Re: Když máš nemocné dítě, koukáš na věci jinak

Sally- tebe mimořádně vidím (Daniela, dvojčata ))


podobně to bylo u nás.... Už při odchodu z porodnice nám řekli, že začnou-li posazovat, otáčet, plazit nebo lézt a do roka chodit, vše bude v pořádku.

Chodili jsme na Vojtovku, ale kluci se chovali zcela v prevítovském duchu, jen řvali a pasivně leželi, případně někoho pokousali (od 5-ti měsíců), tudíž jsme se přes odpor řev a problémy pokoušeli o cvičení a velmi vynechávali. A to jeden chodil v 10-ti měsících a druhý úderem roku. Nedovede si představit ty nervy.

Ne, nezrazuji od téhle metody, vůbec ne, naopak, je dle mého funkční a vlastně jde o houby krom toho, že vysedíte šňůru v čekárně a pak terorizujete za řevu své miminko, ale malinko mi připadá, že dodnes, potká-li pediatr "netabulkové" dítě, šup s ním neurogolovi.

Taky připouštím obavy ze zanedbané péče, ale právě teď to řeší kamarádka. Holčička 8 měsíců, neleze, plazí se, .... ale bez opory se postaví a snaží se popojít. Přesto dostali doporučení, protože neleze..... bojím se soudit, třeba je to celé špatně, nejsem pediatr, ale když se mne ptala, co bych dělala, prohlásila jsem - poté, co jsme na neuro jezdili 2 x týdně, aby lékařka prohlásila, že děláme pokroky)) - ať počká.... doufám, že jsem něco nepohnojila.