| Tante Bante | 
 |
(20.10.2015 22:39:29)
Švýcarský film.
Nedívali jste se třeba?
Já jsem to neviděla v klidu celé, ale i to, co jsem viděla, mě rozsekalo.
Je to o emigrantech (nelegálních migrantech) ve Švýcarsku v osmdesátých letech, tj v době, kdy jsem dospívala a kdy mi emigroval slušný kus rodiny. Emigrace mých příbuzných sice byla oproti filmu fešácká, ale stejně... nějak se z toho ve mně všechno sevřelo.
Chtěla bych se zeptat vás, co jste to event. viděli a je vám cca 40+, abyste si mohli pamatovat tu dobu už i zpracovávanou rozumem: "Nebojíte se?" Neozývá se vám z toho v hlavě "Neptej se komu zvoní..."?
Mně je z toho slabo.
|
| Epepe | 
|
(21.10.2015 7:32:16)
Omlouvám se, ale moc nechápu otázku (je fakt, že mi není 40+, ale rodinná historie bude podobná). Můžeš to trochu vysvětlit?
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 8:01:13)
Koukala jsi na ten film? Jestli jo, tak až se vrátím, ale dneska to bude nejdřív odpoledne, tak se pokusím vyvětit nějak srozumitelněji.
|
| Tizi | 
|
(21.10.2015 8:42:44)
Já se nakonec nedívala, i když jsem plánovala, tak napiš víc, mě už je 40+ a taky máme v rodině lidi, kteří emigrovali a tím, že jsem žila v zahraničí, tak znám dost lidí, kteří emigrovali, v podstatě to byli všichni ekonomičtí imigranti, i když systém je štval taky, ale když emigrovali, tak museli prohlásit, že byli politicky pronásledování, aby dostali ta víza, všichni si našli práci a začlenili se dobře. Ale ten proces udělování azylu byl a je velmi zpolitizovaný a v mnoha případech pokrytecký.
Já naopak chápu tu ekonomickou imigraci, nejsem proti tomu, ale je jasné, že pak by si měl stát vybírat a posuzovat kvalifikaci, vzdělání a jazyk těch žadatelů, jestli je reálná šance, že se uplatní na pracovním trhu vzhledem k volným pozicím a pak ta povolení otevřeně udělovat.
Taky je zajímavá teoretická myšlenka, že hranice jsou vytvořeny uměle a měly by být zrušeny, tedy povolit úplně volný pohyb osob a i práci, ono taková Amerika byla na imigraci postavena, ale tam si každý přistěhovalec musel obdělat tu půdu, nalovit bobry nebo začít pěstovat dobytek, aby se uživil. Takže pokud nebude imigrace řízena zákony a byrokratickými úředníky, je možné ji řídit ekonomicky. Samozřejmě zrušit všechny sociální dávky imigrantům, ale nejenom klasické dávky, zrušit i dotované zdravotnictví a školství, protože by ani třeba to Švýcarsko neutáhlo, kdyby si tam celá Afrika přijela spravit zuby nebo poslala vystudovat děti, ale všichni by mohli kdekoliv pracovat a všichni by si museli všechno platit.
|
| Renka + 3 | 
|
(21.10.2015 8:54:10)
Třeba Kanada ekonomické migranty oficiálně přijímá, ale je třeba splnit dost náročné podmínky, složit zkoušku z jazyka, mít uznatelná studia, je to běh na dlouhou trať. Nedalo by se tam přijít jen tak bez dokladů a i s doklady musí člověk hned na letišti projit imigračním a když se jim něco nezdá, posadí člověka na letadlo a letí zpátky.
Tam mají s imigranty spíš opačný problém, přišlo jim tam hodně vzdělaných asiatů a ti všechny převálcovali. Proti původnímu obyvatelstvu jsou ambiciózní, pracovití, hodně inteligentní a dnes pro původního Kanaďana vůbec není snadné se uplatnit na trhu práce. Takže ono je to těžké, ideální imigrant by byl asi člověk s průměrnou inteligencí, řemeslně zručný. Ti chybí v té Kanadě stejně jako v Německu. Dávky by chtělo nastavit tak, aby se nevyplácelo kvůli nim migrovat.
|
|
|
| Epepe |
|
(21.10.2015 8:59:53)
Neviděla, ale četla jsem o něm (mmch. jmenuje se to Chladný ráj, ale to je jedno).
Abych to osvětlila, není mi jasné, jestli tě spíš zarazil ten samotný příběh, nebo to, jak byla emigrace viděna dřív a nyní, a co se k ní pojí za různé názory a předsudky.
|
|
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 9:35:39)
Tak přece:
Omluva za chybu v názvu.
O co mi šlo:
Film ukazuje emigraci, "uprchlíky", tak jak vypadali v osmdesátých letech.
Moji příbuzní např. nebyli uprchlíci, protože to byli jazykově vybavení kvalifikovaní odborníci, po jejichž profesi byla v cílové zemi poptávka a všichni šli "do zázemí", tj. k lidem, kteří už tam byli, převezli je přes hranice a starali se o ně do doby, než si našli byt a práci. Přesto prodělali věci, které asi vyprávěli i vaši příbuzní vám.
Ve filmu ale byli jiné lidé. Bez žádoucí kvalifikace i zázemí, utíkali v hrozných podmínkách a žena proto, aby si zachránila život.
Film byl o tom, jak se k nim lidé ve Švýcarsku stavěli, instituce i "bližní". To, co na tom pro mě bylo nejděsivější, bylo, že ačkoliv film je z osmdesátých let, tak by to klidně mohlo být od nás ze dneška.
Žena nemohla dokázat, že ji mučili (nemučili ji, utekla ještě před tím, než ji sebrali), měla smůlu. Podali žádost o papíry do Států (které v té době braly, když vám nevadilo bydlet např. v Iowě), ani neměli v plánu Švýcarsko vyjídat, pracovali, jenže to nestačilo, muže deportovali zpátky do Čech, kde šel rovnou do kriminálu. Chtěli se vzít, jenže úřady jim to nedovolily. Narodilo se jim (pochopitelně neplánované) dítě, za což je všichni odsoudili, jak jsou nezodpovědní, a protože nebyli svoji, byli úředně posuzováni jako k sobě cizí, ženu v beznadějné situaci v mrazu utíkající přes hranice s dítětem v kočárku honili jako zločince. Všichni vysvětlovali, že za to nemohou, jen plní pokyny někoho jiného. Že už tak pro ně udělali víc, než by si vůbec mohli přát - přáli si, aby je tam nechali vykonávat pomocné práce do doby, než dostanou papíry do Ameriky.
Ono se mi to těžko popisuje, proto mě právě zajímalo, kdo to viděl. Bylo to velmi živé.
Chtěla bych říct, že ta "ekonomická migrace" je nesmysl. To si vymyslel zřejmě Michal David, když se soudil o barák. I v reálném socialismu, kdo chtěl, mohl se mít velmi dobře vidět svět, živoucím důkazem všem na očích je třeba Babiš. Důvody k emigraci byly u drtivé většiny lidí politické a to, co ten film tak naléhavě ukazoval, bylo, že to platí i v případě, že se obětí perzekuce nestanete, pokud odejdete dřív, než k ní dojde.
Je to historicky nedávná minulost.
Nejde ubránit myšlence, že to jsou pořád stejní lidé, kteří to mají na svědomí, resp. asi ne osobně, i když ani to vyloučit nejde, ale jejich pokračovatelé. Lidé utíkající z míst, kde už nejde žít, se jim hodí, je to dobrý nástroj pro jejich záměry. A my to konzumujeme, jako kdyby nám udělali lobotomii.
Napadlo mě, jestli je to náhoda, nebo je má art tak dobrého dramaturga.
Jenže se na to stejně nikdo nedíval.
Prostě zítra to můžeme být zase my.
Pokud vám to připadá jako kecy nebo to stále není srozumitelné, tak se omlouvám, zajímalo mě, jestli tu není někdo, kdo to viděl a nějak reflektovat a jak.
|
| Epepe |
|
(21.10.2015 9:46:31)
Ekonomická emigrace je podle mě něco jiného - dříve se tak říkalo tomu, kdy se emigranti tzv. vypořádali s ČSSR. To třeba udělal příbuzný, který tu měl starou matku a děti z rozvedeného manželství, takže měl zájem se sem vracet. A proto zaplatil určitou částku jako za to, co do něj socialistické zřízení vrazilo, a bylo mu - samozřejmě s různými peripetiemi a omezeními - umožněno navštěvovat příbuzné v ČSSR. (Jestli pro to musel udělat i něco jiného, to jsem se neodvážila ptát a myslím, že ne.). U něj ovšem hraje roli i židovský původ, on tudíž nebyl v zájmu socialismu nikdy.
|
|
| Epepe |
|
(21.10.2015 9:54:47)
Už je mi to jasné, co jsi myslela, myslela jsi obě roviny, které jsem zmínila.
A ano, souhlasím s tebou, můžeme to být příště my.
Nicméně, já už se toho tak nějak nebojím, spíš s tím počítám. Abych to vysvětlila, samozřejmě děsím se těch hrůz, co člověka můžou potkat, ale rezignovaně jsem si vědoma toho, že mě pravděpodobně nebude souzeno prožít život na jednom místě v relativním blahobytu (míněno bez bezprostředního ohrožení života svého nebo dětí) jako mým biologickým rodičům. A když člověk s něčím počítá, tak už se toho tak nebojí. Budoucnost už mě v tomto směru může jen příjemně překvapit. 
Na druhou stranu, jeden z bližších příbuzných ten život v bezpečí, ale nesvobodě a strachu odnesl tak, že ze života dobrovolně odešel, takže on si člověk kolikrát nevybere. Ale matky to většinou vidí jinak.
|
| Epepe |
|
(21.10.2015 10:00:39)
Jo, a ještě jeden poznatek mám, že jsem se setkala s jednou ženou, která vyprávěla o životě ve Švýcarsku, kam PO revoluci odjel její manžel za prací - takže svobodní občané - a švýcarská společnost ji drtila svou lhostejností až odporem k legálním imigrantům, ať už z jakékoliv země a to se projevovalo jak úředně, tak v mezilidských vztazích. A neslyšela jsem to jen od ní, ale z více stran, Švýcarsko je tím známé.
Takže ono to je holt vždycky o lidech.
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 10:05:36)
Ano, já tam mám sestřenici s rodinou, které si tam, díky ojedinělé profesi a kvalifikaci v ní, kterou má její muž, Švýcaři vyžádali. Ani tu nechci ty historky reprodukovat.
Je to asi jako u nás být romským kopáčem.
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(21.10.2015 10:06:52)
Švýcarsko je tím známé.
Česko asi taky - je bychom si to museli nechat vyprávět od Ukrajinců nebo Vietnamců. 
|
|
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 10:02:41)
Prosím, já jsem to nemyslela jako obhajobu "bezpečného" života v nesvobodě, ale přesně naopak.
Zajímalo mě mj., jestli někdo vidí, jak velké a akutní je nebezpečí a hlavně KDE je a jak absurdní je, že pořád na stejném místě a my pořád nic.
Jinak s tebou souhlasím, já mám akorát problém s mužem, který se narodil 1980 a dětství prožil zcela odtržen od reality. On je přesvědčený, že "tady se nemůže nic stát, dtto že antisemitismus is dead", protože víceméně přijde do styku je se stjeně pošahanýma židama jako je on sám a nečte Rodinu.cz. Tak pořád přemýšlím, co s tím a jak..
|
| Rodinová | 
|
(21.10.2015 10:12:33)
Hm - Tante tvuj muz - prave historicka zkusenost me rodiny je pro me navzdy varovanim, ze "Tady se nic stat nemuze" je uplna blbost. A to mne osobne nikdo zasadne neublizil.
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 10:17:15)
On je něco jako bratr otce Amose Oze, jak o něm píše v Příběhu o lásce a tmě. A nic s ním nehne. Tchýně, která si prožila svoje, a z nějakého mně ne pochopitelného důvodu se rozhodla svoje děti neinformovat, už mu nic neřekne, protože jí alzheimer vypálil mozek.
|
| Rodinová |
|
(21.10.2015 10:22:15)
Spousta jich neinformovalo, naopak ti co informovali, byla spis vyjimka. Ja ty duvody celkem i chapu.
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 10:28:04)
Mně to připadá jako strašně krátkozraké a nebezpečné. Nemůžu si pomoct. I když si taky umím představit, proč je člověk v pokušení to neudělat a i proč tchýně udělala se svými dětmi to, co udělala. A nemyslím to jako výčitku vůči ní, protože její míru statečnosti se mi dodneška nepovedlo osvědčit a i kdyby... kdo chodil v jejích botách..
|
| Rodinová |
|
(21.10.2015 10:35:58)
Ja jsem taky ty informujici vzdycky povazovala za osvicene a statecne, ve velky rodine to byly tri osoby, uz zemrely, dal se ptat nemuzu.
Myslim, ze kvuli potomkum se mohli trochu prekonat i ti ostatni, ale chapu, ze to neni jednoduchy.
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(21.10.2015 10:17:01)
Tante,
a kde vidíš to nebezpečí Ty?
Já jsem film neviděla, ale koukala jsem se na recenze a na hodně zajímavý článek o Karlu Michalovi, který byl v hodně podobné situaci (emigrace do Švýcarska), a vyplývá mi z toho, že je velký rozdíl, ze které pozice se na to díváš - jestli z pozice toho imigranta, nebo z pozice obyvatele té původní země.
Ty jako imigrant jsi člověk a máš svoje sny a touhy (včetně těch ekonomických) a asi bys taky chtěla zapadnout mezi ty lidi, aby Tě brali. Ti "původní obyvatelé" Tě ale často vnímají jako neznámo a jako ohrožení, a "chrání" se proti Tobě tím, že Tě sice fyzicky přijmou, ale duševně tam zůstaneš cizincem třeba nadosmrti.
Vybavuje se mi Pavlína Pořízková a šikana, které se jí po emigraci dostalo ve Švédsku (nebo v Norsku)? protože byla JINÁ, neuměla dobře jazyk...
Já nad tím docela přemýšlím, protože až dosud jsem to brala z hlediska těch imigrantů (fandila jsem Čechům, kteří utekli, koneckonců máme takové i v rodině), ale teď to zkouším vzít i z hlediska té "domácí" země, a je to možná blbé a trochu xenofobní (ale doufám že aspoň poctivé), ale napadají mě věci jako "jak se srovnám s člověkem úplně jiné kultury, pokud on nebude ochoten se v těch podstatných věcech přizpůsobit, a bude ochoten? Když jich bude pár, tak OK, ale když jich bude hodně, tak nebudou se snažit převálcovat oni mě"?
Netvrdím to nijak militantně a třeba je to zcela liché, ale přijde mi logické, že to člověka aspoň napadne, když se objeví nějaký "cizí" element, který mu nezapadá do vzorců, které zná.
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 10:25:12)
Kudlo, ve filmu šlo i lidi, kteří se nejen přizpůsobit chtěli, ale i přizpůsobili. Dodrželi nejen zákony, ale i nepsané normy země, ve které se ocitli. A nechtěli tam zůstat, věděli, že je tam nechtějí, potřebovali jen počkat a mezi tím pracovali.
Analogie na současné uprchlíky je zastřená, protože není jasné, co se říká a co je doopravdy, nejlepší je vždycky přímé pozorování, jenže to se nám nenabízí, když u nás nemáme pozorovat koho. A co se doslechneme nebo dokoukáme v tv je na nás, jak vyhodnotíme.
Můj názor (OSOBNÍ) je, že už přístup "z pozice migranta kontra z pozice domácího" je z principu chybný a hlavně implantovaný do veřejného mínění. Podle mého je správný přístup "z pozice člověka, který už to zažil". Nebo nezažil, ale řekněme má nějaký étos v sobě.
Nebezpečí vidím tam, kde vznikl náš reálný socialismus.
|
| Kudla2 |
|
(21.10.2015 10:38:39)
Tante,
zase teoreticky, protože jak správně říkáš, "nemáme koho pozorovat" a u zprostředkovaných zpráv je riziko, že budou tendenční podle toho, komu autor zrovna "fandí":
lidé z filmu, jestli jsem to správně pochopila, se "přizpůsobili" a chovali se maximálně "správně" a vůči hostitelům slušně, ale hostitelé je přesto nepřijali.
Což se mi jeví jako blbé, analogicky bych to přirovnala třeba k Ukrajincům, kteří tady pracují, neporušují zákony, snaží se "chovat jako my", posílají svoje děti do škol a do lidušek... já osobně z člověka, u kterého vidím, že se snaží žít jako já, necítím žádné nebezpečí.
Ale u těch současných uprchlíků vlastně nevíme, jak tohle budou mít, a jak jich je hodně, tak se nabízejí otázky, jestli se uživí vlastní prací (a nebudeme je muset dotovat, když "sami máme málo"), a pokud ne, tak co budou dělat a zda se, pokud se jim nesplní to, co si představovali, budou dávat dohromady a nějak radikalizovat.
Jak píšeš, že přístup "z pozice migranta kontra z pozice domácího" je z principu chybný a hlavně implantovaný do veřejného mínění. Podle mého je správný přístup "z pozice člověka, který už to zažil". Nebo nezažil, ale řekněme má nějaký étos v sobě." - přemýšlím o tom, a podepsala bych to v případě, že bych věděla, že ten druhý má v sobě taky nějaký étos, ale má ho opravdu? (Netvrdím v žádném případě, že nemá, ale taky si netroufnu tvrdit, že má, a navíc je mi jasné, že to je individuální, tj. že někdo pravděpodobně má a někdo ne)
Je to asi jako když Ti uprostřed noci někdo zabouchá na dveře, že mu voda spláchla bydlení a že potřebuje střechu nad hlavou. Je na jednu stranu nelidské mu ji neposkytnout, ale na druhou stranu nevíš úplně s jistotou, jestli je to opravdu spoluobčan v nouzi, nebo někdo nečestný, který chce využít Tvého altruismu a něco získat na Tvůj úkor.
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 11:01:35)
Ano.
Vzhledem k nemožnosti se přímo přesvědčit, bych se jako od nejznámnějšího možného odrazila od sebe a "svých" lidí.
Šla bych někomu lhát před dveře, že mi vzala voda, aby se o mě postaral?
Už se mi stalo, že takhle někdo převezl mě a když se mi to stalo (mně se to třeba stalo), tak přemýšlel jsem o tom, jaké byly motivy toho člověka a jde jeho motivy abstrahovat na všechny ostatní "jeho" lidi?
Co by mě přimělo vydat se s malými dětmi a batohem do země, kde vím, že mě velmi silně nechtějí?
Jaká je historická "anamnéza" toho, co se teď děje? Historie se opakuje, ale ne repetičně, opakuje se na té jejich tzv. spirále. Jak to bylo naposledy s uprchlíky o jejich motivaci a schopnosti "dodržovat naše normy" se obecně pochybovalo?
Z jakého důvodu nejde nejprve předpokládat, že důvody druhých jsou stejně relevantní a naléhavé, jako by byly moje? Nám zatím nikdo z uprchlíků neujedl, zato nám ujedli nemálo jiní, ale to byli naši...
A tak by šlo pokračovat do libovolna. Prosím, já netvrdím, že vím, jak je to s uprchlíky.
Mluvím o tom, jak zvláštně přemýšlíme vzhledem k tomu, jaká je naše historická zkušenost. A přemýšlím, čím to je.
|
| Kudla2 |
|
(21.10.2015 11:40:07)
Tante,
vždycky se vyskytne určitý procento lidí, kteří Tě budou chtít "převézt", nelze počítat s tím, že úplně každej uvažuje jako Ty.
Teď jde o to - mám počítat s tím, že je většina těch "poctivých" nebo těch druhých?
"Co by mě přimělo vydat se s malými dětmi a batohem do země, kde vím, že mě velmi silně nechtějí?"
A VÍŠ, že Tě tam nechtějí? My tady vidíme poměrně silnej proud, co uprchlíky nechce, ale jak to vypadá z jejich strany? A když od nás lidi utíkali na Západ (kde měli vzhledem k podobnějšímu kulturnímu prostředí asi možnost udělat si nějakou představu), uvažovali nad tím, s jak moc otevřenou náručí je tamní lidi přijmou, nebo pro ně bylo primární dostat se pryč a pak "už se uvidí"?
"Jaká je historická "anamnéza" toho, co se teď děje? Historie se opakuje, ale ne repetičně, opakuje se na té jejich tzv. spirále. Jak to bylo naposledy s uprchlíky o jejich motivaci a schopnosti "dodržovat naše normy" se obecně pochybovalo?"
Tak já bych řekla, že tohle je poměrně bezprecedentní tím, že těch uprchlíků je hodně a že pocházejí z dost odlišného kulturního prostředí, o kterém toho většinou moc nevíme a ze kterého se "profláknou" ty nejfrapantnější případy fanatismu apod. Navíc jsou tu zprávy (a zase zprostředkované, takže nevím, nakolik pravdivé), že lidé tohoto náboženství, kteří už v Evropě nějakou dobu žijí, se začlenit nechtějí, vytvářejí ghetta, jsou frustrovaní, že se jim nedaří, a mohli by potenciálně "zlobit".
"Z jakého důvodu nejde nejprve předpokládat, že důvody druhých jsou stejně relevantní a naléhavé, jako by byly moje? Nám zatím nikdo z uprchlíků neujedl, zato nám ujedli nemálo jiní, ale to byli naši..."
To máš úplnou pravdu. Argument, který není úplně lichý (i když zase to beru jen teoreticky) tady zní: a jak to chceš zjistit? To bys ty lidi musela nějak selektovat už na hranicích, protože když už budou jednou tady a bude jich hodně, tak i když zjistíš, že ty důvody nebyly dost pádné, tak už budou tady a budou samozřejmě chtít jíst a mít se taky trochu dobře, a bude možné, aby se měli dobře oni i my nebo to bude na náš úkor?
"Mluvím o tom, jak zvláštně přemýšlíme vzhledem k tomu, jaká je naše historická zkušenost. A přemýšlím, čím to je."
Já myslím, že je vcelku jasný, čím to je - bližší košile nežli kabát. Pokud můžu někomu pomoct a vcelku nic mě to nestojí, tak ještě OK (myslím pro většinu lidí, někdo je schopen vyčítat i operaci 10 dětí z ciziny, ale to jsou ztracený případy a o těch nemluvím), ale pokud by to mělo znamenat pro mě nějaké omezení nebo riziko, tak už budu uvažovat tak, jestli mám pomoct nebo ne.
Asi jako když si vezmeš do domu rodinu, která Ti řekne, že při povodni přišla o střechu nad hlavou, tak to je určitý riziko, ale vyhodnotíš to, že proč by kecali, mají s sebou malé děti... Pokud by to ale mělo vypadat, že u Tebe budou muset zůstat několik let nebo obecně dobu, jejíž konec neznáš, bude se od Tebe čekat, že je budeš živit a budou mezi nimi nejen děti, ale taky pár svalnatých chlapíků, a budou mít třeba o dost jiný životní styl než Ty, tak Ti taky bude blikat aspoň kontrolka, jestli to všechno zvládneš a jestli tím neohrožuješ sebe a svoje blízké.
|
|
| radka | •
|
(21.10.2015 12:13:56)
já bych řekla, že tím množstvím
a taky tím, co páchá islámský stát
|
| Kudla2 |
|
(21.10.2015 12:18:58)
No jo, ale logický to není, vždyť ti lidi před Islámským státem PRCHAJ.
|
| radka | •
|
(21.10.2015 12:26:11)
no někteří
a někteří se třeba přicházejí infiltrovat, jak to můžem vědět?
|
| JaninaH |
|
(21.10.2015 12:28:01)
Radko, nemůžeme. Vzpomeň si na kapitána Minaříka. 
|
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 17:21:21)
Někteří se zřejmě přicházejí infiltrovat a nakonec se nejspíš ukáže, že to bylo cca tak jako s Minaříkem i jich bylo podobné množství.
|
|
|
|
|
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 11:31:28)
Kudlo, ještě: podle mě je zakopes právě vlastně to, co píšeš (parafrázuji): "je blbý, že se snažili a dodržovali a stejně je nevzali". Vykládám si to tak (omlouvám se, jestli mylně), že "to je blbý, ale v zásadě to tak není (protože já taková nejsem)."
Já se domnívám, že to je právě princip, jak to JE. Ono jim to není nic platné, že dodržují. Stačí, když nedodržuje jeden a nebo si jen tak lidi myslí, že nedodržují, mají ten pocit, obávají se, že by mohli i nedodržovat (a jak pěkně MY dodržujeme).
Je víc "pouze teoretická" možnost, že ti lidi, co se tlačí do Evropy, jsou víceméně jako my včetně toho, že nejsou všichni stejně ušlechtilí, nebo že je to mrak ďáblů v nichž slušného není jak najít?
Jak ono to je s tou "jinou kulturou"? Co to přesně obnáší, taková dvě slova? Moje dvojdoktorátová a čtyřjazyčná sestřenice, která vystudovala ve Státech a její ještě "kulturnější" muž jsou ve Švýcarsku póvl, v Německu by sice nebyli póvl, ale auslendry by byla ještě jejich vnoučata. Přičemž jejich platy v obou těch zemích jsou nad tamním průměrem.
V předchozím bydlišti byl náš soused doktor (medicíny) z Angoly. Dávno před současnou krizí. Ten zase "smrděl" (ve skutečnosti kulhal) a řešilo se to opakovaně na schůzi kondominia, přičemž zdrojem toho "smradu" bylo, že doma často vařili takové velké fazole, na jejichž jedení jsou zvyklí z Angoly. Nepřizpůsobili se?
|
| Kudla2 |
|
(21.10.2015 11:45:15)
"to je blbý, ale v zásadě to tak není (protože já taková nejsem)."
já NEVÍM, jak je to v zásadě, já taková nejsem, ale spousta lidí takovejch je, takže je docela možný, že je to převládající přístup.
"Já se domnívám, že to je právě princip, jak to JE. Ono jim to není nic platné, že dodržují. Stačí, když nedodržuje jeden a nebo si jen tak lidi myslí, že nedodržují, mají ten pocit, obávají se, že by mohli i nedodržovat (a jak pěkně MY dodržujeme)."
Ano, s tím souhlasím (viz nechutné debaty okolo paterčat, když je někdo cikán, tak může bejt skoro svatej a stejně mu to někdo aspoň občas předhodí).
"Je víc "pouze teoretická" možnost, že ti lidi, co se tlačí do Evropy, jsou víceméně jako my včetně toho, že nejsou všichni stejně ušlechtilí, nebo že je to mrak ďáblů v nichž slušného není jak najít?"
Tak mrak ďáblů to není zcela určitě (ale v určitých kruzích si za pouhé toto konstatování vysloužíš nálepku přiblblého sluníčkáře, který je vlastizrádce a může za zkázu Evropy).
Bohužel s tou jinakostí je to tak - frustráti všeho druhu to mají pohotově jako klacek (viz toho doktora a ty fazole)...
|
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(21.10.2015 10:39:53)
když u nás nemáme pozorovat koho.
No současná uprchlická vlna k nám (zatím) nedorazila, ale jinak žije v ČR půl milionu cizinců legálně a dlouhodobě, takže o objekty pozorování by neměla být nouze. 
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 11:03:06)
Samozřejmě.
Měla jsem na mysli "islámské extrémisty".
Že je "každý Ukrajinec mafián a všichni Vietnamci kradou", to už víme......
|
|
|
|
|
| Epepe |
|
(21.10.2015 15:38:56)
Jasně, antisemitismus se dějinami vrací jako bumerang, ale i kdyby ne, tak se přece může stát leccos.
Taky neobhajuju život v bezpečí, jen jsem chtěla napsat, že si uvědomuju, že každá mince má dvě strany.
|
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(21.10.2015 10:05:22)
muže deportovali zpátky do Čech, kde šel rovnou do kriminálu.
To je skutečný příběh? Nevzpomínám si, že by z té spousty emigrantů někdy někoho násilím vrátili. To by se jistě medializovalo jako odstrašující případ. 
Vzpomínám si, jak v TV ukazovali lidi, co se vrátili dobrovolně a líčili nám, jak lidé v kapitalismu chřestí svými okovy. 
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 10:07:31)
Je to film. Násilím deportovaného já taky nikoho neznám, i mě to na tom filmu překvapilo. Nevím o takových deportacích, ale vím o situaci, kdy toho člověka "jen" vylifrovali za hranice vedle.
|
|
|
| radka | •
|
(21.10.2015 10:05:47)
přesně na to jsem myslela, když jsem minulý týden viděla Psí dostihy - taky tam bylo to vyloučení, auslandeři navždy, Lanďák se "začlenil", ale stejně tak dobře se mohl "začlenit v socialismu", ty způsoby se zas až tak nelišily - prostě nevyčnívat, zapomenout na ideály, na co nějaká svoboda, atd atd
a myslím si, že to teď dávají na artu schválně
|
| Tante Bante |
|
(21.10.2015 10:08:28)
Také si to myslím a mile mě to překvapilo. Jako kousek naděje. Ale malej.
|
|
| JaninaH |
|
(21.10.2015 10:10:05)
To mě mrzí, že jsem neviděla ani jedno. Koukám, že obojí natočil stejný režisér.
|
| JaninaH |
|
(21.10.2015 10:12:55)
Psí dostihy jsou k sehnání.  Určitě na to kouknu.
|
|
|
|
| Dana | 
|
(30.12.2015 8:57:47)
Jsem to neviděla, ale mám dost starého manžela, který zažil i osmašedesátý rok již dospělý. Vyprávěl mi, že v osmašedesátém se snažilo hodně lidí utéct, protože nevědělo, co tady po příjezdu cizích vojsk bude. Hodně z nich ale zvažovalo, zda se v kapitalistické cizině uplatní, protože třeba s kvalifikací sekretářky, bez znalostí cizích jazyků, to půjde těžko. Po jeho sestřenici ale i ve Švýcarsku chňapli všemi deseti, protože uměla perfektně tři cizí jazyky. Dostala po čase občanství a pracovala do důchodu v nějaké bance. Jeho známý - topenář také neměl v Rakousku problém s uplatněním. Ti, co nic použitelného neuměli, posunovali dál, co říkal, v té době brala lidi Kanada, Austrálie a Jihoafrická Republika.
|
|
|
|
| radka | •
|
(21.10.2015 9:33:02)
bohužel jsem zjistila až pozdě, že to dávají
ale minulý týden byl též dobrý film, Psí dostihy, taky o emigraci ve Švýcarsku
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)