Berengarie |
|
(21.2.2015 19:17:14) Volně se inspiruju tématem o táborech – sama jsem na žádném nebyla a jsem rodičům vděčná, že mě do toho nenutili, nicméně téma mě asi nějak zasáhlo, protože o něm už nejmíň půl hodiny dumám. Sama sebe bych zjednodušeně označila za spíše introverta. V běžném životě normálně funguju, jsem schopná si popovídat s ostatními rodiči v šatně školky, prohodím pár slov s prodavačkou, okruh přátel mám užší, ale dlouhodobě stabilní, pracovně se tím limitovaná necítím. Nicméně trochu mě tohle nastavení omezuje - jsou prostě situace, které úplně nevyhledávám. Třeba pracovní obědy nebo večeře, kdy jsem sice schopna udržovat konverzaci, ale rozhodně nejsem ve své přirozené poloze a nemůžu říct, že bych si je užívala. Nebo pracovní konference, když večer dojde na nějaký socializing. Takže jak říkám, sama se v tom cítím relativně ok, ale nerada bych na své děti přenášela jakékoli své úzkosti nebo nevhodné modely chování. Starší syn se jeví povahově hodně po mně, interakce s dětmi je v pohodě, ale třeba změnu učitelky ve školce vstřebával asi dva týdny. Výchovu pojímám dost intuitivně a v naprosté většině případů se cítím jistě, ale tady prostě nevím – jeví se introvertně kvůli tomu, že to má prostě vrozené, nebo ho spíš ovlivňuje můj vzor? A co s tím? Zatím k tomu přistupuju tak, že zocelování nepraktikuju, spíš mu dávám možnost uspět v méně náročných situacích a tím postupně získává sebevědomí ke zvládání těch složitějších. Tímhle stylem jsme naprosto bez problémů zvládli nástup do školky, ale to je nejspíš brnkačka ve srovnání s výzvou typu tábora Díky
|
Yuki 00,03,07 |
|
(21.2.2015 19:26:01) já jsme docela introvert, ale "v normě" - nepotřebuju kolem sebe spoustu lidí, na druhou stranu nemám problém mluvit s kýmkoliv, když musím
nejstarší syn je introvert tak těžký, že si ho psychologové pohazovali mezi sebou z vyšetření na vyšetření, jestli to není AS, kamarády si našel až na gymplu, v primě, dokonce zvládl loni i ten tábor a byl spokojený a chce jet letos zase
druhý syn je na hranici AS a ten není ani intro, ani extro, jemu je to jedno :)) mluví s tím, kdo má podobný téma
a třetí je extrovert, mluví s kýmkoliv a kdykoliv, miluje kolem sebe moc lidí, ale musí ho přijímat, jinak se stáhne do ulity a je nešťastný
|
|
Brusinka14 |
|
(21.2.2015 19:35:35) Proč by měl být tábor větší výzva než školka? Podle mě víc záleží na tom, jak si děti sednou, jak si dítě sedne s vedoucím, pokud je menší.
|
Brusinka14 |
|
(21.2.2015 19:40:41) Na táboře je hodně důležité s kým je dotyčný ubytovaný v chatce, ve stanu. Myslím, že i suverénní extrovert se rád předem domluví s někým mu příjemným.
|
Kafe |
|
(21.2.2015 20:14:01) Pokud si dítě nesedne se spolubydlícími v chatce, tak nepomůže ani býti extrovertem. Ale riziko je v takovém případě asi nižší.
|
|
|
|
dadlenka |
|
(21.2.2015 19:41:12) I introvertní děti jezdí na tábor a dokonce rády já bych to nestavěla jestli tábor ano, nebo ne, ale spíš vybrala tábor s dobrými vedoucími, kteří umí pomoct začlenit i deti stydlivějsí Pro začátek je asi dobré jet s nějakým kamarádem, nebo skupinou známých lidí proto jsem svoje deti vyslala bez obav na tábor se skautem hned po první třídě - měly tam kamarády a znaly vedoucí plus my jsme důvěřovali vedeni
|
Berengarie |
|
(21.2.2015 20:22:31) To je fakt, tábor se známými dětmi a vedoucími z kroužku by šel. Já to asi posuzuju optikou svého dětství, kdy u nás byly dostupné jen tábory s úplně cizími dětmi, třeba od rodičů z práce.
|
|
|
Monika |
|
(21.2.2015 19:42:40) Pokud je dítě teprve ve školce, tak chápu, že Ti tábor na týden nebo dokonce 2 a více přijde velká výzva, ale uvidíš za těch pár let. U nás tenhle typ "pobytu bez maminky" zahájila školka v přírodě od Po do Pá(v 6 letech, poslední rok školky). Tam je paráda, že jedou samé známé děti se svými známými učitelkami, tj. pokud dítě už předtím spalo např. u babičky, tak ho nic tak děsivého nečeká a rodičům ty 4 noci utečou taky rychle Potom v 1. třídě škola v přírodě,což je cca to samé a myslím, že průměrné dítě je pak na tábor připravené, i když tedy asi není dobré poslat ho někam "na inzerát", kde nikoho nezná, ideálně, když jede s dětmi z nějakého kroužku, sportovního oddílu atd. No a když na to nebude, tak nepojede, horší by bylo, kdybys to nutně potřebovala kvůli hlídání, jinak o nic nejde...
|
Berengarie |
|
(21.2.2015 20:35:22) Moniko, školku v přírodě budeme řešit příští školní rok, ale spíš jsem nakloněná tomu ho tam neposílat. Jak to vypadalo u vás? Všechny děti jely a všem se líbilo? Já právě mám obavu, že když zažije něco nepříjemného, hodí ho to sociálně o hodně zpátky, a tomu se chci pokud možno vyhnout.
|
Monika |
|
(21.2.2015 21:06:43) Mému dítěti se to líbilo, od nikoho z rodičů jsem neslyšela nic jiného (ale nemluvila jsem se všemi) a učitelky taky tvrdily, že děti byly spokojené. Počítám, že po večerech asi nějaké stýskání proběhlo, ale ve výsledku přijely děti nadšené. Ale tedy já hodně věřím tomu, že dítě vycítí, že tobě se to nezdá nebo máš z toho obavy (pokud to od tebe dokonce přímo neuslyší) a pravděpodobně bude naladěné stejně ... Moje dítě v 5 letech jet nechtělo (u nás školka bere děti od 5 let, jezdí v květnu, tj. některé mají šanci jet jen jednou za celou docházku, jiné víckrát, jezdí skoro všichni předškoláci, ale úplně všichni ne), o rok později rozhodně ano. Já bych ho nenutila ani nijak nepřemlouvala.
|
|
Monika |
|
(21.2.2015 21:15:44) A tedy mám zkušenost s několika dětmi z okolí, které se jevily také celkem "asociálně", tj. ve školce se nechtěli zapojovat od společné činnosti, neměly moc zájem o společné hry na hřišti, návštěvy jiných dětí, organizované činností ... a v tom roce před nástupem do školy se to o dost posunulo, zřejmě jako cca součást školní zralosti ... Takže jestli má jet tvoje dítě na školku v přírodě až příští rok, zatím bych to nijak neřešila (zejména ne před ním) a za rok prostě uvidíš ...
|
|
Hanka 75 |
|
(22.2.2015 4:10:55) v naší školce je školka v přírodě od prvního ročníku. V tom prvním ročníku školky řada rodičů děti poslala (já byla až převkapená kolik takto malých dětí jede), no ale také řada rodičů už je v příštích letech neposlala (děti si hodně stýskaly, už nechtěly). My děti neposílám (a pošlu odhadem tak v druhé třídě). Nejsou zvyklé, nikdy nespaly mimo domov a víme, že by to pro ne prostě nebylo. Ale na tábor bych je jednou ráda poslala. Sama jsem jako dítě vůbec nechtěla (a vždy jsem protrpěla všechny podnikové akce, lyžáky apod.). Ale pak jsem jela na tábor se známými lidmi a to bylo úplně jiné kafe. O to bych děti připravit nechtěla. Ale potřebujeme najít ten správný oddíl, kam budou chodit, a který pak bude dělat dobré tábory. Na školu v přírodě jsem se známými lidmi také jezdila docela ráda. Ale nedá se to srovnat s táborem a zážitky na něm.
|
Hanka 75 |
|
(22.2.2015 4:14:53) jo a chci říct, že si myslím, že to děláš dobře všechny lyžáky a podnikové akce, kde jsem "trpěla" mě nikam neposunuly (naopak jsem si tím víc připadala tím víc vyčleněná, sebevědomí šlo ještě víc do kopru)tábor mě posunul na druhou stranu, školy v přírodě se známými lidmi také
problém je, že na tábor jsem nechtěla nikdy a prostě na ten první mě také museli "přinutit"
no a mám sestru, mladší než já a ta všechny ty pondnikové akce, kde já jsem trpěla měla ráda a vše zvládala. Já na to vzpomínám jako na špatné akce, ona naopak. Je mladší ! Takže je to silně individuální, ale své děti jistě znáš.
|
Berengarie |
|
(22.2.2015 7:24:47) Hanko, to jsi vystihla ten klíčový moment - kdy přinutit, i když nechce. Tzn. abych se rozhodla správně, je potřeba co nejlépe odhadnout, jestli v tom uspěje a posune ho to dál nebo neuspěje a sebevědomí mu to sníží. No a při tom rozhodování nesmím brát v úvahu své úzkosti, tj. úplně musím zapomenout na to, jestli bych v dané situaci jako dítě uspěla já.
|
|
|
|
Dana |
|
(22.2.2015 10:24:28) Introvertům se na táborech a jiných kolektivních akcích nelíbí. I když jedou se známými dětmi. Ty se stejně časem přestanou s pro ně nudným introvertem bavit, a ten bloumá někde sám, popřípadě přemýšlí, jak odtamtud utéct. Tábor a školy v přírodě berou jako nutné zlo, kam si jejich rodiče přejí, aby jeli a oni jim holt vyhoví, ale radost z toho nemají. Typického introverta nepředěláš, tyto hromadné akce prostě nesnáší, od školky až po teambuilding v práci.
|
|
|
|
|