22.11.2007 19:48:21 Laďka
Taky jeden příběh
Ráda bych se svěřila se svým setkáním s domácím násilím. Vdávala jsem se z velké lásky, která už měla následky, čekala jsem na své 18tiny, za půl roku se mi narodila Terezka. Manžel se rád napil, já byla slepá, zamilovaná, dost jsem dokázala odpustit. Za 2 roky jsme si našli svoje bydlení, k tomu dřinu v kravíně, oba jsme se střídali v práci a u dcery. Za rok muž odešel ze zemědělství a začalo peklo. Parťáci z práce rýpali, ty doma uklízíš?, ty hlídáš holku?- ty jsi pod pantoflem.Začal mi psát seznam prací, které je potřeba udělat, včetně vaření, žehlení, praní, čištění kotle, nošení uhlí atd. Po návratu z práce následovala kontrola, pak trest, nejdřív se šel opít, později mi nabančil hned. Měli jsme domácí zvířectvo, starala jsem se sama, pán kvůli návštěvám hostinců neměl, kdy. Věty typu, komu je zima, at si zatopí,(dceru jsem přivedla ze školky do 15 stupňů a on byl celý den doma). Měl ráno odvést dceru do školky, já byla v práci, nechal ji doma samotnou a šel si po svém, prý aby mně potrestal, to jediné mě podle něj opravdu bolelo. Jednou v noci opilý mě před ní znásilnil, byly jí 4roky. Vydržela jsem rok. Pak jsem odešla. Jsem 14 let šťastná s tátou mých dalších dvou dětí. Podotýkám, že mám maturitu a za puťku se nepokládám. Opravdu to může potkat každého z nás.
Odpovědět