| Epepe | 
 |
(12.10.2017 14:37:34)
A ne, když se někdo ocení, nechápu to jako chvástání a snižování mých zásluh.
Naopak takové lidi obdivuji a jsem ochotná jim občas odpustit i to, pokud už to začnou přehánět a honí si triko. Holt každý vždycky neodhadne míru.
Proto mě taky ponělud točí ta česká rádobysromná povaha. Kdysi tu proběhly diskuze na toto téma, např. s ohledem na děti. Pamatuju si namátkou Monty (sorry, že beru jméno boží nadarmo), která ocenění dítěte rodičem vysloveně odmítala.
|
| Monty | 
|
(12.10.2017 14:40:42)
Epepe,
ale já nepsala o ocenění, ale o přehnaný chvále.
To jsou dvě různé věci.
Nemyslím si, že je špatně ocenit něco, co za ocenění stojí, ale fakt je mi proti srsti chválit za kdejakou blbost a vyvolávat v dítěti dojem, že je nějaká hvězda jasná, ze které si všichni sednou na prdel. V tomhle směru je dobré být realista. Už jsem viděla dost případů, kdy ten pád na hubu docela bolel.
|
| Epepe |
|
(12.10.2017 14:43:24)
Ale o tom je tohle téma, nikdo nám neřekne: teď se můžeš pochválit!
Prostě člověk to musí odhadnout tak nějak sám. A že se občas sekne?
|
|
| Kudla2 | 
|
(12.10.2017 15:01:59)
Epepe,
já to s tou falešnou skromností chápu hodně podobně.
Jako chvástání se na něco, co neexistuje, taky nemusím, ale na tom okázalým NEchvástání mi vaděj dvě věci:
- za prvý, že to ten člověk dělá ze strachu, aby ho někdo "neomáz" a nedal mu sežrat, že se vytahuje (u nás se říká "chlubné plíce lezou z hrnce")
- za druhý, že rukávem se to často nevypotí a že ten člověk tu potřebu ocenění má i nadále, a když si ji neuspokojí přímo, tak si ji pak vyžaduje pasivně agresivním způsobem (někdo tu popisoval, jak si jeho tchyně takto "říká" o pochválení oběda), což mě se.e mnohem víc, než když je to na rovinu, protože to je neuchopitelný a ač by člověk tomu druhýmu rád vyhověl, tak není rád, je-li k tomu nucen de fakto vydíráním.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 15:06:42)
Kudlo,
teď moc nechápu, jak souvisí ocenění někoho jinýho (někdo ti pochválí buchtu) s tím, že si ji ty pochválíš sama.
S pasivní agresí souhlasím, taky nemám moc ráda takové ty tanečky "to je výborná buchta" - "ale ne, vůbec se mi nepovedla, posledně byla mnohem lepší, když mi pomáhala Anička" (např.), ale to jsou podle mě dvě různé věci.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 15:11:02)
Tak dejme tomu, že upeču buchtu, se kterou si dám práci a myslím, že se mi povedla, a rodina ji sežere beze slova.
Ano, mohla bych usoudit z toho, že ji sežrali enormně rychle a nic nenechali, že se asi povedla, ale nevím jak kdo, ale já to občas potřebuju slyšet i explicitně, a myslím si, že je dobrý i navykat okolí, aby občas dávalo pozitivní zpětnou vazbu.
Takže když mi buchtu někdo pochválí, tak se snažím říct "ano, děkuji za poklonu, také mě potěšilo, jak se mi povedla", a když neřekne nic, tak to holt občas řeknu sama (že si myslím, že se mi tentokrát fakt povedla).
|
|
|
|
|
| Drop | 
|
(12.10.2017 14:42:07)
vůbec si neumím představit situaci, kdy bych o sobě někomu říkala, že jsem v něčem dobrá nebo nejlepší, a to si to o některých věcech myslím, že je umím o hodně lépe než je běžné nebo i než hodně šikovní, ale očekávám, že to ocení někdo kdo mě zná a ví to, než abych to někomu cpala já sama
|
| Monty |
|
(12.10.2017 14:43:42)
Commer,
to je další věc. Komu se to tak říká? Já to z reálu znám jen ve formě lehké ironie.
|
| Drop |
|
(12.10.2017 14:46:26)
Monty, přesně, já maximálně řeknu, že něco dělám ráda / tím vlastně chci trochu sdělit, že si myslím, že to umím trochu víc než ostatní /, ale že bych to vypálila napřímo? To fakt ne.
Řeknu třeba, že ráda řídím rychlá auta, ale nic víc k tomu.
|
| Epepe |
|
(12.10.2017 14:48:46)
Řekneš "mám ráda rychlá auta" a chceš, aby si lidi pomysleli "je to dobrá řidička"?
|
| Drop |
|
(12.10.2017 15:46:07)
já nepotřebuju, aby si lidi mysleli, že jsem dobrá řidička, ale spíš, že když budou chtít odvést do porodnice s překotným porodem, tak řeknou mně, nebo když budou prodávat Ferrari, tak se mě zeptají, zda nemám zájem, tedy spíš, když budou někde nějaké zkušební jízdy, tak že ráda dostanu pozvání se projet.
|
|
|
| Rodinová | 
|
(12.10.2017 14:49:09)
Ja zas o sobe klidne reknu, ze ridim dobre a rychle (zbytecne moc asi) a varim dobre polivky :)
Delalo mi za mlada problem chvalu prijmout, ted uz to umim.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 14:51:49)
Tak já to moc ráda nemám. Ad jedna jsem k sobě mnohem přísnější než k jiným lidem a ad dvě jsou mi obecně nesympatičtí lidé, co se vytahujou. Naopak oceňuju, když někdo vystupuje normálně, přirozeně, nikam se necpe, nechválí a pak se ukáže, že je v něčem fakt dobrej. Nějak jsem víc na ty skutky než na slova.
Nakecat může každý co chce, že.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 14:55:25)
Tak pokud skutek odpovídá slovům, tak proč to neříct?
|
| Monty |
|
(12.10.2017 14:59:40)
Kudlo,
tak protože už je to zbytečný, ne?
Pokud máš nějaký relevantní výsledek, tak o tvých schopnostech mluví sám.
Dokud ho nemáš, tak to, co říkáš můžu a nemusím brát vážně.
To jsou ty případy "náš Pepíček zpívá jako Karel Gott". Klidně může, ale než ho uslyším, tak to budu brát s rezervou.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 15:08:06)
Monty,
- jenže Ty Pepíčka možná nikdy neuslyšíš, a když Ti jeho matka nesdělí, že dobře zpívá, tak to nebudeš vědět. Sice se bez té informace lze obejít, ale taky může být užitečná, když bude třeba tvý dítě zakládat kapelu a hledat parťáka.
Navíc nevím, mezi kým se pohybuješ, že máš jako leitmotiv, že ta chvála musí být nutně přehnaná a přešvihnutá.
Také jsi nám sdělila, že syn hezky (nadprůměrně dobře) kreslí a vzhledem k tomu, že většina z nás jeho kresby nikdy neuvidí, tak to nemůžem sami posoudit a musíme se spolehnout jen na Tvé tvrzení. A proč ne? Třeba někdo bude potřebovat ilustrovat knížku a vzpomene si na něho, a kdybys to neřekla, tak by o tom neměl ani tušení.
Nevidím na tom konstatování "moje dítě je dobrý v tom a v tom" nic špatného, a po pravdě řečeno si neumím představit, že by někdo řekl "moje dítě kreslí líp než Picasso" nebo něco podobně přešvihnutýho.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 15:09:55)
Kudlo,
že taková NUTNĚ MUSÍ BÝT píšeš jen ty, já ne.
Píšu jen to, že tu přešvihnutou nemusím a obecně dávám přednost skutkům před slovy.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 15:11:52)
Monty,
ale já se s tou přešvihnutou prakticky vůbec nesetkávám, proto se ptám, jestli Ty ano, když se proti ní tolik vymezuješ.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 15:16:31)
Kudlo,
jo, občas na ni narážím.
A někdy na ty následky - viz děti, co jsou v dětství chválený i za to, že se pěkně vylákají (záměrně přeháním) a pak se těžce smiřují s tím, že je kromě rodičů nikdo jako hvězdy jasný nevidí.
Jev nemusí být běžný/častý na to, abys ho pokládala za nesprávný.
|
| Epepe |
|
(12.10.2017 15:18:08)
Monty, zajímalo by mě, jak to na těch dětech poznáš.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 15:19:53)
Epepe,
ty nepoznáš, když má někdo přebujelý sebevědomí?
Nikdy jsi nikoho takového nepotkala?
|
| Epepe |
|
(12.10.2017 15:21:35)
Myslím, jak poznáš, že padli na zadek?
|
| Monty |
|
(12.10.2017 15:25:00)
Epepe,
tak třeba v práci nebo i ve škole to dostávají sežrat.
Nakráčí jako hvězdy všehomíra a pak odchází se staženým ocasem.
Nevím, jestli o tento typ životní lekce je co stát, myslím že je lepší držet se v nějakých mezích. Tzn. nebýt úplně za hadr na podlahu, ale ani ne za kráčející Ego.
|
| Epepe |
|
(12.10.2017 15:34:09)
Monty, do hlavy jim nevidíš.
Třeba odejdou s tím, že ostatní jsou blbí ...
|
| Monty |
|
(12.10.2017 15:36:35)
Epepe,
ano, to je taky možný.
A je to ještě míň sympatický než dostat na prdel a poučit se z toho.
|
|
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 15:34:58)
"viz děti, co jsou v dětství chválený i za to, že se pěkně vylákají (záměrně přeháním)"
Monty ???
Máš na mysli pochvalu, že dítě udělá bobek? Fakt by mě zrovna tohle nenapadlo dávat do souvislosti, že z toho děti mají přebujelé sebevědomí v dospělosti 
Pokud vím, tak se dítě chválí za to, že si řekne, že použije nočník a naučí se pravidelnému vyprazdňovacímu reflexu. Některé děti s tím mají hodně problém, takže na chválení fakt nevidím nic špatného.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 15:37:34)
jas,
to byl jen příklad. To, že chválíš batole za bobek si batole asi pamatovat do dospělosti nebude.
Mělo to demonstrovat "chválení za hovno".
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 15:47:26)
Aha, "chválení za hovno"
Prosím tě, často jsou prvorozené děti chválené za každý prd a nemyslím si, že mají nabubřelé sebevědomí. Spíš mají pevnější sebevědomí oproti sourozencům, co přijdou po nich a na které už není tolik času. Pokud to rodiče nevybalancují.
A i kdyby ten potomek doma byl přechvalovaný, tak nejpozději do 30 z toho nabubřelého sebevědomí vyroste , protože se s ním ostatní mazat nebudou.
Já myslím, že je lepší raději chválit a třeba i přechválit, než dítě srážet a dokazovat mu, že v tom či onom není nejlepší.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 15:55:07)
"Já myslím, že je lepší raději chválit a třeba i přechválit, než dítě srážet a dokazovat mu, že v tom či onom není nejlepší."
Jas,
no a já myslím, že je třeba chválit i kritizovat přiměřeně. Přece není jen "přechválit" vs. "srážet". Každý něco umí líp a něco hůř. A měl by ke svým schopnostem být tak nějak objektivní. Když dítě pěkně zpívá, není důvod, aby si myslelo, že skřehotá, ale když skřehotá, nevidím důvod mu tvrdit, že zpívá jako slavíček.
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:00:20)
Tak mu můžeš pochválit, že zpívá hezky, protože je hezké, že zpívá, ne? Proč mu hned vykládat, že z něj druhej Karel Gott nebude nebo, že skřehotá?
Já si myslím, že to, co popisuješ může být dost peklo pro dítě, co fakt v ničem nevyniká a je průměrné. Když ho nepochválíš jenom proto, že na toho Gotta to není, nebo že skřehotá. Rozpozná ten rodič tu hranici, kdy je potřeba pochválit, protože x věcí už nepochválil? Myslím, že jakmile rodič najede na lajnu hlavně chválit objektivně a nepřechválit, tak se to blbě brzdí. A pak z toho vyleze frustrované dítě, protože celé dětství holt bylo průměrné.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 16:06:09)
Jas,
všichni nejsou stejně průměrní. I v rámci průměru jim jde něco líp a něco hůř. Nějaký vynikání nechme stranou, protože reálně vynikne pár lidí. Jeden má estetický cítění, druhý je pečlivý a zodpovědný, další manuálně zručný. Málokomu jde všechno stejně dobře nebo stejně špatně. A ocenit se konec konců dá i snaha.
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:07:57)
No však jo, oceníš, že dítě zpívá a že je to skřehotání si necháš pro sebe
|
| Monty |
|
(12.10.2017 16:12:04)
jas,
noo... takhle jsem to nemyslela. U fakt děsných výkonů neumím pochválit ani snahu, bohužel. Skřehotající dítě pochválím za snahu u něčeho, co není v kategorii děsivosti.
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:14:48)
Monty, můžeš napsat, jaké děsivé věci máš na mysli?
Děti jsou pořád děti. Některé rozjívené, některé rozmazlené a na někoho můžou působit nesympaticky, ale fakt si nedovedu představit nějakou děsivost, u které by se nedala pochválit ani snaha.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 16:20:43)
jas,
podívej, vím že to není zrovna sympatická vlastnost, ale když u něčího zpěvu trpím jako zvíře, tak ani tu snahu ne. Možná nadšení, se kterým se do takové produkce pouští. Ale to zas může ve finále podpořit nadšení pro přídavek.
Podotýkám, že tím nemyslím vystoupení nějakého školkáče, tomu nemá asi cenu podávat nějaký objektivní zhodnocení výkonu. Mám na mysli starší děti.
Navíc ani něčí příšerný zpěv se obvykle neodehrává s potřebou hodnocení a málokdy je ti prezentován tak, aby ses musela vyjádřit, leda bys seděla v porotě Superstar.
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:23:32)
Monty, a kde se zrovna ty tak houfně setkáváš s tím, že starší dětí místo zpěvu vřeští a nedá se to ani trochu pochválit, ani vydržet.  Já ti ty děsivé historky nevěřím, pochybuju, že zrovna ty dětské akce nějak obrážíš.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 16:24:47)
jas,
ale to byl jen příklad, jako s tím "hovnem".
Skřehotání bylo první, co mě napadlo.
Navíc jsem myslela na dítě vlastní. Ne na nějaký cizí, ty ať si skřehotají dle libosti.
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:27:01)
Takže se tady oháníš něčím jako exemplární příklad, ale vlastně jsi to nikdy nezažila? Napíšeš, že nemáš rádá děsivosti a když se tě zeptám, jaké máš na mysli, tak z toho vyleze, že vlastně žádné neznáš.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 16:27:56)
jas,
ale znám, ty směšuješ dvě věci dohromady.
Nejdřív se mluvilo o chválení vlastních dětí a teď je z toho odborná porota hodnotící zpěv těch cizích.
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:32:40)
Mně to hlava nebere. Kde jako se cizí rodič setká s produkcí cizích dětí, co nelze nijak ocenit a ještě jí dospělý musí doslovala přetrpět? Malé děti a besídky to nejsou, koncerty ZUŠky taky ne, tam to docela pérujou samotní pedagogové... tak kde? Jezdíš na tábory nebo na zpívánky youtuberů? Nebo se jako divák účastníš Super Star?
|
| Monty |
|
(12.10.2017 16:35:20)
Jas,
ale vždyť já právě píšu, že se s tím tak často nesetkáš, pokud nejsi porotce Superstar.
Původně se mluvilo o tom, jak se mají nebo nemají chválit VLASTNÍ děti.
Schopnost hezky zpívat nepokládám za nijak podstatnou pro život, takže nevidím důvod, proč vlastnímu dítěti nesdělit, že to opravdu neumí. V případě potřeby diplomaticky i jinýmu dítěti, ale ta potřeba reálně nastává zřídka.
|
| libik | 
|
(12.10.2017 16:39:57)
Monty, protože zpívání je velice uvolňující, možná víc než sport. Pokud dítěti, co se hledá, zatneš tipec tím, že řekneš "sorry, ale vržeš jako starý vrata", jak daleko myslíš, že bude chodit za město se vyzpívat? A pude to dělat? Nebude, už nikdy nezakrákoře ke svý škodě.
Muzikoterapie je náramná věc.
Já bych řekla, že estéta neubude, pokud uslyší ve světě zvukového smogu jednu falešnou melodii.
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:43:59)
Libíku, bingo 
Tohle mám na mysli celou dobu.
|
|
| Monty |
|
(12.10.2017 16:48:56)
Libiku,
inu, každý jsme nějaký. Kdybychom byli všichni stejní, byla by to dost nuda.
On svět přežije i pár sdělovačů nepříjemných pravd.
|
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:35:19)
Ano, přesně tak, Libiku.
A takovéhle "sdělovače nepříjemných pravd" upřímně nechápu, protože když se trefěj do citlivýho období dítěte nebo dospívajícího člověka, bude to mít za následek třeba přesně to, co říkáš - že se dotyčnej, řádně zpražen, bude bát kváknout i pro radost u táboráku, kde by se jeho hlas, byť jakkoli skřehotavej, stejně ztratil mezi ostatníma.
Přijde mi to surový, hnusný a hlavně zcela ZBYTEČNÝ.
(a pro jistotu, než to tu Monty zas vytáhne - opravdu nejde o to říkat krákalovi, že zpívá jako Karel Gott)
|
| Monty |
|
(12.10.2017 17:40:37)
Kudlo,
njn. Každej holt něco nechápe. Já zas nechápu, k čemu je dobrý lhát nebo minimálně podkuřovat vlastním dětem nebo obecně blízkým lidem. Zvlášť když o nic nejde, protože věci jako zpívání, krasopis, skákání přes švihadlo apod. nejsou nijak funkčně důležitý.
OK, existuje možnost nesdělovat názor vůbec.
Což ale nic neřeší, protože on se to člověk (vč. dítěte) stejně jednou dozví.
|
| K_at |
|
(12.10.2017 17:43:44)
Monty, podkurovani a pozitivni reajce na to, ze decko neco zvladlo, jsou dost rozdilne veci. A hlavne, to, ze pro tebe neni neco zasadni a nutny neznamena, ze to dite z toho proste nema radost. Kterou mu svou pravdomluvnosti vezmes.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 17:45:37)
Kat,
radost přece můžeš mít i z věcí, který ti nejdou. To se nijak nevylučuje.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:53:16)
Ano, už vidím, jak jako desetiletá si jdeš radostně zazpívat poté, co jsem ti jako matka řekla, že skřípeš jako starý vrata a že se to nedá poslouchat.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:46:29)
Opravdu, a jak se to dozví? Natvrdo, že z něj žádnej Picasso nebude?
A proč je vlastně důležitý, aby se to dověděl natvrdo?
A kdo jsi vlastně ty, že si to troufáš říct a vzít na sebe tu odpovědnost? A ta je veliká a může být totálně mimo (ředitel jedné opery třeba kdysi tvrdil Emě Destinnové, že z ní nikdy nic nebude, protože nemá hlas a ke všemu je ošklivá.)
Na negativní programování jsem alergická, připadá mi to omezené, zlé a hloupé.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 17:49:43)
"Na negativní programování jsem alergická, připadá mi to omezené, zlé a hloupé"
Kudlo,
jaké negativní programování, proboha?
Učitel ve škole taky negativně programuje, když ti dá pětku z diktátu, kde bude padesát chyb? 
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:51:49)
A Monty, vy se doma normálně známkujete? A ty jsi nějakej arbitr zpěvu, že poznáš, když při něm udělá 50 chyb?
|
| Monty |
|
(12.10.2017 17:54:00)
Kudlo,
neznámkujeme se, ale když někomu něco nejde, nedupe nožičkou, když není chválenej za snahu.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:56:09)
Tys ale nemluvila o žádným " nechválení za snahu", ale o tom, že tomu dítěti na rovinu vpálíš, že jeho výkon nestál za nic.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 17:57:40)
Kudlo,
tak si to přečti znovu celé a to, co vidíš jen mezi řádky vynech.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 18:05:32)
Monty,
já jsem to četla myslím dost důkladně, a pochopila jsem z toho, že:
- bys nepovažovala za správný říct skřehotalovi, že zpívá jako slavíček (v tom se shodnem, já taky ne)
- že bys naopak považovala za nutný říct skřehotalovi, že je skřehotal, zpívat neumí (a nevím, jestli i to, že se to nenaučí, to možná ne)
(s čímž já jsem ve sporu, protože já bych skřehotalovi neříkala nic, ani bych ho nechválila, pokud by nebylo za co, ale ani mu neříkala, že je to hnusný).
Co konkrétně jsem pochopila špatně?
|
| Monty |
|
(12.10.2017 18:14:43)
Kudlo,
no, já ve skutečnosti napsala "Schopnost hezky zpívat nepokládám za nijak podstatnou pro život, takže nevidím důvod, proč vlastnímu dítěti nesdělit, že to opravdu neumí. V případě potřeby diplomaticky i jinýmu dítěti, ale ta potřeba reálně nastává zřídka."
Není tam ani slovo o tom, že mu "vpálím, že skřehotá".
Znamená to, že v případě, kdy bude dítě stát o hodnocení svého zpěvu, řeknu mu, že mu zpívání zrovna moc nejde.
V reálu se na to ovšem ani vlastní děti až tak často neptají a hodnocení se jim dostane spíše v hodinách hudební výchovy.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 18:41:29)
Monty,
ale to "v případě, kdy bude dítě stát o hodnocení svého zpěvu" jsem tam na začátku nevnímala. myslela jsem, že to myslíš tak, že bys mu to řekla sama od sebe.
V tom případě pardon.
Ale já osobně bych asi i tak byla opatrná (kvůli tomu, co říká Sovice) ohledně neměnnosti toho stavu.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 18:44:59)
Kudlo,
tak vycházím z předpokladu, že slušně vychovaní lidé nikomu necpou své pravdy, pokud nejsou tázáni. To platí i pro vlastní děti. U těch tak max. bez vyžádání sdělíš, že mají v pokoji bordel, pokud máš tu potřebu.
|
|
|
| Marika Letní | 
|
(13.10.2017 10:25:22)
Monty ""Schopnost hezky zpívat nepokládám za nijak podstatnou pro život, takže nevidím důvod, proč vlastnímu dítěti nesdělit, že to opravdu neumí. V případě potřeby diplomaticky i jinýmu dítěti, ale ta potřeba reálně nastává zřídka.""
A pak tu můžeme číst témata, jak maminka dceři sděluje, že něco neumí (vaření, úklid), a jak ta dcera se cítí pod psa, že maminka na ní pořád něco kritizuje. A že to tak bylo od dětství, že neuměla malovat, tak jí maminka řekla, že Picasso z ní nebude, že neuměla zpívat, a maminka jí to řekla, tak teď už se bojí zpívat, když jí to nejde. Je hodná holka a nechce okolí obtěžovat svou hroznou produkcí. A ta musí být pořádně hrozná, když jí to musela sdělit dokonce i maminka, která ji miluje. Uff.
Já mám štěstí, že pro své rodiče jsem byla "jednička" i bez talentu na cokoli. Nechali mě malovat, zpívat, sportovat, cokoli jsem chtěla. Nikdy mi nesdělili, že mi něco nejde, i když jsem v ničem nijak dobrá nebyla. Když mi něco nešlo, tak mě naopak podpořili, že to zvládnu. Chválili mě za snahu, i pokud výsledky byly průměrné (zpětně viděno mou dospělou optikou) 
|
| Monty |
|
(13.10.2017 13:13:42)
Marko,
to je ovšem problém sebevědomí dotyčného, pokud si myslí, že milovat lze jen dokonalé osoby, co umí všecičko na světě.
My se třeba doma máme rádi i přesto, že dokonalí nejsme a dokonce o tom i víme.
|
|
| Vaitea | 
|
(13.10.2017 13:40:02)
"Já mám štěstí, že pro své rodiče jsem byla "jednička" i bez talentu na cokoli. Nechali mě malovat, zpívat, sportovat, cokoli jsem chtěla. Nikdy mi nesdělili, že mi něco nejde, i když jsem v ničem nijak dobrá nebyla."
Zní to moc hezky.
Někdy, ne vždy ( nezaměnit prosím) se ale stane, že děti , posléze dospělí tomu falešnému pocitu jedničky podlehnou. Pro práci v týmu jsou to pak ta nejotravnější stvoření.
Oni si myslí, že jsou jedničky a jakýkoliv požadavek na doložený výsledek jejich práce považují bezmála za mobbing.
|
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2017 8:56:14)
Vaiteo,
asi rozumím, co chceš říct.
Je něco jinýho, když řeknu "ten Tvůj obrázek se mi líbí", takový věci by rodič říkat aspoň občas měl, a neznám dítě, který by si na základě toho začalo myslet, že je malíř, nad kterýho není.
Ale to druhý, co myslíš (ty, co jsou potom nesnesitelný) , je podle mě daný vůbec ne občasným dáním najevo, že se mi líbí něco, co dítě udělalo, ale soustavným dáváním najevo, že je potřeba být lepší a ještě lepší a možná i v kombinaci s povahou toho dítěte.
Uvědomuji si, že takové děti znám. Nevím, co je příčinou, zda výchova nebo povaha (ale tipuji kousek od obojího), ale velmi nepříjemně se to projevuje při společných hrách, kdy když tyto děti prohrávají, začnou brečet a vztekat se, ale jakmile začnou vyhrávat, tak mají tendence se chovat k těm ostatním povýšeně (jako ve stylu kiš-kiš, na mě nemáš). A udělají to i v momentě, kdy dospělý "moderátor hry", když vidí, jak jsou z prohry nešťastní, trochu zasáhne v jejich prospěch.
To je hodně protivná vlastnost a tipuji, že pokud se toho nezbaví, tak nebudou v kolektivu moc oblíbeni.
|
| Kafe | 
|
(14.10.2017 9:45:21)
Val - tak jsi expert v tom, že máš široký rozsah a o všem něco víš.
|
| Kafe |
|
(14.10.2017 10:42:18)
Val - tak stačí, aby to byla kvalita, kterou jste doma ochotni akceptovat, zejména ty. Tedy že si sama ušiješ závěsy či sama upečeš dort, který se dá jíst. Nemusí to být zrovna kvalita vhodná k prodeji, ale dostačující.
Já třeba doma vymaluju místnost sama. Profesionální malíř pokojů ze mne nebude, ale já jsem s tou kvalitou spokojená.
|
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2017 12:15:24)
Valkýro,
já naopak znám velmi mnoho lidí "v Tvém věku", kteří se právě v tomto věku rozhodli, že něco chtějí dělat dobře a tak se v tom zdokonalí.
A jak se v tom jinak zdokonalí, než že to začnou dělat? Systémem pokus-omyl a do té doby, dokud se jim to nezačne dařit?
Ostatně jak jinak to dělali ti, co "pečou a umí", i když třeba o 10 let dřív?
A proč by to proboha měli dělat tak, aby jim za to byl někdo ochoten platit? Copak je jediné měřítko toho, jestli něco děláš dobře, jestli je Ti za to ochoten někdo dát prachy? Nestačí, když se jejich rodina a kamarádi olizujou?
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(14.10.2017 11:26:01)
"Ale to druhý, co myslíš (ty, co jsou potom nesnesitelný) , je podle mě daný vůbec ne občasným dáním najevo, že se mi líbí něco, co dítě udělalo, ale soustavným dáváním najevo, že je potřeba být lepší a ještě lepší a možná i v kombinaci s povahou toho dítěte."
Kudlo,
to je podle mě nesmysl.
Navíc Vaitea asi neměla na mysli "občasné dávání najevo", ale soustavné utvrzování dítěte v tom, že je ve všem skvělé, všechno umí a všechno mu jde.
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2017 12:17:32)
Monty,
to už je vcelku jedno, jak to formuluješ, ale podstatná je tam ta SOUSTAVNOST.
Ale kdybych si měla vybrat ze dvou extrémních přístupů (chválit přehnaně a nechválit vůbec a ještě srážet), tak si pořád myslím, že ta přehnaná chvála bude tomu dítěti prospěšnější než to srážení.
Naštěstí v životě to takto extrémní nebývá.
|
| Monty |
|
(14.10.2017 12:27:17)
Kudlo,
ale o srážení tu píšeš jenom ty.
Říct někomu, že mu to či ono nejde není žádné srážení.
Copak učitel ve škole sráží žáka, když mu dá např. pětku z diktátu?
To hodnocení "zvenčí" má sloužit jako zpětná vazba. Na místě toho žáka si buď řekneš - aha, tak tohle mi opravdu moc nejde, měl bych se v tom zlepšit, nebo si řekneš, že ti nějaký pravopis nestojí za to a nepotřebuješ z něj mít jedničky, ale nebudeš si (většinou) myslet, že ho vlastně umíš a učitel je blbec.
Když budeš někoho jen chválit, tak se nikam neposune a je pravděpodobné, že v dospělosti buď narazí, nebo bude nesnesitelný samožer (viz to, co psala Vaitea).
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2017 12:48:39)
Monty,
ano, já přesně to za srážení považuji, a myslím, že to je velká chyba, za kterou to dítě velmi pravděpodobně zaplatí nepříjemnou cenu.
Škola je nastavená na známkování, takže tam učitel chca nechca MUSÍ dát pětku, když se to nepovede. Ale rodiče přece nic NENUTÍ říkat "to ti nejde", já bych mohla spočítat na prstech jedné ruky, kdy jsem to svým dětem řekla, protože mi to připadá zbytečné a kruté a "sebenaplňující proroctví".
Nevadí mi říct "tato konkrétní věc se ti nepovedla", ale snažím se to směřovat k tomu, co má dělat, aby to bylo příště lepší (pokud je to něco, na čem mu záleží). "To ti nejde" je pro mě jednak moc absolutní ("zazpíval jsi to falešně" je pro mě v pohodě, "neumíš zpívat" už těžce za hranou), jednak je to moc jednoduché mávnutí rukou nad něčím, co by případně šlo podstatně vylepšit (typické při hře na hudební nástroj, kdy při prvním pokusu to zní hnusně a když v této fázi řekneš "hm, to ti nejde" a to dítě se na to vykašle, tak přijde o celej ten úžasnej proces, kdy to zkouší a zkouší a ono to nejde a nejde... a najednou se to zlomí a JDE TO a dá se to poslouchat a je to hezký.
A to, že si uvědomíš, že je to hezký, že najednou umíš zazpívat a zahrát třeba na kytaru tak, že se to nejen dá poslouchat, ale lidi ti občas řeknou, ať jim něco zahraješ, je přece úžasnej pocit, a v žádným případě to neznamená, že bys v tom okamžiku zpychla a začala si myslet, že jsi druhej Štěpán Rak.
|
| Monty |
|
(14.10.2017 12:55:28)
Kudlo,
jakou nepříjemnou cenu zaplatíš za sdělení, že ti něco nejde?
To by mě fakt zajímalo. 
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2017 13:01:24)
Monty,
třeba takovou, že se na to úplně vykašleš a budeš do smrti žít v domnění, že jsi na to kopyto (když neumím zpívat, tak radši nebudu zpívat vůbec), zatímco kdyby mně někdo řekl "hele, zatím to zní trochu falešně, ale když tomu dáš ještě chvíli, tak uvidíš, že se to zlepší), tak to tak opravdu uděláš a s potěšením si občas zabékáš u táboráku, ostatní neutečou, protože to bude třeba průměr, ale žádná hrůza, a Ty z toho budeš mít čirou radost, o kterou by ses kvůli výroku toho kritika jinak třeba připravila.
(A pravděpodobně opravdu nehrozí, že by ses proto, že Ti doma natvrdo neřekli, že zpívat neumíš, šla přihlásit na konkurs do Národního)
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2017 12:55:51)
"To hodnocení "zvenčí" má sloužit jako zpětná vazba. Na místě toho žáka si buď řekneš - aha, tak tohle mi opravdu moc nejde, měl bych se v tom zlepšit, nebo si řekneš, že ti nějaký pravopis nestojí za to a nepotřebuješ z něj mít jedničky, ale nebudeš si (většinou) myslet, že ho vlastně umíš a učitel je blbec.
Když budeš někoho jen chválit, tak se nikam neposune a je pravděpodobné, že v dospělosti buď narazí, nebo bude nesnesitelný samožer (viz to, co psala Vaitea)."
Tak tomuhle nerozumím, to skoro vypadá, jako by ten rodič chválil i za něco, o čem by moc dobře věděl, že je to blbě (v případě toho diktátu, asi jako "jé, ty jsi hezky napsal to slovo kobila, a pokud ti to ten učitel opravil, tak je blbec", ale to si neumím dost dobře představit, protože jsem ještě neviděla nikdy nikoho, kdo by to dělal.
Naproti tomu si umím v určitým kontextu představit, že pochválím někoho, kdo normálně píše diktáty na čtyřku, že v tomto diktátu udělal chybu JEN ve slově "kobila" a že má tudíž dvojku.
Tudíž se netvářím, že "kobila" je správně, ani netvrdím, že v pravopise nad něho není, ale oceňuji, že sice udělal chybu, ale že to bylo lepší než minule. Takové chválení používali kamarádi na svého syna, a ten je teď v tom koníčku, o který se jednalo, fakt HODNĚ dobrý, protože ho to neznechutilo, ale naopak nabudilo k tomu, aby víc trénoval, protože na jednu stranu viděl, co je špatně, ale na druhou stranu si uvědomoval, že je to lepší než posledně a že jeho snaha má nějaký výsledky.
|
| Monty |
|
(14.10.2017 13:00:50)
"...to skoro vypadá, jako by ten rodič chválil i za něco, o čem by moc dobře věděl, že je to blbě (v případě toho diktátu, asi jako "jé, ty jsi hezky napsal to slovo kobila, a pokud ti to ten učitel opravil, tak je blbec", ale to si neumím dost dobře představit, protože jsem ještě neviděla nikdy nikoho, kdo by to dělal."
Kudlo,
viz debata o skřehotajícím dítěti.
To, že někomu poskytneš zpětnou vazbu není žádné srážení, je to úplně normální, protože nikdo neumí všechno, a zvlášť ne, když se tomu nijak nevěnuje a své schopnosti nerozvíjí.
Dítě se nerodí jako renesanční génius typu Leonarda da Vinci.
Je úplně jedno, jestli tu vazbu poskytuje učitel, rodič nebo třeba zaměstnavatel. Je to přirozená věc, která se děje dnes a denně a se kterou musíš nějak pracovat dál.
Nevidím jediný přínos v chválení za cokoli, i když to reálně nestojí za nic.
Naopak v tomhle případě vidím celkem jasně ty možné "následky na celý život".
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2017 13:02:14)
Monty,
NEŘÍCT někomu "toto neumíš" je chválení?
|
| Monty |
|
(14.10.2017 13:10:05)
Kudlo,
ehm, o čem se tu teda tři dny nebo jak dlouho bavíme?
Neříct mu to není chválení, ale už včera jsem ti psala, že cpaní pravd bez vyzvání je něco jiného než odpovědět na položenou otázku. Ty děláš, jak kdyby někdo chodil světem a vykládal lidém na potkání, co všechno jim nejde.
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2017 13:22:14)
Monty,
tak já už se v tom teda ztrácím, jak to vlastně myslíš.
Situace - dítě zazpívalo falešně písničku.
1. dítě se zeptá "jak se ti líbí, jak zpívám" a ty mu řekneš "zpívání ti nejde"
2. dítě se zeptá "jak se ti líbí, jak zpívám" a ty mu řekneš "tohle bylo trochu falešný, chce to ještě trochu potrénovat"
3. dítě se zeptá "jak se ti líbí, jak zpívám" a ty mu řekneš "zpíváš jako Karel Gott, co jako Karel Gott, přímo jako slavíček"
4. dítě se neptá na nic, ale ty mu sama od sebe řekneš "zpívání ti nejde"
5. dítě se neptá na nic, ale ty mu sama od sebe řekneš "tohle bylo trochu falešný, chce to ještě trochu potrénovat"
6. dítě se neptá na nic, ale ty mu sama od sebe řekneš "zpíváš jako Karel Gott, co jako Karel Gott, přímo jako slavíček"
Pro mě je přijatelná jen varianta č. 2 a č. 5.
Trojka a šestka, kterou máš zřejmě na mysli Ty při tom chválení, je nesmysl, jednička a čtyřka jsou moc "absolutní" u něčeho, co má třeba ještě nějakej potenciál ke zlepšení. (jako "ty na to nemáš buňky", a ten člověk to pak často vzdá)
|
| Monty |
|
(14.10.2017 13:46:07)
Kudlo,
a varianty 2 a 5 NEJSOU chválení, tudíž nevím, proti čemu se vlastně vymezuješ.
Vědomí, že má člověk v něčem rezervy může být motor ke změně a progresu; vědomí, že jsem jednička ke stagnaci a falešnému sebevědomí. Nemotivuje.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 17:47:13)
"zpívání, krasopis, skákání přes švihadlo apod. nejsou nijak funkčně důležitý"
Pro tebe, pro toho, kdo je chce dělat, důležitý jsou. A pak tvůj přístup není o nějakém podkuřování, ale o sobeckosti, když někomu něco pohaníš, protože ty jsi rozhodla, že to není důležité.
|
|
|
|
| sovice | 
|
(12.10.2017 18:33:54)
libiku
Navíc člověk se nenaučí dobře zpívat jinak, než že zpívá. Hlasitě, opře se do zvuku. A učí se to postupně. A někomu to trvá déle. Lidi nejistí si kvalitou svého zpěvu zpívají potichu, nenaučí se opřít, zbytečně se "oberou" o vyšší tóny...
Moje starší dcera zpívala dlouho celkem falešně a ještě teď výjimečně mírně ujede, když zpívá sama. Nikdy jsem jí to neříkala, protože zpívat si, to je radost, stejně jako je radost tančit si nebo poskočit. Zpívala ve sboru, "s oporou" intonuje bez potíží.
Náš celocírkevní kantor (něco jako hlavní varhaník a muzikant) tvrdí, že zpívat se může naučit každý. A myslím, že je to jen velmi mírná nadsázka (o jednom našem kazateli prý řekl, že by to šlo i s ním, ale na to není dostatečně placen
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 18:43:02)
Sovice, přesně tak!
Na co někomu ukrouhnout tu chuť?
(a kazatel je dobrej )
|
| sovice |
|
(12.10.2017 18:54:39)
(Kudlo, jednou byl přenos bohoslužeb z našeho kostela, on dostal mikroport, a zvukaře nenapadlo, že během hromadného zpěvu je v jeho případě ten mikroport třeba vypnout. On je většinou tak o čtvrt - půl tónu mimo. Na druhou a další písně už ho vypli )
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(12.10.2017 17:14:02)
Gréto,
proč to není vhodný?
Copak někdo umí úplně všechno?
Nevím, nepřijde mi nijak zdrcující, když rodič informuje dítě o tom, že mu něco nejde - ostatně ve škole je o tom informováno taky.
|
| K_at |
|
(12.10.2017 17:30:50)
Monty, tak dcera taky uz vi, ze zpevacka nebude. Ale zase vi to az ted v poslednich letech. Predtim jsem byla rada, ze zpivat chce. Ze to neni andelsky zpev, to tusila. Jen treba u tech predskolaku je to mnohdy fakt o pocvalach. A dela to zazraky.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 17:32:03)
Kat,
předškoláky vynech, těm se některý věci obvykle neříkají, protože by je většinově stejně ještě nepobrali.
|
| K_at |
|
(12.10.2017 17:35:46)
Monty, pobrali by je dost. I 3lete dite chape, ze neco teda neumi. Ale ta zpetna negativni vazba by byla nekdy s dost blbymi dusledky.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:39:55)
A do třetice - myslím, že mnohem méně škody nadělá chválit víc než je zdrávo, než chválit míň než je zdrávo.
Dodneška si pamatuju, a že už je to nějakej ten pátek, jak přesně vypadal obrázek, kterej mi máma pochválila a vystavila si ho na piáno, kde strávil několik dalších let.
Nejsem a nikdy jsem nebyla dobrej kreslíř a nikdy jsem si to o sobě nemyslela a v tomto směru nezpychla, abych pak musela být tvrdě sražena na zem z výšin svého sebevědomí, jak naznačuje Monty, že se takovým lidem stává.
Ale když na to myslím, tak je mi příjemně ještě teď.
|
|
|
|
| K_at |
|
(12.10.2017 17:37:27)
Monty, nesmyslis to spis tak, ze neohrabanymu medvidkovi neni dobry rikat, ze z nej bude baletka. A ze antivytvarnika netreba utesovat tim, ze urcite jednou....!
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:42:44)
Tak Monty se IMHO vymezuje proti tomu, aby někdo tomu antivýtvarníkovi říkal, že je druhej Picasso, ale nikoho tak nesoudnýho jsem osobně ještě nepotkala.
Akorát mi připadá zbytečný, krutý a hloupý mu zdůrazňovat, že z něho teda žádnej Picasso určitě nikdy nebude (protože já taky nejsem žádnej odborník na malování a třeba bych ho takovejma hloupejma kecama odradila od něčeho, co by si jinak rád zkusil a třeba by v tom byl časem i docela dobrej a třeba by ho to jen bavilo, to se taky počítá). Jestli něco nesnáším, tak je to negativní programování.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(12.10.2017 20:25:36)
především ale my vůbec nemůžeme vědět, jestli z dotyčného ten Piccaso časem nebude. tyhle věci se můžou docela vyvíjet.
|
|
|
| Monty |
|
(12.10.2017 17:44:38)
Kat,
jo, i tohle.
A fakt mě překvapuje, kolik lidí má problém s něčím, co prostě dřív nebo později přijde, dítě jde do školy, tam ho bude hodnotit někdo, kdo fakt není neobjektivní rodič - rozplývač, takže asi pochopí samo, že mu ne všechno jde, tak proč by to rodič měl popírat?
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:50:25)
No a proč by tu případnou studenou sprchu musel dostat natvrdo od vlastního rodiče?
Protože by v životě MOŽNÁ mohl natrefit na někoho, kdo se prsí svou "pravdomluvností" a s radostí mu to vpálí?
Nebo jaký budoucí poškození plyne z toho, že já jako matka NEřeknu svýmu Karlíkovi, že skřehotá jako žába, a s chutí si s ním v autě zazpívám lidovky?
|
| Monty |
|
(12.10.2017 17:53:14)
Kudlo,
protože pro mě je role rodiče (mimo jiné) právě v tomhle.
V tom, aby dítě vybavil zdravým sebehodnocením.
Jenže tady se očividně jede jen v extrémech a nic mezi "přechválením" a "srážením" neexistuje.
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:53:55)
Vždyť ale, Monty, v těch extrémech jedeš celou dobu ty.
Kdo tady první přišel s tou pytlovinou, že bys měla říkat skřehotalovi, že zpívá jak slavíček/Karel Gott?
|
|
| K_at |
|
(12.10.2017 18:45:31)
Monty, ty extremy ctu ale ja v tvych reakcich. Ty hovoris o napr.podkurovani. Spis vidim obrovskou nelogicnost v tom, ze dite "vidi, ze mu neco jde" = neni treba jej chvalit. Ale je nutny mu dat znat, ze mu neco nejde ve vysoke kvalite. Tomu nerozumim.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 18:49:07)
Kat,
a kdo tu psal o extrémech, které pokládá za negativní? Opakovaně?
Jeden extrém je podkuřování, druhý extrém je srážení.
Opakuju to asi potřetí.
|
| K_at |
|
(12.10.2017 20:34:16)
Monty, ty něco píšeš, my něco čteme. Text obsahuje nějaké věci mezi řádky, určitý emoční náboj. A ty sice něco myslíš, ale v těch použitých slovech tady x lidí čte trochu něco jiného. Znovu se ptám - proč NENÍ třeba chválit a dítě má samo přijít na to, že mu něco jde - tedy očekáváš celkem velkou sebereflexi, objektivní hodnocení (tedy dítě nejméně 10let staré, spíš i trochu více???). Ale zase tedy nemá mít sebereflexi na to, aby usoudilo, že mu něco nejde? A je třeba mu to sdělit - teď je fuk, jakou formou? Jako když už, tak teda oboje. Máma umí i ocenit (nechytat za slovíčko - domysli si jakýkoliv jiný výraz pro kladnou rodičovskou reakci), ale umí i sdělit nějakou tu kritiku. A když už teda plkám, tak zrovna zpěv v rámci duševní hygieny (o slovní zásobě, rytmice, emocích atd už ani nehovořím)je důležitý. Skákání přes švihadlo je fantastická věc pro kordinaci těla - a teda i třeba řešit - pro školu drobnost, leč důležitá. A můžeme se bavit o tom dál.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 20:40:40)
Kat,
počtvrtý?
Není třeba PŘECHVALOVAT.
Chválit ve smyslu ocenit je snad něco jiného.
Nikdy jsem nepsala, že se nemá ocenit, když dítěti něco jde.
Píšu, že není podle mého názoru třeba chválit každou maličkost a kromě chválení je dobré poskytnout i určitou zpětnou vazbu v tom smyslu, že všechno opravdu dítěti nejde, protože všechno nejde nikomu na světě. To neznamená, že mu to budeš omlacovat o hlavu, ale nebudeš to CHVÁLIT a nebudeš mu ROZMLOUVAT, že má trojku z výkresu neprávem, protože ve skutečnosti maluje jako Piccaso (příklad!!!).
|
| K_at |
|
(12.10.2017 20:42:31)
Monty, no vida, tak tohle je řeč pro mne zcela jasná. Děkuji ti. Jen teda klidně trojku z VV mít může, i když bude malovat skvěle. Paní učitelka třeba chce domeček s červenou střechou, místo srubu..... Ale zcela rozumím, jak to myslíš.
|
|
|
|
|
| kambala pláááckááá | 
|
(12.10.2017 18:50:57)
ale tak nehovorite s Monty, ale jejim aspergerem. myslim, ze nemate sanci si cokoliv vysvetlit...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:36:34)
A proč by měl rodič o takových věcech dítě informovat?
Psala jsi, že není nutný informovat o něčem, co se povedlo, protože to dotyčnej stejně sám vidí, tak proč negativně jo a pozitivně ne?
|
|
| Kudla2 |
|
(12.10.2017 17:36:41)
A proč by měl rodič o takových věcech dítě informovat?
Psala jsi, že není nutný informovat o něčem, co se povedlo, protože to dotyčnej stejně sám vidí, tak proč negativně jo a pozitivně ne?
|
| K_at |
|
(12.10.2017 17:40:34)
Ty brdo, i maly deti hysterci kvuli tomu, ze neco chteji nejak udelat a ono to nejde - stavba, obrazek, hra. A pritom objektivne v tu chvili uspech maji, jen si tu latku nastavi moc vysoko. Takze ne, kazdej nevidi, ze se mu neco dari. A neslysi se, ze bozsky zpiva. Netusi, ze pohybove je nadany.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:29:41)
Vlastní dítě, ty si fakt děláš prdel, viď? To už je docela síla, říct, že vlastní dítě dělá děsivosti, které rodič nemůže vydržet a ani trochu ocenit.
Ještě, že máš kliku v tom, že tvůj syn oplývá nadáním, které jsi schopná ocenit.
|
| Rodinová |
|
(12.10.2017 16:32:14)
Taky vlastni deti nechvalim za to, co jim nejde, divny mi to neprijde.
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:33:57)
Rodinová, já se s Monty bavím o "děsivostech", kde se podle ní nedá ocenit ani snaha...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(12.10.2017 16:12:34)
Co řekneš někomu, když se tě ptá, jak ti chutná ten jeho koláč? A tobě nechutná, připadá ti, že se fakt nepovedl a že by se měl dát leda psovi.... Jenže ten dotyčný je celý nadšený z toho, že ten koláč udělal.
Řekneš mu pravdu? Nebo mu řekneš, že je dobrý? U dětí je totéž. Taky jim neřekneš, že se nedají poslouchat a raději je pochválíš, i když to znamená, že budou zpívat a skřehotat znova.
|
| Monty |
|
(12.10.2017 16:18:09)
jas,
budu hledat cestu, jak se z toho nějak diplomaticky dostat. Tak, abych nemusela lhát.
Měla jsem v dětství takovou knížku o etiketě, která byla psaná docela vtipně, a protože si ji pak oblíbil i syn, některé pasáže si pamatuju téměř doslova - a zrovna u jídla tam stálo, že se zřídka stane, aby se nedalo ocenit vůbec nic. Takže vynecháš přesolenou omáčku a tuhé maso a řekneš, že rýže byla uvařená výborně.
U strašidelného zpěvu asi budu mlčet, max. můžu ocenit, že představení už skončilo nebo poděkovat za nevšední zážitek.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jo a pokud umíte dupat nožkou, nebo se válet po zemi a řvát, máte 1*!
, ale mírně se zlepšuju, mám podezření, že mé zlepšení je spíše věcí věku než vůle.
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)