| Monty | 
 |
(10.2.2020 20:39:04)
Chlapa, který nehraje na žádnou sebestylizaci jsem hledala fakt dlouho, takže nevidím důvod, proč bych si to měla kazit tím, že to budu hrát já. 
|
| libik | 
|
(10.2.2020 20:41:18)
To je otázka vkusu a termínu, Monty, každý něco hrajeme, včetně toho, že hrajeme otevřenost
|
| Monty |
|
(10.2.2020 20:43:21)
Libiku,
to je spíš otázka světonázoru a vlastní hry, kterou pak podsouváme svému okolí. Čili něco jako projekce.
Chápu, že je to hluboce zakořeněné, ale fakt to každý dělat nemusí a ani to každý nedělá.
|
|
| Pam-pela | 
|
(10.2.2020 21:16:33)
tyjo, mám pocit, že nějakou masku si nasazujeme aspoň někdy všichni.
Pro mě je strašně osvobozující si na nic nehrát minimálně před svými nejbližšími...být sama sebou.
Jenže někdy nedávám najevo, že mám strach, abych chránila druhého, někdy nechci ukázat svůj stín  , za který se stydím, teď už jsem stíny "přijala",.
A myslím, že jsem byla otevřená k okolí hodně a vůbec hodně k partnerovi...až jsem tvrdě narazila tou otevřeností...pak jsem se chvíli bála se otevřít...a teď selektuju .
Strašně nerada ale lžu, takže na přímou otázku odpovím, když odpovím, pravdu. Ale určité věci si (už) nechávám pro sebe.
A tajím to, co vím, že je pro mne důležité, a on by nepochopil, protože pochopit ani nemůže.
|
| Monty |
|
(10.2.2020 21:23:09)
Pampelo,
ale jistě - v práci, na úřadě, při nějakém jednání, v divadle atd. atd.
Doma fakt ne. Doma chci mít od masek a stylizací svatej pokoj.
|
| libik |
|
(10.2.2020 23:11:20)
Monty, ale v reálu je člověk dost temnej.
Mám (v absolutní časové přímce) své muže dost ráda, mají nárok na ladnou a příjemnou bytost.
|
| Monty |
|
(10.2.2020 23:27:11)
Libiku,
každej holt není ladná a příjemná bytost. A někdo holt ani nemá potřebu se doma tvářit, že je, stačí mu ta přetvářka nebo "hra" daná společenskou konvencí.
Na podnikový poradě nevytáhnu pinzetu a nebudu si škubat kozí chlupy, i když by se mi v tu chvíli chtělo, ale doma s tím do sklepa nebo na půdu fakt nepolezu.
|
| libik |
|
(10.2.2020 23:41:17)
Monty, pokud lidstvo směřuje k lidskosti, je to, proto, že se jeden přizpůsobí druhému. V tom duchu nevidím žádný důvod, proč před jemným intelektuálem, s nímž chci sdílet stůl i lože, sežrat palici česneku  /když on s tím má problém)
|
| Kudla2 | 
|
(10.2.2020 23:43:47)
Libiku,
ale to směšuješ ohleduplnost s tajnůstkařením, to jsou dvě různé věci.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(10.2.2020 23:42:19)
"každej holt není ladná a příjemná bytost. A někdo holt ani nemá potřebu se doma tvářit, že je, stačí mu ta přetvářka nebo "hra" daná společenskou konvencí."
Ano, asi tak.
DOMA je pro mě místo, kde se NEMUSÍM PŘETVAŘOVAT.
Nechápu zadání - co by mělo být nutné tajit nejbližšímu člověku? Co na mně může být tak strašného, že by to nemohl vědět člověk, kterého jsem si sama vybrala za nejbližšího?
(Takové věci, že mě nemusí vidět, jak se dloubu v nose nebo tlačím na záchodě, nepočítám)
|
| libik |
|
(10.2.2020 23:52:15)
Kudlo, ale nebavíme se o tom, že "tajíme " svým nejbližším lidem, že máme nutkání přepadat stařenky, převracet popelnice nebo zasypávat krtka vápnem. Bavíme se o tom, že známe jejich vkus, který není identicky shodný s naším, takže ho neobtěžujeme blbými seriály nebo aromatickými jídly ve společném prostoru.
|
| Kudla2 |
|
(10.2.2020 23:58:26)
libiku,
jenomže to téma je zadaný o tajení, kdežto teď mluvíš o něčem úplně jiným - o ohleduplnosti.
Kdybych se dejme tomu dívala na Ulici, tak bych manžela nenutila k témuž, když by ho to nebavilo, koukala bych se, když by nebyl doma, ale to přece není žádný tajení. Tajení by bylo, kdybych mu nechtěla ani říct, že se na tu Ulici koukám, a k tomu bych neviděla důvod (předpokládám, že nejbližší člověk by se mi neposmíval, že se koukám na blbý seriály).
|
| libik |
|
(11.2.2020 0:02:21)
no dobře, je to o tajení v uvozovkách, možná jsem měla zadat, co "neříkáme". Kdo říká všechno rp. nic netají, je podle mě člověk bez soukromí, nevím jestli bych to chtěla, Mé vztahy byly vždy až na dřeň (hodně doslova), přesto jsem předkládala svým mužům své lepší já
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2020 0:06:48)
Libiku,
ale "říkat všechno" a "nic netajit" přece není totéž.
Říkala to tu třeba Angrešt, že některý věci neříká ne proto, že by je chtěla tajit, ale proto, že manžela nezajímaj. Ale kdyby zajímaly, tak by se podělila velmi ráda.
Mě nenapadá nic, co bych manželovi nebyla ochotná říct, kdyby to chtěl vědět, ale neznamená to, že mu říkám o každým svým s prominutím pr.du. A jako bez soukromí si kvůli tomu fakt nepřipadám (samozřejmě to k tomu chce i protějšek, kterej není inkvizitor a nepodrobí Tě denně křížovýmu výslechu, co jsi dělala každejch pět minut z toho dne, ale to předpokládám, že doma asi většinou nemíváme)
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2020 0:00:35)
Stejně tak jako pokud by mu vadila vůně česneku, tak budu natolik ohleduplná, že si dám topinky, když bude na služebce, ale zase nevidím důvod, proč mu tajit, že to dělám (naopak si myslím, že normální člověk spíš ocení jako ohleduplnost, že si dám tu práci nedělat to v jeho přítomnosti, když to nemá rád, i když já to ráda mám).
|
| Monty |
|
(11.2.2020 7:10:00)
Val,
to ale není ohleduplnost, to je přetvářka. 
Ohleduplnost je nedělat něco, co partnerovi vadí před ním, ne tajit, že něco takového děláš.
|
| libik |
|
(11.2.2020 8:21:44)
Monkty, slovo tajit má blíž k tajemství než k přetvařování, znám holku, co tají milenci , že je kuřačka, ví, že on má s kouřením zásadní problém. Vykouří tímpádem mnohem míň cigaret a nikdy nesmrdí.
Je to hezký příklad toho, že jeden dělá druhého "lepším".
|
| Monty |
|
(11.2.2020 8:23:55)
Libiku,
já to taky nikomu "neberu", pouze konstatuji, že mně by to nevyhovovalo, nejsem na to ten správný typ.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(11.2.2020 7:26:42)
Libiku, to je zajímavý. Já postupem let došla k tomu, že můj drahý má naopak občas nárok na to, že jeho žena umí zařvat, nakrknout se, a odeslat kamsi... V některých bodech to občas značně zjednodušilo komunikaci. 😜 Ale dělám to fakt jen minimálně.
|
| Půlka psa | 
|
(11.2.2020 8:16:09)
"zařvat, nakrknout se, a odeslat kamsi.."
No jo, no. My, co k tomu máme sklon, kdykoliv se nám něco nělíbí, se musíme neustále ovládat a tvářit se, že vlastně v poho. Mám chuť řvát, kdykoliv přjdu do obýváku. Zrovna teď jsou tu na pohovce mandolína, kytyra, ukulele a citera, talíř se slupkami z mandarinek, z manga, deka, ručník, baterka, časopis o astrofyzice a tři liché ponožky. Nemám si kam sednout a MM (autor stavu gauře) se šťastně sprchuje v koupelně.
Stojí mě to neustálé sebeovládání, abych nebyla jak má nervní matka. Manželství ze mně v podstatě udělalo zenového mistra s konstatntním přiblbe vyrovnaným úsměvem, ale nějaké úsilí mě to stojí.
|
| libik |
|
(11.2.2020 8:26:14)
Půlko, to je hezké hudební zátiší
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(11.2.2020 9:08:54)
Citeru nemáme... ale zdědil lyru po prababičce Rusínce, a kytary má 4, citeru by asi taky chtěl... kde ste ji sehnali?
|
| Půlka psa |
|
(11.2.2020 10:24:57)
Mám pocit, že bazoš a jeli jsme pro ni nějak do opičích hor. Jsou i nějaké hudební bazary, ale tam jsme sháněli a nesehnali.
|
|
|
| byvala radka |
|
(12.2.2020 9:36:20)
tak v tomhle případě já rozhodně řvu
|
|
|
| libik |
|
(11.2.2020 8:25:22)
Kat, tak jasně, že postupem času každému princi dojde, že jeho kráska je i semetrika
|
|
|
|
|
|
|
)
,
)
.
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)