Jak je to skutečně?

Na toto téma vkládám citaci z článku, který vyšel loni v časopise Moje psychologie (výstižnější reakci bych každopádně nevymyslela :) ):

Navzdory znepokojeným rodičům, remcajícím prarodičům, ochotným přátelům a řadě jiných lidí, kteří věří, že všechno vědí lépe, trénování na nočník je možné pouze a jen v tom případě, když jsou děti dostatečně fyzicky vyvinuté a když jsou na to připravené. Žádné dítě nelze naučit chodit na nočník, pokud se ještě nevyvinuly příslušné nervové dráhy. To je proces, jenž se neděje dříve než v osmnáctém měsíci, často dokonce později, a který je zcela z dosahu vlivu i těch nejskvělejších rodičů. Všichni známe ty příběhy, které nadšeně vyprávějí naše tchyně nebo babičky, jak jejich děti byly bez plenky už o prvních narozeninách, samozřejmě že ve dne i v noci, a nikdy, opravdu nikdy se nestala žádná nehoda.


A vsadím se, že ani neměly žádné pupínky, když měly neštovice. Je jasné, že takové příběhy je nutné zcela ignorovat. Ale jak je možné, že existují děti, které nemají plenku v 15 měsících, i když je známo, že to fyzicky ve skutečnosti není možné? Od počátku mají děti sklon vyprazdňovat svá střeva nebo měchýř poté, co byly nakrmeny a poté, co se právě vzbudily. To je zcela reflexní reakce a není vůbec nijak kontrolována vůlí. Pokud je dítě poté, co bylo nakrmeno nebo po probuzení, posazeno na nočník, je velká šance, že se něco stane.


Pokud je navíc dítě posazováno na nočník pravidelně, možná dokonce podle pevného plánu, jako třeba každou hodinu, velmi pravděpodobně to zvládne přes den bez plenek. To je zajímavé, ale zase ne až tak vzrušující a je to pouhé trénování pravidelného režimu. Trénování na nočník je něco zcela jiného. V tomto případě dítě používá svůj mozek, který se má rozhodnout, zda je čas jít na záchod, nebo ještě ne. To je rozhodnutí vůle, nad kterým má dítě plnou kontrolu. Všechny ty absurdní příběhy o brzkém naučení se chodit na nočník pocházejí od lidí, kteří zaměnili trénování na nočník za trénování pravidelného režimu. Žádné dítě není ve věku jednoho roku zcela „suché“ a děti, které se tak zdají být, pouze demonstrují hodně silný trénink pravidelného režimu.