| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Malý negativista

 Celkem 45 názorů.
 Anna Veselá 


Téma: Malý negativista 

(14.12.2014 18:16:59)
Mám tříletého syna. Odmala je to svéráz a v jistém ohledu docela náročné dítě, ale vždycky jsme s tím dokázali nějak vyjít. Zhruba od 1,5 roku se ale změnil v malého vzteklouna a negativistu. Sebemenší záminka vyvolá záchvat vzteku, řevu, válení a stávkování. Je to stále ještě "jen" období vzdoru, nebo to může být povahový rys a vyroste z něj cholerik a morous? Měl jste někdo superuvztekané negativní dítě, ze kterého nakonec vyrostl "normální" a (alespoň v rámci možností) pohodový člověk?
Dneska už jsem fakt s nervy i se silami v koncích a jen čekám, kdy na nás sousedi zavolají sociálku...
 Mana. 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 18:36:41)
Syn byl taky jako maly sveraz a narocny a negativismus se mu objevuje odmalicka v kazdem psychologickem screeningu, kterym prosel. Bohuzel je to u nej asi povahovy rys. Ted je mu 12 a ma to porad, je to neco v nem. Jenze v pozdejsim veku se to neprojevuje vubec ve vzteklounstvi, ale proste neguje spoustu veci, podle me se tim i dost brzdi. Jak se toho zbavit taky nevim. A nemusim asi ani psat, jake problemy jsou s nim i ve skole, od toho se odviji ta pocetna psycho vysetreni.
 Anna Veselá 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 18:52:06)
No, to se mám na co těšit... Přesně tohohle se totiž bojím, že mu to zůstane. Navíc on je celkově takový raubíř a divočák, bohužel i docela agresivní, hrát si umí jen chvíli a jen ve společnosti starší sestry, jinak akorát leze všudemožně a baví ho ničit (dneska například strhnul žaluzie z jednoho okna, dáreček), třískat, rozbíjet (a je jedno, co). Nějak jsem z něj poslední dobou úplně vysosnutá...
 Mana. 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 19:07:22)
Jo, to jsme meli podobny. Ve skole jsou z toho pak vsemozny prusvihy. Ja si uzivam a porad si rikam ze to uz snad musi nekdy prestat. Zatim nic a to se riti do puberty, ani si nechci predstavovat co bude pak, ale treba uz se vybil a prekvapi.:)
 P/L 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 18:52:18)
tak my mame sestileteho tezkeho dysfatika a jeho vztekani je mix z neporozumeni (= dysfazie) a povahoveho rysu, protoze proste ma a bude mit svou hlavu... taky maso:)
 Hana 
  • 

Pro P/L 

(14.12.2014 19:22:41)
Zaujalo mě, že píšete o 6 letém dysfatikovi - mám doma totéž, a velmi přemýšlím, jestli to vztekání (a neposlouhání, ignorace, protivnost) je ještě z dysfázie nebo je to povaha.
Dokud byl mladší, připisovala jsem to dysfázii (má receptivní), teď si říkám, jestli ještě fakt tolik nerozumí, nebo už mě prostě ignoruje.
 Stáňa * 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 19:31:18)
Já tě tedy taky nepotěším. Synovi je nyní 17,5 a je to stále stejné od jeho narození. Od jeho snad čtyř let jsme chodili k psycháoložce, později i psychiatričce.
Neradost, negativismus je jeho základní povahový rys, takto to má od psycholožky v papírech od jeho cca 6 let. Navíc je velmi uzavřený, co se děje ve škole se dozvídám od matky jeho spolužáka. Žádné výrazné zájmy nemá, tj. není prakticky čím ho motivovat. Nezná slovo kompromis, neumí vyjednávat, do všeho jde "tvrdě", vidí primárně svůj zájem.
Je mi ho líto, vidím, že má problémy sám se sebou, okusuje si nehty, od asi deseti let kouří, ale on k sobě nikoho nepustí a nesnáší, aby se ho kdokoliv dotkl, nemá rád kolektivní sporty (ve škole je ignoruje, tudíž je má neklasifikované, což je problém vždy před vysvědčením) ~d~
 olgaadam 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 20:10:15)
táňo, smutné , kam jste se dostali ,ale promiň, ta psycholožka a psychiatrička, řešila nějak ten negativismus?? Asi ne... velká škoda, protože on prostě jen nevěděl kudy kam. Většinou je to pouze jen volání o pomoc něčeho čemu nerozumí. Škoda, že naši psychiatři nejsou na lapší úrovni, nebylo by tolik "zatracených" dětí
 Stáňa * 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 20:22:00)
Nemůžu říct, že by vůbec nepomohly, snažili jsme se ho motivovat na maličkostech, roky měl tabulku denních úkolů, které jsme vyhodnocovali po týdnu, často jsem zamhouřila i oko (např. stlaní postele nebylo vždy podle mých představ ~:-D), zkoušeli jsme i léky, byl to dlouholetý boj. Potom se do toho narodil sourozenec, kterého nikdy nepříjmul (je mezi nimi 8 let), já bojovala s vážnými problémy (dva potraty uprostřed těhotenství) atd. atd. BOhužel manžel, aby měl klid, tak mu téměř ve všem vyhoví (letos mu koupil motorku za cca 70 tis., na kterou si přispěl jen velmi malou částkou). Chyby jsou samozřejmě i na moji straně...

Na druhou stranu nebere drogy, dřív občas kouřil trávu, to teď kvůli motorce už nedělá, neutíká z domova, škola víceméně bez problémů. Dle učitelů o něm téměř vůbec nevědí, ale když se zeptají, tak většinou ví. Za rok a půl ho čeká hledání práce, protože na vejšku určitě nepůjde, nesnáší změny a nikam daleko z domova by zcela jistě nešel.
 Hr.ouda 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 20:52:08)
aspergrer ~t~~t~~t~
 Oliverka 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 22:04:46)
"od asi deseti let kouří"
Jak se desetilety dite dostane k cigaretam? Pochopim, ze vyzkousi nekde s partou, ale aby kouril s vedomim rodicu?
 Ivka (dva kluci) 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 19:46:07)
Milá Spirálo, jako bys mi připomínala našeho mladšího synka. Každodenní záchvaty vzteku ze sebemenší příčiny, řev až do bezvědomí nebo pozvracení, svíjení se na zemi, mlácení hlavičkou do zdi...rodičovsky moooc náročné chvíle...u nás ještě vyšperkované synovou "andělíčkovskou" vizáží - roztomilý modrooký blonďáček, takže chování bylo o to víc šokující. Píšu, abych tě podpořila. Synovi je nyní 9 a je skvělý. Afekty začal zvládat cca od 6ti let na "společensky únosné" úrovni. Škola mu jde sama, má hromadu kamarádů a hodně zájmů. Co mu zůstalo jako povahový rys je jeho zarputilost a paličatost. Když se zkrátka ROZHODNE, zabejčí se a nejede přes to vlak. Ale to rozhodně není vždy špatně!! On se dokáže rozhodnout i pro celkem pozitivní věci (že se PROSTĚ naučí tu novou sestavu v taekwondu...a maká na tom denně, na tréninku nebo doma podle youtube, dokud to nedá~t~ ). Nenechá se nikým (ani mnou) k něčemu ukecat, zviklat, strhnout, obalamutit. Je velmi názorově konzistentní. Sice je to rodičovsky náročnější (neudělá nic, o čem není on SÁM vnitřně přesvědčen), ale pro pubertu (a pro život) je to myslím velká deviza. Tak držím palce a přeju pevné nervy s chlapečkem~x~
 olgaadam 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 20:03:57)
Spirálo vše co popisuješ, krom toho rozbíjení, to se mi dařilo zavčas zarazit i dnes když má tendenci do něčeho bouchnout, tak hned zasahuji, trest dostane hned, žádné varování, škodit a ničit prostě nesmí...
No a kolem toho 2 až 5tého roku to vlastně byla jedna velká katastrofa, pomáhala pouze důslednost, no nebo pomáhala, nepomáhala v tom, že by nějak přestal vyvádět, ale prostě já jsem byla neústupná,plánovali jsme dopředu a pokud i tak si postavil hlavu, tak bohužel. Nastavila jsem pravidla, ale samozřejmě jsem mu dala prostor se vyjádřit, co mu vadí.
S tím negativismem, to teď v 9 letech jakž takž zvládáme, ale byl to hodně těžký boj. Byl negativistický hodně, je stále, ale už trochu umí přijmout, že prostě něco je povinnos a nevyhnutelné, ale sám teda není schopen udělat něco, co odmítá, takže stíle mu musím být za zadkem. Hodně pomohli sociální nácviky a prostě denodenní práce s ním.

U nás se z toho teda vyvrbilo ADHD a AS, ale největší problém dělá právě ta omáčka kolem, ten neativismus, vulgarity a agresivita při afektech.

No a i kdyby to, co popisuješ byl povahový rys, tak to taky nelze tak jednoduše říct, pracovat se dá i s tou povahou. Hnout se dá se vším, ale chce to spoustu času, já mám štěstí, že mám jen jedno dítě a vím, že mít sourozence, tak je uplně někde jinde, nad takovým děckem musí člověk být stále ve střehu a stále být připraven ho směřovat tam, kam se má.
 adelaide k. 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 20:42:55)
Dílem asi povaha, dílem prostředí a dílem krásný vzor v tatínkovi, řekla bych.
 Anna Veselá 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 21:05:36)
Čekala jsem, kdo to tu vytáhne jako první ~a~ Nezklamala jsi.
 adelaide k. 


Re: Malý negativista 

(14.12.2014 21:49:45)
Spirálo, neměla jsem v úmyslu nic "vytahovat", ale při vší ůctě, to je realita. Pokud se pamatuju, otec ho moc kladně nepřijímal, atmosféra u vás doma celkově nic moc, ty jsi na tom psychicky dlouhodobě ne moc dobře, to se logicky na něm přece musí nějak odrazit. ~d~

A nemyslím to nijak zle.
 Epepe 


pravda 

(15.12.2014 9:04:24)
Adelaide má stoprocentní pravdu.
Za prvé, dítě opravdu dědí povahové vlastnosti po rodičích, i ty, co se nám nelíbí.

A za druhé - ty jsi (dle toho, co tu píšeš) ze situace doma na prášky a to jsi dospělá. Co myslíš, jak to asi zvládá tříleté dítě? Myslíš, že má nějakou vyšší psychickou odolnost než dospělý člověk? Že to všechno prostě hodí za hlavu a stane se z něj usměvavý rošťák? ~d~

A neber to jako výčitku. Prostě to je realita, kterou z určitých důvodů momentálně nejde změnit, tak se s ní musí pracovat. Nemusíš si sypat popel na hlavu, ale schovávat tu hlavu do písku taky nefunguje. Každý má v životě něco naloženo a musí s ní nakládat v mezích svých možností. Ty i ten tříleťák.
 Anna Veselá 


Re: pravda 

(15.12.2014 9:32:21)
Zorko, k těm práškům u mě vedlo spoustu jiných věcí a situace doma byla jen poslední impulz k tomu, abych to začala řešit. A vadí mi, jak snadno se o to lidi otírají, jako by to snad byla nějaká ostuda nebo selhání.
A mimochodem - děti mám dvě, a tyhle problémy jsou jen s mladším. Starší je v pohodě, přitom žijí tu s námi oba dva. Takže?
 Epepe 


Re: pravda 

(15.12.2014 9:51:47)
Spirálo, tak důvodů může být asi tak sto: mladší má jinou povahu, nižší frustrační toleranci, hůř to snáší či je prostě jen mladší. A nebo starší to taky špatně snáší, ale líp to skrývá, buď proto, že to umí, nebo proto, že už je na takové citové úrovni, že tě nechce ranit. Děti jsou vynalézavé. A v neposlední řadě je tu taky možnost, že i starší dává své pocity nějak najevo, ale ty to buď nevidíš (jako je tomu možná v případě mladšího, na kterého se ptáš), nebo podvědomě vidět nechceš.
Sama snad uznáš, že srovnávat dvě různě staré děti s odkazem na to, že když si něco nemyslí starší, nemůže mít takové pocity ani mladší, je hodně ošemetné.

Nikdo samozřejmě nemůže vědět, jak to doma máte, ale to jsi snad nečekala, když jsi sem psala. Šlo ti předpokládám o názory a tohle prostě napadne každého, kdo má nějaké zkušenosti s dynamikou rodiny. Takhle to prostě v rodinách většinou funguje. Nejsou to izolované jednotky, je to propojený systém.

A hlavně to neber jako nějaké výtky nebo odsudky, je to prostě příspěvek do diskuze a vyjádření faktu.
 Epepe 


Re: pravda 

(15.12.2014 9:59:05)
Ještě ti napíšu zkušenost z vlastní rodiny, abych taky hodila do placu vlastní soukromí. A abys viděla, jak ten systém funguje - jako hodinový strojek a sebemenší výkyv ho může vychýlit. Měla jsem před sebou těžký den, ale ráno jsem nedala před dětmi nic najevo. Jen jsem se netěšila na odpoledne. A syn se poprvé v životě rozplakal ve školce, že chce jít za maminkou.
Takže tak. Pozná to beze slov a ví, že ho potřebuju, i když je ode mně deset kilometrů daleko. Děti mají lepší čuch než psi a nalhávat si z jakýchkoliv důvodů něco jiného, je zbytečné.
 kiki 
  • 

Re: pravda 

(15.12.2014 13:46:37)
Rodinna atmosféra je jiste důležitá, ale netvoří celkove ladeni ditete, to uz proste mas něco v sobě a s tím pak podle mě lip nebo hur zachazis. Tvoje dusevni pohoda je jiste dulezita, proto ji taky řešíš,nenech se poznámkami jiných vůbec rozhodit. Navíc, jestli jsi s malým durch 24h, je to mazec. To proste musíš prežit. Co nejaky kroužek,cvičení atd. Ja se přiznám,ze někdy mam chuť malyho zavřít někam a odejít... Jsem bez babicek, nastesti aspoň manžel když muže, vypomuze... Jeho ne a neci uz opravdu nedavam. Presto bude lip!!!
 adelaide k. 


Re: pravda 

(15.12.2014 23:10:20)
Kiki, nedalo mi to a stačilo kliknout na první diskuzi spirály, na kterou mi padlo oko...

"Se synem ne. Netajil se tím, že chtěl samé dcery. Na malého si zvykl, toleruje ho, postará se, ale tím končí. V podstatě pro něj nemá vlídné slovo, možná sem tam v těch lepších chvílích jo, ale obyčejně mu je syn spíš na obtíž a navíc má pořád hnusné poznámky ohledně jeho chování a povahy (klasický batolecí vzdor, podle mě nic výjimečného). Když jsem se ho dneska zeptala, proč syna vlastně nemá rád, odpověděl "To už je holt dané, svět nezměníš." ˇ

Vážně je to hlavně o nastavení dítka a takovéhle "detaily" nehrají roli?
 adelaide k. 


Re: pravda 

(15.12.2014 23:19:16)
A ještě jedna citace...
". A v neposlední řadě tomuto mému pocitu nasazuje korunu přístup rodiny (z partnerovy strany), kdy jednoznačně upřednostňují naši dceru, kdežto syn je stále nenápadně odsouván do pozadí. Dcera dostává lásku, pozornost i dárky vrchovatou měrou, všichni milují, ochotně si ji příbuzenstvo bere na víkendy a společné akce atd... Syn nic. Hlídat ho kdokoli odmítá ("je ještě malý"), po materiální stránce taktéž bída ("nic klučičího tam neměli, ale to nevadí, on tomu stejně ještě nerozumí, nebude mu to vadit" - ne že bych tedy na těch věcech tolik lpěla, ale prostě bych ráda, aby obě děti dostávaly stejně), vztah k němu nikdo nemá. Což platí nejen o širší rodině, ale bohužel i přímo o jeho otci. Partner zbožňuje naši dceru, holku si moc přál a malá je jeho princezna a miláček. Zatímco k synovi zdaleka takový vztah nemá. Zvykl si na něj, toleruje ho, postará se, ale že by se dalo mluvit o nějaké bezmezné rodičovské lásce, to ani omylem. Říkám si, copak nikdo nevidí, jaké je to šikovné a krásné děcko?... Přiznám se, že často mě tahle situace dohání k slzám - nechápu, čím se ten malý provinil, že už odmalička musí být tak tvrdě odstrkovaný a mám obavy jak se bude situace vyvíjet, až bude větší a všechno mu dojde. "

No, zdá se že ta chvíle už nastala ~d~
 neregistrovaná 
  • 

Re: pravda 

(15.12.2014 23:24:50)
nemyslím, že tohle bylo nutné :-(
 adelaide k. 


Re: pravda 

(15.12.2014 23:28:25)
Ne registrovaná, co? Citovat vlastní slova spirály, ze kterých vycházím, když říkam že v jeho situaci se chová celkem pochopitelně?

 adelaide k. 


Re: pravda 

(15.12.2014 23:30:55)
Jako o čem tady diskutujeme??? Myslela jsem, že o důvodech chování syna Spirály.
 neregistrovaná 
  • 

Re: pravda 

(15.12.2014 23:33:18)
ano, ale nebylo možná třeba to tak hrotit
 Anna Veselá 


Re: pravda 

(16.12.2014 6:50:18)
Adelaide, ty jsi fakt sprostá. Vytahovat tu moje staré diskuze, u kterých jsem doufala že už dávno skončily v propadlišti času, a ještě vytrhnout z kontextu pár vět, to je vážně síla :(
 Líza 


Re: pravda 

(16.12.2014 6:58:51)
Spiralo, ne, není sprosta.
Dokud neprestanes zavírat oči před realitou, nic nebude lepší.
 adelaide k. 


Re: pravda 

(16.12.2014 7:18:04)
Spirála, ne nejsem sprostá. Ty diskuze tu samozřejmě jsou a je otázkou pár vteřin je najít. Nejsou to žádné pomluvy ani lži, jen tvoje vlastní slova a skutečnost (pokud jsi teda nelhala, když jsi to psala).
 adelaide k. 


Re: pravda 

(16.12.2014 7:19:55)
Ještě ad vytržení z kontextu, zajímalo by mě jaký teda ten kontext byl, jsou to téměř kompletní příspěvky...
 Epepe 


Re: pravda 

(16.12.2014 8:08:29)
Ach jo.
~7~

Spirálo, prosím, hoď za hlavu všechny svoje ublíženosti a křivdy a hledej odbornou pomoc. Kvůli synkovi. ~x~
 Anna Veselá 


Re: pravda 

(16.12.2014 8:11:34)
Odbornou pomoc pro sebe nebo pro něj?
 Epepe 


Re: pravda 

(16.12.2014 8:19:45)
Na to se nedá odpovědět. :-) Nejspíš tam půjdeš s ním, ne?
Tudíž, pomoc primárně pro něj, ale jak jsem psala níže ve svém obsáhlém příspěvku - nevěřím, že členové jedné rodiny jsou izolované jednotky. Tříleté dítě je ještě tak malé, že je prostě chtě nechtě značně ovlivňováno nejbližší rodinou, je to jeho celý svět. A naopak. A nemyslím, že by byl odborník, který by si tříletého chlapce položil k sobě na pohovku a zpovídal ho, bez kontaktu s jeho rodiči. Takže je potřeba se připravit na všemožné otázky.
 Líza 


Re: pravda 

(16.12.2014 8:22:24)
Odbornou pomoc rozhodně pro sebe, a tím nemyslím jen léky, protože léky nevyřeší to, jak to je u vás doma.
Pro syna podle toho, jak závažné vnímáš jeho projevy. A hodně bych si všímala i staršího dítěte, nemusí nic dávat najevo, přesto v pohodě být nemusí.
 Anna Veselá 


Re: pravda 

(16.12.2014 8:26:00)
Lízo, mám léky i terapii.
 adelaide k. 


Re: pravda 

(15.12.2014 23:02:48)
Spirálo, nikdo na tebe ne útočí... Podívej, když tu nějaký no name nick napíše že má dítko takové a makové problémy, bude mě zajímat proč by se takhle mohlo dítko chovat. Když to napíše někdo, kdo si tady už měsíce vylívá srdce nad neutěšeným domácím ovzduším (to nemyslím nijak zle, jen shrnují situaci), tak mě to ani moc nepřekvapí.
Bez ohledu na to jestli ti to vyhovuje, nebo jen nevíš/nemůžeš ven, jestli to cos psala (o své rodině) je pravda, je to asi hlavní příčina synových problémů (a myslím že ve skutečnosti to víš). A že dcera nemá záchvaty negativismu a vzteku, neznamená že jí to taky nepoznamenává.
 neregistrovaná 
  • 

Re: pravda 

(15.12.2014 23:16:04)
Spirálo, mám názor naprosto stejný jako Zorka...
Prosím, neber to jako osobní útok. Alespoň o napsaném přemýšlej, prosím.
a ad "k těm práškům u mě vedlo spoustu jiných věcí a situace doma byla jen poslední impulz k tomu, abych to začala řešit. A vadí mi, jak snadno se o to lidi otírají, jako by to snad byla nějaká ostuda nebo selhání" - to je ale o Tvých pocitech. Z těchto slov cítím, že především Ty nejsi srovnaná s tím, že bereš AD a Ty sama to vnímáš jako ostudu či selhání (zbytečně) a máš potřebu to tady omlouvat (netřeba)
 Líza 


Re: pravda 

(16.12.2014 7:54:31)
"A vadí mi, jak snadno se o to lidi otírají, jako by to snad byla nějaká ostuda nebo selhání."
To tam vkládáš ty sama.
Realita je, že když žiješ v tom, v čem žiješ, ty děti v tom žijou taky a odrazí se to na nich.
 kiki 
  • 

Re: Malý negativista 

(14.12.2014 20:51:40)
Mam doma podobně naladeneho klucika, 2 a 4 mesice. Denně několik lehacich vzteklych scén, kdy pomůže akorát dudlík nebo nic...taky si chce vztek vybíjet na mně nebo hazenim věci. Umi byt v pěti minutách zlatým chlapeckem,rázem naprostym opakem. Ignorace moc nepomáhá, vlastně skoro nic. Jen to prezit. Je tvrdohlavy, také dost negativista, leckdy tím ochudi sam sebe... Trochu pomaha stridani činnosti, cas jen pro nej atd., ale zas při tom nic doma neudelas. Někdy fakt narocne chvilky. Tesim se,az se víc rozmluví. Snad bude lip...
 třeba já 
  • 

Re: Malý negativista 

(14.12.2014 21:14:43)
Jojo, máme to taky doma. Moje oblíbená scénka je, když mu manžel říkal - "hele, xxx, ty jsi pořád tak negativně naladěnej, nic se ti nelíbí..." - a syn na to reagoval řevem "nééé, nejsem a nejsem a nejsem!"
Je to náročné. Když byl syn malý a nemluvil, tak jen řval a vztekal se a válel se po zemi. Teď už dávno mluví (je mu 6,5) a verbální útoky při každé zámince jsou hrozné, už kolikrát na mě řval, že mě nenávidí a jsem úplně příšerná matka a nejradši by se zabil a podobné věci, fakt nevím, jak na to reagovat, když původně jsem ho např. jen požádala, aby si uklidil do skříně ponožky nebo si šel vyčistit zuby.
Ve škole má taky problémy, ale tolik si tam nedovolí to "rozjet" naplno, spíš doma to stojí za to. Jedna psycholožka mě celkem uklidnila tím, že doma on si dovolí dát najevo i ty nepříjemné emoce a dostat to ze sebe, protože ví, že ho máme rádi a může si to dovolit. Je to blbé, ale je to tak. Aspoň on to ze sebe dostane a nemá takové ty neurózy a psychosomatické problémy, to je taky fajn.
Přeju pevné nervy, je to náročné.
 Kalamity YANKA 


Re: Malý negativista 

(15.12.2014 7:48:13)
~t~~t~~t~~t~~t~
jo jo, známe.~t~
 Kalamity YANKA 


Re: Malý negativista 

(15.12.2014 7:46:32)
No čoveče, podobná scéna u nás proběhla ve čtvrtek, v pátek, i v sobotu.
Dcera, 6 let, je upůlný opat té první. Starší Stáňa si, i když jí kolikrát nebylo pochuti, dala říct, ale co vyvádí ta malá, to je běs....
Tři minuty před ochodem z domu se vztekne, že tyhle kahloty, co má na sobě nechce, nechce a nechce, vmyslí si v tu chvíli prakticky cokoliv, jen proto, že má potřebu se vzteknout. Já už vím, že i kdybych na ní v tu chvíli nasadila cokoliv, nebude to dobře.~8~
Jenže já občas chodím do práce a když mi tohle udělá dvacet minut úpřed odjezdem autobusu, mám chuť jí vynést v zubech a položiz do sněhu~t~
Není on náhodou štír? Moje dcera tzotiž je a je to snad to jedin "vysvětlení", ketým se uklidnuj.... "má to v povaze, nezabiju ji"~t~Jo, když jí byly asi dva, lehla si mi vzteky na silnici, zrovna jsme přecházely přechod a ona si chtěla udělat koulki ze sněhu... na přechodu. Nedovolila jsem, dítě "zhadrovatělo" a začalo ječet. Dostala na prdel, ale přes kombinézu to moc efekt nemělo...
Jinak vzteklá je dodnes. A narovinu... teď trochu pžitrvrdíš, ale až mu bude třeba šest, nedovolí si tolik, co ta moje můra, páč jsem na ní byla děsně měkká~q~
Dneska už by se s ní dalo domluvit, jenže maminka byla měkejš a tak si holčinka holt zvykla, že si spoustu věcí "vydupe". Blbej systém.~Rv
 Kornelia 


Re: Malý negativista 

(15.12.2014 8:30:11)
My sme mali malého zurvalca. Na každej fotke z veku cca 1 rok má umrnčanú grimasu, ako cca 18 - 24 mes. si trieskal hlavu o zem (dlažba) ak sa mu nevyhovelo, alebo sa rozbehol oproti dverám a robil si z telíčka baranidlo. Doteraz v rodine používame jeho výroky, napr. Na vetu "Nechoď ďaleko" zásadne odpovedal "idem ďaleko", na vetu "Nerob, lebo si ublížiš" odúovedal "chcem si ublížiť"....Dostával hysáky, napr. som mu rozbalila dobošku, podala a on si to chcel rozbaliť sám! Vysvetlila som mu, ukázala, že to už nejde a on reval a vrieskal asi pol hodinu, že "ja si rozbalííííííím....."
Teraz má 14 a je ok :) Trochu výbušný typ, ale v rámci normálu. Akurát všetko strašne obkecáva, chce si neustále niečo vysvetľovať, vypytuje sa na nepodstatné podrobnosti.....pripomína mi to moju povahu (túto črtu sa ale snažím poriadne redukovať) akurát ja som nebola zúrivec :)
 Gábi_Smolíková 


Re: Malý negativista 

(15.12.2014 10:16:53)
Můj syn je od malička vzteklý, paličatý, negativní taky, ale ne tak moc. U něho je to dané vnitřní nejistotou, která pochází od ADHD. Je mu 7 a jak dokáže víc zapojovat mozek a méně emoce, tak se to zlehka lepší. Ale jednoduchý život sám se sebou nebude mít nikdy, to je jasný už teď.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.