| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dceři je 17 a přestáváme si rozumět

 Celkem 65 názorů.
 1kulička 


Téma: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 14:09:35)
Nejstarší dceři je 17 a já si s ní přestávám rozumět. Mám pocit, že nemáme o čem mluvit, musím uměle vyhledávat témata. Myslíte, že je to pubertou, obdobím a zase se to zlepší? Pevně v to doufám....
Holka je hodná, šikovná, schopná, neodmlouvá, většinou se na všem domluvíme. Protože ale mám děti 3, nevěnovala jsem se jí poslední rok, možná 2 tak, jak bych chtěla a jak by ona potřebovala.
Je to velmi citlivá osobnost, se smyslem pro spravedlnost, čestnost a pravdu. Je taky od malička spíš úzkostná, dá na to, co si o ní kdo myslí (kamarádi, učitelé), špatně se seznamuje, má jen okruh svých pár kamarádek ze základky, v kolektivu na střední moc nestihla zapadnout a ani nechce, spolužáci jsou sprostí a chodí na pivo....
A už jsem tu psala, že nezvládla distanční výuku, propukla u ní školní fobie (úzkostně-depresivní porucha), takže nechodí do školy, ale ročník snad nakonec nějak dokončí. Předepsané léky brát odmítá, po menších dohadech má pocit, že to zvládne, i ročník dokončí a domluvila si přestup na jinou školu, kam se taky původně hlásila a byla přijatá, ale šla pak na státní gymnázium.
Když se zeptám na to, co mne zajímá, většinou to smete, a používá věty jako "tak to není, to vůbec ne, to si špatně pamatuješ, to jsem ti říkala, to jsem ti neříkala". Většinou si pak připadám jako blbec a nevím, jak na to reagovat. Vidím, jak chodí smutná, většinou mlčí, ale na dotaz je prý všechno v pohodě. Cítím, že i náš vztah se mění, asi připadá, že by už měla být samostatnější, když bude za rok dospělá. Stává se už jenom výjimečně, že za mnou přijde z vesela, s nějakým nápadem, jestli jí dovolím nějaké blbnutí s kamarádkama - ráda dovolím, hlavně ať je aspoň chvíli veselá.
Komplikují mi to její pobyty u otce, on je přísný, prchlivý cholerik, a vedle v bytě je tchýně, která dceru skoro stalkuje a velmi si jí přivlastňuje. Ale když se dcery zeptám, jestli je jí u táty dobře, tak prý ano, aspoň si odpočine od sester. Bojím se, že dcera má sklony k sebeobětování, které zatím neumí rozklíčovat a naložit s tím. Babička jí štve, ale prý se o ni nemusím bát, dělá jen, co chce dcera sama.
Diskuzi bych chtěla směřovat spíš do tématu, jak si rozumíte s adolescenty a jak se to vyvinulo....
Odpovědět
 marka+3 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 14:40:36)
Deti v tomhle veku jeste nemam, ale trochu si vzpominam na sebe v tomhle veku...nechala bych ji, at prijde sama. Muze to mozna trvat dlouho, nejspis si v sobe ujasnuje vsechno mozne. Je fajn, ze skolu ma pod kontrolou a vyviji se vse dobrym smerem. Sklony k sebeobětování i pristup ke kamaradum jsou veci ktere si musi vyjasnit a vyresit sama. Tady jsou myslim jakekoli rady spis kontraproduktivní a jsou ruzne zpusoby, jak s tim nalozit. Hlavni je, aby mela klid najit svou vlastní cestu.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 15:13:11)
Hezky napsáno. Trochu jako rodič ztrácím sebedůvěru, konec konců, holka tu přecitlivělost bude mít po mě. Proto si myslím, že jí mám co říct, ale ona si chce jít svou cestou a myslí si, že mám o ní zkreslené představy.
Ale máš pravdu, asi si na to musí přijít sama.
Odpovědět
 Konzerva 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(7.6.2021 15:27:42)
Nemyslím si, že by sklony k sebeobětování se neměly řešit a měl by si je dotyčný vyřešit sám. On si to totiž ani sám nemusí uvědomovat, že to dělá a že je na tom něco špatně.

já si myslím, že je dobré se o tom snažit mluvit a hlavně vysvětlovat a nabízet řešení.

Když jsem měla pocit, že jedna "kamarádka" mojí dceru využívá, řekla jsem dceři, že to a to konkrétní jednání nepovažuju za kamarádské, vysvětlila jsem proč a řekla jsem jí, co si myslím, že by měla v dané chvíli říct a udělat. Navrhla jsem několik možností, protože každý jsme jiný a máme jiné schopnosti a jiný způsob vyjadřování, tak aby si mohla vybrat, co pro ní bude nejpřirozenější.
Odpovědět
 Monty 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 15:37:58)
Otázka je, co je to, co tě zajímá.
Kdysi jsme se bavily se sestrou na téma "co nás v dětství/dospívání nejvíc sralo na naší matce" a vcelku jsme se shodly na tom, že nezájem o cokoli, co by zajímalo nás a naopak zájem o věci typu "známky ve škole", vhodné odívání pro mladé děvče nebo péče o psa.
Obě jsme tedy od matky odešly, já žila trvale s babičkou a sestra u svého otce.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 15:45:25)
Monty, mne zajímá všechno, co se týká jejího života, jenže ona skoro nic sama od sebe neřekne. To se právě změnilo. S mladší dcerou to nijak nevázne (je jí 16), ale s tou jsem byla hodně v kontaktu, abych jí pomáhala se školou a s jejím zdravím, a dcera se chová vůči mě normálně, nic nevázne.
Ale ta starší .... najednou vyzařuje něco, že nevím, jak se k ní chovat, skoro všechno z mých úst nakonec vyzní trapně ~f~
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 15:53:01)
Kuličko, každý je jiný.
Někdo o sobě prostě příliš mluvit nechce. Obzvlášť v citlivém věku a obzvlášť, když si svůj život složitě srovnává a má sám se sebou co dělat.
Je v pořádku, když se jako máma zeptáš, jestli je dcera v pohodě, jestli něco nepotřebuje, ale smiř se s tím, že osobní témata třeba nebude chtít probírat a zůstanete u témat povrchnějších nebo jen u provozní komunikace.
Nech ji, ona sama přijde, když bude mít zájem. Jen ji ujisti, že kdykoliv přijít může.
Naléhání a všetečné dotazy mohou být spíš kontraproduktivní.
Odpovědět
 Monty 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 15:59:33)
Kuličko,
připomnělo mi to období, kdy bylo synovi tak patnáct, šestnáct a chodil s první holkou. Ne že by se nesvěřoval, ale pravděpodobně měl pocit, že jako rodič nejsem dostatečně objektivní, tak si našel nějakého psychologa a šel k němu. Když od něj přišel, byl viditelně rozladěný a na dotaz, co mu psycholog řekl odpověděl: "To samý co ty." ~;)
Myslím, že dospívající ve větší či menší míře prostě prožívají určitý "odklon" od rodičovské péče a jistou nedůvěru v jejich názory, ať jsou vztahy sebelepší. Mně sice syn říká kde co a nemůžu si na vzájemné vztahy stěžovat, ale taky si všímám, že na určitý typ odpovědí reaguje ironicky, protože "jako matka přece nemůžu mít racionální pohled na věc".
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 16:53:33)
Monty, to je vtipný s tím psychologem. Dcera si taky sama našla psychoterapeuta a od něj vím, že mi asi hodně věcí neříká....ale když se jí zeptám, tak právě řekne, ne, já ti to říkala, jak to, že si to nepamatuješ...no a já musím přiznat, jak toho mám hodně a jsem věčně ve stresu, že si opravdu hodně věcí nepamatuju, nebo slyším, co chci a očekávám a pak tam zase cítím spíš výčitku, vidíš, jak jsi hrozná, nic si o mě nepamatuješ.
Já právě myslím, že ona o ten zájem stojí, ale asi jinak, než v kuchyni, když na sebe doma narazíme, možná by bylo dobrý si vyjít ven jen ve dvou.....
Jak psala Ropucha, mám sestřenici, co si spolu rozumíme, ale ona nic neřekne ze svého soukromí. Vím, že je to pro ni tabu. I teta říká, že se jí nesvěřuje, jen ví, že problémy má a že je s manželem jen kvůli dětem. Navenek to ale není vůbec vidět, je to překvapivé.
Odpovědět
 Monty 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:03:03)
Kuličko,
mně toho syn říká hodně, spíš jde o to, že moje názory podle něj nejsou úplně relevantní, protože jako rodič nemůžu podle něj mít dostatečně objektivní pohled na věc. Většinou jsou to tedy věci typu: "Když jsem si nevzal ve čtvrťáku matiku jako volitelnej seminář, budeme celej rok jen opakovat a vůbec nebudeme probírat nic novýho, třeba komplexní čísla a integrály!" "No tak se to naučíš sám, určitě jsou na to i nějaký výukový videa!" "Ty si mě idealizuješ jak nějaká matka z Mimibazaru. Co když to sám nezvládnu?" apod.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:11:50)
Monty! to je jako by to říkala ona! přesný ~t~
Mami, ty nejsi objektivní, ty musíš podporovat moje sebevědomí, ale pravda je, že jsem líná a neschopná!
Odpovědět
 K_at 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:21:36)
Kuličko, a co by si představovala za zpětnou vazbu od tebe? Hele, dcera má stejné nastavení. Jenže projevem je veselá, vtipná, držkatá ranařka. Že je uvnitř úplně jiné dítě, to nám na plno došlo poslední cca rok. Nicméně u nás funguje nechat volný prostor. Nechat ji mluvit, neřešit. I situaci s léky bych nechala potom na ní. Ale chápu, že už jen odpočinek od toho vnitřního napětí a úzkosti může hodně pomoci. Přijde mi, že by potřebovala mít něco svého. Ne školu, ne ségry. Ale něco, kde bude užitečná a bude mít svou zodpovědnost.
Odpovědět
 Monty 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:49:07)
Kuličko,
jj, já jako rodič musím podporovat jeho sebevědomí bez ohledu na realitu. ~;)
Paradoxní na tom je, že nikdy nebyl vychovávaný v nějakým nekritickým obdivu, nikdo mu nehrál divadýlko o tom, že je ve všem nejlepší, na kritiku je normálně zvyklej, ale on je bohužel perfekcionista a má pocit, že ho všichni přeceňujou. Nejen my, u třeba učitelé ve škole. Doufám, že z toho ještě vyroste.
Odpovědět
 Okolík 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:06:34)
Monty, mám taky takové dítě. Z bakalářských státnic přišel s dojmem, že se ho ptali na samý lehký otázky a tak z těch "áček" ani nemůže mít radost.
Takže si myslím, že ani tvůj vědátor z toho nevyroste.~d~
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:10:30)
Monty, to je stejný s naší holkou, kamarádka mi říkala, že o ní jsou ze školy od učitelů i od ředitelky řeči o malém géniovi. Ona byla prostě hrozně milá, bystrá a všechno jí zajímalo a uznávala autority, spolupracovala atd. Takže "genius" bylo přehnané, ale typově nadaná motivovaná žačka, kterou chce každý a prostě kamarádka to měla od učitelského sboru, který měl dcerku rád.
Dcera sama už na prvním stupni naopak o sobě neustále říkala, jak je ze všech nejhorší a všichni všechno umí líp, než ona.
To řeší ten psychoterapeut, že má dcera nízké sebehodnocení a pořád hledá, že se jí něco stalo, že to je tím, jak byla vychovávaná, ale ona to má v sobě fakt od malinka, oba jsme ji měli hodně rádi, nikdo po ní neřval, asi ani manžel, protože ona byla pořád hodná. Což je samozřejmě trochu začarovaný kruh, že člověk je hodný, aby si zasloužil lásku, ale druhá dcera je úplně jiná a tohle jsme s ní nikdy nemuseli řešit. Ale zrovna u ní fakt nevím, kde se to vzalo, v celé rodině zbožňované první vnouče....
Nepředstavuj si adorování, ale prostě pozitivní prostředí a šťastní lidé, že ji mají. Myslím, že tehdy jsem byla ještě celkem rodič ze zdravým náhledem i sebevědomím.
Odpovědět
 Monty 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:34:27)
Kuličko,
tak zas tak extrémní, že by o sobě říkal, jak je ze všech nejhorší to není. On to má vyloženě cílené na obor svého zájmu, ale ani ne tak z potřeby "být nejlepší" - nedávno jsme měli zajímavý rozhovor o tom, kam směřují profesně jeho kamarádi a syn se nad smělými plány spíš usmíval a pravil, že je to jako s tím Ikarem, že jemu nejde o to, aby doletěl co nejvýš, ale aby se co nejdéle udržel v letu - ale z nějaký vlastní posedlosti co nejvíc vědět sám pro sebe. Jemu je fuk nějaký "srovnání" nebo pochvaly od okolí, má vlastní měřítka a nedá se s tím hnout.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:38:18)
Monty, jo, však dcera to říkala jen na tom prvním stupni, pak už sama viděla, jak to je a hodnotila se objektivněji...ale že si jí idealizuju, to celkem slýchávám :)
Odpovědět
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 23:12:49)
My máme stejný zájmy, tak toho spoustu děláme spolecne.
Odpovědět
 K_at 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:21:28)
No, Monty, to je mj rys nadaných dětí.
Odpovědět
 monam 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 15:58:37)
Monty, moji rodiče byli podobní, zajímali se zásadně o věci, které mě dráždily (známky? písemka? oběd?) a ostentativně dávali najevo, že je nezajímá to, co zajímalo mě. Zhruba v nějakých mých 16/17 letech se naše vztahy myslím doživotně pošramotily, když se oni začali plést do věcí, co nichž já nechtěla aby se pletli (byť uznávám, že na to měli jako rodiče nárok).
Otázkou ovšem je, zda se my dokážeme zajímat o ty správné děti a být pro své děti partnery i kamarády, nejen prudivými rodiči. Generační bariéra je znát, i když ani já si to ještě nechci připustit, a i moje postoje a náhledy na to, co je nebo není správné či důležité zaznemanly za těch nějakých 30 let dost značnou změnu (ta největší pochopitelně přišla s narozením dětí, právě těch, které mi za dva tři roky také nebudou rozumět).
Odpovědět
 Monty 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 16:03:49)
monam,
tak já určitě nejsem prudivej rodič, u nás se ten generační střet momentálně projevuje spíš v lehkém pohrdání hodnotami "starejch lidí" (v synových očích jsme lehce infantilní snobi, co utrácí peníze za samé blbosti) vč. postoje ke společenskému zřízení. Což ale beru jako normální vymezení se, který patří k věku. ~;)
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:48:43)
Monty, že se teda ještě vrátím k tvé matce....to jste se rozhodly samy, že s ní nechcete už žít? Jak často jste se pak vídaly. A hlavně, co sesterský vztah, když ani vy 2 jste nezůstaly spolu?
Naštěstí starší holky mají společné zájmy, hudbu a literaturu, tak tam aspoň vím, že si rozumí a funguje jim to, i když se občas poštěkají. Většinu akcí podnikají spolu (s kamarádkami z obou stran).
Odpovědět
 Monty 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:57:41)
Kuličko,
jo, rozhodly jsme se samy, i když ty výchozí situace byly různé. Mě máma nechala u babičky odmalička, bydlely teda ve stejném baráku, ale vychovávala mě babička s dědou. Pak děda umřel, babička dokopala matku k tomu, aby se znovu vdala (aby byl "chlap v baráku"), otčím byl debil, takže jsem víceméně u té babičky byla průběžně pořád. Sestra šla k otci, když jí bylo 12, protože jí na rozdíl od matky dovolil psa. S jejím otcem se matka rozvedla, když bylo sestře šest a celou tu dobu, než odešla k tátovi, se o ni materiálně přetahovali, no a u psa už matka povolit nechtěla...
Odpovědět
 Monty 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:07:02)
Jo, ještě k té sestře... My se moc nevídaly a nevídáme, i když jsme obě ve stejném městě, protože jsme úplně odlišné povahy a nemáme ani žádné společné zájmy. Navíc je mezi námi skoro devět let rozdíl, takže tam ani v dětství žádné extra vazby nebyly.
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 15:40:19)
Kuličko, já si myslím, že změna vztahu a způsobu komunikace s téměř dospělým potomkem je normální.
Dítě se osamostatňuje, čím dál více věcí si řeší po vlastní ose, už nemá potřebu tolik mluvit s rodiči.
Témata se myslím proměňují přirozeně, o některých soukromých věcech už s tebou děti zkrátka mluvit nebudou.
Nemám zkušenost s psychickou nerovnováhou a potížemi, jaké popisuješ, ale myslím si, že asi i v takovém případě se s tím mladý člověk chce popasovat samostatně a nechce všechno sdílet.
Mně děti klidně řeknou "mami, nezlob se, o tomhle mluvit nechci, jsem v pohodě, ale nebudeme se o tom bavit". Nezbývá, než to respektovat.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:09:58)
Romano, ona je na sebe sama přísná ... ano, někdo jí to nakukal, že to má zvládnout bez léků, ona sama viní jen distanční výuku, kdyby nebyla, neměla by žádný problém, že je úzkostnější v sociálním styku o sobě ví už dlouho, vlastně jí ten přechod ze základky na střední docela strašil a pořád s tím není srovnaná, proto chce změnit školu.
Za mě teda velký posun v tom, že aspoň ví, co chce, to před měsícem nechtěla vůbec řešit ani se o tom bavit a nevěděla, jen nechtěla distančku.
Takže pokroky jsou.
S tou léčbou uvidíme, jdeme ještě jednou na konzultaci s psychiatričkou, snad jí to vysvětlí lépe, jako autorita a někdo jiný, než matka, která má předsudky kvůli své profesi.
Odpovědět
 Monika 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 15:52:58)
1kuličko, už z toho předchozího tématu (jak otec vymluvil dceři léky) je zřejmé, že to máte doma komplikované. Ale psala jsi, že jste byly s dcerou u psychoterapeutky - je šance, že by tam dcera mohla jít ještě víckrát, ideálně bez tebe (vím, že jsi psala, že to nebylo levné)? Myslím, že ona se mezi Vámi trochu motá jako nudle v bandě, chtěla by se z toho sama vymotat a samostatně se rozhodovat, ale má to těžké a k tomu ty úzkosti ... Možná, že tím, jak se jí strašně snažíš pomoct, ji na jednu stranu trochu "utiskuješ", navíc asi má ráda i tátu, takže špatné vztahy mezi Vámi jí taky nepřidají ... Podle mě by bylo ideální, kdyby se mohla v případě potřeby radit s někým neutrálním a psychoterapeutka by to snad i měla umět dobře ...
Odpovědět
 Škrpál 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 16:55:12)
Moniko, svěřování psychoterapeutovi je dobré řešení. V tuhle dobu bude otevřenější k profíkovi než k matce. ~d~ A to není, Kuličko, vůbec tvoje vina.
Kuličko, deleguj část těchto starostí na psychoterapeutku, koneckonců jste na tyhle věci samy, pomoc profesionála může tobě i dceři ubrat starostí. To, že si dcera o spoustě věcí nyní rozhodla sama, považuju za moc prima zprávu, podpoř ji v tom, aby se sama učila pojmenovávat to, co chce, a mluvit o tom.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:19:54)
Moniko, ano, k psychiatričce jdeme tak jako tak, měla to být kontrola po nasazených lécích, ale dceři jsem navrhla, že tam vezmeme i tátu a ona jim oběma vysvětlí výhody léků (znovu a nyní s vědomím, že proti tomu holka něco má).
Jinak psychoterapeut je někdo jiný a tam chodí pravidelně už 3 měsíce. Je spokojená, podle mě to možná má i trochu od něj, on je i hypnotizér a podle mě by ji raději zhypnotizoval, než aby brala léky. K hypnóze zase já nemám moc důvěru.
Jako ano, tátu má ráda, na druhou stranu ho vidí celkem realisticky, ví, že je rapl a to mě právě trochu znervózňuje, protože tím jsem se na psychické dno dostala já, že jsem se tomu raplovi snažila žít po boku. Jako není to tak zlé, jak to možná zní, ale příjemné soužití s ním není.
Odpovědět
 monam 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 15:53:42)
Bere nějaké léky?
Odpovědět
 Len 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 16:03:33)
Ja sama s nasima o nicem ani mluvit nechtela, o sverovani nemluve. Proste nekdy od pulky puberty jsem byla zavrena kniha a to trva. A nebyla to nici chyba, to jsem proste ja, moje osobnost.
S tim co kdysi rekla nebo nerekla. Tyhle debaty mame s mamkou casto, clovek proste meni nazory, v puberte klidne kazdy tyden, neda se to brat jako vytesane do kamene. Z vlastni zkusenosti, takove hovory “rekla jsi to a to a ted je to jinak…” vedou k jeste mensimu sdileni. Nemusi to tak byt u tve dcery, ale to pripominani minulych nazoru, snu, tuzeb, planu u mne vedlo k minimalizaci sdileni.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:35:49)
Len, děkuji za zkušenost.
já si taky někdy uvědomuju, že dcera mi odpovídá stylem, jakým někdy odpovídám já svojí mámě....a štve mě to ~t~
Já tím většinou vyjadřuju, že máma něco spletla či špatně interpretovala. Případně, že je úplně mimo ~f~ ale klidně jí řeknu vše, jak se cítím a i to, že od ní nechci pomoct (nebo že chci, podle situace).
Odpovědět
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 16:15:17)
Zatím mám v tomhle zkušenosti jen s jednou dcerou ~:-D
Každopádně si pamatuju, že cca tou dobou u nás taky proběhl určitý odklon, postupně se to zase srovnalo. Dcera tou dobou nechtěla řešit nic moc osobního, ale celkem jsme si pokecaly o obecných tématech, zajímalo mě, jak pohlíží na různé věci, co si o nich myslí. Klidně třeba filmy, knížky, veřejná témata. Tím, že je hodně jiná než já, mívá jiné názory a to mě skutečně zajímá. A myslím, že to právě ocenila. Vztah se nám posunul na novou úroveň, možná víc rovnocenný. Což teda neznamená, že bych opustila svou mateřskou "nadřazenost" ~:-D
Ale vím, že si váží toho, že se jí ptám na věci, které nevím a ona jo :-)
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 16:31:50)
Rose, ano, my s dcerou vedeme spíš různé "akademické debaty", mluvíme o společenských tématech, o knížkách apod., baví mě sledovat, jak uvažuje.
Mluvíme i o jejích koníčcích, pokud má chuť vyprávět, o některých společných zájmech.
Je toho myslím celkem dost, ale když položím otázku ve stylu "A co chlapci?", dostane se mi odpovědi "Neboj, až se budu chtít za nějakého vdát, tak ti ho představím."
Ještě před pár lety jsem znala jména, tváře i okolnosti, měla jsem i nějaký poradní hlas, dneska už se musím smířit, že to není moje věc.
Podobně studium, mohu se zeptat, jak to jde, ale to je tak vše. Mluvit do toho mohu jen potud, že na studium je vázána finanční podpora. Ale docházka, předměty, známky, to jde všechno už mimo mne.
Odpovědět
 Fern 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 16:40:25)
Naši adolescenti byli v poho, nakonec i já jako adolescent,což se vyjádřila sama moje matka kdysi.

Prostě vše odsypalo jako kdykoli předtím; ale z toho co píšeš o dceři - jak jí co dovoluješ, - nějakou zábavu s děckama, hledáš ji kroužky vhodné pro malé školačky atd.,tohle už jsem se 17letýma děckama dávno neřešila, to měly ve své vl. režii - jejich zábavu. Jen jsme si říkali,jestli a kde se zdrží apod.,kdy asi přijdou dom apod. Uber a začni ji brát víc jako už dospělou než jako nemohoucí dítě,které bez rodičů dozajista zahyne.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 16:57:25)
Fren, o jakých kroužcích mluvíš? "Zábava s holkama" je zcela v duchu adolescentím, jen potřebovala, abych jí dovolila znárodnit náš starý gauč, což jsem teda dovolila, i když je to pro mě komplikace a když tu svou akci nezorganizuje, budu mít v garáži starý gauč, který už mohl být dávno odvezený. Případně party a přespávání děvčat v prázdném bytě.
Odpovědět
 K_at 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 16:59:29)
Kuličko, musí jednou přestřihnout pupeční šňůru. Jen s jejími problémy je jasné, že pubertální vzdor může být vlastně něčím jiným. Ale nechala bych ji vydechnout. Dcera má dny, kdy téměř nepromluví. A kdy ji skoro nevidíme. Udělej krok vzad a nech ji. Je už hodně velká. Naše teď mám pár týdnů extra společenských a mazlivých. Je to moc fajn, jenom si říkám, jestli by náhodou neměla spíš ječet cosi o hrozné matce a triskat dveřmi. ~t~ myslím, že nás to teprve čeká....
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:29:21)
Kat, tak ale když nejsi hrozná, tak to ječet nebude ~;)
Právě s tou 16-letou to je takový, jak popisuješ, je zalezlá, ale já vím, že je v pohodě.
Tahle právě je zalezlá a na mě padají pochybnosti, jestli si nepřipadá zanedbávaná....
je to jen má intuice
Odpovědět
 K_at 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:32:52)
Kuličko, to víš že umím být hrozná. Umíme se do krve poštěkat. Minule jsme velmi rázně debatovali asi hodinu a půl. Bylo to krutě upřímné, asi oboustranně. Nesnáší, když ji řešíme. Když mám výchovné kecy. Umím být někdy urputná. Takže doporučuji - dej jí fakt prostor. Ona se musí cítit fakt pod tlakem ze všech stran. Přitom sama ani neví, co dělat se sebou. Kamarádky dcera je absolutně nesdílecí, problémy a všechno si řeší v tichosti sama. Povaha.
Odpovědět
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:32:52)
Kuličko, možná bych se snažila něco podniknout jen ve dvou... Teď je to na houby, ale aspoň třeba procházka, zajít na nákup, cokoliv... Aby tě měla jen pro sebe aspoň hodinku, dvě...
Mimo stádečko rodiny, zároveň se teda nepočítá něco, kam s tebou musí (návštěva doktora ~;)).
Odpovědět
 Martina, 2 kluci 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:21:45)
Mám teda syny, to je možná úplně jinej oddíl ~:-D Tomu sedmnáctiletému jdu z cesty, nestojí teď o rodiče. Pokud chodí do školy a prospívá, doma splní svoje povinnosti, nemám s ním problém. Býval mazlíček, ještě na prvním stupni za mnou chodil se obejmout ve škole.
Starší dvacetiletý s námi už normálně komunikuje, zasměje se, popovídá, zajímá se o nás,...Ten byl ale nekontaktní a věčně naštvaný celý svůj předchozí život, po dvacítce přišel příjemný šok.
Za mě se tvoje dcera chová úplně normálně, nechce sdílet svůj soukromý život. Já teda taky nechtěla, fakt ty teenagery chápu.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:31:33)
Martino, děkuji, je to někdy legrační, jak se věci vyvinou, u vás bezvadně :)
Odpovědět
 Martina, 2 kluci 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 19:54:18)
Kuličko a právě proto věřím, že se vyvinou i u vás ❤
Ten náš starší, když se na něj příliš kontaktne působilo nebo žádalo společenské dovednosti, byl regulérně zoufalý, fakt jazyk společenských zvyklostí a čtení vývoje rozhovoru ( tedy cokoliv nepředvídatelně vyvinutého během povídání nechápal) těžce nedával, byl chudák cca 18 let života. My ho brali,koneckonců MM je stejný, ale okolí...
Prostě ji měj ráda,tak nějak neustále (aspoň většinou jsem to dokázala, ve zbytku času jsem ho chtěla zardousit).
Odpovědět
 Renka + 3 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 22:58:35)
Dvacetiletá taky komunikuje víc než v 16. Ale taky se nesvěřuje s osobními věcmi. Už s námi nebydlí, ale když přijede, o to víc s námi mluví. Chce to čas.
Odpovědět
 sally 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:46:33)
Kuličko,
chtělo by to trošku tvůj odklon od osobních témat - přestat se rýpat v tom, jaká je ona, co ona dělá či nedělá, jak co plánuje, jestli bere léky atd...
Zkus to přerámovat, představ si, že by ses bavila s kámoškou - budeš jí taky zpovídat proč je smutná a vyčítat jí, co kdy řekla nebo neřekla a kecat jí do zdravotního stavu (pokud ta kámoška za tebou nepřišla o radu a popovídání si o těchto tématech). Ona je "dospělá" (ve své mysli, i když třeba ne v tvé a ne legálně) a potřebovala by, abys s ní jednala nikoliv jako s malým dítětem, ale jako s partnerem. Vždyť se můžete bavit třeba o zahrádce (jestli máte), politice, starostech s babičkou, o tom, že kuchyň by chtěla vymalovat a jakou barvou.... zkus se zajímat o její názory a myšlenky i na jiné úrovni než té mateřské. Dej jí najevo, že tě ty názory zajímají, i ohledně ptákovin typu "myslíš, že když kuchyň vymaluju na oranžovo, že to bude moc tmavý?" Ono nakonec zjistíš toho o ní víc, než když to doluješ napřímo.
Zkus vytvořit prostor pro rozhovory - třeba - přijdeš z práce a řekneš "jdu si udělat kafe, chceš taky" a vytvoříš prostor pro to, že si sednete s kafem - a budete probírat nekonfliktní věci typu co bude k večeři a že tě dneska bolí hlava, a že nedávají nic v televizi.... s tím, že ona si nemusí dávat kafe, nemusí si s tebou sednout - ale udělat ten prostor a čas, kdy jsi "na příjmu" - po příchodu z práce, po večeři, při nedělní snídani - prostě udělat si čas, kdy si můžete obě "hodit nohy nahoru" - a povídat si - nebo ne...

O psychickém stavu si s tebou asi povídat nebude, na to je potřeba toho psychologa, psychiatra - a možná je lepší, když nebudeš vědět všechno. Naši taky dodnes neví všechno, co jsem vyváděla v těch šestnácti až dvaceti - a dodnes si myslím, že je to dobře...
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 17:56:47)
Sally, ano, to udělám, obývák potřebuje vymalovat a ona je na to šikovná, pořídila jsem nový gauč a ona ho ještě neviděla, tak něco takového, co by se k němu hodilo, mohla by vybrat třeba i hezkou tapetu .......a budeme spolu chodit na delší procházky se psem, to máme rády obě. Třeba jí to pomůže - psychoterapeut něco naznačoval, že tu školu bere jako svoje selhání a vlastně každou nespokojenost rodiče (což je právě problém u toho táty si myslím, ale asi i u mě, viz ty léky a moje rozčarování z toho. Ačkoli dceři jsem řekla tak procento toho, co tady).
Odpovědět
 Listerova žena 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:00:40)
S mou mámou nemáme takový vztah, jakých si představovala.. já či ona. Důvodů je vícero (povaha, názory, koníčky, priority). "Přesto" se máme rády. Úplně nejvíce nám pomohlo něco, co nás spojilo. Jsou to moje děti, její vnoučata. Pořídili jsem si je v pozdějším věku, moji rodiče si je velmi užívají. Oni zase je.
Já mám děti o něco mladší než Ty, takže se teprve ukáže, ale zatím máme koníčky, které se shodují s prioritama.. a které nás spojují. Uvidíme ještě, jak se vyvine. Trošku se obávám, že děti tímto ovlivním i pokud se týče výběru "povolání", což jde za mě těžko skloubit, uvidíme.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 18:15:56)
Vidíš, dceru baví věci, které mne bavily zhruba v jejím věku, ale teď už moc ne. Ale nemám problém jí dát něco zašít či přešít - raději jí, než abych to dělala sama. A dcera to udělá ráda.
A to je pravda, že moje vztahy s rodiči ze po narození dětí změnily a zlepšily. Do té doby jsem mámu nepotřebovala a tátu už vůbec ne.
Odpovědět
 Koulička M 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 20:11:35)
S dcerou jsem začala chodit na společnou terapii. Pomohlo to. Když jsem se pokoušela říct jí své obavy o ní sama, blokovala to. Když jsem to nadnesla jako téma na terapii, povedlo se to probrat a celkově se to mezi námi zlepšilo. Terapeutka působí jako moderátor, mediátor, terapeut... Zírala jsem, jak dcera vnímá úplně jinak co jí říkám, jak si z toho bere něco úplně jiného, než jsem myslela. Velmi důležité bylo a je, aby neměla pocit, že to co řekla na terapii, se obrací proti ní. Často jsme tam obě brečely, jednou se fakt poštěkaly, zatím poprvé teď naposledy to bylo takové v souladu a harmonické.
Odpovědět
 K_at 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 20:13:24)
Kouličko!!!! Ahoj, jak je????~s~
Odpovědět
 Koulička M 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 20:49:44)
Ahoj, děkuju za optání, teď víceméně klid na všech frontách. Dokonce došlo k uhlazení vztahu moje dítě x můj chlap. Dokonce spolu jeli na kolo a vrátili se oba živí 😄
A najednou, když je princezna doma, se občas umyje i nádobí a pověsí samo od sebe prádlo ~t~
Odpovědět
 K_at 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 21:18:22)
~g~Kouličko, to je bomba! ~t~
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 20:29:27)
Kouličko, dobře, že se posouváte ~;((
jak je dcera spokojená na škole? vzpomínám si, že žila u rodiny jejího přítele, jak vám to funguje?
Odpovědět
 Koulička M 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 20:42:17)
Tak nějak máme "střídavou péči", usadilo se to. Škola v pohodě, je spokojená. A já taky, že je v pohodě a nenervuje se.

Když mi bylo co jí, tak za měsíc měl táta těžký úraz a zůstal rok v nemocnici. Vzpomínám na to, jak jsem zvládala najednou domácnost, školu, začala jsme chodit s klukem po vojně, často jsem zůstávala i několik dní sama doma... Prostě už mi vyrostla a je samostatná. Ale na den dětí jsme si udělaly oslavu, to zase jo ~:-D
Odpovědět
 Alraune 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(6.6.2021 11:34:58)
Mně v 17 letech umřela máma a byla jsem donucená se o celou rodinu postarat hlavně vztahově, ale štěstí mi to opravdu nepřineslo. Když člověk není dost zralý na svoje břemeno, spíš mu to ublíží.
Odpovědět
 Koulička M 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(6.6.2021 19:34:47)
To je nesrovnatelné. Úmrtí maminky. Taťka tu byl, sice v nemocnici, ale byl. Muselo to být šílené. ~s~
Odpovědět
 Salamajka 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 20:14:37)
Koulicko řekla bych, že se prostě hledá v tom všem zmatku kolem sebe. Možná chce i mít klid a nebo má v hlavě zmatek. Já bych využila těch ,, světlých,, chvilek a užívala si je a pokud je smutná a reaguje takto ,, divně,, tak bych úplně změnila taktiku vyptávání a jen řekla úplně jednoduše. Mám tě ráda, pokud chceš tak se sver. Pokud na tebe ,, vyjede,, řekla bych jen ok víš asi nejsem nejdokonalejší na světě,ale mám tě ráda a snažím se abys byla šťastná. A třeba to donese ovoce? Nehrot že se teď nechová jako skoro dospělá. Protože dost lidí ve větším věku se jako dospělí chovat neumí. By ses divila jak se někteří chovají hůř než malé rozmazlené děti.
Odpovědět
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 23:05:55)
Už mám děti dospělé, u nás to bylo čím starší, tím lepší ~d~.
V tomhle věku jsme s dcerou chodily do fitka tancovat, jezdily do divadel, koukal na sitcomy, poslouchal stejnou hudbu, chodily k nám kamarádky nebo s mými kamarádkami jsme chodily cvičit nebo na vylety. Tak nějak pokračovalo všechno, co jsme dělaly od detstvi a vlastně i teď, když ji je 20. Ale má jen staršího bratra, ten už doma nebydlel.
Odpovědět
 Pruhovaná 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(5.6.2021 23:12:08)
Moje dcera byla v 17 v podstatě dospělá, pubertu dávno za sebou. Ale ona je úplně jiná než ta tvoje, skoro bych řekla pravý opak, taková esence sebevědomí a úspěchu. Rozumíme si krásně, říkala mi kde co (zdaleka ne vše) a teď v jejích 26 se na ni obracím i o radu kolikrát.
U nás je ten emocionální, uzavřený a i vztahovačný a křehčí syn. Je trochu po mně 🙂. A taky se podceňuje a když ho někdo ocení, tak to shazuje. Zároveň ale ví, ze je dost dobrej 🙂, a pak se to v něm pere.
To taky může hrát roli v těch sociálních vztazích. Spolužáci jsou sprostí a chodí na pivo, to já jsem lepší, by si v podstatě myslel syn na místě tvé dcery a (reálně teda ne, on na pivo chodí bez taky;-), jemu nebyli dost dobří lidi z jiných důvodů).

Mně se osvědčilo udělat si na něj čas, když on měl tu potřebu, i kdyby se měly knedlíky rozvařit. Nevyptávat se, to se zasekl a neřekl už vůbec nic. Zato ale používat techniky aktivního naslouchání. Fakt tu pozornost bez vyzvídání plně
soustředit. A brát vážně jeho názory, i když se mohou zdát nemoudré.

U vás teda ale vidím jako největší problém to odmítání medikace.
Odpovědět
 *Kate* 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(6.6.2021 19:53:01)
Pruhovaná ~R^:

"Mně se osvědčilo udělat si na něj čas, když on měl tu potřebu, i kdyby se měly knedlíky rozvařit. Nevyptávat se, to se zasekl a neřekl už vůbec nic. Zato ale používat techniky aktivního naslouchání. Fakt tu pozornost bez vyzvídání plně
soustředit. A brát vážně jeho názory, i když se mohou zdát nemoudré."
Odpovědět
 Alraune 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(6.6.2021 11:32:47)
Myslím, že problém je mnohem hlubší, než že si přestáváte rozumět, přestáváte si především věřit a dcera vypadá, že má naloženo mnohem víc, než unese. Mmch, nevím, co přesně znamená "blbnutí s holkama", ale dopřála bych jí maximum zábavy, pokud má vůli jít ven a chovat se normálně. Potřebuje nějakou podpůrnou síť, takhle to vypadá, že kromě tebe nemá prakticky nikoho a tobě si není ochotná stěžovat. Tvé další děti nejsou zřejmě její úplní sourozenci, nemůže si připadat odstrčená i díky tomu, že ty další děti žijí se svým otcem?
Odpovědět
 Okolík 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(6.6.2021 20:13:04)
Myslím, že kuličky děti mají všechny stejného otce.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(7.6.2021 19:53:06)
Alraune, holky jsou svoji úplní sourozenci :) (zajímavě napsáno).
se sestrami si rozumí, to tak není, rozhodně se necítí od nich odstrčená. Jsem to tu i určitě psala, že s tou o rok mladší sestrou si dost rozumí, právě chodí spolu s kamarádkama na svoje akce, třeba na pár dní na chatu apod. Pokud covid dovolil...
Naloženo má jen to, co si nakládá, mladší děti k otci spíš nechtějí, musím je dost motivovat, tu malou i podplácet, aby byla ochotná s tátou někam jít nebo u něj spát. Střídavku si vybrala dobrovolně a jediná z dětí. Když se jí ptám, jestli jí to vyhovuje, tak ano.
Jak moc má naloženo úplně nejsem schopná rozklíčovat, problém je v tom, že ona si to nakládá sama, bere na sebe zodpovědnost, kterou po ní nikdo nechtěl. Ale jak píšu, je to jen intuice, že se snaží vyhovět všem a pak je toho na ní moc. Ona se totiž babička s jejím tátou věčně hádá, a když se nehádá, tak aspoň někoho kritizuje nebo se lituje, nebo na něco nadává..... je tam těch negativních emocí moc no.
Odpovědět
 Konzerva 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(7.6.2021 15:54:43)
Já bych ty psychický a osobní věci nechala být a nechala bych to na té psychoterapeutce. A doporučuju to, co tu už zaznělo. Zkusit se s dcerou bavit víc o neutrálních věcech.

Někdo radí udělat si klid a posezení. Zkus, jestli to bude fungovat. U nás to nefungovalo. Dcera vycítila, že "teď si budeme povídat" a zrovna neměla chuť.

U nás funguje něco jiného. A sice, že se jen tak mezi řečí a prací zeptám na něco nekonfliktního a praktického. Třeba vařím a zavolám dceru, jestli chce brambory nebo rýži. Ona si vybere, tak jí to nechám připravit. A začnu si povídat o bramborách nebo rýži. A on se najednou ten hovor rozvine - nejdřív na loupání brambor, ideální, když to můžu proložit veselou historkou ~;), pak se přejde na jídlo, pak kdo z našeho okolí jí jaký nemožný věci a pak z ní najednou vypadne, jak když je u táty, tak on dělá rizoto z vepřový konzervy a jí to nechutná a ona už mu to řekla, ale on to příště udělá zas. Tak já jí vysvětlím, že táta holt nemá buňky na vaření, protože je má na něco jiného. A že její možnosti jsou:
1) zvyknout si na rizoto z vepřové konzervy
2) zeptat se táty, když tam je, co bude k jídlo. Když se dozví, že rizoto, říct mu, že jí to vepřové nechutná, tak až to on bude dělat a míchat v pekáči, ať tam nechá na kraji kus, kde maso neubude.
3) Pokud zjistí, že táta chce dělat rizoto, ať se nabídne, že mu pomůže a udělá ona maso podle své chuti.
4) Přidat si do jídla něco, co přebije tu chuť -kečup, koření apod.

A přitom, když přijede od táty a zeptám se, jak bylo, dozvím se jen "dobrý", žádná stížnost na rizoto. to zjistím později, když se původně bavíme o něčem úplně jiném.

taky se můžeš zkusit s ní bavit o svých problémech s lidmi. Třeba co ti řekli v práci, sousedka, policajt apod. A jak jsi na to reagovala ty, a jestli teď s odstupem času si myslíš, že jsi to udělala správně nebo špatně.
Odpovědět
 Betull 


Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět 

(8.6.2021 0:20:17)
Dovolím si přidat naši zkušenost. Dcera je sice mladší, ale situace podobná. Nechávali jsem ji být, jak tu někteří radí. Když si za námi nechodila povídat a byla spíš zalezlá v pokoji, říkali jsme si, že to snad časem přejde a zase o nás a o popovídání bude mít zájem. Až jsem jednou zjistili, že je dcera pořezaná a že to neudělala zdaleka jednou. Rozjel se kolotoč s odbornou pomocí a závěr je ten, že když nechce chodit za námi, chodíme my za ní. Posedím, poptám se, na co se dívá, o čem to je, na kamarádky ve škole, jak dopadla ve škole (nemyslím tím známky), snažím se ptát na její svět, ne na můj. Takže jsem se začala zajímat aspoň trochu i o nějakého toho youtubera, abych byla aspoň trochu v obraze a abychom mely další téma. Opravdu hledám, co je její téma, ne moje. Setkalo se to s úspěchem, ušly jsem spolu velký kus cesty, ale stále je na čem pracovat. Je taky moc fajn si občas někam vyjet -třeba aby si koupila něco málo na sebe.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.