Lampion911 |
|
(19.2.2014 23:08:11) Zdravím, prosím, zda mi můžete stručně sdělit svůj názor nebo nějaké nápady, myšlenky k tématu: "Výhody a nevýhody sociálního paradigmatu „vada-postižení-handicap“ z pedagogického hlediska" Konkrétně nemám naprosto žádnou představu o výhodách pro handicapovaného žáka (2. st. ZŠ) ve školním prostředí. Nechci rozpoutat žádné vášně; upřímně řečeno, jedná se o moji prezentaci ze speciální pedagogiky a nevím, jak to téma uchopit. Předem díky za případné příspěvky.
|
Delete |
|
(20.2.2014 7:17:36) Lampion,
možná bych to zkusila vzít přes komunitu Neslyšících....slyšící dítě neslyšících rodičů (což je poměrně časté) je handicapováno tím, že je slyšící, není přijímané a to většinou ani ve škole, mimo tuto komunitu. Zatímco neslyšící dítě je součástí komunity Neslyšících, včetně školního prostředí, takže má proti slyšícímu výhodu...
A dále myslím, že je to o tom vnímání rozdílu mezi vadou - postižením a handicapem. Vada sama o sobě vůbec být problém nemusí. Jde právě o to, jak to vnímá dotyčný a okolí. Postižení a handicap je totoéž, to je vada vnímaná jako znevýhodňující prvek. Ale i to může přinést výhody...jako třeba že dítě je více opečováváno, že má pozornost na základě něčeho jiného, než vlastnosti a osobnost...ona tedy ta pozornost většinou nebývá ta, jakou bychom chtěli...ale pokud je třída vhodně nastavená, přemotivovaná, tak pak bude vždycky někdo, kdo se bude snažit si dotyčného všímat, pomáhat mu....a to může mít pozitivní vliv i negativní, na jednu stranu může umožnit dítěti se skutečně projevit a získat si okolí tím, jaké je...a na druhou stranu třeba i vyvolat odpor, že ho ostatní "nenechají být"...
Takže vada může a nemusí být handicapem (do jehož definice patří i to sociální znevýhodnění). A sociální aspekty skutečně mohou být pozitivní, jde zejména o vlastnosti té sociální skupiny, ve které se dotyčný nachází...
|
Delete |
|
(20.2.2014 7:34:06) A pak mě k tomu ještě napadá...
Dítě s vadou je velmi často automaticky vnímané jako dítě s handicapem. V důsledku toho může být jak vyčleňováno (takže se z vady skutečně stane handicap) nebo naopak protežováno. Děje se tak běžně i v rodinách a není důvod, aby k tomu nedocházelo třeba i ve škole, pořád jde o sociální skupinu. Takže takové dítě pak může být třeba omlouváno i ve věcech, které s vadou nesouvisí, mírněji hodnoceno apod., což mu přináší výhody a leckdy i ty sociální...pro spolužáky, kteří si podobného jednání u učitele všimnou, může být výhodné s postiženým dítětem kamarádit, protože to působí pozitivně a u takového učitele to může mít vliv třeba i na hodnocení....takže ač je za tím původně vypočítavost, tak dítěti s vadou to přináší tu výhodu, že má kamarády....
A to je pořád jen úvaha o dítěti integrovaném.
Ve speciální škole, např. pro zrakově postižené, sluchově postižené, mentálně postižené atd. je vada jednoznačně výhoda, protože umožňuje lepší začlenění do komunity třídy, školy....dítě bez vady by se pravděpodobně potýkalo se stejnými potížemi, jako řeší dítě s vadou na běžné ZŠ...
|
|
|
Delete |
|
(20.2.2014 7:43:02) No a teď mi došlo, že to má být z pedagogického hlediska...
Takže v běžné ZŠ....nevýhody jednoznačné....dítě potřebuje individuální přístup a pokud celá škola není individualizovaná, tak to většinou vyvolává negativní odezvu, pocity křivdy od zbytku třídy, práci to může zesložiťovat, nutí to měnit zaběhané postupy, což mnoho učitelů vnímá úkorně....
No a výhody zase opačně....tím, že tě to nutí hledat nové cesty, může to tvou výuku obohatit a zpříjemnit i pro ostatní děti...dále to umožňuje práci se třídou ve vztahu k handicapům, což ve výsledku přináší výhody všem, i tomu postiženému, protože se rozšiřuje okruh lidí, pro které je jeho postižení (nebo vada) něco normálního....
|
Lampion911 |
|
(20.2.2014 7:50:42) Děkuju, Delete. Teď učím, pročtu si později. Díky moc
|
|
|
Miri30 |
|
(20.2.2014 9:31:14) Přiznám se, já úplně nerozumím tomu zadání.. Jako že máš zhodnotit, co přináší za výhody a nevýhody to, že společnost automaticky předpokládá, že vada rovná se handicap? Nebo jak je to myšleno?
|
Lampion911 |
|
(20.2.2014 9:46:53) Spíše se má jednat o integraci handicapovaného žáka do třídního kolektivu, situace, které mohou nastat, klady a negativa dané situace pro toho žáka, pro spolužáky i pro vyučující.
|
Miri30 |
|
(20.2.2014 10:24:14) Aha, tak to asi hodně záleží na druhu vady / postižení
- fyzické postižení - pro dotyčného klady nevidím, pro ostatní - naučí se ohleduplnosti, pomáhat, komunikovat, brát handicapovaného jako běžnou součást života, počítat s tím, že dotyčný má nějaké omezení a podle toho uzpůsobit dělbu práce při skupinových činnostech - psychické postižení - opět pro dotyčného klady nevidím, jak v podstatě to, že je v normálním prostředí (ale to mi nepřipadá jako klad spíše jako samozřejmost), pro okolí - opět naučí se toleranci, respektovat odlišnosti + např. u žáka s AS může učitel hodně vytěžit z jeho často nadprůměrných znalostí v některých oblastech
Pro učitele je práce ve třídě s integrovaným žákem určitě náročnější, ale metody a způsoby výuky doporučované pro různé handicapy mohou být velkým přínosem i pro ostatní. Minimálně to podporuje kreativitu (toť můj názor).
|
Lampion911 |
|
(20.2.2014 10:31:22) Děkuju, Miri
|
|
|
|
|
*Aida* |
|
(20.2.2014 13:03:49) Autisticke dite - vyhoda jednoznacne v tom, ze vidi normalni chovani a je nuceno fungovat socialne. Dite s vadou sluchu - funguje pres radio s ucitelem, ale pokud je napojeno na to radip, neslysi ostatni spoluzaky. Ucitel tedy musi opakovat vsechny odpovedi deti ve tride. Zatim kazdy ucitel, kdyz si na to zvykl, to vyhodnotil jako velmi prospesne pro vsechny deti ve tride. Vyuka hlucheho ditete je celkove prospesna pro vsechny, ucitel musi mluvit tak, aby hluche dite mohlo vzdy odezirat, coz je vyhoda pro vsechny. Dale se trida musi naucit nehlucet, coz je jednoznacne vyhoda pro ucitele.
|
Lampion911 |
|
(20.2.2014 14:54:22) Aido, moc děkuji. Prosím, mohla bys mi přiblížit, o co se jedná v případě komunikace přes rádio? Případně nějaký odkaz, kde bych si o tom přečetla více. Díky moc.
|
|
Delete |
|
(20.2.2014 15:24:51) Aidi, rádio - to je ta indukční smyčka? A myslíš hluché jako zcela neslyšící? Tam nějak nevím, jak si to představit? Kromě kochleáru, ale ten zase nemívá žádné zesilovače, ne? Vím, že máš v tomto směru zkušenost, já mám surdopedii za sebou, tak bych si to ráda nějak propojila s tím, co bych měla znát .
|
*Aida* |
|
(20.2.2014 15:40:48) Del, To se omlouvam, tady se vyraz hluchy pouziva pro vsechna sluchova postizeni souhrnne. Radio se pouziva spolu s naslouchadly. Lampion, Dcera ma tenhle system http://www.deafequipment.co.uk/product/2726597/3PQMLXI4/SmartLink--transmitter-and-two-MLxi-receivers---QMLXI4 Ty dva transmittery jsou cca 1cm krychlovy a zacvaknou se do sluchadel. Ucitel ma kolem krku ci pasu tu krabicku a do ni je zapojeny maly mikrofon.ten ma pricvaknuty nekde u limce. Ucitel pak to radio zapina a vypina dle potreby. Ma to I dalsi nastaveni, treba s vetsim dosahem mikrofonu a to se da polozit na stul pri skupinove praci. Jinak to ma solidni dosah a dcera ma I vesele zazitky, kdy si to ucitel zapomnel vypnout a odesel kecat do kabinetu. O prestavce samozrejme.
|
Delete |
|
(20.2.2014 18:28:00) Aidi, díky. Něco takového nám tu taky ukazovala. Našla jsem, u nás se tomu říká přenosná bezdrátová souprava. Jinak tady se od výrazu hluchá ustupuje, neslyšící, Neslyšící i nedoslýchaví (nahluchlí) jsou na to prý hákliví .
|
|
|
|
|
Lampion911 |
|
(20.2.2014 23:02:07) Moc děkuju všem. Jdu se pustit do studia Vašich příspěvků a posléze do psaní seminárky. Hezký večer, Li
|
|
|