| Mirek_ | 
 |
(19.3.2015 10:08:49)
"Já mu vyčetla, že zklamal syna"
Syn byl zklamaný? Taky mohl být rád, že otec dorazil.
Já bych viděl ten rozpor spíš v tom, že máte rozdílná měřítka na to, jak hodnotit poloplnou/poloprázdnou sklenici, resp. zda částečně dosažený cíl (ne)stačí.
V prvním případě je negativem nesplněný slib, ale i to že vůbec dorazil se dá brát jako projev zájmu. Podobně v druhém případě - není to 100%-ní, ale nějaký zájem projevil.
Čili já bych místo vyčítání negativ doporučil ocenit pozitiva a třeba v druhém případě navrhnout konkrétní akci, kterou by otec mohl s dětmi podnikat. Zaměřit se na to, co už dělá dobře, ocenit, a nadhodit, co by případně MOHL přidat.
|
| Silvie03 | 
|
(19.3.2015 10:16:51)
Jo, syn byl zklamaný. Ostatní děti s rodiči už soutěžily a on pořád čekal na toho svého... Děti jsou na plnění slibů od rodičů velmi citlivé. Přestože my matky se snažíme tatínky omluvit a brát to z té lepší stránky, děti to cítí jako křivdu a podraz.
|
| Wicca + wička | 
|
(19.3.2015 10:19:46)
Njn. Na druhou stranu to, že občas něco slíbíme dceři a nepodaří se nám to splnit, bereme jako tréninkové pole pro "běžný život"... Jde o míru a o kontext. A mluvit o tom, proč se něco nezdařilo.
|
|
| Fren |
|
(19.3.2015 10:30:40)
Nechápu snahu omlouvat tatínky,to je od vás pěkná hloupost a vaše děti si je přitom všem víc přejí na akcích - tohle taky nechápu,takže i jako matka zřejmě nebudešnic moc.
|
| Kudla2 | 
|
(19.3.2015 11:02:08)
hloupost je spíš odvozovat kvalitu matky z toho, jak moc kritizuje ne/přítomnost otce na akcích...
|
|
| Silvie03 |
|
(19.3.2015 11:03:24)
Takže jsme dětem měly říct, že otcové jsou volové, kteří na děti kašlou?
|
| Kudla2 |
|
(19.3.2015 11:04:41)
Silvie,
proč?
To by byla jen vaše interpretace tohoto chování.
Co kdybyste jim řekli "já nevím, proč to tak tatínek udělal, to se musíte zeptat jeho?"
|
|
| Alena | •
|
(19.3.2015 11:07:24)
Proc? NEvsimla jsem si ze by na deti kaslali, tak to vnimaji matky - opet neprekryva se to s jejich predstavou. Ja trochu Fren chapu s tim omlouvanim - proc otce omlouvat? Proc resit otce s detmi? Rekla bych je: dohodni se s taty, zeptej se taty. Vubec bych za nej nic neresila.
|
| Silvie03 |
|
(19.3.2015 11:18:26)
Jenže tohle jsou tatínci, kteří s dětmi moc nediskutují, moc času s nimi netráví. Matky jsou sdílnější, proto se děti se svými starostmi obracejí na ně. Konkrétně u nás jsem syna skoro prosila, abych na akci šla já (tušila jsem, jak to dopadne), ale on trval na otci.
|
| Kudla2 |
|
(19.3.2015 11:21:02)
no ale proč bys to měla řešit ty?
to je otázka vztahu dítěte s otcem, to přece nemáš jak ošéfovat (jo, můžeš si s otcem promluvit, ale pokud reaguje stylem "ať je rád, že jsem vůbec přišel", tak to asi k ničemu moc nebude).
Ať donutí k vysvětlení tatínka, to, "že na to není", jen podporuje jeho pohodlnost a to, že se o všecko postaráš ty, jen ať mu to pěkně řekne sám.
|
|
| Alena | •
|
(19.3.2015 11:21:46)
A dohodl si to snim sam at prijde? Pokud ano, proc ty pak resis, ze jde pozde?
|
| Silvie03 |
|
(19.3.2015 11:22:50)
Jasně že jo, už je na to dost velký. Já u toho byla osobně, ale nezasahovala jsem.
|
|
|
|
|
| Alraune | 
|
(19.3.2015 13:10:41)
Odkázat děti na otce, ať jim to tito vysvětlí sami. Proč je omlouvat, nebo naopak odsuzovat? Jen ať na ně padne spravedlivý hněv malých harpyjí :D
|
|
|
|
| Alraune |
|
(19.3.2015 10:58:14)
Hele, já jsem úplně zazdila dceřinu vánoční besídku, prostě jsem na ni zapomněla, přesto to neznamená, že je mi dcera na obtíž. Besídky mi tedy na obtíž jsou, to přiznávám.
|
| Alena | •
|
(19.3.2015 11:09:50)
JO, jo, besidky jsou fenomen. Ja si tak predstavuju, jak by rekli nekdy treba v 19. stoleti statkarovi nebo kovarovi, ze ma ji vecer v ramci besidky soutezi se svym synem s ostatnimi rodici. V lepsim pripade by se smal hodne dlouho.
|
|
| anemon | 
|
(19.3.2015 22:20:55)
Já mám taky par vroubků - na první školkový výlet jsem dceru poslala pozdě, na vánoční besidku dvojčat jsem přišla pozdě já. A z maléru nevylezu, teď jsem zase nesehnala Monstre High košíčky na mufinky.
|
| anemon |
|
(19.3.2015 22:23:26)
Cesta nebo cíl - já z toho pokaždé vybruslila. Ale jedno mi to není.
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(19.3.2015 10:23:03)
Mirku,
a proč by měla vodit dospělýho chlapa za ruku?
IMHO to není její věc, jak se otec rozhodne trávit čas se svými dětmi. Pokud to tam není, tak to z něj prostě nevyrazí. Přece mu nemůže diktovat, jak ten čas má správně trávit, jí by se asi taky nelíbilo, kdyby on jí diktoval, že nemá s dětmi chodit ven ani na kroužky a sedět doma.
Je potřeba se smířit s tím, že neřídíme celej svět, ony se s tím ty děti nějak srovnají.
Ovšem argumentace "buď ráda, že jsem vůbec přišel/že si děti beru" je idiotská a nezralá. Pokud něco slíbím a dorazím pozdě, tak dospělej člověk se normálně omluví, a to, že bych si taky děti nemusel brát, to může říct fakt jen kretén (druhá věc je, že ona by mu neměla zasahovat do toho, co s nimi dělá, pokud to není něco kriminálního nebo týrání).
|
| Mirek_ |
|
(19.3.2015 10:36:58)
Kudlo,
někteří lidé si někdy pomáhají tím, že navrhují druhému postupy, které mohou vést k cíli efektivněji. A neberou to tak, že vodí jeden druhého za ruku.
Navrhovat a diktovat - v tom vidím docela rozdíl.
Já jsem psal:
"Zaměřit se na to, co už dělá dobře, ocenit, a nadhodit, co by případně MOHL přidat."
(mohl zvýrazněno) a to nepovažuju za diktování.
|
| úča | •
|
(19.3.2015 11:26:50)
Chválit, chválit, chválit.... divím se vám, vy, mužové tak toužící po metodě cukru a biče. Člověk by řekl, že normální chlap nepotřebuje být chválen, ale daleko spíš ocení, když si ho jeho žena váží a má ho ráda. V praxi ovšem povětšinou leda houby. Žena, chválící beruška, nenápadně tahající za nitky, muž "ony to s námi umějí, vždycky nás nakonec dostanou, holky naše", rodinná idyla. Akorát je pak děsnýho divení, že žena uprchla k machistickému idiotovi bez peněz i zaměstnání, ale zato se závislostí na něčem odporném a není s ní řeči. Prostě jí po letech chválení cvaklo.
Celkem jsem dost ráda, že mám muže, kterého chválit nemusím a můžu s ním komunikovat normálně, brát ho vážně a jako imponujícího. Chválení si když tak odventiluju v práci.
|
| Mirek_ |
|
(19.3.2015 11:47:10)
Účo, třeba ani nejsme ve sporu, jen bychom si museli ujasnit definice a souvislosti pojmů:
chválit, vážit si, mít rád, brát jako imponujícího.
Mmch já psal "Zaměřit se na to, co už dělá dobře, ocenit", čímž myslím zřetelně uznat přínos té které jeho činnosti. Ty možná chválením rozumíš něco jiného.
|
| janna001 | 
|
(19.3.2015 11:58:01)
Mirku, problém vidím možná v tom, když ten uspokojivý model probíhá léta - tedy manželka navrhuje a oceňuje, manžel se i díky tomu více účastní rodinného života. Časem se to někdy začne zajídat - manžel může být podrážděný, že po něm žena "pořád něco chce", manželka zase, že "nic neudělá sám od sebe, na nic nemyslí, nic ho samotnýho nenapadne". Oba mají v podstatě pravdu, oba jsou potom nespokojeni.
|
| Mirek_ |
|
(19.3.2015 12:04:47)
Janno001, můžou být nespokojeni. To je volba toho kterého člověka, zda se stavem věcí bude spokojen nebo nespokojen. Taky si můžou pochvalovat, jak se skvěle doplňují a spolupracují.
Zas ta poloplná/poloprázdná sklenice.
|
|
|
| úča | •
|
(19.3.2015 12:07:25)
Možná jo.
Chválením myslím manipulativní jednání na principu podkuřování za účelem dosažení něčeho.
Mnoho žen to dělá a mnoho mužů na to jede, bez natankování ani metr.
Uznání je ze zájmu, respektu a lásky zadarmo a nezávisí na něm, jestli Franta nebo Mařka něco udělají čili nic, protože Franta ví, že koš je potřeba vynést z hygienických důvodů a ne jako úsluhu Mařce a Mařka zase ví, že pucování auta se taky počítá jako práce (pokud se pucovalo auto předtím nevypucované). Na péči o děti se Franta s Mařkou nepotřebují vzájemně hecovat, jen se podporují a spravedlivě vystřídají (oba si pamatují, kdo měl krátkou sirku posledně) u aktivit oprudného charakteru ale nevynechatelných.
Takhle to může v zásadě chodit i bez chválení a čas na něm ušetřený strávit pohlavním stykem, což je IMHO lepší relax než chválení, rodinu to víc utuží každopádně.
|
| jentak | •
|
(19.3.2015 12:10:38)
No jo - někdo utužuje chválením a někdo tím pohlavním stykem. A jsme zas u toho - cesty jsou různé.
|
|
| Mirek_ |
|
(19.3.2015 12:15:42)
"...pohlavním stykem, což je IMHO lepší relax než chválení, rodinu to víc utuží každopádně."
Podle knihy "5 jazyků lásky" jsou slova ocenění a fyzické kontakty dvěma z těch pěti. S tím že různí lidé mají různý primární jazyk lásky. Takže tvoji rodinu utuží sex víc než Novákovu, kterou zase třeba utuží víc ta slova.
|
| úča | •
|
(19.3.2015 12:26:44)
JJ, v případě, že 5 jazyků lásky popisuje skutečnost, tvrzení platí.
Ale já jsem to stejně myslela jinak, a to čistě jen tak, že cukr a bič by podle mě neměl být komunikační mód dospělých lidí a že manipulace, a to ani ta "po dobrém" nezkvalitňuje rodinný život. Jinak si jistě lidé mohou vyjadřovat lásku libovolně různě.
|
|
|
|
|
|
| úča | •
|
(19.3.2015 11:26:51)
Chválit, chválit, chválit.... divím se vám, vy, mužové tak toužící po metodě cukru a biče. Člověk by řekl, že normální chlap nepotřebuje být chválen, ale daleko spíš ocení, když si ho jeho žena váží a má ho ráda. V praxi ovšem povětšinou leda houby. Žena, chválící beruška, nenápadně tahající za nitky, muž "ony to s námi umějí, vždycky nás nakonec dostanou, holky naše", rodinná idyla. Akorát je pak děsnýho divení, že žena uprchla k machistickému idiotovi bez peněz i zaměstnání, ale zato se závislostí na něčem odporném a není s ní řeči. Prostě jí po letech chválení cvaklo.
Celkem jsem dost ráda, že mám muže, kterého chválit nemusím a můžu s ním komunikovat normálně, brát ho vážně a jako imponujícího. Chválení si když tak odventiluju v práci.
|
| Silvie03 |
|
(19.3.2015 11:37:35)
Přesně tak. Znám spoustu mužů, kteří chtějí, aby s nimi žena jednala na rovinu a nemanipulovala s nimi, a přitom jsou součástí divadla. Otázkou je, zda jsou tak hloupí, nebo jim funkce loutky ve skutečnosti vyhovuje...
|
|
|
|
| Silvie03 |
|
(19.3.2015 10:54:17)
Kudlo, tyhle konkrétní případy bychom vůbec neřešily, kdyby neměly potřebu to s námi řešit naše děti.
Kamarádka si o víkendech bez dětí sice odpočine, ale po jejich příjezdu od tatínka slyší jen stížnosti a očekává se od ní, že se k "problému" nějak postaví. Její ex je v mých očích vůl - a vždycky byl - to, že si bere děti na víkend, vnímá jako povinnost, ne radost. Děti to cítí a zpovídají se matce (která jinak nemá vůbec potřebu řešit, jak s nimi tatínek tráví čas).
|
| Kudla2 |
|
(19.3.2015 11:03:37)
Silvie, jak SE od ní očekává, kdo to od ní očekává?
Nevím, co je na tom k řešení, prostě mohu jen těžko ovlivnit, jak s vámi tatínek tráví čas.
|
| Alena | •
|
(19.3.2015 11:16:21)
presne tak
|
|
| Silvie03 |
|
(19.3.2015 11:26:28)
Očekávají to děti. Přijedou prý naštvané, otrávené a rozhodnuté, že příště už k taťkovi nepojedou. Od matky chtějí podporu, ale ta jim vysvětluje, že to si musí s tatínkem domluvit sami, ona to neovlivní. Trápí ji to, ale neudělá s tím nic.
|
| Mirek_ |
|
(19.3.2015 11:55:56)
"Od matky chtějí podporu, ale ta jim vysvětluje, že to si musí s tatínkem domluvit sami, ona to neovlivní."
Matka je může podpořit empatickým nasloucháním, tj. vyslechne je, pojmenuje jejich pocity, uzná náročnost situace. Může s nimi probrat, co by mohly zkusit otci říct.
|
|
|
|
|
|
| aky | 
|
(19.3.2015 10:23:47)
... je negativem nesplněný slib,
Dodrzanie slova a splnenie slubu robi chlapa chlapom. Kecy a tocenie okolo nesplneneho slubu si moze dotycny ""chlap"" vypisovat do dennicka, rataju sa skutky a ciny. A kvoli takymto ""chlapom"" dnes uz podanie ruky ako znamka dohody nestaci a na vsetko treba tisic peciatok a svedkov.
|
| Patejl1 | 
|
(19.3.2015 10:41:41)
Tak tak, moje oblíbená citace s jednoho muzikálu. Jednu větu nahradilo tisíce slov.
Bohužel, čest i stavovská čest se dneska už nenosí.
Ještě mi to připomnělo citaci s jedné knížky. "Dřív když se o někom řeklo, že je zloděj byla to sprostá urážka, dneska se tím lidi chlubí"
|
|
|
|
A je pravda, že veľa mužov (rodičov) sa deťom nevenuje ani keď sú kompletná rodina. Byť rozvedeným rodičom snažila by som sa raz za 2 týždne na víkend nejaký ten program vymyslieť.
V její náručí
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)