 5,5 roce pod stromek - kolečkové ovládnul v létě - tedy v necelých 6-ti letech, lední v 6,5 roce ...

Lyžovat začal ve 4,5 a už další rok lyžoval líp, jak já - zaplatila jsem mu ale soukromé hodiny - jednak proto, že je to tvrdý individualista a školička by pro něj fakt nebyla, druhak proto, že já lyžuju jak paní starostová - naučila jsem se až v dospělosti sama a chtěla jsem, aby on to ovládl bravurně - taky ovládl... tohle byly fakt dobře investované peníze.
A nepředstavuj si, že jsme nějací obr lyžaři - na hory jezdíme tak na cca 10 dní v roce...

Na můj vkus se vším začínal tak o rok dýl, než bych si představovala, ale my máme děsně úzkostlivýho tatínka - i tak byl vždycky problém, aby to rozdýchal taťka, než že by kluk by na to "malej"...
On je ale na sport docela dost šikovnej - prej to má po dědovi, říkal děda~t~~2~...
 štěpánkaa 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 10:56:30)
NO a? Vaše děti byly dost velké a zralé na podobné radovánky mezi 3 a 4 lety, moje až kolem 6ti let, jak na co, každé dítě je jiné.... Třeba to zakladatelčino nedozraje k podobným radovánkám nikdy, ale rozhodně není třeba v 5ti letech házet flintu do žita, nýbrž nabízet, nabízet a čekat, zda se chytne.~d~
Mimochodem matky jako vy mi způsobily svého času pěknou "depku", že moje děti ještě ve 3 letech nelyžují, nebruslí, neplavou,..... teď vím, že prostě jen potřebovaly dozrát a rozhodně jim nic neuteklo. Zato některé z dětí co lyžovaly už ve 3 letech nechtějí lyže v pubertě a v dospělosti ani vidět.~d~ Fakt není dobré brát svůj případ jako všeobecně platný a jediný názor~d~
 Winky 
  • 

Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 22:07:16)
nám se osvědčilo, že co nechtějí dělat dítka samy od sebe (resp. když jim to nabízíme/nutíme my), je najednou zaujme, pokud můžou pozorovat nějaké děti které už to umí. Jen pozorovat, my po nich nic nechceme (a nemáme blbé poznámy ´typu "podívej jak to tomu chlapečkovi jde, vidíš, nic to není"). Máme jedno takové hřiště kde se jezdí na kole a bruslích a jsou tam i takové složitější prolezjky ... Jen prostě zjistí že se to dá, omrknou jak a pak si samy řeknou že by třeba chtěly to kolo/brusle.
No a s vodou podobně - plus havní část úspěchu byla v tom, že jsme chodili do bazénu (venkovního) skoro denně (v létě, byli jsme na jihu), a opravdu den ode dne dělali větší pokrok, odvažovali se pokaždé víc, a z neplavců a nepotápěčů se stali skokani a potápěči a ze sedmileté i plavec...
 Winky 
  • 

Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 22:19:01)
jo a s tou chůzí - záleží jestli ještě mladší používá kočár, to u nás byl trochu pro tu starší taky důvod ke stávce, že se mladší veze a ona musí pěšky. Ale co už chodí oba, tak v pohodě, ledacos po městě jsme obíhali pěšky, všude to máme sice "kousek", ale když jdeme na 3 místa za sebou, tak ty tři "kousky" už dají docela vzdálenost a tak nějak si zvykli, navíc nosit jsem je moc nemohla, bolí mě hned záda, to už fakt musí být krize abych je nesla - vyzkoušeli xkrát takže pak už si odvykli to na mě zkoušet. Teď jsem hrozně ráda že výlety nejsou problém, mě výlety baví a mít dítě nechodiče bych snášela asi dost těžko..
 Monika - Prokop-Kryštof-Jáchym 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(30.12.2012 22:35:07)
Ted to bude uplne z jineho soudku. Predpokladam, ze v peti letech by se na ocni vadu na preventivkach prislo, ale s prostrednim synem mam takovou zkusenost. Hral si jen s autama na zemi, jezdil si s nima tesne u hlavy, nechtel malovat, jezdit na odrazedle, stavet se stavebnici, atd. V necelych trech letech mu zjistili ocni vadu, dostal bryle a najednou jsme doma meli jine dite. O spoustu veci zacal jevit zajem, zacal byt spolecenstejsi a celkove sikovnejsi.
Je to jen moje zkusenost...
 překvapená 20.9. 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 0:24:29)
Nech to plynout a nestresuj sebe ani jeho.
Já jsem si kdysi myslela, že jsem porodila génia a strašně jsem čekala, jak to všude rozštípne, je fakt, že sport mu šel nějak přirozeně, ale skončilo u takového toho rekreačního lítání. Některé děti se prostě "nehrnou". Malej nakonec absolvoval ZŠ(dost problémů) i něco dostudoval(to už bylo lepší) a jeho životním koníčkem je rybaření, což třeba já málo chápu. Ale je spokojenej
Pokud nejde o poruchu (a to nejde), je dobrý se s dítětem ztotožnit a brát ho jaký je, povahu nezabiješ.
 Arien+2 
  • 

Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 2:54:16)
Já bych se také přiklonila k tomu ho jednak k některým věcem nechat dozrát a netlačit tak moc na pilu. Každé dítě je jiné a někdy prostě potřebuje svůj čas, a každého taky baví něco jiného.

Neber to nějak špatně, ale mám pocit že toho po něm chcete i trochu moc. To že některé děti jezdí na kole, bruslí a lyžují již ve 3 nebo 4 letech neznamená, že takové jsou všechny, já teda takové snad ani neznám. Máme v rodině několik podobně starých dětí a toto vše nedělá žádné.

Můj 5-ti letý syn je v některých ohledech asi podobný, nemá rád změny a na vše potřebuje svůj čas. Ale je fakt, že spousta věcí se u z něj zlomila skoro ze dne na den kolem těch 5-ti let. Skoro až do těch 5-ti preferoval výhradně odrážedlo, tříkolka ani skutečné kolo ho nebraly, tak jsem ho nechala tak. A najednou zničeho nic se to naučil během několika dnů a chce jen kolo.

S plaváním to bylo podobné, přestože jsme od miminka chodili na plavání, jako větší tam už jen chtěl dělat blbiny a hrát si, nejlíp v brouzdáku, nějaké učení plavání ho nebralo, a najednou letos během 14 dnů na dovolené totální obrat a začalo ho bavit plavat ve velkém bazénu s rukávky, což předtím odmítal i jen nasadit.

Lyže ani brusle jsme zatím nezkoušeli, baví ho sáně a boby, tak jezdíme na tom, proboha vždyť lyžovat může ještě celý život, ono ho to třeba časem zláká.

S kreslením - to ho sice trochu bavilo, ale spíš díky obrázkům které se mu líbily - cars, vlaky apod - ale donedávna to spíš jen počmáral, teď postupně začal více kreslit i vymalovávat. V době kdy ho to nebavilo jsme dělali prostě spíš jiné věci - patlali barvičky, matlaniny prstovkama, natírání nasbíraných listů venku - i když víc ho bavilo to sbírání - ale pak tím pádem sedl i té "výtvarné" části díla :))
Nejzajímavější pro děti bylo stříhání, nejlepší na bylo odstřihovat cenovky z oblečení a pak je pořádně roztříhat, a taky lepidlo :))

Delší vzdálenosti se mu také moc nechtělo chodit, když už tak na tom odrážedle, ale když mohl jít házet kamínky do potoka, tak to došel :)) Tím narážím na to, že píšeš "děláme zábavu", ale na mně to prostě působí tak trochu nuceně, a evidentně to není zábava pro něj. Určitě je dobřé, že žíjete aktivně ale zkusila bych najít něco co by motivovalo ho. Pro moje děti je tedy spíš motivace se jít podívat na nádraží na vlaky nebo jet někam autobusem.

Pokud bych to brala podle svých dětí, tak nucení do činností které je "neba" jen prodlužuji tu dobu kdy to nechtějí dělat a vzbuzuje to spíš tím větší odpor. Oni na to musejí přijít i trochu sami, hodně pomáhá když to vidí u jiných dětí (samozřejmě bez "náležitých" komentářů rodičů), ale nezabere to taky hned a vždycky. Pokud ho nutíte a je z toho scéna napůl dne, tak to ho rozhodně k radostnému přijmutí té činnosti prostě nepovede.

Souhlasím s tou psycholožkou, do ničeho nenutit, ale motivovat a zkoušet, třebas oklikou. Jediné co bych řešila je ta logopedie, v 5-ti letech už by se to začít řešit mělo, a vzhledem k jeho povaze bude možná potřebovat delší čas si na logopedku a cvičení zvyknout. A na zlepšování jemné motoriky jsou i jiné triky než jen kreslení.
 Pawlla 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 4:28:15)
Souhlasím s názorem psycholožky,nenutit,nelámat přes koleno,ale až na dvě vyjímky.Jedna je grafomotorika,už je dost velký a jde o to,aby neměl ve škole problémy.Druhá je logopedie.Já bych ho asi docela sprostě uplatila,protože jinak pracuje dítě násilím přinucené a jinak pozitivně namotivované.~;)
 erika,2 děti 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 18:08:07)
Přesně!!!
 Pawlla 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 4:32:26)
"jeho nejmilejší zábavou jsou auta, bagry, traktory a vlaky všeho druhu, "

Boubí,jsou různé sešity pro předškoláky s touhle tématikou,nebo jen omalovánky,to by ho taky nechytlo?
 Arzachena + Max 08 + Mia 10 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 8:31:52)
Ahojky, ani nevis, jak moc ti rozumim !!! Mam doma podobny exemplar. Pises, ze mate mladsiho sourozence, nemuze ten jeho "bojkot" souviset se zarlivosti na nej ? My mame mladsi sestru, rozdil mezi nimi 2,5 roku a o problemech se zarlivosti bych mohla vypravet. Ona je navic hrozne sikovna a taky rada zkousi vse nove, pravy opak syna. Dokonce jsme tez resili stejny problem jako vy - kakani do plinky az do 4,5 roku. Ja osobne si myslim, ze to s mladsim sourozencem souvisi. Ze se jakoby schvalne sekl ve vyvoji na urovni toho mladsiho sourozence. Jak pises, ze by byl nejradeji jako miminko. Syn je absolutne nesamoobsluzny, odmita se oblikat sam atd. Ted v posledni dobe ale pozoruji mirne zlepseni. Protoze je dcera tak sikovna, ve 2 letech perfektne mluvila, byla odplinkovana, atd., citim, ze ona se stava tim "tahounem" a syn ve snaze se ji vyrovnat sem tam zkusi novou vec, protoze jeji nadseni je proste nakazlive ~t~ Zkus ho taky motivovat mladsim sourozencem, formou hry, souteze.
Ale chapu, ze to je tezke. Podle toho co pises, jste celkem aktivni rodina. U nas je problem ten, ze ani ja, ani manzel nesportujeme, takze jsem mela obcas vycitky, ze mu chybi ten spravny vzor. Ale uz jsem precetla dost literatury a teprve nedavno jsem pochopila, ze pro me bylo nejtezsi prijmout to, ze ja mam proste jinou povahu nez on, a musim se s tim holt smirit. Klasicka situace u nas - decka - jedeme na vylet. Dcera - huraaaaa, vylet, a uz se jde obouvat. Syn - neeeee, ja nikam nechci ~n~~n~~n~ Je to fakt tezky, kolikrat premyslim, zda nekam vubec jit, protoze to dopadne vetsinou stejne - syn je nastvany, nebavi se a zkazi to nam vsem. Ale jak rikam. Dcera to ttochu prolomila. Vetsinou se s nim domluvim stylem - hele, je nas vetsina, co chteji delat tohle a tohle, tak ted pujdes s nami a zkusis to taky, a az se vratim, budeme delat s tebou zase to, co mas ty rad ...
On je strasne konzervativni, nerad zkousi nove veci. Vetsinou rekne hned - ja to neumim. A ani to nejde zkusit - viz. jizda na kole. Snazim se mu vysvetlit, ze nikdo to neumi, dokud se to nenauci. Ale on asi tezko nese neuspech. Predstava, ze mu neco nepujde ho desi natolik, ze to nechce ani zkusit. Uz nekolikrat jsem si overila, ze kdyz se nakonec neco naucil, nechtel naopak prestat. Takze na neho netlacim a davam mu cas. On ma uz od miminka takove sve pomalejsi tempo - pomalu, ale jiste. Narozdil od vas ho ucitelky ve skolce v posledni dobe chvali, ze je cim dal lepsi. Prvni rok napriklad ve skolce vubec nemaloval, a ted uz ano, a hele - ono to jde !
Moc jsem ti asi nepomohla, ale aspon vis, ze v tom nejste sami ~;) Vim, jak strasne se to vysvetluje lidem, co dite s takovou povahou nemaji. Vzdycky si rikam, ze pokud ma nekdo takove dite jako je dcera, vubec nemuze pochopit, o cem mluvim. ~;((
 Hilly. 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 9:06:14)
Moje mladší dítě mi taky přijde tak nějak pořád v opozici. Bojkotuje akce, které baví starší. Není to tak extrémní jako u vás, ale cítím to tam. Nesnáší, když ji někdo "řídí", musí si ke všemu najít svůj vlastní přístup, nesnáší manipulace. To by chtělo nějaký hlubší psychologický rozbor, třeba tu na to kápnem, po delší diskuzi~:-D Někjde jsem četla, že se děti v rodině polarizují..Když je jedno hodné a snaživé, druhé se bude stylizovat do pravého opaku, jakéhosi lumpa, aby si zachovalo identitu a originalitu. Co takhle mu to "přijetí"jeho osobnosti a spokojenlost s jeho světlýma stránkama povahy nějakým způsobem poskytnout?
 Hilly. 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 8:55:28)
Výlet do technického muzea, na pěší výlet mu koupit takovou tu elektronickou čtyřkolku pro děti a jak půjdete, pojede vedle vás...a tak:-)
 Medunka_ 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 9:07:28)
Boubi, ve skolce ti rekli, ze dite je mimon a vic po nem nechteji? Nevim, za sebe bych rekla, ze lidi delaji to, v cem maji alespon trochu uspech. Asi bych prehodnotila sve predstavy o tom, co by mel; co je fakt nutne a co by rad on a ten prunik cinnosti bych se snazila podporovat a rozvijet.

 sarmi 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 9:56:59)
a jak se projevuje vr skolce? nema tam treba oblibenou aktivitu? treba jen nevi, jak si doma hrat jinak, ve skolce je navedou, motivuji - cimz netvrdim, ze to taky nedelas. hrani s auty a bagry je vekove neomezena cinnost, hraji si tak petileti i sedmileti :-).
co nejake pohybovky, od vseho trochu? nemusi to byt vyhraneny sportni krouzek.
ale zamerila bych se na tu vyslovnost a grafomotoriku. artikulacni cviceni minimalne, uvolnovani ruky a spravny uchop tuzky/pastelky.
 Kač. ♀ + ♂ 


Re: Co s děckem, které nic nechce dělat? 

(31.12.2012 12:58:45)
Myslím že je to otázka hledání správné motivace.
Máme doma něco podobného ale v 8 letém provedení když chce tak přenáší hory a když ne tak škoda mluvit.

.... jediné co můžu poradit jsou výlety .cíl musí být dostatečně lákavý (automuzeum, zbrojnice se starou stříkačkou, letiště.....

aby to chtěl vidět ...ae jinak radu nemám.

PS: nám se osvědčilo nenutit a netlačit. Když jsme malu učila bruslit cca ve věku co máš ty byl to děs a v létě (8 let) se to naučila sama za jedno odpoleden)

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.