| Anna Veselá |
 |
(15.12.2013 10:16:28)
Lehce navazuji na mé poslední téma, kde jsem se zmiňovala o svém synovi. Za měsíc mu budou dva roky a poslední zhruba čtvrtrok je to s ním velmi náročné. Nedávno jsem tu popisovala jeho záchvaty pláče při ranních odchodech, ale to byl vlastně jen takový vrchol ledovce a podobné výlevy máme v podstatě od rána do večera. Bez přehánění, jeho dny jsou dohromady jedna velká vzteklá scéna. Na jakoukoli nelibost, zákaz nebo žádost reaguje křikem, pláčem, vztekem, agresí nebo ničením věcí.
Pro představu - vstával před 1,5 hodinou a od té už stihl vytrhnout mi pár vlasů a praštit mě hrnkem do hlavy (to když jsem ještě ležela v posteli a on chtěl abych už vstala), rozházet hračky v pokoji, zničit své sestře výkres, poškrábat ji, rozbít lahvičku sirupu a pak ztropit nepříčetnou scénu kvůli jogurtu. V podobném duchu probíhá 90% našeho času.
Miluju ho nadevšecko, ale je to s ním náročné a vyčerpávající a navíc si připadám jako naprosto neschopná matka, protože velice často vypěním a křičím (samozřejmě efekt nulový nebo opačný, tedy ještě přitvrdí). Partnerovo chování situaci už jen nasazuje korunu, protože v jeho očích je syn potížista, darebák, uřvanec a v podstatě nenormální, určitě s nějakou diagnózou. Občas mám dojem, že mezi synem a partnerem je to jako boj kdo s koho, čím se jeden chová hůř, tím víc ten druhý přidává a nakonec to u nás vypadá jako v blázinci.
Ocenila bych radu, co s tím. Je to ještě obyčejný batolecí vzdor, nebo už za tím lze vidět něco závažnějšího, co by fakt potřebovalo zásah či posouzení odborníka? Měla jste některá hyperuvztekané agresivní batole? Vyrostlo z toho samo, přešlo to s věkem? Nebo bylo třeba to řešit? Mně už je fakt každá rada drahá, tak pište, pište... Díky a hezkou neděli.
|
| zerat | 
|
(15.12.2013 10:39:42)
Spirálo promiň, ale mně to připadá, že bys měla hodně rychle řešit vaši situaci doma nebo se z ní zblázníte všichni včetně batolete. To co popisuješ u dítěte mi totiž připadá, že může být vlivem toho, co prožíváš a co máte doma 
Co se týče ani ne dvouletého batolete - myslím, že je ve věku, kdy ho máte vychovávat a ukazovat mu, jak se má chovat a nepřipadá mi, že to co popisuješ by bylo tak hrozivé, že by to potřebovalo psychologa. Starší holka když neměla dostatek pozornosti, tak taky měla tendence zlobit, taky měla ničitelské obodobí, kdy si ve vzteku resp. že nás chtěla vytrestat za to, že se jí nevěnujeme (v podobném věku) - tak prostříhla matraci, pak rozstříhala prostěradlo, počmárala fixem kompletně naprosto nový a drahý koberec, pak když musela jít spát dřív než chtěla tak olupovala omítku u postele... Dnes je naprosto normální 
|
| zerat |
|
(15.12.2013 10:40:30)
Hm, píšu jako hotentot. Všichni tu na mě mluví... snad jsi pochopila, co jsem tím chtěla říct. 
|
|
| Monika |
|
(15.12.2013 10:49:01)
Přesně něco takového jsem chtěla napsat. Jestli vyrůstá v té situaci, kterou popisuješ v různých diskusích, ve vašich sporech a ještě, jak jsi psala, ho tatínek v podstatě ignoruje (a i ty jsi zřejmě víc nervózní vlivem Vaší situace, takže možná jeho chování prožíváš a reaguješ na něj, než kdybys byla v klidu), tak se snad není čemu divit, že není úplně O.K. Ať už by měl nebo neměl mít nějakou "diagnózu", tak určitě by všechno šlo líp, kdybyste to doma měli klidnější. Podle mého byste měli absolvovat nějakou rodinnou terapii (nebo pak už leda rozvod, bohužel), ale to se asi líp řekne než udělá. Držím palce
|
|
| Anna Veselá |
|
(15.12.2013 10:53:23)
Zerat, netřeba se omlouvat, v podstatě jsi mi tím jen potvrdila to, co si nějaký čas myslím - prostě se nám skrz toho malého vrací ta atmosféra doma.
|
| Merylin5 | 
|
(15.12.2013 10:56:04)
Spirálo, to bezpochyby.
|
|
| Slída | 
|
(15.12.2013 11:04:20)
já myslím, že by byl náročný a vzteklý i bez té situace. ale tím, že jsi vyčerpaná řešením partnerských problémů, nemáš tolik trpělivosti, síly a chuti, zkoušet po dobrém a ev. trestat s rozmyslem, víc se mu věnovat atd. Ber ho jaký je, nepředělávej ho, jen obrušuj ty nejvíc ostré hrany.
|
|
| daba+holčička | 
|
(15.12.2013 12:14:05)
Taky si myslím, mě tu zrcadlí snad i kocour. Navíc mluví už? Mám pocit že děti v tomhle věku bývají agresivní i když chtějí komunikovat ale ještě to neumí. Můžeš zkusit znakování, jestli ještě nemluví.
|
|
|
| Slída |
|
(15.12.2013 10:59:33)
naschvály, to je kapitola sama o sobě. My máme počmáranej komplet byt, olupuje omítku vedle futer, schválně utíká, když se má oblíkat, koupat, ... dosaď cokoli. jednou se dokonce schválně vyčural na koberec a ještě mi to ukázal.... ale to se mi zdá začalo až tak kolem 2 let, kdy dělá věci, které nemá. Ví to a čeká co bude, vidím mu to na očích. Někdy se mi chce až smát, když ho vidím, lumpa jednoho.
|
| koxtry |
|
(15.12.2013 11:31:18)
No, máme taky doma drahouše tohoto ražení, i když ne takové razance. Pomáhá ho hodně mazlit, blbnout s ním, fyzicky zničit venku, a nedělat dusno v reakci na jeho výlevy. V podstatě pomáha racionální přístup Vztekáš se-fajn, na to máš nárok, ale ostatní to nemusí vidět, vadí jim to (já máma to přežiju, protože tě mám ráda, ale taky se mi to nelíbí). Nedělat tyjátr z jeho tyjátru a nepřilévat oleje do ohně kritikou nebo rozčilováním.
Dobrý timing, denní rytmus, relativní pravidelnost činností, nezapomínat na svačinky, aby v krizovou chvíli nedošel cukr.
A hlavně chovat, mazlit, blbnout a tak pořád dokola, cokoli, co vyžaduje fyzický kontakt. s
Ale udělat si pořádek ve vztazích je základ, bez aspoň částečného domácího klidu dítě bude jak barometr přesně odrážet to, co vás doma žere. Takovéhle emotivní typy bývají překvapivě velmi citlivé duše a neumí se s dusnem poprat jinak, než vztekem (ale podle mě lepší vztek než uzavření do sebe, do vlastního světa).
Jasně, že vyřešit partnerský život nejde ze dne na den, že to chvíli potrvá, chce to sílu a odvahu. Ale prozatím můžeš pro synka udělat aspoň to, že mu lásku mohutně projevíš ty, když už tatínek ne. Ať má aspoň nějakou citovou jistotu a pevný bod. A od vašeho pevnějšího a posíleného vztahu se synem se zase můžeš odrazit k řešení vztahu s mužem.
Jako, je hrozně těžký budovat vztah s dítětem, které všechno neguje a chová se jako pitomec, ale někde se jistě nějaká cestička najde. Náš třetí je dost podobná letora a teď, co se mu narodila malá ségra, no... je to s ním dost příšerný. Ale zdá se, že jsem našla společnou činnost, co ho natolik baví, že je ochoten pro tu chvíli zapomenout, že je uražen a napučen. Pak nám tyhle pěkný chvíle dávají síl překonat ty krizovější momenty-když jsem schopná si vzpomenout, jak moc je to dítě (někdy) skvělý.
Třeba se ti taky podaří něco takového, za zkoušku to určitě stojí.
|
| Slída |
|
(15.12.2013 14:42:06)
 souhlasím, jen tyto děti se dají zabavit až v pozdějším věku, u nás v roce a půl bylo nemožné najít činnost doma, která by ho zabavila déle jak pár minut. I ty zdi stihl počmárat během pár vteřin. Teď 2 a 3m už je to lepší, momentálně frčí plastelína, vydrží i víc jak půl hodiny. Jinak k tomu mazlení, ten náš poděs to nemá rád, jen výjimečně, takže třeba tudy u nás cesta nevede, ale všude je to jinak. to je potom svátek, když přijde a chce pochovat většinou ale proto že žárlí na mimino 
|
|
|
|
|
| Kamisi | 
|
(15.12.2013 10:45:38)
Děti, obzvláště takhle malé, jsou velmi citlivé, vnímají všechno, co se děje okolo nich, hlavně mezi rodiči, jejich nálady, stresy atd. Takže tady bych hledala původ problému.
Rada - snažila bych se asi dávat dítěti více pozornosti a lásky ve chvílích, kdy je "hodné", při záchvatech vzteku zachovat klid a trvat na svých hranicích (to je těžké, vím), hlavně se nenechat strhnout do vlastní agrese vůči němu.
Ale hlavně v první řadě řešit vlastní život a svojí psychiku.
|
|
| Jája | •
|
(15.12.2013 10:51:23)
Neboj, to je teprve začátek. Až bude v pubertě, budeš si rvát vlasy sama.
|
|
| Slída |
|
(15.12.2013 10:51:45)
Tak máme doma exemplář stejného ražení. Je mu již 2 a čtvrt. Je to cholerik, rychle se vztekne a za chvíli se směje. a tak pořád dokola. Je hodně dominantní a samozřejmě i agresivní. Lepší se to, velmi pomalu, ale když se ohlídnu půl roku zpátky, je posun značný, hlavně v tom, že se už dokáže trošku ovládnout, je vidět, že o situaci přemýšlí. Je velmi velmi náročný na pozornost, pokud má mě nebo tátu, babí.. jen pro sebe, je to anděl. Jakmile se něco musí, nebo si ho nevšímám mění se v tajfun. Jak to řeším? Pořád dokola opakuju, zabraňuju nežádoucí činnosti. Trestám - někdy ho prostě plácnu, někdy řvu, někdy vykážu z místnosti. Snažím se sama sebe kontrolovat, aby trest přicházel promyšleně a s chladnou hlavou, ne vždy se zadaří, pak mě to mrzí. je to neustálý boj o pozice. Unavuje to, ale když tu není, tak je tady hrozně smutno. Buď pevná a s mužem stůjte za sebou. Pokud třeba toho mého chytá nerv, jdu ho vystřídat a naopak. Když mám s kým se vyměnit (pomáhá mi i babi), tak je to všechno o moc lepší.
|
| Slída |
|
(15.12.2013 10:53:09)
ten smajlík tam být neměl
|
|
|
| Litevská...krychle | 
|
(15.12.2013 11:06:30)
prestan tu zakladat temata a vyres si zivot.jsi jeste horsi nez tvuj muz,protoze nechavas svyho syna aby zil s otcem ktery ho nema rad.hruza.chudak dite musi bojovat boje dospelych.vzpamatuj se?
|
| Anna Veselá |
|
(15.12.2013 11:12:26)
Krychle, soudy nad druhými se vynášejí snadno. Mně je jasné, že takhle se žít nedá a že celkově je to dlouhodobě neudržitelné, ale holt nejsem asi taková osobnost, abych to dokázala rozlousknout ze dne na den. I když už to plánuju nějaký čas.
|
| Litevská...krychle |
|
(15.12.2013 11:19:20)
promin, ale to se neda nereagovat.je dobre ze to alespon sama vidis,ze nejsi zaslepena.
Promin hnusny ton,ale jsem dite z posahane rodiny a vztahu a mam cely zivot peklo. Takze je mi syna lito.
|
| Anna Veselá |
|
(15.12.2013 11:25:22)
Jasně že vidím, to by snad viděl i slepec, bohužel.
|
| Agatha Ch. | 
|
(15.12.2013 11:27:31)
kočko 
jak bys to teda chtěla dál táhnout, máš už v tom jasno?
|
| Anna Veselá |
|
(15.12.2013 11:42:03)
To netuším. Zrovna jsem to psala ve vedlejším tématu - tohle prostě nemá dobré řešení a já jen nevím, co je menší zlo.
|
| Agatha Ch. |
|
(15.12.2013 11:47:08)
menší zlo...hm...
které je to první zlo?
a které je to druhé?
|
| Anna Veselá |
|
(15.12.2013 11:54:10)
Agatho, kopíruju z vedlejšího tématu : "Protože podle mě to nemá kloudné řešení. Ano, děti tatínka milují (co na tom, že tatínek miluje jen jedno z nich) a vyhledávají. Takže rozmýšlím mezi možnostmi tátu jim sebrat a žít s nimi v klidu sama (což ponesou těžko, holt ten táta bude chybět), nebo kvůli nim zachovat iluzi kompletní rodiny (ale snášet jeho nenálady vůči synovi). Tohle prostě NEMÁ dobré řešení a já se jen nemůžu dokopat rozhodnutí, co pro nás bude menší zlo."
|
| Merylin5 |
|
(15.12.2013 11:58:26)
Menší zlo je s mužem se rozejít. Ono je to tedy dobro, ale to ještě nejsi schopná vidět.
|
|
| Agatha Ch. |
|
(15.12.2013 11:58:28)
Aha, to jsem nevěděla, že když se rozejdete, tak jim tátu sebereš... To mě mrzí...
Nebylo by lepší, nechat tatínka tatínkovat dál i po rozchodu? Sice začátka jsou krušné, ale pak často tatínkujou o sto péro i tatínkové typu: teď namám čas, později si to užijeme...
|
| Anna Veselá |
|
(15.12.2013 12:03:55)
Holky, díky. Všechno to zní tak logicky a samozřejmě, že? Vím že bych měla konečně sebrat odvahu a sílu s tím něco udělat 
|
| Agatha Ch. |
|
(15.12.2013 12:06:09)
neztrácej čas a energii tím, že budeš rozmýšlet, jestli to máš vůbec udělat - to nikam nevede...
pokud už chceš teda přemýšlet, tak přemýšlej nad tím, jak to udělat
|
|
|
| Maťa. | 
|
(15.12.2013 12:36:14)
Spirálko, moj ex na staršieho prdel i po rozvodu do istého veku docela dosť. Časom sa to obrušovalo a teraz majú pekný vzťah, byť ne ideálny.
Tiež si myslím, že by si mala nájsť silu a situáciu s manželom vyriešiť, to totiž dobré nebude nikdy, jak to tu tak čítam. Keď je niekto schizoid, iný nebude.....skor či neskor aj tak dospejete k rozchodu (alebo Ty do Opavy a čo potom deti?!).
Plne chápem, jak to je náročné, naučiť sa žiť sama, vyriešiť bývanie, dve deti, peniaze atd. atd....
Ale je to stále menšie zlo, než to, v čom žiješ teraz. Syn má klasika vzdorovacie obdobie, ktoré sa ovšem zvyšuje tou atmosférou. On to cíti, jak na neho kuká otec a cíti aj to, že Ty si s nervami v prdeli, byť ho mazlíš atd. aj tak to cíti...
|
|
| Kamisi |
|
(15.12.2013 12:38:23)
Druhým se radí snadno, rozhodnout a vyřešit to můžeš jen ty sama.
Někdy je možný vztah i zachránit, ale je třeba něco dělat, problémy si uvědomovat a řešit, komunikovat, nenechávat je být a nezakopávat je roky pod koberec. Přemýšlet o příčinách, uvědomit si, proč jsi si vůbec takový vztah pro svůj život zvolila (protože nic se neděje náhodou), co děláš špatně ty, proč se ti to děje. Vždy jsou na to ale potřeba oba, aby se něco někam posunulo a vždy má jeden právo říct "takhle už dál jít nechci". Děti se tomu přizpůsobí, ať je to jakkoliv, základem jsou šťastný a spokojený rodiče, jestli spolu nebo každý zvlášť, není tak důležitý.
Rozchod, jak někteří radí, sice může možná v tuhle chvíli pomoct rychleji, ale tím rozhodnutím by sis měla být jistá především ty. A taky pokud ty sama v sobě něco nezměníš, budeš se v tom plácat dál, i když sama.
Mně to trvalo dlouhých patnáct let partnerského života, než jsem svůj život začala skutečně přebírat do svých rukou. Takže tvoje váhání chápu a neodsuzuju. Všechno má svůj vývoj.
|
| Žžena |
|
(15.12.2013 13:32:59)
Kamisi,
a četla jsi Spirály témata o tom, jak je její muž gambler a dělá jim dluhy na automatech?
Tohle není jen nějakej "vztahovej problém". Tohle je přímo o hubu. Partner alkoholik, narkoman nebo gambler - to prostě nefunguje nikdy.
|
| Kamisi |
|
(15.12.2013 14:59:13)
Někdy to jinak než rozchodem opravdu vyřešit nejde. Ale chápu, že to rozhodování není lehký. Důsledky bude muset řešit Spirála, takže rozhodnout se musí ona. Když nebude pevně rozhodnutá, při nejbližší příležitosti se nechá partnerem ukecat... takové rozhodnutí si vyžaduje jistotu v sebe sama, to je asi to nejtěžší.
Přeju hodně sil.
|
| Anna Veselá |
|
(15.12.2013 15:05:03)
Kamisi, máš recht. Ukecat jsem se nechala už několikrát, přes léto jsme už dokonce bydleli odděleně, no a opět jsem vstoupila do stejné řeky. Fakt si můžu gratulovat, kdyby blbost kvetla... Já vím 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(15.12.2013 11:48:32)
Jak to, že nevíš, co je menší zlo?
Nejlepší věc, kterou můžeš udělat, je prostě se s mužem rozejít. Řešilo se to tu milionkrát. Nechápu, co na tom ještě není jasný.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)