Re: A co až Adrianka nebude chtít třeba léky?

Lék...sirup, který nechutná....sníš to samotné a rychle to zapiješ nebo to rozmícháme (třeba v medu)? Prášek vlastně totéž, buď zvládne spolknout nebo rozmačkáme i za cenu, že to bude trochu hořké a bude to pak muset něčím zajíst (zapít)...V nemocnici se podobně řešila i premedikace před operací (holce byly necelé tři roky)....buď zvládne vypít hořký lék nebo dostne injekci (těch se hrozně bála, proto nejdříve pokus s vypitím rozpuštěného prášku, o polykání prášku jsme se tehdy ještě nepokusili)....nakonec se to vypít nepodařilo, zvedl se jí žaludek, tak se pak nechala píchnout, protože zjistila, že je to pro ni menší zlo.....

Úkol.....uděláš nejdřív jednu půlku a po večeři druhou nebo raději celé najednou? Jistě je stovka dalších možností, jak dát na výběr a přitom dosáhnout výsledku.
Jinak u úkolů obecně by mělo platit, že by měly mít smysl jako třeba procvičit látku před písemkou a pod., takže pomáhá i, že když budu vidět, z čeho mají úkol a s čím si neví rady, tak že můžu cíleně pomoct, nebo naopak, když uvidím, že s tím nemá problém v domácím úkolu (udělá ho sám a donese ke kontrole) a pak zvoře písemku, tak budu vědět, že není flink, ale že mu třeba nesedlo zadání nebo měl trému a nebude muset sedět další hodiny nad tím, co už umí. Prostě díky tomu domácímu úkolu já mám šanci zjistit, co skutečně umí a co ne....

Pokud podobné argumenty na dítě nefungují, není to o úkolech a o lécích....