| Tizi | 
 |
(7.7.2016 22:50:06)
Vzala bych tam pouze dítě, které by mělo o tu výstavu samo zájem, tedy bych nevysvětlovala. Malé dítě bych nebrala. Pro mě by mohla být podobná výstava zajímavá z historického hlediska, mládež samozřejmě má ráda příběhy, protože se těch příběhů ještě nenabažila. Já mám ráda historii a třeba podmořská archeologie je obor, který je díky současné technice na velkém vzestupu. Ale většina těch římských amfor nebo španělských dublonů, které se našly v potopených lodích, mají svůj tragický příběh a většinou u těch ztroskotání mnoho lidí zahynulo, podobně jako na Titanicu. Jestliže nemáme jejich seznam, není to tragédie o nic menší než když zemřeli lidé, jejichž jména známé. I ty kostry pračlověků v muzejích, na které se chodíme dívat patřily nějakým konkrétním lidem a měly nějaký příběh.
|
| libik | 
|
(7.7.2016 22:58:04)
Magdaleně je necelých 11 a má to v úrovni "každý tam byl", já jsem navíc ráda za každý prázdninový program a tohle je od známých hodně velkorysé.
|
| libik |
|
(8.7.2016 10:04:10)
Danulu, žijeme normálně, vzpomínáme a hecujeme se, jak jsme dobré, že zvládáme dům a jak má táta v nebi radost.
Do hlavy jí nevidím, ale vypadá normálně, jasně, že to s sebou ponese celý život..
|
|
|
| Dana | 
|
(8.7.2016 7:27:59)
Já bych tam tedy nešla, připadá mi to morbidní.
|
| Andulka, tři děti | 
|
(8.7.2016 8:47:47)
Dano,
nikdo tu nevíme, jak je na tom malá Magdalena po velké ztrátě, to zřjemě musi posoudit nejlépe dětský psycholog. 
Dítěti, které si tímto neprošlo, ale výstava o Titanicu neublíží, běžně tam přece chodí žáci prvního stupně základních škol.
|
| libik |
|
(8.7.2016 9:50:26)
Madllena coby poloosiřelé dítě smrt nevytěsňuje a když to řeknu blbě, paradoxně pro ní neštěstí ostatních znamená, že nejen její tatínek měl velkou smůlu, toho se nebojím, myslím si, že pro ni ani její případné utopení se nebude žádný stres, je docela drsoň (na tohle jsem labilní já, mně neudělá malý utopený pasažer v roli nějakého Ira dobře. )
Já si nejsem jista tou obecnou rovinou, jestli se má na něčem takovém vydělávat.
Ale je fakt, že včera jsem měla hodně melancholickou náladu, teď když čtu, jak je ta výstava vymakaná, skoro se mi chce jet taky.
|
| sovice | 
|
(8.7.2016 9:56:35)
Já si nejsem jistá, jestli nás takovéhle intenzivně vyvolávané soucítění a vžívání se do velkých tragédií někde daleko trochu neotupuje v soucitu s drobnými bolestmi našich bližních. Chápu to u válečných záležitostí, koncentráků - tam to vnímám jako memento, varování. Ale tady nevím. Možná jako varování před představou, že poručíme větru, dešti a krám?
|
| Vítr z hor | 
|
(8.7.2016 10:05:32)
Smrt je smrtí vždycky, ať je blízko nebo daleko. Spíš mám pocit, že u nás se vnímá jako cosi, co se nás netýká. Patří do izolace jako balíčkové maso na pult. Prostě se s ní zachází podivně.
|
|
| libik |
|
(8.7.2016 10:06:45)
Přesně tyhle pochyby mám, ale dí se v hodně dobré vůli říct, že je to mementem lidské pýchy.(já si tedy myslím, že byli prostě v blbý čas na blbém místě aneb kdo má viset, ten se neutopí..osud)
|
|
| Epepe | 
|
(8.7.2016 10:14:34)
Sovice, tak pokud můžu za sebe tak rozhodně ne.
|
| sovice |
|
(8.7.2016 10:25:04)
Umami,
předpokládám, že myslíš ne jako neotupuje.
U sebe bych taky řekla ne, ale fakt je, že nejsem dítě, jsem už, co se týká soucitu, na nějaké míře "usazená" dospělá osoba.
Za větší otupovače vlastně považuju spíše neustálé přívaly zpráv o všemožných nehodách/neštěstích/katastrofách, protože je toho tolik, že je to daleko za hranou "snesitelného strachu", takže si od toho budujeme vnitřní distanc, který se potom u mnoha lidí týká i bližšího okolí... neříkám, že je to pravidlo, ale podle mě je to časté.
|
| Epepe |
|
(8.7.2016 10:30:03)
Myslím ne jako že v dětství mě naši rozhodně nešetřili a spíš to ve mně vyvolalo větší soucit, než menší.
|
|
| Kudla2 | 
|
(8.7.2016 11:22:10)
"Za větší otupovače vlastně považuju spíše neustálé přívaly zpráv o všemožných nehodách/neštěstích/katastrofách, protože je toho tolik, že je to daleko za hranou "snesitelného strachu", takže si od toho budujeme vnitřní distanc, který se potom u mnoha lidí týká i bližšího okolí... neříkám, že je to pravidlo, ale podle mě je to časté."
Ano, to si taky myslím.
Ale váhám, nakolik je ten vnitřní "distanc" i vůči blízkému okolí negativní - pokud máš někomu efektivně pomoct a nezbláznit se z toho, tak je možná skoro lepší, když v tom citově tolik "nejedeš".
|
| sovice |
|
(8.7.2016 11:24:45)
Kudlo,
otázka je, jestli si spíše nevybuduješ postoj - to nic není, s tím si přece musí / mají poradit sami. A jestli si vůbec uvědomíš, že některé situace by uvítaly drobnou pomoc okolí.
|
| Kudla2 |
|
(8.7.2016 12:34:22)
Sovice,
ale já si krom opravdu velkých a nečekaných průšvihů (typu úmrtí nebo těžká nemoc) myslím, že by si člověk primárně měl pomoct sám a že není nutný, aby se okolí bičovalo snahou vytušit, jestli náhodou není potřeba mu pomoct.
Případně pokud někdo tu pomoc potřebuje, že má ústa, aby si řekl.
|
| sovice |
|
(8.7.2016 12:42:21)
Kudlo,
já si taky myslím, že si člověk primárně má pomoct sám, nejde-li o těžké kalamity.
Zároveň si myslím, že je fajn, když lidi nejsou natolik povinně samostatní, že se můžou zeptat sousedky, jestli by jim nepřibrala z krámu litr mlíka a šest housek, že teď musí být doma s nemocným špuntem a manžel je na služebce. A úplně ideální je, abys se sousedkou při vytírání prohodila pár slov "malá vám spí? A co že nejste venku, je krásně?" "jo, je teď nemocná, tak nemůžem" a za půl hodiny se ozve jemné klepání "nemám vám vzít něco z krámu, zrovna tam mířím"...
Myslím, že je lepší nefungovat jako ostrov.
Ale to je na jinou debatu.
|
| Kudla2 |
|
(8.7.2016 12:51:32)
Tak z toho se mi ježej všechny chlupy na hlavě, ještě že nemám takový sousedy.
|
| sovice |
|
(8.7.2016 13:04:28)
Mně se z toho kdysi taky ježívaly chlupy... ale bydlím už dlouho na jednom fleku, ty lidi znám a je to přátelská starost. V takovém domě se pak nestane, že najdou mrtvou starou paní v protějším bytě, až když už zapáchá.
|
|
|
|
|
|
| libik |
|
(8.7.2016 16:51:16)
Kudlo, a co si tak představuješ pod pojmem efektivní pomoc reálnému okolí zasaženého tragédií?
Já jsem za posledních 7 měsíců možná potřebovala 1x něco hmatatelného (odvzdušnit topení třeba - a na to se dá docela dobře najmout) a nespočetněkrát nějakou mezilidskou přiměřenou komunikaci. Sedíš doma, blbneš, nevidíš motivaci k ničemu.. a lidi prostě nejsou k mání, nemluvím-li o možnosti zajít si do hospody, což se mi zatím nechce.
Nemyslím si, že by mě někdo odmítl, kdybych mu zavolala "Hele, pojď se se mnou projít", ale je mi to blbý, lidi neví jak se chovat, je jim to prostě nepříjemné.
Nevím, jestli v důsledku toho, že se jsou , jak říká Sovice, nuceni uměle soucítit v efektně zpracovaných reportážích či uměleckých dílech..
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(8.7.2016 18:19:44)
hele, tak to já zase měla těžký chvíle, kdy jsem někomu zavolala a řekla "pojď se projít". lidi často nevědí, jak pomoct, když jim to neřekneš, a přitom by i rádi pomohli.
|
|
| Kudla2 |
|
(8.7.2016 18:41:27)
Libik,
tak tu lidskou komunikaci (a cokoliv jinýho) třeba tak, že zvedneš telefon a zeptáš se, zda by dotyčný nechtěl jít na kafe/se projít?
Moje zkušenost (z obou stran barikády) - lidi by často rádi něco udělali, ale nevědí přesně, co by to mělo být a bojí se, že by otáčeli nožem v ráně nebo šlapali v porcelánu.
Není-li postižený stižen takovou depresí, že není schopen komunikovat, tak je nejjednodušší si prostě říct, co potřebuješ.
|
|
|
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(8.7.2016 10:03:12)
"Já si nejsem jista tou obecnou rovinou, jestli se má na něčem takovém vydělávat."
Jenže zadarmo to nejde, bo něco stálo vylovení, dovoz sem k nám, pojištění, někdo musel docela dlouho makat na té expozici, vymyslet to, postavit... Tady teda mám naopak pochopení pro vstupné, bo Titanic nevnímám jako kulturní statek obecně povznášející lidstvo. Jen se mi to tedy zdá fakt předražené.
Zrušila bych naopak vstupné pro děti do všech státních muzeí, památek a galerií a chtěla bych dostatek center typu Techmania/IQlandia (u nás) či Muzeum Hygieny (Drážďany), Science Muzeum (Londýn) atd... Tam vnímám jako neetické a diskriminující, že děti musí platit (ve srovnání s dětmi z ostatních zemí, které to mají doma zadarmo, vidím to podobně jako svícení na ulicích a odklízení sněhu, prostě veřejný statek).
|
| libik |
|
(8.7.2016 10:10:07)
Já nemyslím, že by to měli dělat jako charitu, ale jestli to mají vůbec pořádat , nakonec James Cameron na tom taky dost trhnul ku spokojenosti stamilionů diváků.
Vydělali na tom, že se něco podělalo, že nějací lidi umřeli.(a dost blbě)
V diskusi zaznělo "morbidní", taky jsem to slovo v té souvislosti použila.
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(8.7.2016 11:21:34)
"Zrušila bych naopak vstupné pro děti do všech státních muzeí, památek a galerií"
ano, přesně to jsem si říkala, když jsme byli teď se synem na "vzdělávacím pobytu" na Mikulovsku. vlezli jsme do každé památky, co jsme potkali - a tedy lezlo to do peněz neskutečně. při představě, že bychom tam jeli celá rodina... tak to bychom se totálně zruinovali
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(8.7.2016 11:18:15)
"Já si nejsem jista tou obecnou rovinou, jestli se má na něčem takovém vydělávat."
tohle dilema chápu. přenesu se přes to z těchto důvodů:
- "postavit" tu výstavu asi nebylo zadara
- je to na dobré vzdělávací úrovni
|
|
|
|
|
|
)
ale právě s děsným idiotem, co ho zajímal jen ten sladkobolný příběh lásky a ještě mi pořád vykládal, jak byl jack úžasnej a jak se obětoval pro rose a vůbec nepobral, že by to mohlo být i jinak (prostě pan macho), leo se mi v té době ještě nelíbil, prostě ve mně nechal ten film jen takový nijaký emoce 
, 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)