| Lenka,dvě děti | 
 |
(25.4.2015 21:23:43)
Děkuji všem za rady.Dneska by mamka měla narozeniny. Děti to chápou, syn bude mít 15 a dcerka má 12 a půl.Dcerka se s ní byla i rozloučit v nemocnici, když byla v komatu a umírala. Syn si ji chce pamatovat jako zdravou.Já jsem za ni jezdila každý den a prosila Boha, ať mi ji nebere.Taťku ještě naštěstí mám, ale je hodně nemocný a bratr bydlí daleko.Ale jsem ráda, že aspoň nejsem magor - taky ji často vidím podobu v jiných lidech a pak si uvědomím,že to není ona, když jí něco chci říct, vytáčím její číslo a pak zavěsím, protože není komu volat, používám její věty, mluvím s její fotkou a na hřbitově řvu jak želva, mám takových pár písniček, při kterých zase a opět brečím - hlavně Pro mámu od Holek, tu jsem ji pouštěla v nemocnici a čekala zázrak a pak jí ji nechala zahrát na pohřbu.Jsem ráda, že mě tu chápate, hodně lidí mi říká,že už je to měsíc, at se vzpamatuji,že to přece už tak nebolí,.....ale ono to bolí pořád stejně.Jakoby mi srdce vyrvali.Pořád na ni myslím, byla mým dětem i za křestní maminku. Mamka byla mladá, umřela v 58 letech.Když se dívám na video, kde je ona, jakobych se dívala na sebe do zrcadla.
|
| Pam-pela | 
|
(25.4.2015 21:43:08)
Lenko,
jako kdybys mluvila za mě.
Já jen ještě doplním, že moje mamka "umřela" v 51 letech, mně bylo 32, ale sestře pouhých 18...a tu ty události hodně poznamenaly - vlastně dodnes.
Mamka totiž "umřela" psychicky, umřela její osobnost, tělo tu zůstalo ještě dalších 17 let.
Tenkrát jsem se také modlila, prosila, slibovala, aby mohla zůstat, aby se uzdravila. No, zůstala...ale jak!
Kdyby bývala zemřela rovnou, mohlo by přijít po čase smíření, ale její každodenní trápení jsme měli denně před očima...někdy není smrt to nejhorší.
Hodně jsem se tím vším naučila, hodně pochopila...to ano. Ale také jsem nepočítala, že by mohla "odejít" TAK brzo, byla plná života...
Přebolelo to - mě. Mou sestru ne, zůstala jakoby v minulosti, strhává ji to zpět a já jí nemůžu pomoct. Vím, že kdyby to mamka viděla, řekla by jí, ať neblbne, ať žije šťastně a spokojeně a to že by jí (mamce) nejvíc udělalo radost.
Protože to tak je - všechny maminky jsou rády, když je jejich dítě šťastné, když je spokojené...a naopak je bolí, když vidí jeho trápení...
Ať je brzy líp  .
|
| NovákováM |
|
(25.4.2015 22:08:45)
51? to bude za pár let mně..
Mamince je 60. zlý pryč.
|
| Pam-pela |
|
(25.4.2015 22:20:06)
Terez, jo, mně taky. Ale mně už tenkrát přišla hrozně mladá na takové věci - nikdy nikdy nikdy ani v nejzlejších snech bych si nic podobného neuměla představit.
Ale holt život přináší různé věci.
Obdivuju všechny a mám respekt k těm, kdo se starají celoživotně třeba o nemohoucí děti, nevím, kde na to berou sílu  .
|
| NovákováM |
|
(25.4.2015 22:26:21)
mne hrozně zaskočilo, že ta supervýkonná žena najednou .. není supervýkonná. Resp je, ale kontraproduktivně. Jakoby se chtěla "Servat", nebo naopak...
Zdravotní stav chápu asi víc než všichni okolo, ale ta psychická proměna, jaká je z maminky hromádka nervů u té bojovnice.
Vím, nebo tuším víc než ona, ale pomoci si nenechá, prostě se v utápí a topí... trvá to přes rok a cítím se hrozně bezmocně. Výkyvy její aktivity a pak přijde, že je unavená a že je jí blbě.
Nemůže najít kompromis.
Ví nejlíp a jak byla ve výkonu, tak výkonně přistupuje k nemoci. Všechno nebo nic, ale asi - pomož mi zázrak, bere to silou nebo se naopak poddává, že jsem až zlá - v zájmu ji vyburcovat.
Těžko se s tímhle nastavením spolupracuje.
Ale velmi se změnila. Přesto jsem ráda, že je.
|
| Pam-pela |
|
(25.4.2015 22:32:09)
Terez, a má nějakou konkrétní nemoc?
Nebo jí prostě ubyla síla?
Moje mamka byla lvice (znamením), měla hodně podobné nastavení, jako ta tvá a krom toho ostatního se prostě - svým způsobem - upracovala. Neuměla si odpočinout...a já si nedávno všimla, že se chovám podobně - pořád v zápřahu, pořád něco smysluplného dělat.
A naučila jsem se zastavit se a umím už i jen ležet a koukat...a nedělat vůbec nic.
Jinak znám ten pocit bezmoci, kdy by člověk tak rád pomohl blízkému milovanému člověku a nemůže...může jen přihlížet a čekat, až si řekne o pomocnou ruku
|
| NovákováM |
|
(25.4.2015 22:36:09)
neubyla jí síla..
nebo si to nemyslela, bylo jí zle, celá rodina se hádala, zavolala jsem RZ, hospitalizovali ji, - malá mozková příhoda.
Ta se úplně nepotvrdila, ale při vyšetřeních náhodně zjistili, že prodělala masivní infarkt.
Srdce jede na 20-30 %.
|
| Pam-pela |
|
(25.4.2015 22:41:52)
Terez, aha...to je mi líto.
Tenhle nález má náš soused - hůř se mu dýchá, hodně posedává, ale přestože mu dávali tak dva roky života (má toho víc), už je tu asi 8 - a ve stejném či spíš lepším stavu  , což mu teda moc přejeme. Každé ráno začíná den vycházkou za dvěma deckami vína ...naprosto pravidelně v každém počasí.
Tak ať je mamince co nejlíp.
|
| NovákováM |
|
(25.4.2015 22:43:44)
děkuji.
ale chtěla jsem napsat, že o mně téma není.
Jen si to taky uvědomuji, že to někoho moc bolí.
Mne bude jednou taky, doufám, že za mnoho let.
|
| Pam-pela |
|
(25.4.2015 22:48:35)
...tojo, to já taky...ale je to téma maminkách...
Přála bych všem, aby s nimi jejich maminky byly co nejdéle .
|
|
|
|
|
| NovákováM |
|
(25.4.2015 22:40:13)
jinak mamča je Beran... taky je jich dost, že?
Ale od sdělení té nefunkčnosti - prošla obrovskou osobnostní proměnou.
Jakoby jí to vzalo životní sílu.
Ano, i předtím se zadýchávala. Teď jí občas dají holter.. pak se dr. kardioložka diví, že to někdy poskočí k arytmii...
bere tunu léků, že ani jíst nemusí...
na stimulátor to prý není, u vyšetření a otázek mne nechce jako doprovod...
Takže jančí a zryje půl zahrady, pak zase na procházce, když jí to dojde... tak se plouží jako smrad. Mně připadá, že potřebuje být akční a když nestíhá, tak si odpočinout, jak není v zápřahu, má čase se pozorovat, litovat a kontrolovat.
A teď jsem v to rozporu, že pozorování, kontrolování a litování je oprávněné, - ale není v našich silách ji zaměstnávat či zabavovat po celou dobu, kdy nespí :-D
|
| Pam-pela |
|
(25.4.2015 22:47:08)
Terez, jo, taky ohnivé znamení jako Lev a Berani mají velikou velikou výdrž, elán, nasazení...
Mám jednu paní v okolí a svým zápalem a energií do kapsy strčí i mladice o polovinu mladší. Věřím, že s ní nehneš a věřím, že ona si to své vybojuje, že vydrží opravdu hodně a že nebude chtít přiznat úbytek sil. Ale i s myslím, že ji to takhle vyhovuje, že je to takový životní motor, že je potřeba, aby si to řídila sama protože podle mne stejně nedovolí, aby jí do toho kdokoli kecal .
To jsou takové silné osobnosti .
|
| NovákováM |
|
(25.4.2015 23:04:49)
ano, jsou, ale někdy o ni mám přesně strach.
Ale to je asi pro jiné téma.
Jak jsem psala, o maminky bychom neměli přicházet.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pronášených třeba k našim dětem 
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)