Pole levandulové |
|
(6.8.2020 11:01:56) Pořád mi něco dělá radost. V poslední době úspěšně ukončený ročník mé, na stará kolena, studované VŠ, synovo úspěšné působení na letních festivalech, kde mi ho už dvakrát chválili jako nejhodnějšího účastníka /matky dětí s ADHD pochopí/, dceřina samostatnost, kdy zvládla sama prvně spát doma dva dny bez nás a postarat se o psa /je jí 11/, nový plot na chalupě, který udělal manžel s pomocí tchána, nové auto, které nám dealer, který potřeboval prodat skladový vůz, nabídl s obrovskou slevou, takže máme i výbavu, kterou jsem vždycky považovala za naprosto zbytečnou a teď si jí užívám, aniž bych jí platila, letošní trávník na naší zahradě, který vždy úspěšně odolával našim zkrášlovacím snahám a letos je jak pažitka... Je toho plno a jsem za to moc ráda.
|
Kaipa |
|
(6.8.2020 11:06:47) Pole, tomu se říká umět se radovat z maličkostí. A to já tak úplně neumím, takže těm, kteří to umí, upřímně závidím. Já si to racionálně připomínám, vždy si na to vzpomenu, když přijde nějaký průšvih, ale v běžném běhu života na to zapomínám.
|
Půlka psa |
|
(6.8.2020 12:34:17) "Pamatuju si ale na jeden silný zážitek, byla jsem se psem na procházce někdy navečer, šla jsem po rozkvetlé louce plné kopretin a byl nádherný podvečer. A přemýšlela jsem nad tím, jak je u nás krásně. A ono fakt je.... "
Tý jo, tak v tom žiju pořád, nedokážu si představit to mít jen někdy. Zrovna než jsi to napsala, tak jsem seděla s karanténním obědem na houpačce a říkala si, jak je to všechno nádherný (sluníčko, žlutá růže kvete, modrej brouk sedí na zeleným listu, rajčata dozrávají, pavouk kvete pavučinu, ptáci křičí za letu, kočka přede a chce taky na houpačku, listy se třepetají ve větru, támhle je na novém keři první zralá borůvka a do kafe spadla muška, ale dala se zachránit, záda bolí už míň,......).
|
K_at |
|
(6.8.2020 13:27:11) Půlko, přesně. Venku zpívá kos, pes trajdá po stráni a celej od trávy, kocour loví mouchy a je vtipnej. A taaak. Poetika běžných dnů.
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(6.8.2020 12:26:31) "tomu se říká umět se radovat z maličkostí. A to já tak úplně neumím, takže těm, kteří to umí, upřímně závidím. Já si to racionálně připomínám, vždy si na to vzpomenu, když přijde nějaký průšvih, ale v běžném běhu života na to zapomínám"
Tohle vůbec nechápu, jak se to tak stane? Uvědomuju, že lidí jsou různí a vím, že to tak mnoho lidí má, ale vůbec nedokážu porozumět. Vyjma nějakých tragických situací, ale o tom předpokládám není řeč.
|
Kaipa |
|
(6.8.2020 13:19:20) Půlko, u mě to je možná tím, že fůru věcí beru jako samozřejmost. Ale snažím se polepšit, protože vím, že spousta věcí rozhodně samozřejmost není a já za ně děkuji.
|
|
Peppa |
|
(6.8.2020 17:13:10) Půlko, no ptž ono opravdu je normální a běžné že v létě svítí slunce a modrej brouk sedí na zeleným listu :) Radovat se z maličkostí je fajn, ale zase když je člověk na větvi z toho, že si pšoukl pes nebo že připálil brambory, podezřívám ho, že v něčem jede Já sama běžné věci přijímám běžně, z věcí nad rámec se radovat umím. A taky ráda pozoruju ptáčka na větvi nebo naše čiči jak ve vedru leží jak zdechliny na dlažbě, ale že by mi to vydrželo až do večera, tak to úplně ne
|
K_at |
|
(6.8.2020 17:31:00) Kvítko, nám jeden umřel na zahradě školky. Jak byl malej a v křoví, myslím, že ho některé z dětí prislaplo 😭😭 vyčítala jsem si, že jsem ho včas neodlovila a někam ho nepřesunula.
|
|
|
Půlka psa |
|
(6.8.2020 17:19:43) I běžný věci jsou důvodem k pocitu štěstí. Četnost jevu nijak nesnižuje jeho hodnotu; četnost je jen důkazem toho, jak se máme dobře. Měla jsem teď být u moře a místo toho sedím doma v karanténě a nesmím se odtud hnout, ale to neznamená, že to není taky krásný.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(6.8.2020 18:03:14) Půlko, přesně tak. Užívat si to, co je, je "recept" na spokojenost.
|
|
|
|
|