Re: Partner je hovado?? - jste hloupe nebo zoufale???

Hm, Mandelinko, tak nevím, řeč zákonů je jasná, a tak tomu nerozumím, věřila jsem Monty, že se to nedalo řešit jinak než svatbou. To by musela vyjasnit ona, v čem byl problém, že to řešili takhle. A s tou antikoncepcí: to je zapeklitá otázka, sama jsem asi taky lehkovážná jak Monty a nic neužívám, protože si myslím, že už jsem moc stará, kdyby nedejbože k něčemu došlo, ani bych si tu nemohla postěžovat, určitě bys mi řekla, ať nekňučím, že si za to můžu sama, a měla bys pravdu.
A ještě k tomu "prověřování". Jsem k tomu tak nějak skeptická. Znám pár žen, které prověřovaly a prověřovaly, až byl partner prověřený skrznaskrz, pak se vdaly a stejně to dopadlo špatně. Nebo můj "případ" - ten je trochu neobvyklý, ale co se týče prověřování je do očí bijící. S manželem jsme spolu chodili hodně dlouho, takže prošel před svatbou všemi možnými prověrkami (šikovný, vtipný, inteligentní, hezký atd.). Tak jsme se vzali. Deset dní po svatbě měl vážnou autonehodu, utrpěl všechna možná zranění, včetně hlavy. Pak se rok pohyboval po nemocnicích a léčebnách, moc jsme spolu nebyli. Dal se dohromady (všichni říkají, že zázračně), ale mně připadá, že se hodně změnil, že je prostě úplně jiný než před TÍM. Jeho rodiče to tvrdí taky, jenže ve mně hlodá pochybnost, protože jak jsem měla příležitost blíže poznat jeho matku, připadá mi teď, že je celý po ní (před TÍM mi to vůbec tak nepřipadalo). Jak bys to, Mandelinko, se svým rozumným uvažováním řešila? Rozešla by ses s ním, protože už ti nevyhovuje? Nebo by sis řekla, že měl prostě (ne vlastní vinou) smůlu a že když sis ho už jednou vzala, musíš bojovat? Já volila to druhé, a tak se mi líbí, že Monty taky bojuje, a nelíbí se mi, že jí tu tolik lidí radí hned rozvod.
J.