| Monika |
 |
(28.2.2016 18:03:13)
Jak se tu teď vyrojila ta "historická témata", tak jsem přemýšlela o tom, jak se vztahy v rodinách změnily nejen za století, ale za podstatně kratší dobu. Dost často poslední dobou přemýšlím o situacích mých dvou babiček, oboje probíhalo už po druhé světové válce. Tyhle informace jsem vždycky měla, babičky nebo rodiče o tom mluvili, ale až s vlastní rodinou mi došlo, co to vlastně znamenalo:
Jedna babička mi celé dětství na mé prosby musela opakovaně vypravovat své zážitky z dětství, které tedy končily svatbou - vdávala se 30. dubna 1945 jako těhotná (dědu prý poznala na nějaké svatbě mé kamarádky, ze souvislostí mi vyplynulo, že asi rovnou na této "akci" otěhotněla. Vdávala se v necelých 18, vždycky říkala "rodiče mi museli dokoupit půl roku, abych se mohla vdát" (asi šlo o nějaký poplatek za souhlas soudu nebo koho se svatbou nezletilé?), ale jak mi později došlo, vdávala se jen 7 týdnů před 18. narozeninami. Ale zřejmě bylo natolik nemožné, aby se vdávala s "břichem", že tedy rodiče raději zaplatili. A mimochodem, babička s dědou, kterého vlastně vůbec neznala, žila spokojeně až do smrti.
Druhá babička zase po svatbě žila s rodinou v době u tchyně, tehdy samozřejmě to bylo zcela obvyklé, dům byl navíc relativně velký. Ale její manžel od nich odešel, když bylo dětem 7 a 9 let a ona zůstala s dětmi u té tchyně až do svatby obou dětí (což bylo shodou okolností v jednom roce naráz a vdávali/ženili se hodně mladí)!!! Neměli kam odejít (můj děda žil s tou svou novou paní) a bylo samozřejmé, že zůstanou. Babička s prababičkou asi měly dobré vztahy, ale ani tak si toto v žádném případě neumím přestavit!
Máte podobné dnes v podstatě nepředstavitelné příběhy?
|
| splechtulka & M+J+R | 
|
(28.2.2016 18:09:37)
Moji maminku v roce 1961 zplnoletnovali, bylo ji 17 a 3/4 a sestra byla upž na cestě.
|
|
| Kukurice29+3. | 
|
(28.2.2016 18:09:39)
Já si nedokážu představit, že by mě manžel opustil a já musela zůstat s tchýní. 
|
| Lady V. | 
|
(28.2.2016 18:14:25)
Znám něco podobného. Manžel neopustil, ale měl v opilosti těžkou autonehodu a zůstal postižený na úrovni asi pětiletého dítěte. Manželka s ním zůstala,neměla kam jít a měli mimino. Měli s tchyní společnou domácnost.
|
| Kukurice29+3. |
|
(28.2.2016 18:17:39)
Pokud muž potřeboval péči, tak bych se to snažila taky přežít, ale představa, že bych měla bydlet s tchýní a ještě sama a manžel by odešel za jinou. Já bych s ní prostě nezůstala i kdyby nevím co. Určitě to je možné, pokud mají vztahy dobré, ale i tak bych asi nechtěla zůstat sama a co pak?
|
| Alraune | 
|
(28.2.2016 18:36:46)
Mám známou v mém věku a ta takhle žije doteď, i když je její syn už dospělý. A její tchyně teda není zrovna milá ženská, ale asi to tam nějak vybojovala. Otec dítěte se vypařil a žije jinde. Jemu je dneska kolem padesátky, jí o něco míň.
To není žádná dávná minulost :)
|
| Kukurice29+3. |
|
(28.2.2016 19:43:57)
Ona si už asi nikoho další nenašla, ne? Dokážu pochopit, že někdo třeba 18let investuje a pak se mu nechce to nechat a jít pryč a začít od nuly. Pokud jsou zvyklé a dokáží vycházet, tak to třeba může fungovat.
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(29.2.2016 8:35:08)
Kukuřice,
my to máme v rodině, příbuzné manžel si našel milenku. Tchyně, se kterou žili v jednom bytě (!) ho vyhodila, že chybu udělal on, tak ať se s kalupinkou stará o sebe sám. Se snachou vztahy nadstandardní.
|
|
|
| Epepe | 
|
(28.2.2016 18:10:10)
Mně na tom nepřijde nic neuvěřitelného, popravdě.
U nás v rodině se vydávala těhotná snad každá, včetně mě (já teda plánovaně).
A rozvody jsou dneska snad taky celkem normální.
U nás se rozvedla už moje prababička, v r. 1940.
|
| splechtulka & M+J+R |
|
(28.2.2016 18:17:27)
U nás první rozvod v roce 1913, ačkoli chlap byl zaletnik tak dostal děti (3) . Matka je mohla navštívit jen 1x měsíčně na odpoledne.
|
|
| sylvaina | 
|
(28.2.2016 18:24:02)
HM, tak to moje babička se pro změnu nerozvedla, byť byl děda homosexuál. Jejich soužití rozhodně nebylo ideální. Ale podle ní by to byla hrozná ostuda a poškodilo by to její dceru učitelku...
|
|
| sylvaina |
|
(28.2.2016 18:24:04)
HM, tak to moje babička se pro změnu nerozvedla, byť byl děda homosexuál. Jejich soužití rozhodně nebylo ideální. Ale podle ní by to byla hrozná ostuda a poškodilo by to její dceru učitelku...
|
|
| Klauri |
|
(28.2.2016 18:34:19)
Asi jsme jako rodina velká výjimka. Babička měla mojí mamku až 14 měsíců po svatbě a máti dokonce bráchu až téměř 2 roky po svatbě, ale prý se jí pořád každý ptal proč ještě nemají děti :). A já jsem měla syna až za 10 měsíců po svatbě :).
Ale babiččina sestra měla dceru za 2,5 měsíce po svatbě. Prateta prostě doma nepřiznala, že je v tom a na statku se čekalo až dorostou prasata, dodnes nechápu, že to selka nepoznala, že je dcera těhotná a to měla 5 děti a u nejmladší nepoznala, že je v tom.
|
|
| Monika |
|
(28.2.2016 20:53:20)
No, že se ženská vdává těhotná, to určitě nebylo nic vzácného nikdy ani teď (pokud se dneska tedy vůbec chce vdát). Dnes už doufám není tolik případů, že vidí chlapa poprvé v životě, poprvé si "vrzne" a už se vdává (částečně díky poučenosti, antikoncepci a částečně asi taky díky menší plodnosti populace), ale mně na tom spíš překvapilo, že už nemohli s tou svatbou počkat 2 měsíců do plnoletosti - asi aby lidi neřekli, kdyby už to břicho bylo trochu vidět (nebo že by se dítě narodilo 4. - 5. měsíců po svatbě) K tomu tedy museli zvládnout historické okolnosti, ve městě, kde po svatbě žili hned 3. den vypuklo povstání (konec války), přesouvaly se německé a ruské jednotky atd., vlaky nejezdily, děda převážel babičku "do bezpečí" k jejím rodičům asi 30 km na tyči kola ...
A rozvody samozřejmě byly relativně normální asi už za 1. republiky (i když na venkově myslím až tak ne), ale řešila jsem tu situaci, kdy zůstane snacha s dětmi po rozvodu v jedné domácnosti s tchyní, a to přes 10 let.
|
|
|
| Len | 
|
(28.2.2016 18:20:09)
No, ja mam spoustu zajimavych historek z me rodiny, na kazde rodinne seslosti se to probiralo. Ale s tim spoluzitim, babicka a deda meho ex bydleli po rozvodu dohromady pres 20 let ve 2+1, protoze zkratka nemeli na dalsi byt. Rozvedli se nekdy na zacatku 70. let a deda umrel v 90. letech v tom spolecnem byte. Udajne spolu celou tu dobu nemluvili. Neslo teda o CR.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(28.2.2016 18:29:21)
Moje babičky se vdávaly netěhotné a první děti porodily na svou dobu "pozdě" - jedna ve 29 letech (pak měla ještě další děti), druhá ve 34 letech (další děti už neměla).
Obě se vdávaly z lásky, jedna před válkou, druhá za války.
Jedna v 36 ovdověla a už nikdy s nikým neměla známost, zůstala sama. Druhá s mužem zestárla a nechala ho tady jako vdovce.
|
|
| Maťa. | 
|
(28.2.2016 18:34:46)
Robím MyHeritage a jak tak na to koukám, aj rozvody boli (už v roku 18...), aj svadby tehotné, aj spokojné súžitia, byť sa nepoznali skoro. Len sa to tajilo. A žena to mala ťažké, ťažšie, než dnes.
Boli aj svadby v neskoršom veku (na tú dobu), boli aj viacnásobné svadby.ů
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.2.2016 18:45:41)
"A žena to mala ťažké, ťažšie, než dnes"
Maťo, vezmu-li své babičky, tak do těžkých situací je přivedla válka a hlavně to, co přišlo po válce.
Společenská nebo rodinná situace jim žádné těžkosti nepřinášela - obě měly vzdělání, svou práci, vdaly se z lásky, měly pohodlné bydlení, měly pomocnici v domácnosti ... a pak se jim všechno sesypalo a začal opravdu neveselý život :-(
|
| Maťa. |
|
(28.2.2016 23:05:44)
Ja som písala o ženách, čo sa rozviedli, že to mali ťažké.
|
|
|
|
| Alraune |
|
(28.2.2016 18:40:02)
Jedna z mých babiček se vdala za o deset let mladšího chlapa, měla nemanželského syna, kterého promtně hodila na krk rodině manžela, mého tátu ostatně taky a vzala si je do Varů, až když mělí jít do školy. Babička byla velmi charismatická osoba, ale fakt číslo.
Druhá babička si vzala dědu po dlouhé známosti, byla jeho sekretářkou v advokátní kanceláři, dělala za něj půlku práce a nakonec ho jeho rodiče donutili, aby to nějak oficializoval. Měla jediné dítě, ve třiceti.Děda byl notorickej děvkař :) Ale fajn děda.
|
| Alraune |
|
(28.2.2016 18:40:33)
Problém byl, že prostě spal se všema sekretářkamma, i ženatý.
|
|
|
|
Až po sedmi letech měla druhé dítě.
. No a jak děti rostly, postupně s mladšími rourozenci a kolem domu pomáhaly. Dnes nám i starší děti "zabírají čas" - vozíme je do škol a kroužků, jezdíme na výlety, společně sportujeme. Dříve čas rodičům šetřily - pásly krávy, štípaly dříví, nosily vodu, okopávaly brambory, do školy, když už, chodily samy - pěšky. Matka 16. dítěte byla vlastně manažerkou, i když i na ni nejspíš nějaká manuální práce zbyla. No a 16. porod... no, nevím, úplně tomu nevěřím, protože jsem se u třetího nadřela asi nejvíc, ale - vidělas Monty Pythonův Smysl života, epizodu Třetí svět? Památnou větu od dřezu či plotny "Zvedni ho, Gerdo?"...? 
. Děti jsme ale měli až 4 roky po svatbě, bez svatby bych to nechtěla.
) - a mně teprve tehdy došlo, že ta místnost za kuchyní, kterou jsem vždycky při našich návštěvách považovala za obrovský "špajz", byla vlastně ložnice 
(ale asi si byli souzeni, jsou spolu už 67 let a milujou se pořád 
) 
Platí známé-děti trpí za rodiče.
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)