Kafe |
|
(12.2.2013 12:07:14) Chtělo by to snížit daně, snížit byrokracii, zrušit nějaké nadbytečné úřady, další výrazně početně zredukovat - prostě nechat té tvůrčí část společnosti více prostoru, aby mohla být kreativní.
|
Filip Tesař |
|
(12.2.2013 12:54:32) "Chtělo by to snížit daně, snížit byrokracii, zrušit nějaké nadbytečné úřady, další výrazně početně zredukovat - prostě nechat té tvůrčí část společnosti více prostoru, aby mohla být kreativní."
Snížit daně - to zní hezky, ale musí se vycházet také z toho, k čemu jsou daně potřeba. Ve srovnání s jinými vyspělými státy daně stále tak vysoké nemáme, myslím, že hlavním problémem je, jak se s nimi hospodaří. Snížení daní může povzbudit kreativitu, může podpořit růst, je ale otázka, jestli se reálné příjmy nesníží, protože prorůstový efekt nebude tak silný.
Snížit byrokracii - jsem pro, ale ono by pomohlo hlavně zvýšení kompetentnosti. I tady by pomohla otevřenost v rozhodování úřadů, dále zavedení vyšší osobní odpovědnosti úředníků - ale v kombinaci s pružnějším rozhodováním - přenesením určitých rozhodovacích pravomocí i na nižších stupně. Spolu s tím zavést srozumitelný a transparentní kariérní řád. Zvýšit průměrnou kvalifikaci - s nějakým přechodným obdobím, aby bylo možné to dohnat (a posuzovat praxi a profesní kvalifikaci odděleně, a ne např. tak, že pět let praxe rovná se rok studia apod.)
Zrušit nějaké nadbytečné úřady - které? Docela by mne zajímalo, jestli má někdo konkrétní tipy... Co třeba ministerstvo zemědělství? Zemědělskou velkovýrobu ošetří ministerstvo průmyslu - vždyť o nic než průmysl nejde - zbytek a dotace převést pod ministerstvo pro místní rozvoj, aspoň by dotace začaly sloužit pravému účelu, tj. péči o krajinu. Včetně té péče, která může ovlivnit povodně.
Další úřady zredukovat - konkrétní tipy...
Osobně bych přidal pár zásahu do fungování soudnictví - třeba ne tak líbivé navýšení personálu - ale to by se zase projevilo v urychlení řízení, a máme zase trochu víc kreativního prostoru... Soudci musejí pořád dnes vyřizovat spoustu papírů osobně, včetně práce sekretářek (zdroj: Vojtěch Cepl ml., ale fakt, že je informace je stará asi 6? let).
|
Kafe |
|
(12.2.2013 13:00:41) Mohlo by se začít hned od samospráv. Když se kouknu na naši radnici, tak minimálně 20% lidí je tam prostě extra. Různé uměle vytvořené funkce, asistentky asistentek, apod..
|
Filip Tesař |
|
(12.2.2013 13:18:32) Vida, samosprávy mne nenapadly. Asi proto, že jsme Bohem (tj. Krajem) zapomenutá ves. Navíc v kraji středočeském, kde ani na dotace donedávna nedosáhly obce, ve kterých prohrála ČSSD. A kraj sedí v Praze - to je na nás hodně daleko... jsme jen obyčejná díra.
|
Jaana2 |
|
(12.2.2013 17:17:18) Zrušit nějaké nadbytečné úřady - které?
tak není to až tak dlouho, co jsem četla o tom, jak chtěli něco takového rušit ... jednalo se o docela kuriozity, o kterých ani lidi neví, že to existuje ... utkvělo mi např. Vojenský vlečkový úřad ... když se to dozvěděli jeho zaměstnanci, tak se šíleně bouřili, že bez nich v podstatě zhyne celá armáda ....
ono totiž zrušit x úřadů by bylo jen rozumné řešení, ti lidé tam stejně hlavně "přerovnávají papíry" , jenže se zeptejte konkrétně nějakého toho zaměstnance co tam pracuje ... každý by totiž nejraději rušil to, kde sám nepracuje.
|
|
|
|
Persepolis |
|
(12.2.2013 14:12:29) Filipe, byrokracie je u nás šílená. Stavěl jsi někdy v poslední době? Víš co lejster potřebuješ? Bavila jsem se o tom se sestřenicí, která žila dlouhodobě v USA a koupila si tam domek a stavěla si k němu garáž. Garáž s pomocí kamarádů vymrskli za několik dní a pak jenom došla na nějaký příslušný úřad a tam jim oznámila, že si na tom a tom pozemku, který je v jejím vlastnictví, postavila garáž, která je asi takhle velká. To bylo všechno. U nás budeš potřebovat stavební povolení, k tomu, aby si ho dostal potřebuješ vyjádření sousedů, vyjádření obce, vyjádření energetiků, plynařů, telecomu a jiných podzemních sítí, archeologů(když nám hrabali základy na barák, museli jsme si platit paní, která seděla na mezi a koukala, jestli náhodou nenarazí bagr na kostru dinosaura. Přísahám.) a když bydlíš v nějaké chráněné krajiné oblasti nebo národním parku, tak vyjádření, že na pozemku neroste žádná vzácná kytka, nehnízdí žádný ohrožený pták a paní z KRNAPu, co rozumí stavebnictví jako koza petrželi, ti bude určovat jakou barvu fasády můžeš, jak mají vypadat terénní úpravy, jaký kytky si smíš vysázet do truhlíků. .....a tak je to ze vším. Zdaleka ne jenom ve stavebnictví. Ať mi nikdo nevykládá, že by nešlo omezit byrokracii a tím pádem i úřady, minimálně počty úředníků
|
Filip Tesař |
|
(12.2.2013 15:03:06) Však jsem psal o konkrétní tipy. A vůbec jsem to nemyslel sarkasticky, snažím se tady sarkasmu i ironii záměrně vyhýbat, co to dá. Jinak v chákáóčku bydlím, akorát (naštěstí) nemáme chráněný barák. Říkám naštěstí - přestože obecně jsem pro ochranu kulturního i přírodního dědictví všema deseti. Ale od sousedů vím taky aspoň něco. Co se týče tohohle - myslím, že napětí a buzerace by ubylo, kdyby třeba památkáři začali být respektovanou institucí, ale to záleží na politicích. Kolikrát k něčemu bylo negativní stanovisko památkářů, ale radnice si z toho houby dělala? A ne jen v Praze nebo Brně, Liberci a podobných velkých městech... Mám občas pocit, že památkáři a podobné instituce, které už dávno moc dobře vědí, že na developery si dovolit nemohou, se léčí na obyčejných občanech.
Ale taky je to tím, že i na CHKO a parcích se hodně míst drží a rozdá známým, přitom na ochranu krajiny a krajinného rázu by i byli odborníci (kteří jsou potřeba hlavně ve vedení, kde nejsou), ale nikdo o ně nestojí, žádná veřejná debata ani o míře a způsobu, ani - a to je podstatné - o účelu ochrany krajinného a historického rázu se nevede, takže to zbývá na úřednících, kteří v tom sami vzdělaní často nejsou, něco jako z praxe pochytí od kolegů, nekoordinují se, hledají sami vodítka ad hoc, aby nebyli někdy z obav, aby nebyli obviněni ze zanedbání nebo nedejbože z korupce, sázejí na tu nejtvrdší ochranu, která by byla vyplývala z vyhlášek, jindy to berou jako licitaci, že je nutné nejdřív vyrukovat na lidi s co nejpřísnější variantou v naději, že lidi přistoupí aspoň na něco, případně je jejich přísnost tak nějak jako chemoterapie - vědí ze zkušenosti, že většina firem i jednotlivců na ochranu kašle a nevidí v ní smysl, tudíž pálí nejostřejším střelivem v naději, že zasáhnou aspoň občas, jindy to dělají proto, že bydlí někde jinde a koukají na CHKO nebo památkovou rezervaci tak trochu jako na cizí planetu, nechápou vůbec potřeby obyčejného bydlení a pak jednají podle zásady, ať to raději spadne, než aby se to opravilo jinak.
Ale to odbočuju. Byrokracie je dost šílená (sousedka má elektro firmu, takže z téhle strany taky občas pochytím aspoň něco) - ale byrokratický je hlavně postup. Samotného by mne zajímalo, nakolik to je výrazem obrany vlastních míst - kdo ví, možná kdyby se zjednodušil systém, byli by ti úředníci ku pomoci a ne k buzeraci... Třeba vyjádření jiných institucí státní správy a samosprávy a dalších zainteresovaných (třeba obce, sítí, archaeologů apod.) by si vyžádali sami, pro člověka by to znamenalo jedna vstupní žádost na počátku a příslušný výstup na konci (kdyby všechno bylo v pořádku) nebo průběžné výstupy týkající se - co já vím, třeba dohody se sousedy nebo archaology - a pak finální výstup. To by mi asi i vyhovovalo, klidně bych na to daně dával.
|
Kafe |
|
(12.2.2013 15:36:38) Mám pocit, že tady stát vůči občanům postupuje s podezřením, že občané jsou všichni podvodníci a vykukové a proto potřebují zvýšený dozor aparátu.
|
Filip Tesař |
|
(12.2.2013 15:54:02) Ano, to si myslím taky. Má to asi dvě příčiny: shora - stát nedefinuje dostatečně svoje politiky, strategie, zadání - ono to ani v atmosféře "nulové tolerance" a vyhlašování, co všechno se po vítězných volbách zruší, nejde. Zdola - úředníci často nedokáží komunikovat, neumějí postupovat vstřícně, nekonfliktně - nedostatečné zadání shora jim to ale neusnadňuje; často to neumějí nebo nechtějí ani občané - ani jim to to zadání moc neusnadňuje, občas se není co divit, že vidí ve státě spíš přítěž.
|
|
|
|
NovákováM |
|
(12.2.2013 17:45:37) Persepolis, my jsme taky stavěli, vím, jaké to je. Je fakt, že některé věci se vyřizují nesmyslně, ale většina z nich má svůj důvod.
A nebýt některé té byrokracie (ne veškeré), tak existuje spousta vykuků, co by stavěla uprostřed CHKO například bez ohledu na cokoliv. Už dneska je třeba v Praze v Šárce pár "pěkných černých staveb!.
Tak já ti nevím, zda nás ta byrokracie občas i nechrání od podobného jednání.
|
Kafe |
|
(12.2.2013 19:00:09) Terezo - jenže stavby v CHKO vznikají, což znamená, že i nadměrný byrokratický proces získání stavebního povolení je na některé lidi krátký. Na koho tedy ta byrokracie nejvíce dopadá? Právě na ty slušné, kteří by byli slušní i pokud by byl proces mnohem snazší.
|
NovákováM |
|
(12.2.2013 19:04:20) jj, to je fakt.
|
|
|
Persepolis |
|
(12.2.2013 19:13:40) Terez, já uznávám, že si člověk nemůže postavit, kde chce a co chce, ale někdy mám pocit, že to zavání buzerací. Kdyby třeba v Krkonoších nebo alespoň v určité části měly všechny domy stejné prvky, ale tady je vedle sebe starý statek, roubenka, typický dům ze 70.let, typický dům z 80.let, žádné společné prvky, prostě každý pes jiná ves. A teď, i když projekt ti musí KRNAP schválit, takže bez jejich souhlasného vyjádření nedostaneš stavební povolení, tak přijede na kolaudaci paninka, které připadá barva na dřevěném obložení moc světlá, kytky na zahradě nedostatečně krkonošský, a ty okna měly být menší,...a nedá souhlas s kolaudací. To je buzerace. Přeci nebudeme stavět stejně jako před sto lety a dřevěné obložení taky nebudeme barvit krví z vola.
|
NovákováM |
|
(12.2.2013 19:50:30) jj, my tam opravovali.. víme svoje. V tom máš pravdu.
Tady mají sousedi z původně plánovaného baráku , jsou tu povolené jen určité barvy.. ostře modrý a úřad nezmohl nic.
|
|
Filip Tesař |
|
(13.2.2013 8:36:20) Myslím, že hodně plyne z toho, že teorie a praxe je zrovna v téhle oblasti hodně odtržená. Krajinný ráz (tam patří i stavby) se u nás studuje, vydávají se knihy, pořádají konference, neustále vznikají praktická, konkrétní doporučení, jak co se týče obecných zásad, tak co se týče třeba jednotlivých oblastí... Státní správa je tím vším bohužel prakticky nepolíbená. Nestojí o to, příslušné úřady mají svou vlastní zaběhanou praxi, která sice výsledky moc nemá, ale formálně se plní nastavená kritéria (byť třeba tím způsobem, že si někdo postaví podle svého a dá se mu pokuta - a je splněno).
Takže plní se něco mechanicky, podle litery zákona, na ducha zákona se kašle. Přitom ten duch je to nejdůležitější - v něm je ten účel. Nejde o to konkrétní odstíny hnědi, jde o vytváření a udržování krajiny hezké na pohled, příjemné k žití, upevňující sounáležitost obyvatel s místem.
Zrovna tady by se aplikace odborného výzkumu tak hodila, existuje základní výzkum a na něj by snadno navázal aplikovaný - ale zastiňuje to debata o tom, že by se měl podporoval technický aplikovaný výzkum a šmytec. Jsou to "jen" humanitní záležitosti.
K tomu KRNAP-u: jasně, že stavebně, hlavně v lyžařských střediscích, je dneska zástavba stylovou směsicí. A nemá ani smysl vytvářet za každou cenu roubenkové kulisy (i když tam, kde dřevěná zástavba převažuje, by novostavby měly zachovávat ráz). Ale novostavby by asi měly zapadat do krajiny a okolní zástavby, neměly by být příliš nápadné na první pohled (křičící barvou, nadměrnou výškou, materiálem), měly by aspoň některými prvky korespondovat s existující zástavbou, pro komerční stavby jsem jednoznačně pro to, aby vznikaly povinně s architektonickým projektem, tj. aby to nebyly katalogové stavby.
Jinak by asi taky bylo dobré, kdyby se někdy nějaké evropské dotace využily na povinné stáže příslušných úředníků do míst, kde lidé zachovávají krajinný/stavební ráz sami od sebe, bez úředního biče nad hlavou. Ze zkušenosti například švýcarské horské kantony, Francie - konkrétně Bretaň, ale takových míst je po západní Evropě mnohem víc. Konkrétně v tom Švýcarsku (velké roubené domy a la Volary na Šumavě) se staví stále s tradiční místní dispozicí, z tradičního materiálu, akorát trámy nejsou tesané ručně, ale hladké z pily a nejsou natírané krví, ale barvou, takže jsou světlejší... Nikomu to nevadí. Na druhou stranu, pokud tam má někdo starou dřevostavbu, i kdyby to byl jen seník za vsí, snaří se často udržovat ho v co nejpůvodnější podobě, sám od sebe.
V Podkrkonoší vzniklo pár nových roubených vesniček, které si postavili Holanďani, nadšení ze zdejší krajiny. Poctivě si nechali předepsat, jaký typ roubenek postavit atd., nemuseli je nutit, pokládali to tak sami za správné.
|
|
|
Xantipa. |
|
(13.2.2013 11:09:49) Tak evidentně nechrání, neboť sama píšeš, že víš o černých stavbách. Černá stavba se dodatečně povolí taková, jaká je a to ˇvětšinou proto, že dotyčný není až takový běžný člobrda. Takže pak zbývá si tu buzeraci vybít na běžném človíčkovi. Chtěli jsme kdysi stavět v chráněnce a co nám madame nameldovala - jak velký dům /obr krávu, kterou jsme ani nechtěli/ máme mít, jaký tvar, nutně garáž a hlavně - betonový chodník - poslala jsem ji ve vzteku kamsi a celý to odpískala. Vloni jsem tam v té oblasti byla na kole a hrůza - ti první mají ty hrůzy, které po nás chtěla a ti, co stavěli o 2 roky později, ti jsou už ucházející, hlavně menší a jeden je děs a běs - věžičky, sloupy - to nechápu, že to někdo schválil.
|
|
|
Maugha |
|
(12.2.2013 19:20:19) ....vyjádření energetiků, plynařů, telecomu a jiných podzemních sítí....
Tohle mi přijde před zahájením stavby docela v pořádku, abyste něco nepřekopli. To ostatní, co píšeš, může být pěkná pruda. Na to nevím, jestli bych měla nervy.
|
|
|
|
|