sylvaina |
|
(15.4.2021 22:09:03) No jo, jedna dcera je furt zašpuntovaná sluchátkama, tak té píšu na messenger. Jednak jí to do poslechu cinkne a tím probere, jednak existuje záznam toho, co jsem chtěla. No a pak je tu přítel druhé dcery a ten má skutečně velkou ztrátu sluchu. Občas doopravdy neslyší, hlavně když člověk nemluví přímo na něj a on nevidí obličej. Musím říct, že jde jen o zvyk a žije se s tím daleko lépe než s dceřinými sluchátky. No a samostatná kapitola je manžel, ten mě slyší, i přijatelně se mnou v tu chvíli komunikuje. Akorát druhý den neví, že jsme o něčem mluvili. Přiznám, že po těch letech toho občas zneužívám...
|
Monika |
|
(15.4.2021 22:20:41) Sylvaino, dohady o tom, co druhý z páru říkal nebo neříkal se táhnou v naší rodině po generace. Pamatuju je od dědy s babičkou, naši to dost řeší od doby, co jsou sami (neexistují žádní svědci ), u nás s manželem je to na běžném pořádku - obvykle nevnímá on moje řeči, ale občas mi taky tvrdí, že něco říkal a já o tom nevím - to mu nikdy nevěřím, určitě to říkal někomu jinému
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.4.2021 22:31:47) Jo, muž taky vždycky zapírá, že jsme se o něčem bavili...zopakuju mu i co říkal on, zamyslí se a pak uzná "jo, to jsem asi řekl, to na mne sedí"
|
|
77kraska |
|
(15.4.2021 22:58:33) Moniko, u nas to je taky tak: vzdycky mi vsechno udajne rikal, ale urcite mi to nerikal, protoze na to ja mam dobrou pamet a nektere budouci udalosti bych si rovnou zapsala do kalendare...podle mne to rikal nekomu v praci nebo pred par lety matce (jiz nezije) nebo sourozenci apod. a plete si to s tim, ze to rikal mne
|
Monika |
|
(15.4.2021 23:02:57) 77krásko, u mého manžela to "vždyť jsem ti to říkal" myslím dost často znamená, že o tom jenom přemýšlel. On má totiž běžně takové "přeskoky". Mluvíme spolu o něčem a najednou mi to, co manžel říká, nedává smysl. Tak to začnu rozebírat a zjistí se, že on ve své hlavě už přepnul na úplně jiné téma (většinou díky nějaké pro mně nepostihnutelné asociaci s tím původním) a začal o něm mluvit, jenom mi to nějak zapomněl říct
|
TaJ |
|
(15.4.2021 23:11:44) Moniko, tohle já dělám často taky, i doma jsme si s mamkou tímhle způsobem dost často povídaly...občas jsme každá vlastně mluvila o něčem jiném, ale ta druhá to bez problému pobrala a odpověděla. No a se synem to máme vlastně taky...kolikrát se třeba o něčem bavíme, probíráme, jak co bude a on do toho najednou bez souvislosti - mami, pamatuješ, jak jsme tenkrát viděli to Retroeso na tom rychlíku do..., víš, ten co měl ty vagóny (následuje výčet typů vagónů v tom celém vlaku, podotýkám, že mluví třeba o události staré 2 roky)...postupně se obvykle dopátrám, co ho k té asociaci dovedlo...ale už jsem zvyklá, že ty vlaky má v hlavě pořád...ale zas když se rozčílím, že mě neposlouchá, co říkám, tak on to většinou slyšel a i tak nějak rámcově ví, o čem jsem mluvila, akorát si vždycky říkám, že když ty útržky našeho hovoru poslouchá někdo cizí, tak nás má asi za blázny
|
Monika |
|
(15.4.2021 23:20:03) TaJ, já absolvuju spoustu hovorů, kdy témata přeskakují podle všelijakých asociací, obvykle s kamarádkami. Ale tam se ty asociace dají sledovat. Někdy se dost zasmějeme, když se snažíme vrátit těmi asociacemi zase zpět. S manželem je to tak, jako by tvůj syn vynechal tu větu "mami, pamatuješ, jak jsme tenkrát viděli to Retroeso na tom rychlíku do ...", ale rovnou bez jakéhokliv předělu začal mluvit o vagónech, když jste třeba předtím mluvili o sobotním výletu nebo zážitku ze včera ...
|
TaJ |
|
(15.4.2021 23:30:36) Moniko, tak on mi o těch vlacích začne mluvit klidně i když jsme pár vteřin předtím probírali, o čem bude psát referát z přírodopisu, nebo plánovali, co uděláme k večeři...a klidně někdy tu větu začne slovy...mami, pamatuješ na ty vagóny? A teprve když se tvářím nechápavě a jsem úplně mimo, tak začne vysvětlovat, který vagóny, u kterého vlaku a v kterém městě měl vlastně na mysli. To nejde popsat...kdo nezažil, nepochopí, ale my už jsme zvyklí...
|
|
|
|
77kraska |
|
(16.4.2021 7:36:05) Moniko, myslim ze lide v soucasne dobe maji proste bo.del v hlave, abych rekla pravdu....coz jim asi zpusobuji mobily, internet, nemoznost se soustredit, asi i hodne starosti
je cim dal tezsi se s nekym na necem domluvit, nekomu neco souvisle bez prerusovani vypravet, vest souvisly smysluplny dialog...jako kdyby lidi byli porad na tik toku
udivuje mne, kolik lidi si tu s detmi v jednom byte smskuje nebo telefonuje....ja to tedy delam taky, ale vzdycky si pritom pripadam jako blazen
|
Monika |
|
(16.4.2021 7:58:42) 77krásko, to máš asi pravdu. Já to bohužel vidím i u sebe. Věčně dělám několik věcí najednou, doma i v práci a pak mám v hlavě guláš, na nic z toho se pořádně nesoustředím. Potom mám třeba i problém dočítat texty do konce, když už mám pocit, že vím, o čem to je. Bohužel třeba ve smlouvě nebo nějakém právním předpise může být klidně důležitá věta až jako několikátá v odstavci, že ... A to, že když pošlu někomu očíslovaný seznam podkladů, které potřebuju doplnit a pak to z něj tahám po jednom nebo po dvou (viz. výše ten Půlky příspěvek o vynášení košů), to se taky stává dost často ...
|
TaJ |
|
(16.4.2021 9:01:49) Moniko, jo, dělat víc věcí najednou...na to je expert syn....já se radši věnuju jedné, maximálně dvěma (pokud to nejsou náročné) věcem a pořádně...Zatímco když přijdu k synovi do pokoje, tak má puštěnou televizi, PC, v ruce mobil a u toho ještě píše úkol... Už to ani nekomentuju a neřeším, nejlepší na tom je, že když začnu "poučovat", že má dělat jednu věc pořádně a že takhle ani přece nemůže vědět, co v té TV dávají, nebo pořádně psát úkol, tak mi vždycky řekne, jaký díl Sheldona dávají a ukáže rozpracovaný úkol...u toho ještě odepisuje na mobil kámošovi...někdy z toho rostu, ale moc toho s tím už asi neudělám, i když jsem se dřív snažila mu ten počet činností omezit, stejně si našel příležitost dělat u jedné věci ještě něco dalšího...někdo to tak asi prostě má, no...
|
|
|
TaJ |
|
(16.4.2021 8:53:36) 77krasko, my si se synem smskujeme asi tak poslední půlrok? Co začal víc času trávit u sebe v pokoji...předtím jsme ho měli pořád někde za zády, takže nebylo potřeba...od podzimu tráví daleko víc času zalezlý v pokojíčku, takže pro nás oba je příjemnější, když já mu napíšu zprávu... Když za ním nahoru půjdu, tak musím dojít nahoru, zaklepat, počkat, on má zrovna třeba něco rozdělaného, hraje s kamarádem a u toho si volají, nebo něco stříhá na PC, takže je stejně nevrlý, že ho vyruším, většinou ani v tu chvíli pořádně neposlouchá, co mu říkám...takže když mu napíšu zprávu, tak si ušetřím schody, on si to přečte a má čas to nějak zpracovat a za chvilku přijde a udělá co je potřeba, nebo odpoví, na co jsem se ho ptala...jinak nemáme problém se normálně bavit, když jsme všichni dole, koukáme na film, nebo když jsme někde na výletě... ale někdy to přes ten telefon funguje prostě líp
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(16.4.2021 8:03:13) v tomhle je naprosto nedostižná nejstarší dcera - ona si na něco myslí v hlavě a pak položí otázku nahlas... naprosto bez souvislostí, prostě koukáme na tv, a ona z ničeho nic řekne "myslíš, že to můžu poslat mailem?" já se zeptám co a ona "no tu přihlášku" - já nemám ani páru o čem mluví a ukáže se, že o něčem, co nám ještě ani neříkala, že někde našla a ona klidně pak uzná, že nám to ještě neříkala, jen prostě chtěla vědět, jestli se dá přihláška poslat mailem
|
Ruth |
|
(16.4.2021 8:17:05) Je hezky vidět, že tohle není záležitost jen nejmladší generace. Expertem byla moje máti. Na něco myslela, míchala cibulku a najednou se ptá: - A on mu řekl, že si to má vzít? - ...? - Kdyby se domluvili, tak by to asi šlo. - Mami, fakt nevím. - Vždyť si tam byla. - Kde? A kdo? - No Dušan, jak se řešilo to oné, však víš. ...
|
|
TaJ |
|
(16.4.2021 8:56:54) Rose, jo, to je u nás celkem normální...ale já jsem celkem vycvičená, jak syn dlouho nemluvil a museli jsme se vždycky dovtípit a dedukovat, často přišel s něčím, co se odkazovalo na něco, co se stalo před několika dny, takže cizí člověk neměl vůbec šanci mu rozumět, o čem to mluví...dokonce si vzpomínám, že naše logopedka vždycky obdivovala, jak jsme na sebe napojení, že hned vím, o čem mluví, i když to působilo zdánlivě úplně nesouvisle a mimo...ale podle jeho logiky to přece bylo naprosto jasný
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(16.4.2021 9:03:37) tinko, jo, u syna mi to funguje taky dobře, tam to napojení mezi námi je výrazné, stejně jako u mrňavky, ale teda nejstarší je pro mne naprosto nečitelná, má prostě úplně odlišný genetický mód a to je syn vážně mimoň, jeho myšlenkové pochody jsou zcela unikátní, ale vlastně je tak nějak podprahově dokážu sledovat, mají svou (byť pokřivenou) logiku
|
TaJ |
|
(16.4.2021 14:23:44) Rose, jo, syn to má stejně, oni jsou si s tím tvým myslím v dost věcech podobní, je to přesně jak píšeš...unikátní myšlenkové pochody...a fakt to určitou logiku má, i když asi ne pochopitelnou pro každého
|
|
|
|
|
|
|
|
|