jentak | •
|
(12.6.2014 12:31:45) 7krásko - to je ale váš osobní problém, že se necháte od své pištící dcery ovlivnit. Pokud někam nechci, rozhodně by mě k tomu nepřesvědčilo pištění mého dítěte - i kdyby chtělo pištět celý víkend. No a pokud jsou ti známí normální, tak stačí to vysvětlit - podívej, my taky máme své plány a ráda bych, abys nejdříve to pozvání prodiskutovala se mnou jako rodičem a dceři to už řeknu sama.
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 12:35:06) mne pistici dite nevadi, nemam problem ji akci zakazat, ale je to zbytecne a protivne
uz jsem nachystana, ze to kamaradky rodicum reknu, at mi laskave neorganizuji cas....uz jednou jsem je servala, kdyz mi 4krat volali, jestli uz jdu na kluziste a ja musela urgentne dodelat neco do prace...oni navic nejsou schopni tam jit sami a klouzat se chvili bez nas, trvaji na spolecnem srazu nekde pred jejich nebo nasim domem
|
Kudla2 |
|
(12.6.2014 12:42:04) " kdyz mi 4krat volali, jestli uz jdu na kluziste a ja musela urgentne dodelat neco do prace...oni navic nejsou schopni tam jit sami a klouzat se chvili bez nas, trvaji na spolecnem srazu nekde pred jejich nebo nasim domem"
no ale to je jejich problém, když mi hoří termín a musím dodělávat něco do práce tak přes to nejede vlak.
I když se mi "jen" nechce, tak přes to nejede vlak.
Jestli někdo není schopen vyrazit na kluziště beze mě, tak je mi to děsně líto, ale bude muset asi zůstat doma.
Brrr, vtěrky tohoto typu nesnáším, ale musím říct, že dokud jsem si nebyla sama jistá svou reakcí (že nevyměknu), tak jsem je nesnášela ještě daleko víc.
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 12:44:10) Kudlo, taky jsem je dost servala s tim kluzistem. Ale stejne si nevzali pouceni.
|
Kudla2 |
|
(12.6.2014 12:47:34) ale proč seřvala?
tohle není jejich problém, ale Tvůj/váš, dobře to popsala Líza.
Zdvořilý NE je celkem neprůstřelný.
Ty se rozčiluješ proto, že je ti blbý říct NE a stát si na svým, kdybys to brala jako svoje normální právo, tak by ses nemusela rozčilovat a i vztahy s těmi lidmi by byly lepší.
Upřímně řečeno, volat mi naštvaná matka spolužáka mého dítěte, že je dítě zve na nějakou akci, tak si o ní pomyslím, že je divná, a dítěti řeknu, že zvát jedině s naším souhlasem, a tím to hasne.
|
|
|
|
Líza |
|
(12.6.2014 12:42:57) 7krásko, ať ti neorganizují čas??? Co blbneš? Ty máš problém s odmítáním, a budeš je obviňovat, že ti organizujou čas? Považovala bych za hezký, že má holka kamarádku, která s ní chce trávit i volnej čas a někam ji zve. Jestli tam půjde/půjdete všichni, to je na vás. Ale ještě nikdy mě nenapadlo, že pozvat někoho, aby se mnou někam šel, je drzost hodná vynadání.
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 12:46:55) Lizo, oni mne nepozvali, jejich holka volala v 9 vecer me holce, ze je v kavarne s hristem 3 bloky od nas a at prijdeme a volala a volala a moje dcera pistela a pistela, tak jsem svou holku servala a pak mamu tu druhe holky taky (mela svou holku ukaznit). Neprijde mi normalni, aby deti ve vsedni den ve skolnim roce jeste po 9 vecer nekde litaly po hristi u kavarny. Kor kdyz ted se pisi pisemky atd.
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 12:47:59) no uz jsem k tomu napsala vsechno, tak jdu zase do jineho okna
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 12:49:03) to nebyla zadna akce, matka tam s nekym v 9 vecer drbala v kavarne a jejich holka se tam nudila a snazila se premluvit mou holku, aby premluvila svou mamu, aby tam sla taky
|
Monty |
|
(12.6.2014 12:50:30) Tak vzhledem k tomu, že v devět je ještě světlo a tři bloky nejsou nijak daleko, poslala bych tam dítě samotné a s matkou kamarádky se domluvila, že ho přivedou. Ovšem nevím, kde bydlíte, pokud na Žižkově nebo v Libni, tak ne.
|
Kudla2 |
|
(12.6.2014 12:53:29) Monty,
ale ona ji tam poslat NECHCE, já se tomu nedivím, taky bych nechtěla.
Konečné rozhodnutí je na ní jako na rodiči, má v ruce všechny trumfy, proto nechápu to rozčilování.
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 12:55:58) Kudlo, jasne, Ty mas vzdycky pravdu....i zde
|
Kudla2 |
|
(12.6.2014 13:00:20) Děkuji za uznání, také si to myslím
|
|
|
|
|
|
|
jentak | •
|
(12.6.2014 12:48:59) No promiň - co s tím mají společného písemky? A když jsme u toho - devět večer třeba pro nás není zas tak moc, na písemky se moje děti připravují průběžně, takže když se někde chci zdržet, tak písemky fakt není problém
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 12:50:08) kdyz ma moje 9-lety dite psat druhy den pisemku, tak chci, aby se dobre vyspalo a ne aby nekde litalo do pul 11 po hristi
|
Kudla2 |
|
(12.6.2014 12:52:19) no tak SVÝMU dítěti řekneš, že nikam nepůjde atd.
V ČEM JE PROBOHA PROBLÉM? Ty jsi rodič, ty máš poslední slovo.
Jak to budeš řešit, až "Anička" nabídne tvýmu dítěti cigáro, chlast nebo extázi?
|
radka | •
|
(12.6.2014 13:23:32) jste to nečetli nebo co? to děcko jí volá furt dokola opravdu nejsem takový kliďas, abych 4krát někomu furt dokola vysvětlovala, že ne takže po druhém zavolání bych si servítky nebrala, a ano-naštvalo by mě to a zkazilo by mi to zbytek dne a taky nesnáším rodiče, co se vykecávaj v kavárnácha a přitom neví, že jejich dítko někoho otravuje
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 13:28:19) radko, diky
taky mi prislo efektivnejsi zavolat rovnou matce a upozornit, ze jeji nudici se dite v kavarne neustale otravuje to moje po telefonu, nez opakovane vysvetlovat svemu diteti, ze nikam nepujdeme, kdyz jine dite tam smi byt
Kudlo, jinak my to nemame doma tak, ze bychom rekli NE bez vysvetleni, ale my VYSVETLUJEME, proc to nejde
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 13:31:11) moji rodice muj hlas nikdy nebrali v uvahu, ja neco moc chtela, ale udelalo se to podle toho, jak chteli oni a doslova rekli "co rekne tatinek, je svate", ani o tom neuvazovali...a myslim, ze to nebylo dobre pro muj zivot, kdy stale podleham nejakym pochybnym autoritam (sefum jsem nikdy neodporovala, takze jsem makala nejvic z 30ti lidi, sama do noci apod.)
|
vlad. |
|
(12.6.2014 13:47:17) popřemýšlej o tom, co jsi v tom příspěvku napsala, dost to vysvětluje
|
Monty |
|
(12.6.2014 13:51:14) Jo, taky myslím. Ty se totiž chováš, jako by ti rodiče kamarádky byli taky nějaká "pochybná autorita", protože kdyby nebyli, tak se vůči nim dokážeš úplně v pohodě vymezit a nemusíš ani nic vysvětlovat, ani 4x zvedat telefon. Oni lidi nejsou zas tak úplně blbí a pokud vidí šanci, že by tě mohli přemluvit, tak to budou zkoušet. Někdo jinej na tvým místě by třeba ten telefon ani nevzal. Já třeba ne.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.6.2014 13:54:32) Tohle jsem zrovna chtěla napsat. Proč ten telefon zvedá.
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(12.6.2014 15:11:22) 7kráska "moji rodice muj hlas nikdy nebrali v uvahu, ja neco moc chtela, ale udelalo se to podle toho, jak chteli oni a doslova rekli "co rekne tatinek, je svate", ani o tom neuvazovali...a myslim, ze to nebylo dobre pro muj zivot, "
Tak to mě pobavilo, protože přesně to děláš své dceři ale tvoje věc
|
Kudla2 |
|
(12.6.2014 15:17:21) Já myslím, že minimálně to "co řekne tatínek, je svaté" je teď i u vás, 7mi.
A myslím, že Monty se trefila i s tím, že i ty druhé rodiče bereš jako nějakou pochybnou autoritu, vůči které je potřeba se vymezovat tak, aby POCHOPILA a VZALA to, co si myslíš.
MOc prosím, neber to jako že reju, nemám to v úmyslu ani teď ani jindy, ale je osvobozující zjistit, že TA AUTORITA JSI TY, a že Tvoje slovo má stejnou váhu jako slovo Tvého muže a mnohem větší váhu než slova cizích lidí.
Prostě že jim NEJSI POVINOVÁNA nic vysvětlovat/omlouvat. Občas něco vysvětlit je dobré (to je to "už je na nás pozdě") ale uvědom si, že oni Ti nemůžou za to, že jim nevyhovíš, nic udělat a kdyby snad chtěli, tak to není společnost, ve které by si člověk přál setrvávat.
|
|
Monty |
|
(12.6.2014 15:29:04) No, bohužel má Marka pravdu... taky to tak nějak podobně vidím. A není to nic nového, píšeš to tu často, jak si TY myslíš, že je pro dítě nejlepší trávit volný čas a co má umět, aby nebylo "společensky handicapované", ale myslíš si to ty, rozhoduješ ty... a dcera má aspoň ten poradní hlas? Nějak mi to z toho nevyplývá.
|
|
|
|
jentak | •
|
(12.6.2014 13:31:15) Kudla ale dle mýho myslela to, že nemusím nic vysvětlovat cizím dětem a lidem. Promiň, ale Ty říkáš, že vysvětluješ a přesto Tvé dítě nechápe a nechce pochopit. Tomu nerozumím. Já svým dětem taky podám vysvětlení, klidně podiskutuji, ale pokud je závěr NE, tak ne a basta. A jsem přesvědčená, že by mé děti zvládly už i v nízkém věku říct volajícímu - hele, nevolej, já nesmím a naši by se naštvali a nebudu moct ani příště. Tak zítra.
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 13:33:14) a uvest duvod mi prijde jako prosta slusnost, tim koncim
|
|
Monty |
|
(12.6.2014 14:09:19) Val, já tomu moc nerozumím... neznám to ani ze svého dětství, ani od syna... že by se rodiče museli nějak nuceně družit. O jaké akce konkrétně jde? My jako děti chodily všude samy, v partě nebo ve dvou, vůbec si nevybavuju místa, kde by byl nutný rodičovský doprovod, leda snad, když měla kamarádka vystoupení večer v divadle, ale tam jsem myslím šla s jejími rodiči a moje matka tam nemusela. Pokud jde někam jeden rodič nebo jedni rodiče, proč by tam museli nutně jít oboje? Umím si představit, že půjdeme třeba na nějakou výstavu, syn řekne, že by rád šel jeho kamarád, tak ho můžeme vzít s sebou, můžu těm rodičům zavolat a zeptat se, jestli nemají jiný program a jestli syna pustí, ale nebudu po nich přece vyžadovat, aby šli taky?
|
jentak | •
|
(12.6.2014 14:16:46) Monty - vím, že takoví existují. Když se mě jednou syn zeptal, zda by jeho kamarád s námi nemohl na chatu, tak jsem svolila a zavolala jeho rodičům a zeptala se, zda by to bylo možné. A oni celkem překvapení blektili, že oni nemohou, že jejich syn by rád apod. A byli překvapení, když jsem jasně řekla, že na naši chatu se podívat mohou, aby viděli, v čem jejich syn bude trávit víkend, ale že s jejich přítomností skutečně nepočítám a že toho se pozvání netýká, protože máme svůj program, kam mohu zahrnout jejich syna. A u nás v práci je kolega, který by svého syna nikam ke kamarádovi neposlal bez nich samotných a děsně se divil, když jeho syna taky nějací rodiče pozvali a pak odmítli přítomnost rodičů a že prej - bůhví, co by tam s ním dělali, když chtěli jen jeho samotnýho.
|
Monty |
|
(12.6.2014 14:26:55) "... bůhví, co by tam s ním dělali, když chtěli jen jeho samotnýho..."
Tvl, to je případ pro psychiatra, ne?
|
jentak | •
|
(12.6.2014 14:33:07) Ten kolega by potřeboval psychiatra bez pardonu - i v jiných ohledech. Jeho bych si nepustila ani na práh vlastního domu - pro jistotu. Ovšem jeho syna bych si na víkend nevzala ani náhodou, neboť je to těžký rozmazlenec. Ale mé děti zatím nikoho těžce rozmazleného domů nepozvali.
|
|
vlad. |
|
(12.6.2014 14:34:48)
|
|
|
|
. . |
|
(12.6.2014 14:30:56) Monty, já znám "téměř nutné" družení s jinými rodiči díky sportu dětí. Spousta víkendových celodenních (i vícedenních) akcí, na které bylo třeba děti odvézt autem a v průběhu být trochu oporou jak ve smyslu logistikém (jídlo, pití, hlídání odložených věcí, hlídání časového programu) tak psychickém. Takže i děti starší 11 let s doprovodem (ne nutně jedna k jedné, a já byla na místě téměř vždy, jelikož když už se starám o svoje dvě děti, tak mi byly přihozeny další 1-2 do auta a případně další v místě konání poté, co otec=řidič zmizel na celý den pracovat). Během té podpory ale samozřejmě zbývá dost času na kecání s dalšími přítomnými rodiči, a ti se mnozí ke mě přidružovali ačkoli jsem si třeba četla. Jako měkota jsem pak trávila hodiny společným komentováním dění i jinými hovory, nebo jsem se nažila fyzicky opustit prostor, což ovšem nebylo vždy vzhledem k potřebné podpoře dětí na místě možné, nebo aspoň ne na celý den. Opravdu jsem nedokázala říct: nezlobte se, pane Nováku, ale posaďte se jinam, já bych ráda sledovala dění sama a chvílema si mezitím četla. Navíc jsem se postupem času v daném sportu dost osobně angažovala a byla tak mezi rodiči za znalce, takže přidružování houstlo... Buď jsem chtěla být s dětmi tam, kde mě potřebovaly, a pak jsem musela snášet i družení, nebo se na ně vyprdnout jako jiní rodiče, kteří mi ty svoje s díky přihazovali do auta. Samozřejmě někteří ti rodiče měli jen omezenou či žádnou možnost svoje děti doprovázet, tam to nebylo o "vyprdnutí", ale výsledek téměř stejný.
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 14:34:54) Slupko, to Monty nezna, protoze jeji syn nedela zadny organizovany sport. Ja to znam dokonale, nebot casem jsem u jednoho sportu dokonce zalozila oddil...takze hovory s rodici, se kterymi nemam jinak nic spolecneho, jsou na dennim poradku.
|
Monty |
|
(12.6.2014 14:42:50) Njn, to je fakt, ani já žádnej nedělala, jen jsem si myslela, že tyhle věci se dělají bez rodičů... že rodiče max. přivážej a odvážej, ne že tam během sportování těch dětí postávají a klábosí. Když se spolužačky na druhým stupni chodívaly dívat na tréninky mladých hokejistů a občas mne vzaly s sebou, tak tam nikdy žádní rodiče nebývali.
|
. . |
|
(12.6.2014 14:47:31) Jj, Monty, dokud jsem sama jezdila s vodákama jako dítě i vedoucí, taky jsem si myslela, že děti se předají u atobusu (vypraví se samy z domova) a nazdar bazar. Sport mých dětí a hlavně asi i přístup jejich trénérů a celkově vedení oddílu mě naučily (dětí si na akci nikdo nevšímal, maximálně dostaly sprdunk, že nenastoupily včas na zápas...).
|
|
jentak | •
|
(12.6.2014 14:47:54) A kam půjdeš, když jedeš s dítětem na zápas x km daleko? Tohle mi na dnešním sportu vadí. Já si pamatuju jako holka, že celý oddíl jezdil na závody společně busem - žádní rodiče.
|
Monty |
|
(12.6.2014 14:53:32) "Já si pamatuju jako holka, že celý oddíl jezdil na závody společně busem - žádní rodiče."
No já právě od sportujících spolužáků taky, proto mne dost překvapuje, že to je dneska úplně jinak, podle toho, co píšete.
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.6.2014 14:54:22) To já taky, tenkrát na to oddíly měly peníze.
|
. . |
|
(12.6.2014 15:10:41) Není to jen o penězích (myslíš patrně na autobus). Je to i o tom sportu. Pokud jede družstvo fotbalistů na turnaj, tak všichni kluci najednou hrajou, najednou odpočívaj, najednou můžou obědvat, stačí na ně dva dospělí lidi. Moje děti dělaly karate. Oddíl měl na soutěži třeba 25 dětí, zápasy jsou celý den, každé dítě nastupuje pochopitelně jindy, některé vypadne z pavouka hned po prvním zápase a zbytek dne se poflakuje a fandí, případně čeká do odpoledne na týmové vystoupení (jestli bude ve dvě nebo ve čtyři nikdo v poledne neví). Na to je potřeba aspoň tolik dospěláků, kolik je "cvičišť" (minimálně 2, častěji 3-4, někdy i 6) plus jeden, ještě lépe na každou kategorii jeden, a i tak jakmile nastane nějaká mimořádka už je jich málo. Naši trenéři navíc obvykle na soutěži dělají rozhodčí (kterých je třeba na každé cvičiště 6), takže i když tam jsou, o děti se starat nemohou, a zase že by jich oddíl měl třeba 15, to nemá... Takže našich trenérů je na akci třeba 8, z toho 6 píská, a dva lítaj jak hadr na holi mezi cvičišti a snaží se při zápasech pomoci alespoň těm nejmladším nebo ve finále.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.6.2014 15:17:24) Myslím peníze na autobus. Já dělala individuální sport, a přesto jsme jezdili všichni společně autobusem, kluci i holky, všechny věkové kategorie. A to i ten, kdo měl za celý den jeden závod i ten, kdo měl třeba 3. Ostatní koukali, fandili a večer nás autobus vrátil do Prahy, případně v neděli, když to bylo dál. Kamarádky kluci hrajou fotbal a na každý zápas je vozí rodiče, trenér akorát nahlásí v kolik, kde mají být.
|
|
jentak | •
|
(12.6.2014 15:19:56) No - to je u nás podobný. Tak jsem prostě pomáhala. Ale zas předpokládám, že po skončení by trenér neměl skočit do auta a vypadnout a nestarat se, jestli tam nějaký dítě nezůstalo /jako se to stalo mému synovi/. Já třeba když jsem byla na závodech, tak jsem pomohla s uklizením věcí i pořádajícímu týmu a odjížděla až tehdy, pokud jsem se ujistila, že tam nezůstalo žádné z dětí samo - a to i z cizích klubů. Prostě jsem viděla samotný dítě a zeptala se ho, jak to má s odvozem, aby tam nezůstalo samo. Ne že bych ho vezla kamsi, ale nenechala bych ho tam samotný. Já jako holka dělala orienťák - taky to bylo na celý den. Je fakt, že i trenéři závodili, tak neměli čas se nám dětem věnovat. Každý znal svůj rozpis a bylo na něm, jestli nastoupí nebo ne - už od první třídy, max. někdo z větších dětí dostal příkaz toho menšího s předstihem doprovodit na start. No a k večeru jsme se scházeli jak švábi na pivo a kolikrát se čekalo na ty, co se někam vypařili. Neexistovalo odjet bez chybějícího dítěte, jednoduše se čekalo a hledalo.
|
. . |
|
(12.6.2014 15:27:12) jentak, no, a vracím se tedy k počátku diskuze - člověk rád pomůže (když už tam je), dokonce je to s dnešními nesamostatnými dětmi skoro nutný (taky mám pocit, že jsme jako děti zvládly víc) a při tomhle sportu opravdu vhodný (zranění), a když jsem pak cvičila i sama, tak mě to bavilo hodně, ale fakt se mi nechtělo krafat s jinými rodiči, kteří tam byli jednou za půl roku (nebo třeba i častěji), a se kterými se jinak prakticky neznám a určitě bych si je nevybrala za kamarády. Je (teda bylo, děti jsou již dospělé) to fakt "nevyhnutelný družení"
|
jentak | •
|
(12.6.2014 15:31:07) Tak to je asi založením toho kterého člověka. Já nemám problém zjistit, který z rodičů je z toho našeho klubu a s tím se dát do řeči. Nemám problém se porozhlédnout a zjistit, jaká tam je organizace případně chaos, vyhlídnout si toho, kdo se snaží to nějak organizovat a zeptat se ho, v čem mohu pomoci, kdo jsem apod. Takže když už jsem tam byla, tak jsem se nikdy nenudila a pokrafat taky stačila. A když takhle krafám s rodiči, tak je mi šumák, jestli jsou nebo nejsou moje krevní skupina a nemusím se s nimi kamarádit, prostě se sdružím pro ten který účel či den a pak je zas půl roku nemusím vidět. Ovšem já je dost často za půl roku ani nepoznala.
|
. . |
|
(12.6.2014 15:39:03) "Já nemám problém zjistit, který z rodičů je z toho našeho klubu a s tím se dát do řeči." No, to já dobře vím, kdo je z našeho klubu, ale netoužím po tom, aby se mnou dal do řeči
|
|
|
|
|
|
|
. . |
|
(12.6.2014 14:58:58) jentak "A kam půjdeš, když jedeš s dítětem na zápas x km daleko? "
nechápu otázku.
|
jentak | •
|
(12.6.2014 15:02:14) to bylo na Monty poznámku: Njn, to je fakt, ani já žádnej nedělala, jen jsem si myslela, že tyhle věci se dělají bez rodičů... že rodiče max. přivážej a odvážej, ne že tam během sportování těch dětí postávají a klábosí.
|
Monty |
|
(12.6.2014 15:04:08) jentak, no já bych se šla někam podívat v okolí nebo si s sebou vzala knížku, dala si v kavárně kafe a četla si tam.
|
jentak | •
|
(12.6.2014 15:06:56) Aha - já že nejezdila často, tak když už jsem tím zabila den, tak jsem se chopila toho, co bylo třeba a pomohla, třeba s organizací kolem dětí, jednotlivým dětem, které potřebovaly a tak - u toho se taky dá krafat. No a předpokládala, že když tam jsou zase jindy jiní rodiče, udělají to samý a třeba i pro to moje.
|
|
. . |
|
(12.6.2014 15:13:46) No to právě Monty nejde (odejít a číst si), protože se pomáhá s dětmi - jak píše i jentak. Dalo by se nepomáhat, ale když vidíš, jak to tam funguje...
|
Monty |
|
(12.6.2014 15:22:04) Slupko, to asi záleží na tom, jaký je to sport, ne? Moc si neumím představit, jak bych byla platná jako rodič třeba na tréninku tenistů, fotbalistů, hokejistů...
|
jentak | •
|
(12.6.2014 15:26:58) Monty - jak s ostatními, ale třeba u hokejistů je to děsná pruda - já teda mám zkušenosti s dětmi do třetí třídy ZŠ - tam bylo nutný být a děti oblíknout, obout a být k dispozici u ledu, aby se dalo dětem napít, samy to neuměly, když byl nějaký problém a nepohoda, tak je trenér poslal na lavičku a bylo nutný zjistit, co dítěti je, co se stalo, někdy je zklidnit, když se nedařilo - tam naopak bylo nutný chodit na každý trénink, a proto jsem odmítala ještě jezdit na zápasy - to už bylo příliš.
|
Monty |
|
(12.6.2014 15:30:19) jentak, ještě že syn není sportovní typ. Na uměleckejch aktivitách se žádná spoluúčast rodičů nevyžaduje a ani není třeba. Tužky si zvládne ořezávat sám.
|
jentak | •
|
(12.6.2014 15:35:03) No já pořád doufala, že děti se osamostatní a když jsem viděla, že ani v tý třetí nemohou být sami, tak jsem rezignovala a skončila to - tedy syn přestal hrát hokej, protože už jsem nebyla schopná to dál řešit. Ale je fakt, že jsem měla pocit, že já pomáhala všem, ale většina rodičů byla ochotná pomoci jen tomu svému dítěti a když jsem požádala, že potřebuji odejít, zda by mohli obstarat mého syna /to se týkalo jen pití, přitáhnout brusle apod., oblékání ne, to jsem si zařídila sama/, tak mi rovnou řekli, že od toho tam nejsou a že nepomohou. Takže osobní přítomnost tam byla skutečně nutná. A na hokej, o kterým jsem myslela, že je kolektivní sport a je založen na kamarádství, mám od té doby svůj názor - je to banda těžkých individualistů a rodiče je v tom podporují. Dle mýho je to blbý a je zvláštní, že třeba plavání vnímám jako individuální sport, přesto tam panuje velmi kolektivní duch a kamarádství.
|
|
|
|
. . |
|
(12.6.2014 15:27:54) Monty, dyť píšu celou dobu "v našem sportu", a jak už jsem proflákla, je to karate.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jentak | •
|
(12.6.2014 14:35:41) Slupko - to je běžný, já jsem ochotná tak 1x za pololetí jet se svým dítětem kamsi za sportem a vzít 3 další cizí děti a po zbytek pololetí zas toho svýho buď k někomu přifařím a nebo prostě nejede. Nebaví mě trávit víkendy kdesi po tělocvičnách a beru to tak, že když tam jiní rodiče pravidelně jezdí, tak je to asi baví.
|
. . |
|
(12.6.2014 14:42:14) Ano, je to běžné, proto to Monty píšu. Jinak mně to ježdění i celkem bavilo a ten sport a vše kolem taky (jen škoda, že to bylo pod střechou, jsem spíš venkovní typ), akorát jsem dost nespolečnská, takže mi vadilo to družení. A pak taky opravdu to (aspoň u "našeho" sportu) není jen o tom "odvézt přivézt", ale pohlídat spoustu věcí přes den (noc) a hrozba řešení případného zranění vždy přítomna = přítomnost vlastního rodiče vhodná.
|
jentak | •
|
(12.6.2014 14:46:40) Tak snad tam mají trenéra, ne? Já teda počítala vždy, že i když mé dítě vezl cizí rodič, tak za něj zodpovídal trenér. Jednou vezl cizí rodič mého syna, nevím, jak přesně to bylo domluveno, já to nedomlouvala, no a zjistila jsem následně, že ten cizí rodič prostě odjel po skončení pryč a mého syna tam nechal, trenér taky, protože myslel, že ten cizí rodič mého syna bere. Naštěstí správce tělocvičny si všiml, zavolal mi, já zavolala trenérovi, který už byl doma a ten jel 100 km pro mého syna. To jsem nemohla pochopit - pokud beru někam 3 cizí děti, tak ty 3 cizí děti taky dovezu zpátky, leda že by mi rodiče dali jiné instrukce.
|
. . |
|
(12.6.2014 14:56:12) Trenér se o děti většinou (v našem sportu, oddílu) stará pouze pokud je na place - tedy ho přímo koučuje. Doprava se někdy domlouvá přes trenéry, ale pak skutečně rodič, který tam děti veze, tak nějak automaticky i přebírá odpovědnost za to, aby se dítě vůbec najedlo (není to ohledně plánování kdy vzhledem k náročnému a mnohdy proměnlivému časovému programu vůbec jednoduché), nastoupilo včas na plac (dtto), vyhodnocuje, jestli míra zranění je již na doktora nebo mu to sám zalepí- zaleduje-obváže, a zda ho hnát do dalších bojů nebo naopak brzdit. Trenérů je málo, děti rozptýleny po tělocvičnách, a navíc trenéři mají za to, že jejich úkolem není se starat o děti mimo plac (a ani tam to někdy nestíhají). V jiných oddílech (nemnoha v tomto sportu, spíše těch opravdu malých) je to vedeno lépe a skutečně je možné dítě s klidným svědomím předat trenérům, ale u nás to nešlo. Samozřejmě kdo dítě odvezl na akci také ho přiveze, pokud ho nepředá někomu jinému.
|
jentak | •
|
(12.6.2014 15:04:08) Slupko - syn dělá karate a pokud ho přímo trenér nevyzve, tak se na tatami nedostaví - a to většina dětí. Takže trenér má rozpis a pohlídá si a postaví děti před tatami, aby se nestalo, že budou nedohledatelné. A u plavání je to jasný - tam jsou děti v županech u bazénu, starší si to ohlídají sami a mladší si tam naženou a drží pohromadě - z toho kterého klubu.
|
. . |
|
(12.6.2014 15:16:56) jentak " syn dělá karate a pokud ho přímo trenér nevyzve, tak se na tatami nedostaví - a to většina dětí." - jo, přesně tak, no a u nás není dost trenérů, aby tohle ohlídali (a jídlo pití a vše co jsem již psala), protože jsme velký oddíl a těch dětí (a kategorií) je tam moc
|
jentak | •
|
(12.6.2014 15:24:39) No u nás taky ne, tak to dělají rodiče nebo třeba starší karatisti, kteří nezávodí - třeba puboši z klubu. Ti oproti rodičům mají výhodu, že děti znají přímo, já ne, já se musím podívat na rozpis, musím si ty děti, co mám hlídat svolat, prohlídnout si je a domluvit se, kde budou, abych je našla. Někdy docela blbákov. Ale aspoň díky klubovýmu oblečení se dá zeptat kohokoli z klubu, kde je ten či ten - děti vždycky pomohou.
|
. . |
|
(12.6.2014 15:36:53) jentak, jo, to už jsme dost mimo téma, ale máme totožné zkušenosti = blbákov sehnat Aničku, kterou již hlásí a neznám ji... nejlepší byly scénky, kdy volám do skupinky našich dětí: Anička nastupuje! ...nic... ptám se: kde je Anička? Anička mlčí jelikož si upravuje gumičku, vedle stojícímu chlapci to konečně na potřetí dojde a hlásí: tady je Anička...
|
jentak | •
|
(12.6.2014 15:40:01) Jo - to je typický a běžný A nejlepší je, když se mě zeptá dítě, který mi chce pomoci - jak Anička vypadá? - když já to nevím, protože ji neznám.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jentak | •
|
(12.6.2014 14:07:58) Ano - u nás doma to taky tak bylo. Ale já se nebudu drbat nohou za uchem jen proto, že si to moje děti přejí. Při jejich počtu bychom jako rodina neměli nárok vůbec fungovat. Takže - jsou aktivity, které mohou podnikat s kamarády a jsou aktivity, u kterých trvám na tom, že budou tzv. rodinné. Takže já u nás doma se to snažím vyvážit a je fakt, že když se synovi s námi jako rodinou nechce, protože by nejraději proležel celý víkend u PC, tak to má smolíka a jede s námi - bez pardonu.
|
Monty |
|
(12.6.2014 14:12:48) jentak, tohle podle mne záleží na věku dítěte. Synovi je 11 a samozřejmě, že ho nenechám válet doma u PC celý víkend, když máme v plánu někam jet... ale pokud bude mít nějaký jiný program než válení se, tak ho nutit nebudu.
|
jentak | •
|
(12.6.2014 14:20:44) Mám podobně starého syna, pokud chci jet někam na celý den, nenechám ho samotného doma s tím, že možná s kamarádem ............ Ale pokud má domluveného kamaráda třeba na víkend, pak ano, jen se domlouvám s rodiči onoho kamaráda, aby věděli, že nebudu doma, tudíž si nemohu převzít syna mimo původní plán - třeba. U staršího syna to je jiné, toho nechám klidně válet doma, ale on ví, že to je ústupek z mé strany a tudíž, když si přeju, aby s námi strávil víkend /tedy s našimi aktivitami/, tak i když z toho třeba není zrovna odvázaný, tak ten ústupek zase udělá on.
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(12.6.2014 15:07:45) 7mi,
já to myslela tak, jak to říká jentak - tím vysvětlováním nebo snad dokonce omluvami nejsi rozhodně povinna cizím lidem.
Vlastnímu dítěti samozřejmě vysvětlujeme taky, i má možnost do toho mluvit, ale poslední slovo máme vždycky my.
Cizímu dítěti: "Aničko, naše Lucinka s tebou teď ven nemůže, už je na nás pozdě." Vlastnímu dítěti: "Lucinko, teď tě s Aničkou ven nepustíme, protože si nemyslíme, že bys ve školním roce měla ponocovat."
Třeba.
|
|
|
jentak | •
|
(12.6.2014 13:28:46) A co, že volá - je to dítě. Jak jsem psala - vezmu telefon a dotyčnému dítěti klidně a mile sdělím, ať už nevolá, že má dcera prostě nepřijde. A ahoj. Nebudu s tím otravovat její rodiče.
|
7kraska | •
|
(12.6.2014 13:32:14) jentak, to bych jeste musela stravit pul hodiny na telefonu s tou dcery kamaradkou, kdy by mne ona premlouvala
|
jentak | •
|
(12.6.2014 13:34:22) Promiň, ale to je nesmysl - Janičko, nezlob se, naše Týna dnes nikam nepůjde, neboť se nám to nehodí, ty si to užij a už prosím nevolej. Ahoj - kolik to trvá, 30 vteřin? No a na - ale paní 7krásková, pusťte ji - ne, poslední slovo, už jsem ti to vysvětlila, měj se hezky, ahoj. Žádný půlhodinový hovor v tom nevidím.
|
Marika Letní |
|
(12.6.2014 15:57:32) Přesně - vysvětlím svému dítěti (když budu hodně cítit potřebu, tak i kamarádce), dál telefon nezvedáme. Abych volala rozezlená matce kamarádky, to mi připadá jako naprosto přehnaná reakce, která je navíc bezdůvodná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(12.6.2014 12:50:36) " jejich holka volala v 9 vecer me holce, ze je v kavarne s hristem 3 bloky od nas a at prijdeme a volala a volala a moje dcera pistela a pistela, tak jsem svou holku servala"
proč seřvat, nestačilo by normálně říct "řekla jsem ne,už je pozdě a hotovo"
" Neprijde mi normalni, aby deti ve vsedni den ve skolnim roce jeste po 9 vecer nekde litaly po hristi u kavarny. Kor kdyz ted se pisi pisemky atd."
no ale tohle je zástupnej problém. Svému dítěti to máš plné právo zakázat a nemusíš to ani nijak odůvodňovat, u cizího je to zcela zbytečná starost.
|
|
|